Pokud vás tak jako mě na první pohled zaujme obrázek vlka na obálce, můžete si hned na první stránce přečíst pidirozhovor o několika málo větách s autorkou kresby Radkou Martincovou (aka Radka Spradka), čímž plynule přejdete k úvodnímu slovu jednoho ze tří spoluautorů xJesusx. Ten nabádá k empatii východním směrem, tedy na Ukrajinu. Polemiku o tom, zdali tahat politiku na stránky DIY tiskovin, ponechme stranou. Prostě zrůdnost kremelský smečky je neomluvitelná. Ryze hudebního dění se v úvodníku drží zbývající dva autoři, Štelca a Samuel.
Nejpočetněji je v zinu zastoupen útvar rozhovor. Jako první odpovídá na otázky Miruus (BRÜNNER TODESMARCH), který mj. definitivně pohřbil jakékoli šance na resurekci kapely FESTA DESPERATO a vysvětluje, co si máme představit pod pojmem „Pracuji na zničení tohoto světa“. Vtipná mi přijde zkazka o tom, jak Miruus o Jolanu přišel. Zasvěcení ví, že Jolana je kromě teoreticky pěkný roštěnky taky baskytara. Další tváří cyklu Staří vědí, mladí poznají v sekci rozhovor je Ondra Košan. Ondra sám sebe považuje za HC/punkovou fosílii. V minulosti vydával fanzin Euthanasia a již dvě dekády pomáhá Robertovi Vlčkovi (KRITICKÁ SITUACE) pořádat koncerty. Mj. komentuje své působení ve Sparku na přelomu milénia. Další rozhovor je s bubeníkem LYCANTHROPHY, zpěvákem SKIPLIFE, tvůrcem zinu Go and Kill a členem festivalové crew Play Fast or Don´t Ondrou Šemrincem, který zevrubně mapuje období, kdy se naplno věnoval hudebnímu dění. Víceméně stejné osnovy se drží další rozhovor, tentokráte se zpěvákem EMPTY HALL OF FAME, Karlem Vránou. Debata se ubírá od skejťáckých začátků přes civilní zaměstnání až po brazilské nebo balkánské turné. Poslední rozhovorový respondent si už v tomto čísle svůj okamžik slávy zažil. Rozhovor započatý v roce 2013 (pouze 1 zodpovězená otázka) „plynule“ přešel do roku letošního. Povídání se Stanislavem Smrčkou (aka Smrčák) se točí převážně kolem fotografování hudebních (UG) akcí a uvolněně levituje mezi současností a dobou cca před 25 lety. Stejně jako v případě sloupku O otužování udílím tomuto pokecu plusové body.
Ve fanzinu by neměla chybět anketa. Dvacet respondentů odpovídá na otázku týkající se značky domácího gramce, zesilovače, reprobeden a jejich přibližný rok výroby. Jako největší hifista se odkopal Šakal (RABIES, Noise Master zine), který má extra spešl haj-fidelity snad i na hajzlu. V čem panovala vzácná shoda, bylo to, že naprostá většina dotazovaných uznávala starý dobrý analogový mašinky. A pak že pokrok nezastavíš.
Ve Sloupku vzpomíná Kaďus (pořadatel sušického festivalu Šumava Against) na kamaráda, milovníka nejen šumavské přírody, fotografa a hudebního nadšence Ondru Fišera (zemřel v létě 2015). Kamarádi na Ondrovu počest pravidelně pořádají v Sušici hudební sešlost. Co je mi sympatický, je to, že jako plakát na tyto akce používají Ondrovu minimalistickou fotku vyčnívajícího zábradlí zaplavených lázní ve skotském Dublinu. O Ondrovi také přesvědčivě vypráví a na zážitky s ním vzpomíná Banán ve své knize Nepřestat se dívat kolem sebe. Jako začínající otužilec vstupující do třetí sezony namáčení se v ledové vodě jsem se sápal po článku o otužování. Tímto pro mnoho lidí nepochopitelným sebemrskačstvím nebo spíše sportovním výkonem si Smrčák odbyl svojí „sloupařskou“ premiéru. Jenom podtrhuju: otužování zdar! Já vím, vyliž si!
Experimentování a hledání podoby univerzálního kola (ano, bicyklu) se snaží sběratelům vinylů a ostatních hudebních nosičů vypodobnit ve své úvaze sám Sam. Sice jsem vysloužilý silničkář, ale s pochopením jsem kvitoval Samovo vychytávky a různé modifikace horáka.
Nejméně prostoru dostává téma tour report. Dvě kapely GREYNBOWNES a DIRTY OLD DOGS, tvořící jednu přátelskou bandu, perem Lukáše Slavíka popisují, jak si, jen tak bez bookerů, pouze vlastní komunikací, domlouvají v sousedním Německu pět vystoupení během jednoho týdne. Miniturné proběhlo na podzim 2021.
Deváté vydání vyšlo v celkovém nákladu 130 ks při ceně 120 korun českých. Zachován je formát A5 s lepenou vazbou a s obálkou z křídového papíru, černobílými fotkami a několika málo kresbami. Kladem vydání jsou otázky s hloubkou a šíří záběru všech třech tazatelů. Poskrovnu pravopisných chybek nebo spíše překlepů: moster (monster), strator (stator) nebo bassa se ztrácí v davu, Barvák – Insane Soviety Records – jako recese dobrý…
Jako bonus je k fanzinu přiložen 7″ EP flexidisk se singlem „Summon the Demon“ z debutového alba „Warhorse“ kalifornských CHARGER a na vloženém papíru dvě recenze zmíněného alba.
Na závěr citace ze zadní strany výtisku: „Tento fun-zine je nevhodné používat jako toaletní papír: recykluj ho jiným způsobem, daruj nebo prodej jiným lidem, které by mohl potěšit“!
