Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
Heathen Convention 2024

GAMMA RAY - Majestic CD 2005, Sanctuary Records

Uplynuly již drahné čtyři roky od vydání posledního studiového alba této německé formace a někteří pesimisté si již začali říkat, zda se ještě nějaké další album objeví. Jako malou náplast vydali Gamma Ray před dvěma lety živé album kostlivců ze skříně, na němž se objevily skladby, které předtím nebyly příliš nebo vůbec živě zahrané. Naprostá většina tracklistu tohoto živého dvojalba vznikla ze spolupráce s fanoušky a výsledkem byl klenot albového archivu, jemuž se vyrovná málokterý koncert sebelegendárnější skupiny.

Jak se ale projevila čtyřletá pauza na studiové tvorbě skupiny? Je možné navázat na sérii takových perel jako Somewhere Out in Space z roku 1997, Powerplant z roku 1999 a poslední No World Order! z roku 2001? Pokud ano, tak to Gamma Ray provedou v majestátním stylu ... ve stylu alba Majestic...

Při nákupu alba jako první zaujme vždy jeho přebal - ten je narozdíl od ostatních alb Gamma Ray velmi jednoduchý - namísto velmi detailních a jemných kreseb, které byly na obalech předchozích alb téměř celý přebal zabírá symbol Gamma Ray, který je provází od samého počátku - Fangface, s nasazenou zlatou korunou na pozadí zemských kontinentů vyrytých do skály. POdobně jednoduchý je i vnitřek bookletu - kapela se zde nepředstavuje n žádných komplikovaných grafikách, pouze jednoduché fotky kapely v jakési zámecké místnosti, bez jakéhokoliv make-upu, jako na Powerplant, či jiného přikrášlení. Jediné čeho se lze nyní bát aby nebylo podobně jednoduché toto album i po hudební stránce.

CD letí do přehrávače a po stlačení tlačítka play ihned bez jakéhokoliv intra Gamma Ray vychrlí brutálně rychlý riff písně My Temple. I přes rychlý nájezd je celá tato píseň nesena spíše ve středním a rychlejším tempu, než aby to byl kdovíjak agresivní otvírák. Kai Hansen se zde snaží zpívat spíše ve svých nižších polohách, takže chvílemi svým výrazem evokuje Ralfa Scheeperse (po těch letech :). Ve dvou třetinách písně přichází naprostá změna rytmu k něčemu co odněkud znám... Docela mi dalo práci než mi došlo odkud ... je to podobná pasáž jako na o dvaatřicet let starším albu Sabbath Bloody Sabbath při konci titulní písně. Podobně vypjatý do výšek vytažený vokál podkreslený hardrockovým riffem. Po této exkurzi do historie přichází až romantická pasáž s bicími a klavírem, kterou následuje refrén a píseň po bez dvou sekund pěti minutách končí.

Druhá píseň s názvem Fight je již typicky Gamma Rayským počinem - svižná šlapavá píseň, která by zapadla na album Powerplant s brrrrutálně rychlým refrénem. Kai Hansen tu již zpívá tak, jak se patří vysoko. Na této skladbě se jako na první projevuje trend který je znát na celém albu - Gamma Ray se rozhodli tentokráte dát důraz na instrumentální stránku alba a celkově prodloužit a náležitě propracovat čistě instrumentální pasáže.

Skladba třetí, Strange World, mě na první poslech dost šokovala svým začátkem ... začátek jako by vznikl v nějakém jamu v osmdesátých letech - měkké kytary, klávesy ... popík. To naštěstí brzy ukončí zásah kytarových zádrhů a odstartuje se tak třetí, opět velmi šlapavá a ještě o chloupek pomalejší píseň než ty předchozí. Po půlce skladby však opět přichází epičtější a rychlejší pasáž, po které následuje velmi dlouhé vynikající sólo. Gamma Ray udělali po instrumentální stránce fenomenální skok vpřed.

Píseň Hell Is Thy Home uvádí brutálně rychlý kytarový riff ve stylu starých Accept nebo Judas Priest. Už díky tomuto jde o jednu z nejvýraznějších skladeb alba - charakteristický riff, který se nese touto skladbou a zádrhy před každým refrénem, který je opět náležitou rychlovkou - závodní hra na kytaru a trashové ultrarychlé bicí. To nelze zaměnit.

Písni Hell Is Thy Home na záda dýchá (doslova, na začátku skladby je slyšet čísi dech) skladba pátá s názvem Blood Religion. Její úvod obstarává pouze kytarová vyhrávka za doprovodu činelů, což mi lehce připomíná poslední alba Iron Maiden. Tato vyhrávka v poddaní Gamma Ray je ovšem dlouhá necelou minutu a následuje ji až hymnický úvod do této téměř sedmiminutové skladby. I Blood Religion má šlapavější charakter, kapela nikam zběsile neutíká a dává svojí skladbě vyzrát až k pasáži, kdy je Kai Hansen se sborem doprovázen pouze kopákem a činely. Gamma Ray by ovšem nebyli Gamma Ray bez toho, aby pokoušeli maximální rychlosti ... a tak po zvolnění skladba nabírá zběsilé tempo a převážně v instrumentálních pasážích se její čas vyšplhá až k magickým sedmi minutám.

Po náročné Blood Religion přichází jako svěží voda velmi vzdušná píseň Condemned to Hell pohybující se někde mezi středním a rychlým tempem. Svou nadlehčenou melodickou linkou i přes poměrně temný text opět vyvstává ono prastaré spojení Kai Hansen a Helloween, do jejichž diskografie by se tato skladba náramně hodila. Dan Zimmermann, který tuto skladbu napsal na ni může být po právu hrdý. Podobné vyznění má i následující Spiritual Dictator, která už ale je přeci jen více ozářená paprsky Gamma. Opět se zde nachází ona pro toto album tolik charakteristická rozsáhlá instrumentální pasáž i změny rytmů. Bonusová otázka: Kterou skladbu z diskografie Helloween vám připomíná vyhrávka na konci skladby? ;-)

Titulní Majesty uvádí pochmurná hardrocková souhra bicích a baskytary, na kterou navazuje podobně laděná pasáž s kytarami podkreslená klávesami, které se v této skladbě objevují poměrně často. Tato a poslední Revelation patří mezi nejpropracovanější skladby celého alba. Obě pokrývají plné rychlostní spektru tvorby Gamma Ray - od nejrychlejších instrumentálních pasáží až po velmi heavy metalově laděné temné pasáže v Majesty. V Revelation přicházejí na řadu i pro Gamma Ray naprosto NEcharakteristické téměř operní sbory, čímž se chvílemi blíží Gamma Ray blíží až k rajónu okupovanému kapelami jako Blind Guardian či Rhapsody.

Mezi těmito skladbami si to jako odlehčení před koncem alba trůní vzdušná skladba How Long, která opět jako by vypadla z jednoho z Keeperů. Další svižná skladba, jíž na lehké atmosféře ještě přidává klávesová vyhrávky. V této písni, jako v jediné z celého alba, se Gamma Ray nesnaží o žádnou rychlost a dělají správně - obávám se, že by to této jasné hitovce jenom uškodilo.

Tak toto jsou Gamma Ray po čtyřech letech. Nabití energií a kompozičními nápady snad ještě lepšími než před šestnácti lety, když vydali, i když v naprosto rozdílné formaci, album Heading for Tomorrow. Nové album, ačkoliv nezaleze pod kůži s prvním poslechem, je rozhodně vynikajícím počinem. Kapela se, i přes poměrně dlouhou pauzu, nachází v mimořádně pohodovém rozpoložení a její složení je rozhodně nejsilnějším za celou kariéru. Pro tento fakt hovoří i to, že Gamma Ray v současné sestavě existují již osm let. Gama paprsky mě ozářily svým novým jasem a musím dát hodnocení nejvyšší ... 10!

Čas: 54:45

Seznam skladeb:

  1. My Temple 
  2. Fight 
  3. Strange World 
  4. Hell Is Thy Home
  5. Blood Religion 
  6. Condemned To Hell 
  7. Spiritual Dictator 
  8. Majesty 
  9. How Long 
  10. Revelation

Sestava:

  • Kai Hansen: zpěv, kytara
  • Henjo Richter: kytara, klávesy
  • Dirk Schlächter: baskytara
  • Daniel Zimmermann: bicí

www.gamma-ray.com


Zveřejněno: 27. 10. 2005
Přečteno:
3498 x
Hodnocení autora:
10 / 10

Autor: Pushkin | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář