Nejbližší koncerty
  • 01. 12. 2022WINTER CALLING: STÍNY PLAMENŮ, YARRDESH, OUTWARD, NÁMÖL -...
  • 02. 12. 2022Zdravíme příznivce Okultně-hudebního spolku MEGELNYK. V p...
  • 02. 12. 2022METALURGIA FESTIVAL vol. 3 /// METALOVÝ FESTIVAL V SRDCI ...
  • 10. 12. 2022Pro letošní rok poslední velká death black thrash metalov...
  • 30. 12. 2022Páteční před Silvestrovská párty ve Farářově sluji za úča...
  • 08. 01. 2023neděle 8. ledna 2023 Modrá Vopice, Praha koncert bude z...
  • 18. 01. 2023RHINO BUCKET (USA), MERLIN & Dan Horyna Předprodej vstup...
  • 20. 01. 2023FATAL BLOW /UK/ ACULEOS /CZ/ ROZRUCH! /CZ/
MORTIFILIA : Infernální deathmetalové album nyní jako velkolepé elpé

S Marthusem zejména o novém albu „Cäzilia“, které je inspirováno tragickou událostí, při níž přišlo o život šest lidí, jejichž vrah nebyl nikdy dopaden.

Ahoj Martine. Hned v úvodu musím složit poklonu, album „Cäzilia“ je obdivuhodným zážitkem a mou hudební DNA opisuje téměř dokonale. Agresivita a melodie přesně v poměru, jak to mám rád. Jistě nebudeš oponovat, že na konečné podobě díla mají velkou zásluhu hosté, jež byli k jeho realizaci přizváni. Můžeš je prosím čtenářům Fobie představit, zdůvodnit jejich účast a úlohu?

Díky za Tvá slova, jsem moc rád, že se Ti album líbí. Jako prvního musím představit doprovodného kytaristu Khopce, který se mimochodem podílel na všech nahrávkách kapely. Khopec se zúčastnil nahrávání už našeho prvního dema „Delusive Eyes“, které jsme vydali na MC v roce 1997. Na novém albu nahrál všechny rytmické kytary. O sólovou kytaru se postaral Mike Wead, který bude čtenářům známý především z kapel KING DIAMOND a MERCYFUL FATE. Rád bych ale zmínil i jeho kapelu MEMENTO MORI, která byla ve své době velmi nadčasová a dodnes si ji často pouštím. S Mikem se znám delší dobu a když jsem hledal sólového kytaristu, který by obohatil svým výrazem a uměním celkový zvuk alba, napadlo mě oslovit právě jeho. K mé velké radosti takřka ihned souhlasil a do hudebního materiálu se okamžitě zamiloval. S Chymusem jsem se poprvé hudebně setkal na jednom albu kapely PAČESS a strašně se mi líbil jeho vokální projev. Oslovil jsem ho tedy, jestli by se nechtěl podílet na nahrávání alba INNER FEAR, představil mu textový námět a ukázal názvy skladeb, které jsem už měl připravené. Strašně mě potěšilo, že si vzal na starosti kompletní textovou stránku a když mě pak poslal finální texty, doslova jsem spadl ze židle. Musím taky vyzdvihnout jeho pestrý vokální projev, který místama opravdu vraždí a jeho pečlivou práci při tvorbě grafiky bookletu CD. Snovonne jsem znal jako zpěvačku už delší dobu, ale nikdy by mě nenapadlo, že by měla zájem spolupracovat na podobném extrémně metalovém projektu. Vždy jsem byl velký fanoušek jejího hlasu a celkově všech jejích uměleckých aktivit. Ovšem tolik vokálních nápadů a hlavně jednotlivých audio stop, které ve výsledku poslala, jsem fakt nečekal. Obrovská preciznost, profi přístup a nesmírný kreativní talent z ní dělají naprosto unikátní osobnost na (nejen) metalové hudební scéně. Navíc kapele hodně pomohla s vizuální stránkou a měla na starosti kompletně celou tvorbu našeho videa „The Farm“. Krustyho jsem si nechal schválně nakonec, protože tento protřelý hudební mazák a můj letitý kamarád je kapitola sama o sobě. Mr. FORGOTTEN SILENCE himself je jedna z nejvýraznějších osobností tuzemské scény, vynikající baskytarista a obrovský srdcař. 

Pominu-li smutné výročí tragédie, která je obsažena v příběhu alba, jsou tu hned dvě další, související s INNER FEAR, dvacet pět let od založení kapely a deset od vydání posledního nosiče, náhoda?

Tak to je opravdu pouze náhoda. Je pravda, že kapelu jsme založili společně s Khaablusem v roce 1997 a popravdě je neuvěřitelné, jak ten čas letí. Těch deset let od vydání alba „First Born Fear“ bylo z velké části zaviněno tím, že jsem byl (a stále jsem) vytížený skládáním hudby pro CRADLE OF FILTH a hlavně koncertováním jak se zmíněnou anglickou kapelou, tak i dalšími různými kapelami. A popravdě, i když jsem měl hudbu na polovinu alba složenou už před pandemií Covid-19, tak nebýt téhle nedobrovolné pauzy, během které jsem celé album dodělal, desku by zřejmě trvalo dodělat ještě déle.

Pojďme k samotné neblahé události, jež se před stoletím odehrála v bavorské vesničce Hinterkaifeck a nebyla doposud objasněna (zapadlá víska se ze 31. 3. na 1. 4. 1922 stala dějištěm hrůzných událostí, jež měly za následek násilnou smrt šesti lidí). Počítám, že i když se textové schránky chopil kompletně Tom, původní myšlenka konceptu je z tvojí hlavy. Kde jsi na zmínku o hrůzném činu narazil? Byl jsi od začátku rozhodnutý, že to musí být hlavní téma příštích INNER FEAR?

Jak jsem již zmínil, s původní myšlenkou jsem přišel já a dokonce jsem měl hotové i názvy skladeb a jakousi textovou osnovu. Komplet texty ale udělal až Tom a odvedl obrovský kus práce. O tohle téma se zajímám už několik let a narazil jsem na to na internetu tuším v roce 2014. V té době mě samozřejmě vůbec nenapadlo, že bych tohle téma někdy zhudebnil. Na albu jsem průběžně pracoval několik let, ale až zmíněná covid pauza mně dala čas album dokončit a vnukla myšlenku k použití tohoto tématu. Tato myšlenka mě pak inspirovala ke složení zbytku songů pro album „Cazilia“.

Vyhledáváš a zajímáš se o podobné, třebaže brutální, tajemné události?

Nemůžu říct, že bych vyloženě vyhledával nějaké brutální události, které jsou plné násilí. K tomu stačí v dnešní době sledovat běžné zpravodajské kanály. Ale vždy mě spíš přitahovaly a fascinovaly záhadné nevyřešené kriminální případy s nádechem tajemna. A je to možná taky proto, že se celý život zajímám o okultismus a další tajné vědy.

Představa společných studiových prací je vzhledem k vaší rozházenosti napříč Evropou asi utopická. Jak se tedy „Cäzilia“ rodila na svět? 

Veškerou hudbu jsem složil doma v mém vlastním domácím studiu a následně rozeslal podklady k nahrávání demo partů ostatním členům kapely. Jakmile jsme měli hotové všechny demo nahrávky, odjel jsem do bzeneckého studia Shaark, kde jsem natočil komplet živé bicí. Klávesové a orchestrální party jsem měl všechny už víceméně hotové a v druhé fázi tedy přišly na řadu rytmické kytary, které natočil Khopec ve svém domácím studiu. Mezitím už Mike pracoval na svých sólových partech, které natočil v jeho domovském studiu ve Švédsku, kde vypomáhá i jako studiový inženýr. Snovonne zase natáčela svoje finální zpěvy doma v Itálii a zhruba ve stejný čas přišla na řadu další fáze, která se týkala natáčení Chymusových zpěvů. Odjel jsem s ním tedy opět do Bzence, kde jsme ve studiu Shaark natočili vše, co bylo potřeba. Krusty vše doplnil natočením basových partů v jejich FORGOŤÁCKÉM studiu a po zkompletování všech stop od všech muzikantů jsem odjel společně s Khopcem zpět do bzeneckého Shaarku, kde jsme kompletní dílo smíchali s posléze i zmasterovali.

Asi tě nepřekvapím, když vábničku v podobě klipu k „The Farm“ vychválím až u samotného ďábla. Pokud jsou mé informace správné, režie se ujmula právě zpěvačka Snovonne. Scénář byl výsledkem společných vizí? Jak jsi s konečnou podobou videa spokojený ty sám?  

Ano, videoklip měla kompletně ve své režii Sno a už samotné natáčení mělo skvělou atmosféru. Scénář byl především z její hlavy, ale samozřejmě jsme společně průběžně vše konzultovali jako kapela. Většina záběrů se točila v Brně na utajeném místě, kde nám chvilkama dokonce i pěkně zasněžilo. (úsměv) 

Když o kus výš mluvím o společném nahrávání jako o utopii, jak moc reálná jsou vystoupení v sestavě, jež se na albu podílela?

O možných koncertech v aktuální sestavě jsme se už společně několikrát bavili a všichni jsou z případných koncertních aktivit nadšeni! Otázkou pouze zůstává, kdy nastane ta pravá chvíle a podaří se společně sladit naše volné termíny. Nikam ale nespěcháme, takže tomu necháme volný průběh. Samozřejmě by bylo úžasné, kdyby se nám podařila domluvit kromě klubových koncertů i účast na některém z větších letních festivalů, protože album „Cazilia“ si jistě zaslouží i propracovanější živé představení, které by upoutalo i svou vizuální stránkou. Nechme se tedy překvapit, třeba to jednou vyjde!

Vím, že je na to docela brzy, ale máš už v hlavě konkrétní představy o albu příštím? Zda bys například rád zachoval současnou sestavu, jestli půjde znovu o koncept a pokud je to možné, prozradil příběh?

Nerad bych momentálně zacházel do jakýchkoliv detailů, protože už jsme sice v kapele probírali možnost další nahrávky, ale jelikož je vše teprve v zárodku, tak k tomu nemůžu nic víc napsat. Já osobně bych si ale přál natočit další album ve stejné sestavě a budu se pro to snažit udělat maximum.

Už dávno nejsi žádný zelenáč, v tvrdě metalovém ranku jsi leccos dokázal, máš mraky fanoušků a nejeden mladý bubeník v tobě vidí svůj vzor. Vzpomeneš ještě na ty své, k nimž jsi obdivně vzhlížel a rozhodl se je následovat?

Já jsem měl to štěstí, že jsem vyrůstal v muzikantském prostředí, takže jsem byl obklopený hudbou takřka každý den. Můj úplně první vzor byl určitě můj táta, jelikož on sám se věnuje celý život muzice a v době mého dětství byl správce místního kulturáku v Brně-Tuřanech, kde zkoušela i jeho vlastní kapela DOGMA ART. Tam jsem měl možnost sledovat na zkouškách jeho kapely nebo koncertech různých dalších kapel jejich bubeníky a mimochodem tam v druhé půlce 80. let zkoušela i kapela TITANIC. Jejich bubeníkovi Slávkovi Fricovi jsem během bubnování nechtěně lámal paličky, tak doufám, že mně to už odpustil! (úsměv) Ze zahraničních bubeníků to u mě už v dětství na plnou čáru vyhrávali: Mikkey Dee, Neil Peart, Nicko McBrain, Lars Ulrich, Nick Menza, Charlie Benante, Scott Rockenfield a nebo Ian Paice, Jeff Porcaro, Lee Kerslake, Cozy Powell, Vinny Appice, Nick Mason či Alan White. Později, zhruba v první půlce 90. let, se k nim přidali borci jako Mike Portnoy, Simon Phillips, Igor Cavalera, Sean Reinert, Gene Hoglan, Vinnie Paul, Snowy Shaw a nebo můj velký oblíbenec Ed Warby.

S otázkou poslední se pravidelně snažím z muzikantů vytáhnout plány do budoucna. Jak tedy Marthus vidí poslední měsíce tohoto roku a dejme tomu rok následující?

Do konce roku se budu kromě hraní koncertů věnovat především psaní další muziky a taky mě čekají nějaké dodělávky a produkční práce na nových albech DOGMA ART a LUNATIC GODS, pro které jsem už natočil kompletní bubny. Rok následující bude zřejmě ve znamení natáčení nových alb CRADLE OF FILTH, INNER FEAR a TITANIC. No a uvidíme, jaké další zajímavé nabídky mě osud přihraje do cesty. Jsem rád za každou novou možnost spolupráce a nemusí jít vždy nutně jen o metalovou muziku. Takže se rozhodně nebráním žádným případným nabídkám na studiovou nebo koncertní práci. Díky za rozhovor, Lukáši!

Veliký dík za moc príma popovídání a přeju, ať se daří.

RECENZE

Bandcamp
Facebook
Spotify


Zveřejněno: 02. 10. 2022
Přečteno:
591 x
Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář