INSANIA

V návaznosti na recenzi loni vydaného vzpomínkového CD martinské heavymetalové kapely STRIGA „Siedme nebo“ jsem oslovil jejího kytaristu a doprovodného zpěváka Milana Hluška a položil mu několik otázek.

Milane, měli jste jako jednotliví muzikanti před vznikem STRIGY nějaké výraznější zkušenosti s hraním, nebo se v tomto směru jednalo o vaši úplně první štaci? 

Pred vznikom STRIGY sme všetci členovia mali nejaké kapely, v ktorých sme hrávali, ale nič výraznejšie. Stretli sme sa po vojenskej službe a ja a Igor (bubeník) sme založili STRIGU.

Jaké třeba tenkrát byly vaše hudební vzory, jež vás v počátcích fungování svou tvorbou ovlivnily?

Vzor pre nás bola rocková, metalová scéna. Počúvali sme všetky rockové a metalové kapely.

Co ty osobně považuješ za nejvýraznější úspěch vašeho tehdejšího nedlouhého fungování, mám na mysli jednu, dvě věci, které bys po letech vypíchnul a z jakých důvodů jste se vůbec rozešli?

Najväčšie stopy v nás zanechali naše dva koncerty v martinskom učilišti a na priemyselnej škole. Boli to rebelské vystúpenia v rámci hlbokého socializmu, s neskutočným ohlasom u mladých ľudí. STRIGA napriek problémom zo strany štátnych orgánov získala veľkú popularitu.

Z jakých důvodů jste se tehdy rozešli a kam následně vedly vaše další muzikantské cesty? Vím, že zpěvák Tibor prošel docela slušným množstvím uskupením a baskytarista Ľuboš působil u vašich v podstatě městských souputníků DEUS PACIS. Ale co ty, Peter a Ivan? 

Kapela nikdy nebola profesionálne manažovaná a hudbu sme robili popri zamestnaniach. To ale nestačilo pre niektorých našich členov, hlavne pre speváka, ktorý dostal lepšiu ponuku. Po jeho odchode sme už nevedeli nájsť za neho vhodnú náhradu. Basgitarista Ľubo Kl'učka odišiel do skupiny DEUS PACIS a gitarista Peter Kvako odišiel na „povinnú dovolenku“ do rezortu Ilava (slovenské město, v němž se mimo jiné nachází i věznice – pozn. autora). Mňa prichýlila country skupina INOVÄŤ, kde som celkom dlho pobudol. Igor hral v rôznych lokálnych kapelách a Kvako hral istú dobu v HOW-NOW-CUC.

Takřka tři desítky let kapela STRIGA spala. Co vás následně mezi lety 2015–2016 přimělo k tomu, že jste se po tak dlouhé době znovu spojili a natočili osm vašich někdejších skladeb? Panovala mezi vámi na jejich výběru shoda a byly tenkrát třeba v plánu i nějaké koncerty?

Tento počin dlho dozrieval, až vykvasil do potreby nahrať skladby na nosič. Zhodnotil by som to ako reakciu muzikantskej hrdosti na stále sa vracajúce spomienky. Výber skladieb bol spoločným dielom všetkých členov. Ak by vydanie CD vyvolalo požiadavky na živé vystúpenia, bolo by to veľmi lichotivé, ale v kapele sme túto možnosť zatiaľ nepreberali.

Upravovali jste nějak výrazně jednotlivé písně oproti jejich původním podobám?

V pôvodných piesňach sme upravili len ich dĺžku.

Jakým stylem jste vlastně nahrávali, sešli jste se všichni společně ve studiu, nebo jste pracovali nějakým jiným, dnes již běžně dostupným, způsobem?

Nahrávali sme vo vlastnom štúdiu. Najskôr sa nahral rytmický základ, na ktorý sa postupne navrstvovali ďalšie nástroje. Mastering spracovalo štúdio Miloša Rojka v Považskej Bystrici.

Nosič je opatřený velmi pěkně zpracovaným obalem, v němž fanoušci naleznou nejen texty, ale i dobové fotografie. Můžeš říci i nějaké informace k jeho vzniku?

Obal navrhol a celý spracoval náš šikovný basgitarista Ľubo. Okrem toho urobil veľa práce i pri samotnom nahrávaní.

Zastavil bych se i u textů, které vzešly nejen z dílny samotné STRIGY, ale i z pera externích spolupracovníků. 

Texty máme od rôznych textárov, ale jednu báseň sme zhudobnili od známeho slovenského básnika Daniela Heviera.

Nahrávka je tedy venku a spousta lidí se logicky bude ptát, hlavně asi pamětníků, jestli bude něco dalšího nebo se naopak jedná o definitivní tečku za existencích kapely?

Aj u nás rezonuje otázka čo ďalej? Máme pripravené ďalšie piesne, veľa chuti, ale málo času.

Můžeš prozradit, čím se momentálně zabýváte, ať už se to týká hudby samotné nebo případně vašich klasických pracovních činností?

V súčasnej dobe nás rodinné zázemie a sociálne tlaky rozmiestnili do rôznych častí Slovenska. Ale stretávame sa relatívne často. Tibor a ja máme svoje kapely. Igor, Ľubo a Kvako momentálne nehrajú v žiadnej skupine.

Díky za rozhovor.

RECENZE

Poslech celého CD ZDE
Hladohlas
Hirax shop


Zveřejněno: 08. 01. 2023
Přečteno:
133 x
Autor: Mikael | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář