Nestává se moc často, abychom psali o zahraničních zinech – z logiky věci. Jsou psány jiným jazykem než češtinou, zaměřují se často na lokální cizozemskou scénu, nejsou u nás k dostání… Ale vydavatel polského anglicky psaného metalzinu Necroscope po recenzi zatoužil, věnoval nám výtisk 37. pokračování, a tak k němu pár slov napíšu, ač anglicky pořádně neumím a úroveň článků nedokážu dobře posoudit.
Podle informací na Facebooku je Necroscope nejstarší stále aktivní tištěný zin pocházející z Polska a pravděpodobně celého světa. Neumím posoudit, protože nevím, kdy vyšlo první číslo, ale bylo to před více než dvaceti roky. Celou dobu si zin drží old school ksicht a věnuje se starým formám metalu, převážně triumvirátu death, thrash a black. A další charakteristika muziky je undergroundová.
Což hned doložím přehledem kapel, se kterými jsou pořízeny rozhovory: NEXWOMB, HERETIC RITUAL, BLAMES GOD, FUNERAL VOMIT, EXECRATE, WARGRINDER, OSSARIO, BLASPHEMOUS PUTREFAXTION, ERUPTED EVIL, MELEKTAUS, TALES OF BLOOD, MAGNANIMVS, SERPENTRANCE. A rovnou se přiznám, že jsem o žádné z uvedených skupin nikdy neslyšel, respektive si nevybavuju, že by tomu tak bylo. A není divu, další slovo, které uvedené kapely charakterizuje, je exotické. A to, jak píše vydavatel v úvodníku, geograficky i hudebně. Chile, Kolumbie, Nový Zéland, ale nechybí ani kapely evropské. Rozhovory jsou dlouhé cca čtyři strany, což je myslím tak akorát na představení neznámých kapel. A co je potěšitelné, z otázek je patrné, že si tazatel respondenty pěkně proklepl, protože se neptá na obecné věci, ale na konkrétní, reaguje na dění v jednotlivých zemích, ptá se na nahrávky apod., a neklade všem kapelám stejné dotazy.
Velkou část obsahu tvoří recenze na kdejakou obskurnost. Desítky recenzí dokládají, kolik kapel se kdesi v undergroundu protlouká, vydává u neznámých labelů své nahrávky, které jsou určeny hledačům pokladů a podivností. Je zbytečné tu vypisovat sáhodlouhý seznam, jsou to kapely z celého světa a logicky jich je část z polského podzemí. Hodnocení je plus minus podobné, v průměru sedm z deseti, ale málokdy se jde pod šest bodů a málokdy nad osm, sem tam nějaký extrém typu 2 body pro SAMHAIN, ale to je výjimka. Ani tady skoro nic neznám, z těch, které se objevili n tuzemských pódiích, registruju např. HEXENBRETT Nechybí ani recenze řady zinů, opět s obdobným plus minus sedmibodovým vysvědčením. Kladem recenzí je, že jde vesměs o aktuální vydání, převažují počiny z roku 2022. Obsah doplňují dva retro články.
Grafické zpracování je vcelku obyčejné, ale na druhou stranu přehledné. Myslím, že je zin sázený ve wordu a trochu připomíná např. Buryzone. Většina článků je na jeden sloupec, některé na dva, plus je, že je tisk v barvě, i když to je spíš zajímavost, většina obrázků má malé rozměry a moc ty barvy nevynikají. Na titulce je obrázek nějakého „zbrojnoše“ zaplácaný logy zpovídaných kapel, malé logo zinu a nápis Born old school metal, na pohled nic moc, starou školu to samozřejmě evokuje, ale moc krásy to nepobralo. A zajímavostí je vazba, která není lepená, natož sešitá drátkem (což by při počtu stran asi ani nešlo), ale kroužková, podobná, jaká se používá u kalendářů.
