Nejbližší koncerty
  • 25. 06. 2024Black metalová mašina HULDER z USA vyráží na své "VERSES ...
  • 27. 06. 2024CELESTE (FR) + SLAŤ
  • 29. 06. 2024ANTITREND OPEN AIR FESTIVAL 2024: STILLBIRTH (DE) FLESH...
  • 29. 06. 2024ATOMSKI RAT - banda ze Srbska hoblující už 15 let netradi...
  • 03. 07. 2024Busking Párty 2024 #2 Druhá Busking párty bude převážn...
  • 06. 07. 2024Hard Skin (uk)
  • 06. 07. 2024ROCK CAFÉ SOUTHOCK & FAJTFEST PROUDLY PRESENTS: SWORN EN...
  • 10. 07. 2024Jihoafrická grindcore smečka GROINCHURN se po letech vrac...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

Zejména o albu, které zní jako dokonalá děsuplná symfonie, se zpěvákem Michalem Kusákem.

Ahoj Michale. Proč vznikli ALTARS ABLAZE? V recenzi jsem váš název lehce pozměnil na AL(L S)TARS ABLAZE, protože v sestavě působí samí protřelí muzikanti, kteří mají i další kapely, navíc i nějaké ty roky, tudíž i jiné povinnosti nebo závazky, nejen ty hudební. To toho máte málo? Kdo byl prvním hybatelem dění a zrod kapely inicioval?

Vznik kapely inicioval Tomáš Halama, který v té době končil po třech albech v BRUTALLY DECEASED, a těch důvodů bylo několik. Tím hlavním byla chuť – nebo spíš potřeba – hrát totálně misantropní diktát na pomezí death a black metalu, vyhrocený ve všech směrech. Tu myšlenku jsme s Tomášem otevřeli během jedné dlouhé debaty na Brutal Assaultu, buď v roce 2019, nebo ještě o rok dříve, to už si přesně nepamatuju. Nicméně ve stylovém směřování jsme měli jasno hned od začátku. Sestavu jsme začali dávat dohromady během podzimu 2019 a začátkem roku následujícího jsme už byli schopní skládat vlastní materiál.
Upřímně, rád bych se vyhnul označení all-stars kapela. Ano, máme už sice všichni něco za sebou, ale v případě ALTARS ABLAZE šlo o to postavit zbrusu novou kapelu, která bude aktivní a nezávislá na ostatních hudebních záležitostech, ve kterých se angažujeme. Já osobně jsem po návratu do ČR žádnou živě hrající kapelu neměl (krom nárazových studiových věcí), takže jsem neměl nad čím moc přemýšlet. To, že jsme téměř všichni už spolu někde v minulosti hráli, beru spíše jako výhodu, protože už nemusíme řešit nějaká zbytečná nedorozumění a víme, jak spolu fungovat a co od sebe navzájem čekat. Je pravda, že všichni máme další aktivity, včetně nehudebních, ale toho rohatého dole je třeba opět potěšit.

Bylo složité dát dohromady line-up? Odmítl nějaký vytipovaný muzikant účast, nebo je pětice podepsaná pod albem „Life Desecration“ zároveň pěticí, která vyšla z prvního kola draftu?

Neřekl bych, že to bylo nějak zvlášť složité. My dva s Tomášem jsme byli domluvení prakticky ihned a stejně tak jsme měli celkem rychle jasno v tom, že na druhou kytaru vytáhneme zpět na aktivní scénu Frantu Šeráka, který má k pekelnému death metalu stejně blízko jako k technickým věcem (což už samo o sobě zajišťuje potřebnou technickou úroveň), a na basu Pavla Šatru, se kterým nám to po lidské stránce vždycky výborně klapalo.
Největší otazník visel nad bubeníkem, u kterého bylo potřeba, aby kapelu nakopl k co nejvyšším rychlostem a extrémům. A není asi žádným tajemstvím, že střelců, co by hráli mezinárodní ligu, u nás zrovna moc neběhá. (sorry) Nicméně my jsme toho našeho našli na druhý pokus v Peteru Hetešovi a nutno říct, že nás po stránce intenzity posouvá tím správným směrem. Takže doufám, že to, co je ke slyšení na „Life Desecration“, je jen začátek.

Hrajete muziku, které se u nás moc kapel nevěnuje – intenzivní agresivní black/death metal. Měli jste ve směřování kapely jasno hned na začátku?  Přece jen, dosud se členové ALTARS ABLAZE věnovali hlavně death metalu (brutal death metalu / grindcore)… Co vás vedlo k tomu, že jste se vydali na černotou čpící cestu do pekel?

Jasno jsme měli hned od začátku – přinést naprosto nekompromisní, agresivní a negativitou nasáklý death/ black. Tomáš i já máme každý své démony a schopnost nahlédnout do oné pověstné propasti, tendence se zaobírat temnými myšlenkami, fascinaci zlem v člověku a odpor k jakýmkoliv dogmatům a lidské stádovosti a hlouposti. To vše pak promítáme do muziky a textů. U ALTARS ABLAZE není místo pro kompromis nebo empatii. A už vůbec ne pro nějaké takzvané duchovno či ezoterické nesmysly. Já osobně jsem už víc jak deset let ponořený v black metalu, takže čím černější ALTARS ABLAZE budou, tím spokojenější budu.

Jak dlouho materiál na debut vznikal? A kdo je většinovým autorem – v bookletu nejsou autoři hudby ani textů uvedeni… U textů předpokládám, že jde o tvou práci.

Skladby pro „Life Desecration“ vznikaly zhruba rok a půl. Tomáš Halama je autorem veškeré muziky, společně jako kapela pracujeme hlavně na aranžích a struktuře jednotlivých songů. Největší kus práce na každé skladbě odvádějí Tomáš s Peterem. My ostatní se paralelně připravujeme každý zvlášť na základě Tomášových demo verzí. A postupně se sehráváme a společně ladíme finální podobu.
A ano, texty jsou moje doména. Byť kluci občas taky něco nahodí pro inspiraci. Období před „Life Desecration“ jsem strávil studiem různých knih s tématikou 2. světové války, respektive materiálů týkajících se úlohou láskou překypujících křesťanů v nejrůznějších genocidách. Výsledné texty jsou víceméně průsečíkem těchto dvou zájmů. A všeprostupující linkou je pak fascinace zlem, které dokáže živočišný druh zvaný Homo Sapiens páchat sám na sobě. A je jedno, ve jménu čeho.

Když jsme nakousli texty – jakou jim přisuzujete důležitost? Procentuálně hudba:texty – je to padesát na padesát, nebo…? Pro mě jsou texty u kapel, které zpívají anglicky, vedlejší, ale vy asi cílíte i (hlavně?) na zahraniční fanoušky.

V případě ALTARS ABLAZE jde hlavně o muziku. Na sledování textů ze strany posluchače moc prostor není. Takže tak 75 % muzika, 25 % texty. Ale to neznamená, že já osobně bych jim nepřikládal potřebnou důležitost. Naopak. To sdělení musí být naprosto jasné a jít ruku v ruce s hudební filozofií, ještě více ten celek začernit. Takže ani v textech neexistuje kompromis, na to nad nimi trávím dost času. Ale první dojem na tebe udělá muzika – kapelu jako ALTARS ABLAZE si nebudeš vyhledávat kvůli jejím textům. Od toho jsou tady jiní. Od nás čekej hlavně hudební vyhlazení. Ačkoliv s budoucím nahrávkami chceme posunout i lyrickou stránku na další úroveň. Pokud jde o jazyk, tam nám je celkem jedno, odkud jsou lidi, co nás poslouchají. Nicméně „Life Desecration“ rezonuje hlavně v zahraničí, konkrétně v anglosaském  prostoru, a my se nechceme omezovat pouze na ČR.

Jak se liší technika zpěvu v deathmetalových kapelách, v nichž jsi působil, a v ALTARS ABLAZE? Které polohy jsou snazší, s kterými jsi měl více práce, které tě víc baví, …? 

Já bych to úplně striktně neodděloval. Ve finále je to o technice jako takové a o výrazu, jaký jsi schopný do vokálu dostat. Spíš bych srovnal období do roku cca 2015, kdy se o nějaké propracované technice nedalo moc mluvit. Stejně tak jsem v té době necvičil správným způsobem. A ve studiu se soustředil hlavně na frázování, často na úkor výrazu a celkového dojmu.
V posledních letech jsem ale svůj přístup podstatně přehodnotil: chvíli chodil na hodiny zpěvu a současně začal pravidelně trénovat tím správným způsobem. Ono to ani jinak nejde, pokud chce člověk držet krok s tak dobrými muzikanty, se kterýma mám tu možnost (v různých kapelách a projektech) hrát. A co bylo dříve nemožné či nemyslitelné, je najednou naprosto reálné. V neposlední řadě jsem pojal zpěv daleko víc blackmetalově – čili se vykašlal na nějaké mentální bloky a pustil to tam naplno, dostal do toho i nějaké ty emoce… V rámci ALTARS ABLAZE mi nedělá žádná poloha či výraz problém. A baví mne momenty, kdy z vokálu stříká jed, a muzika se tím posune zase někam jinam. 

Preferuješ nazpívat všechno na první pokus, nebo zkoušíš různé výrazy a na albu se pak objeví ten, který se ti zdá nejlepší? A mají kolegové ke zpěvu připomínky, nebo je to čistě tvoje parketa?

Na první pokus určitě ne – to mi přijde jako zbytečné honění si ega. Ve finále jde o co nejlepší výsledek. Takže pokud je potřeba nějakou pasáž nazpívat několikrát, aby se dostavil žádoucí dojem, tak to udělám. A někdy nechávám některé pasáže uležet přes noc nebo je zpětně předělám, pokud mi tam něco nesedí, popřípadě když zjistím, že daná linka jde postavit jinak a lépe. S klukama pak zpěvy aktivně konzultuju během nahrávání, kdy na základě jejich připomínek dělám úpravy. Jsou pasáže, kde si občas trvám na svém, ale obecně se držím principu, že víc hlav víc ví. Zejména když jde o tak výborné muzikanty. A hlavně, nahrávka musí fungovat jako celek a všichni z kapely by měli být s výslednou podobou spokojeni.

Pamatuješ si, jaké polohy jsi v té které skladbě použil a snažíš se jich na koncertech držet, nebo to nepovažuješ za nezbytně nutné, hlavně aby to na živo drtilo a fungovalo? 

Pamatuju – mám pocit, že díky pravidelnému cvičení a zkoušení se vytvoří něco jako ekvivalent svalové paměti, kdy není třeba už moc přemýšlet nad tím, co kdy přijde. A přechody mezi jednotlivými polohami nejsou ze stejného důvodu taky problém. Spíš mne baví v tomto směru občas i improvizovat a experimentovat. Osobně si myslím, že deska a koncert by měly nabídnout dvě různé verze toho samého. A navíc je to pak i větší zábava.

S koncerty asi zatím asi šetříte, i když nějaké zajímavé štace jste absolvovali. Jaké máte ohledně koncertů plány – chtěli byste letos po vydání alba trochu přitlačit na pilu a objet toho víc, nebo máte nějaké mantinely dané nejen tím, že hrajete ještě v dalších kapelách, ale např. tím, že koncertů je obecně hodně, lidí zas tolik nechodí a harcovat se někam na kraj světa a pak tam hrát pro třicet lidí není ta největší radost? A co zahraničí – dostáváte nabídky, které mají smysl?

Teď, když máme venku první album, chceme do koncertování více šlápnout – ALTARS ABLAZE jsou kapelou stavěnou na živé hraní. Zároveň ale platí, že nechceme hrát úplně za každou cenu. Všichni z nás už mají ČR a Slovensko objeté několikrát v rámci jiných kapel a navíc nemám úplně dojem, že to, co hrajeme, tady nějak extra táhne. Ale rád bych se mýlil. Kapelu jsme nicméně zakládali s tím, že se budeme snažit dostat svou muziku hlavně ven. Což ale neznamená, že si nevážíme domácí podpory. Jen ale s hraním na domácí půdě budeme šetřit, aby se ALTARS ABLAZE neokoukali. Na podzim plánujeme jedno výsostně zajímavé vystoupení a mezitím se ještě uvidí.
Pokud jde o hraní za hranicemi, tak asi každý, kdo někdy rozjížděl novou kapelu, ví, že co si sám nedomluví, to nemá. Kapel jsou mraky a hrát chtějí všichni – což znamená, že promotéři a agentury jsou spíš přehlcení, než aby měli potřebu vyhledávat aktivně nová jména. Ale děláme na tom, abychom byli schopní vyjet ven a šířit poselství „Life Desecration“, kde to půjde. Avšak i v tomto směru platí, že se nechceme podbízet za každou cenu.

Se zahraničím souvisí i vydání u Lavadome Productions, labelu, který má asi větší jméno v cizině než doma. Máte představu, jak se vašemu albu daří v mimo ČR, nejen co se týká recenzí, které jsou výborné, ale i prodejů? V jakém nákladu vlastně CD vyšlo?

To rozhodně, Honza Fastner je slušně napojen na mezinárodní komunitu, která ví, co od Lavadome může čekat. Recenze jsou skutečně ve valné většině výborné a po prodejní stránce si taky nemůžeme stěžovat. CD vyšlo v nákladu 500 kusů a počítám, že nebude problém tento náklad rozprodat, jakmile zvýšíme koncertní aktivitu. Pro nás je ale směrodatný i prodej přes Bandcamp, kde si „Life Desecration“ coby debut nové kapely taky nevede zrovna špatně.

Lavadome byli při hledání vydavatele první volbou, nebo jste koketovali s vydáním za hranicemi, ale žádná nabídka nedávala lepší smysl než ta tuzemská? 

Lavadome byli jasnou volbou, o nikom jiném jsme neuvažovali, nikoho jiného jsme neoslovovali. S Honzou Fastnerem sdílíme náhled na muziku a spoustu postojů, takže si nemusíme nic sáhodlouze vysvětlovat. Honza má spoustu zajímavých kontaktů a tipů v oblasti práce se zvukem a mezi grafiky a vizuálními umělci. Navíc pokud se člověk podívá zpětně na tituly vydané pod hlavičkou Lavadome, tak musí být zřejmé, že tato značka je zárukou kvality a originality, což nám automaticky otevřelo dveře k některým lidem. A v neposlední řadě, ALTARS ABLAZE je nové jméno, a takových vznikají mraky, takže nemá cenu si dělat iluze, že labely se perou o nová jména. Neperou.

V zahraničí jste lovili v případě finalizace zvuku i grafiky obalu. Napřed k tomu zvuku – náběry jste dělali u Otyna v Davosu, o mix a mastering se postaral Christian Erkens v Cyphx-Audio studiu. O výběru studií nebylo pochyb, nebo jste zvažovali i jiná? Kolik verzí zvuku vzniklo, než jste byli spokojeni – občas některé kapely říkají, že sound jim sedl až napotřetí, napopáté, napodesáté… 

Co se týče náběru, tak tam byl Davos jasnou volbou. Vyškov máme rádi a v Davosu se nám vždycky dobře pracuje. A s Otynem už jsme taky sehraní, byť ho některými věcmi a nápady určitě přivádíme k šílenství. Nový Davos je navíc ve velmi příjemných prostorách, takže nebyl důvod měnit něco, co funguje.
S finálním mixem a masteringem už to tak jednoznačné nebylo. Hledali jsme specifický zvuk na světové úrovni, a ten se zatím v tomto ranku – alespoň podle mého názoru – v ČR nikomu dělat nedaří. Na Chrise padla volba kvůli jeho práci pro stylově spřízněné CAMBION. Díky jeho přístupu se najednou vyřešilo několik věcí, se kterými jsme u předchozích pokusů zápasili. Chris pár verzí udělal, ale bylo to opravdu jen pár, protože s ním to šlo rovnou správným směrem. On sám přicházel s novými verzemi, aniž by byly třeba zásadní připomínky z naší strany. Takže za mne palec nahoru, šlo o velmi hladkou spolupráci a výsledek odpovídá očekávání.
Na mastering jsme zkusili ještě Colina Davise z VILE, avšak jeho verze, navzdory vysoce profesionální a kvalitní úrovni, trochu postrádala ten správně zlý podtón a devastující účinek, který „Life Desecration“ vtiskl Chris Erkens.

Obal svého času prodával, dnes to spíš platí o internetu, ale pořád stojí za to mít hudební nosič hezky udělaný, což o vašem CD platí bezezbytku. Jak obrázky Nuna Zukiho z Belial NecroArts, tak grafika celkově vypadají skvěle. Jak jste na Nuna přišli – měli jste s ním nějakou zkušenost, nebo jste vybírali na základě jeho prací pro jiné? Jak složité je se s někým takovým, kdo má tolik aktivit (je nejen výtvarníkem, ale i aktivním muzikantem snad v deseti kapelách), domluvit na spolupráci? Jak dlouho jste na jeho díla čekali?

Díky za kompliment, s obalem jsme taky hodně spokojení a s Nunem budeme určitě spolupracovat i do budoucna. Doporučil nám jej Honza Fastner, kterého jeho práce zaujaly. Koncepce artworků pro „Life Desecration“ a „Glorification Of Rats“ jsme pak řešili s Nunem napřímo, stejně tak i techniku provedení. Nuno je možná vytížený, ale také neuvěřitelně rychlý a efektivní. Většinu věcí mám od něj vždy do týdne od prvního nápadu, a to ve finální verzi. A výsledek byl zatím vždy unikátní. Občas si musíme některé detaily trochu vysvětlovat, ale celkově panuje maximální spokojenost.

Už jsme nakousli, že členové kapely mají i další hudební aktivity, ty sám ses po nějaké době zase připojil k HEAVING EARTH. Takže se nabízí i jedna odbočka od ALTARS ABLAZE – co tě vedlo k tomu, že jsi po více než deseti letech vstoupil do stejné řeky? 

Hlavním důvodem bylo, kam se HEAVING EARTH posunuli. Jak „Denouncing The Holy Throne“, tak zejména aktuální „Darkness Of God“ tady nemají obdoby, a HEAVING EARTH hrají dnes hudebně už úplně jinou ligu, a to po všech stránkách. Pro mne to je navíc hozená rukavice, kdy na sobě musím zase pořádně zamakat, abych s klukama srovnal krok a dokázal HEAVING EARTH po vokální stránce dát to, co si jejich muzika žádá. A v neposlední řadě jsem měl pocit, že ta první kapitola skončila kvůli mému odjezdu do zahraničí tak nějak násilně a návrat beru jako příležitost tu kapitolu důstojně rozvinout, protože HEAVING EARTH ještě rozhodně neřekli své poslední slovo.

A samozřejmě klasika na závěr – děje se v ALTARS ABLAZE něco, co by předznamenalo další album, vznikají nové songy, nebo se teď budete soustředit na propagaci stále ještě novotou vonícího debutu?  

„B“ je správně – momentálně potřebujeme „Life Desecration“ ještě patřičně zpropagovat a ALTARS ABLAZE dostat do širšího povědomí. Nicméně nápady na nové songy se už pomalu scházejí a já osobně se už na další blasfemie těším. Díky za rozhovor!

RECENZE

Facebook
Bandcamp
YouTube


Zveřejněno: 26. 02. 2023
Přečteno:
1083 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář