A tak zde pohledem od památníku Stifterova na jezero Plešné končíme cestu naši. Zbývají již jen tři a jedno zastavení. Prošli jsme Šumavu přes hory i skrze údolí napříč časy starými, příběhy mnohé vyslechli a se strastí lidu místního se setkali. Zbývá toliko vědět, že znovu a znovu bychom tam i zpět mohli kráčet napříč Šumavou a stále mnohé objevovali, či bez dechu uchváceni stáli. Ať však každý tato další putování dle své libosti vykoná anebo zapomene a zas jinam se ubere, než stihne naposledy vydechnout.
Starými časy zabarvená slova týkající se minialba PANYCHIDY „Říruřec / Dreisessel“ naznačují, že jde o loučení s tématikou Šumavy, které se plzeňská kapela věnovala na albu „Gabreta Aeterna“, jež posbíralo spoustu kladných ohlasů i cenu Břitva za rok 2020. K zmiňovanému opusu jsem napsal podrobnou recenzi, ze které si vypůjčím úvod i k recenzi na kapelní šumavskou labutí píseň: Přetavit city k místům, která v muzikantech zanechala silné dojmy, se v minulosti rozhodla řada kapel. Letos tak učinila PANYCHIDA na albu „Gabreta Aeterna“, na albu, které je zasvěceno staré Šumavě, lidem, kteří v kraji s pohnutou historií žili v souladu s přírodou, bojovali s rozmary počasí i dopady válek, zažívali bídu a tvrdou dřinu, ale také se mohli kochat přírodními krásami.
I třemi „novými“ a jednou starší skladbou rezonuje zmíněná šumavská tématika. „Nové“ songy jsou nové tak napůl, základy byly nahrány v roce 2018 společně s písněmi, jež se objevily na „Gabreta Aeterna“, bicí a zpěvy byly dohrány na začátku roku 2022, ve stejné době byla znovu nahrána starší skladba „Prokletí Christlova dvora“ i cover IMPALED NAZARENE „Via Dolorosa“.
Druhé šumavské dějství začíná bouří, předpokládám tou, která 26. října 1870 poničila Šumavu natolik, že Karel Klostermann o ní psal teskná vyznání. Tehdy lehly pod nápory vichru statisíce stromů, přičemž povětrnostní podmínky byly před katastrofou netypické, ostatně PANYCHIDA je v textu skladby rovněž popisuje. „Bouře les ničící“ je skutečná bouře, sypačky, kytarové kvílení, ale i melodie, srozumitelný řev i čisté chorály, tahle pecka vůbec v ničem nezaostává za těmi nej „Gabreta“ songy.
Obdobné tvrzení platí i o dalších třech autorských kusech, „Pustina“ se pravda rozjíždí pomaleji, takřka doomově, ale od samotného začátku disponuje uhrančivou atmosférou, kterou podporují parádní kytarové linky i dunění tympánů. A když se přidají strašidelně zabarvené vokály, je tady skoro hororový sondtrack: „Pustina duší bloudících ve věčnosti, pusté činy lidí, doteky zrůdnosti.“ Jak název napovídá, skladba pojednává o zaniklé vsi Pustina, z níž zůstala stát (na jak dlouho ještě?) jen (nyní již polorozpadlá) hájovna. Song se zhruba v polovině láme do další zběsilé jízdy, marš je to náramný, kytarové kvily opět nápadité, ale zabíjí hlavně onen děsuplný refrén.
Ani třetí zásek neustupuje z nastolené šumavské cesty, tentokrát má ale obecnější ráz, je věnovaný dřevařům, respektive popisu jejich těžké práce i jejich života na odlehlých místech, od kácení přes stahování na saních, s několika faktickými zmínkami o šlechtických rodech, které vlastnily pozemky, či o Vchynicko-tetovském plavebním kanálu, který usnadnil a urychlil dopravu dřeva, které ve finále posloužilo jako prkno pro mrtvého, prostě takový koloběh života. Hudební rovina je o něco veselejší, k temno metalům se přidávají heavy party, které jsou podpořeny chytlavým sborovým refrénem zarývajícím se okamžitě do paměti. Ale skladba není jen o melodiích a líbivých zpěvech, pořádný nářez taky nechybí.
A pak zase k temným šumavským místům. Christlhof, Christlův dvůr, Pohádka, to jsou názvy stavení, které provází pověsti o tragédiích, jež potkávaly tamní obyvatele. Nejvíce se asi „proslavil“ Ivan Roubal, ale předchozí majitele stihla kletba, která pronásledovala i další nájemníky poté, co původní rod Pangerlových musel po 2. světové válce statek opustit. „Prokletí Christlova dvora“ se poprvé objevilo jako bonus na gramofonové desce „Haereticalia – The Night Battles“ a jednalo se o vůbec první šumavský song PANYCHIDY, už tehdy (2017) nazpívaný v češtině. Skladba je to opět parádní, opět si hraje s heavymetalovými atributy, ale taky epikou a taky se objevují jednodušší šlapavé old school party. Kraluje ale refrén, to je další síla jako hrom.
Bonus v podobě „Via Dolorosa“ se od zbytku logicky liší, nejen angličtinou, ale i v hudební linii. IMPALED NAZARENE jsou mistři v produkování odrhovaček, jež mají švih, který nechybí ani verzi od PANYCHIDY, v některých částech je její tradiční rukopis znatelný, z těch šlapavých samozřejmě čpí finský odér. Pocitově se song na minialbum nehodí, ale poslechově neotravuje, takže k němu mám takový neutrální postoj… jako že bych se bez něj obešel, ale že mi nepřekáží, no.
Album má název, který nejednoho při vyslovení asi potýrá (Říruřec se skutečně nevyslovuje napoprvé snadno), ale samozřejmě má šumavský původ, jde o starý název vrcholu Třístoličník (používal se i název Třízubec), německy Dreisesselstein, později Dreisesselberg. Německé jméno bylo vrcholu dáno podle blízkého Trojmezí, což je místo, kde se setkávají hranice Čech, Německa a Rakouska. Podle legendy se na třech kamenných stolicích (křeslech) scházeli panovníci tří zmíněných zemí.
Obecně: Líbí se mi, jak PANYCHIDA pracuje s detaily, jak jsou skladby pestré a jak se v nich odehrává spousta hezkých věcí, jak silné a variabilní jsou zpěvy. Líbí se mi i zvuk, který dotáhl v Hellsoundu Honza Kapák, líbí se mi i pěkně graficky vyvedený booklet, který není vůbec ošizený (což se u minialb občas stává), ale výpravný obdobně jako ten „Gabretí“, s texty, s vysvětlivkami (v češtině i angličtině), jež texty doplňují, se stylizovanou fotografií kapely i fotografií truemetalovou, s fotkami z „oněch časů“ i z časů nedávných. Jen ta velikost písma, titěrná, mi trochu vadí, protože čtení je problematické i za denního světla, natož večer za umělého osvětlení.
PANYCHIDA je v životní formě, ale jeden červíček pochybnosti se nad ní vznáší – ten lump hlodá a hlodá a našeptává: „Tohle nejde pořád, takhle skvostné nahrávky sypat z rukávu, navíc to téma Šumavy, to je fakt silné… s čím asi přijde PANYCHIDA příště?“ Ale těmito úvahami si netřeba kazit dojem a poslech „ Říruřce“, ten je třeba si náležitě užívat, střídat jej s „Gabretou“ a radovat se, že u nás působí tak skvělá kapela.
Seznam skladeb:
- Bouře les ničící
- Pustina
- Dřevo pánům příjmem, lidu obživou
- Prokletí Christlova dvora (2022 version)
- Via Dolorosa
Čas: 22:53
Sestava:
- Vlčák – vocal, backing vocal
- Honza V. – guitars, clean vocals, backing vocals
- Sinneral – guitars, programming, backing vocals
- Talic – bass, backing vocals
- Jakub Bayer – drums, backing vocals
Hosté:
- Jan Kapák – miscellaneous leads and guitar solo (2)
http://www.panychida.com/
Facebook
Bandcamp
