Tattoo Club Strakonice a Městské kulturní středisko Strakonice uspořádaly v sobotu 13. dubna 19. ročník Tattoo Jamu, na kterém se představilo 60 tatérů a tatérek. Jako každoročně od 10 hodin probíhalo tetování, které vyvrcholilo soutěžemi v 6 kategoriích: Asie, Tribal, Black & White, Old/Newschool, Color a Big. Z vítězů jednotlivých kategorií byl vybrán The Best of show. Pro letošek v pětičlenné porotě zasedli Petr Bobek (tatér a malíř), La Papula (tatérka), MS Croft (tatérka), Jarda Přikryl (tatér) a Pavel Koubek (tatér). Slušelo by se napsat: a jako každý rok za zvuku tetovacích mašinek… Jako většina spotřebičů, ani tetovací strojky se nevyhnuly nástupu bezdrátového přenosu energie, takže podmanivě vrnivý zvuk se pomalu stává minulostí a projevem nostalgie.
Oficiální program začal ve 14 hodin módní přehlídkou rock´n´roll, rockabilly, psychobilly, punk, hot rod či ska oblečení a doplňků obchodu Lucky Hazzard. V 15 hodin si zasoutěžili volně příchozí v kategorii Old Tattoo. O hodinu později nastoupila první kapela dne, písečtí ARTHEMION hrající symphonic gothic/death metal. Jelikož jsem je měl možnost vidět na prosincovém festu Satan Klaus ve Volyni, udělal jsem si krátkou přestávku na čerstvém vzduchu v duchu ve zdravém těle zdravý vzduch.
Největším lákadlem celé akce bývá vystoupení podivínů věšících se za kůži na háky. Upřímně řečeno letošní spektákl „hákařů“ Fly High Tribe Suspension nedosahoval kvality předešlých vystoupení (nejen můj dojem). Scéna zahalená v mlze, nepřesvědčivý příběh, napětí se jaksi vytratilo kdesi na cestě. Nevím proč, ale během vystoupení se mi vyjevil obal ženy věšící novorozence na prádelní šňůru z alba „Youthanasia“ z roku 1994 amerických MEGADETH. Prostor od 18.30 do 20.30 byl vyhrazený pro zápolení v jednotlivých kategoriích. Vybírám si druhý time out a opouštím místní KD, abych navštívil nedalekou házenkářskou svatyni, kde se hrálo jihočeské derby v házené mužů.
Kolem 20,30 hod. pokračoval hudební večer vystoupením punkových ZPUTNIK. Upřímně řečeno jsem byl zvědavý, jestli hudební výraz Pražanů je naživo tak sterilní jako na hudebních platformách. Bohužel je. Při absenci basy bych si představoval více dominantní obě kytary a hlavně nápaditější. V samplech avizovaný industriál abys pohledal. Vitální zpěvačka vizuálem i barvou hlasu podobná předrevoluční enfant terrible Janě Kratochvílové drandila po podiu na tepové hranici anaerobního pásma (všechna čest). Bohužel taková hromada žvástů mezi skladbami se jen tak nevidí. Snaha zaujmout zdaleka předčila muzikantskou rovinu. Po sobotním gigu bych si uměl kapelu představit na pivních nebo městských slavnostech.
Svět pro mě vzdáleného country zastupovala pětice kovbojů FRANKIE & THE DEADBEATS, kteří vzešli z kapel jako HANBA, KOVADLINA, CARDIO RATIO, PRAGUE CONSPIRACY nebo UNHOLY PREACHERS, takže se ze zaplivaných lokálů přesunuli do prime time Country Rádia. FRANKIE A LEMPLOVÉ od začátku nastolují střední tempo, skladby s artikulací americké angličtiny klusají, místy cválají pláněmi amerického středozápadu a všechno utěšeně plyne. Akustická kytara spolu se steel kytarou vyluzující klouzavý dlouhý dozvuk mě ukolíbaly natolik, že poslední kapelu PAPRIKACZE, což je RED HOT CHILI PEPPERS revival, vypouštím a sedám na letos kupodivu nedotčený bicykl (vloni pochcaný, předloni šlohlá pumpička). Že by konec pitomců v Čechách? Chyba lávky! Letošní ročník byl poznamenám troubelatým incidentem, kdy nějakej tupoun Stoupa vypálil před KD dvě rány z plynový pistole. Zatarasené obě příjezdové cesty několika vozy policie se na moment staly středobodem jinak povedeného dne.
Co se týká čísel, akce se zúčastnilo 550 platících, výše zmiňovaných 60 tatérů, k tomu adekvátně 60 modelů, 4 kapely, několik desítek volňásků a VIP návštěvníků. Suma sumárum, nějakých 750 lidí.
