Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
LLYR

S Honzou Holečkem o projektu, v němž se potkal s Pavlem Marcelem a společně nahráli album složené z autorských písní a coverů.

Ahoj Honzo! Nemá cenu ptát se na ohlasy k nedávno vydanému debutu „Light Up Your Fire“, opravdu si nedovedu představit negativní odezvu, spíš mne zajímá prvotní myšlenka. V čí hlavě se urodila a kdo koho oslovil?

Ahoj Lukáši! Myšlenka vznikla docela velkou náhodou. S Pavlem se známe už hodně dlouho, ale aktivně jsme začali koncem roku 2019, ale čistě elektricky. V březnu 2020 přišel Covid a koncertům odzvonilo. Vymysleli jsme s Pavlem model akustického dua, abychom mohli, kvůli restrikcím, hrát menší sály. Nazkoušeli jsme repertoár a v rámci možností začali hrát. Vlastní myšlenka natočit „Light Up Your Fire“ byla moje. Měl jsem dost čerstvě napsané nové věci a chtěl jsem je natočit s Pavlem. Tímto způsobem se zrodila myšlenka na album.

Je konečný výsledek totožný se záměry, s kterými váš společný projekt vznikal?

Není. (smích) Původně jsme s Pavlem chtěli autorskou desku, ve folkrockovém hávu. Záměr selhal, a to ze dvou důvodů. Za prvé: do konceptu desky promluvil editor Supraphonu pan Deniš, který chtěl proporcionálně koncept alby rozložit na polovinu coverů a polovinu našich. Velmi nás to překvapilo. Za druhé: na základě této nové situace jsme se rozhodli přistoupit ke kombinovanému elektroakustickému řešení modelu CSNY.

I přes počet cover verzí nemám nejmenší problém poslouchat album jako celek. Vybírali jste skladby tak, aby seděly k těm vámi složeným, nebo jde čistě o srdcovky?

Rozhodujícím kriteriem byla krkolomně řečeno „neohranost“ a pak celkový koncept, jak jsme chtěli naše fanoušky oslovit a nabídnout jim něco zajímavého, co dobře znají sice, ale moc se to v současnosti nehraje.

Určitě nejsem jediný, kdo měl jasno o potřebě vlastnit „Light Up Your Fire“ po zhlédnutí videoklipu k titulní skladbě. Fakt moc pěkně udělaný a až hypnoticky přitažlivý. Kdo ho má na svědomí a jak vás samotné natáčení bavilo? Cítíš v sobě herecký talent a milovníka kamery?

(smích) Klip nám dělal v současné době velmi talentovaný tvůrce videoklipů na naší scéně a to Michal Skořepa. Natáčení nás strašně bavilo, probíhalo v lednu v ateliéru našeho kamaráda, výtvarníka a sochaře Davida Szalaye. David nám zároveň vytvořil výtvarnou podobu obálky alba. Zvláštní herecký talent v sobě neobjevuji, ale natáčení mne moc bavilo. Jsem moc rád, že se klip líbí.

Mohli bychom se krátce zastavit u jednotlivých skladeb?

Skvělý nápad!

U vašich autorských kousků bych se rád něco dozvěděl o okolnostech jejich vzniku a osvětlení příběhů, jež se odehrávají v textech, no a u coverů, proč zrovna tyto a jaký vztah tě k danému umělci váže…

„The Beast“:
„The Beast“ je Pavlovo autorská věc. Někdy koncem minulého roku vymyslel riff a groove. Napadlo mne obratem frázování zpěvu a rytmické pojetí v bicích. To Pavla inspirovalo k dodělání forem a finální harmonie. Dost nás inspirovalo, že jsme do našeho instrumentálního portfolia zařadili banjo, které ve skladbě sehrává v závěru výraznou roli. Text se mi zrodil v hlavě dost spontánně. Je o právníkovi, bohatém a dobře situovaném hajzlíkovi, který za peníze mocných se pere za jejich zájmy na úkor slušných lidí. Každý ho uznává a klaní se mu, ale je to lidský odpad. Inspirováno životem a vlastními zkušenostmi.

„Light Up Your Fire“:
Hudebně tato věc vznikla někdy začátkem roku 2020. Vím, že to bylo v autě shodou okolností, doma jsem to přehrál na kytaru a vymyslel melodii. Hledal jsem silné téma, a to přišlo. Je velmi současné. Motto skladby je: „Najděte si svého boha dřív, než vám ho najdou ostatní.“ Jde mi o to, aby se lidé nenechali unášet vůdci a jejich nesmyslnými fanatickými ideologiemi, zůstali svobodní a přemýšleli. Toto se ve skladbě opakuje v 7 světových jazycích jako poselství z rádia.

„Gallows Pole“:
To je jednoduché, tuto věc s Pavlem celý život milujeme, v různých verzích. My si zvolili verzi z 3. desky LED ZEPPELIN a tu upravili. Přizvali jsme zde ke spolupráci Matěje Ptaszeka na foukací harmoniku, který náš koncept skvěle dokoloroval.

„Circles“:
Je to moje věc. Je to hodně smutná věc o zemřelých kamarádech, o mém tatínkovi, o Lubošovi Andrštovi. Skladbou se nese taková až antická myšlenka o lodi, která pluje mořem šílenství, kde se setkáváme s těmi, co už odešli.

„Wild World“:
Chtěli jsme alespoň jednu Stevensovu věc z coverů na desku dát. Byl to první cover, který jsme nahráli. Zajímavostí je, že je v podstatně rychlejším tempu než originál. Je to z důvodu, že jsme uvažovali o akustické desce, a potřebovali jsme v playlistu k „Circles“ a „Nothing´s Gonna Bring Us Down“ určitou protiváhu. Hodila se nám i tónina.

„Afterwards“:
Tady bych vyzdvihl fakt, že jsme chtěli neohrané kultovní věci, což tahle je. VDGG a P. Hammill jsou geniální muzikanti ve sféře prog rocku (nemám ten termín moc rád). Jejich první desky jsou neuvěřitelné. Tato věc je první na jejich první desce a je natočená úplně jinak, než jsme ji točili my, hlavně arrange. Natočil jsem tady basy nohama na pedály třeba, nahrál flétnový kvartet, Pavel krásně přepsal a na kytary nahrál Bantonovo pianové sólo v arpeggiích .

„Scarborough Fair“:
Tohle je Pavlův opus pro změnu. Za prvé tu píseň jsme chtěli na desku kvůli vzpomínce na naše rodiče a dětství. My ji pokaždé naživo hrajeme jen kytara a zpěv. Takto naživo jsme to chtěli nahrát u Pavla ve studiu. Tuším, že jsem onemocněl a nemohl dorazit. Pavel natočil kytary a pak začal experimentovat. Výsledek mi poslal a já byl nadšený. Nazpíval jsem vokály a tato „košatá“ arrange byla na světě.

„Say It Ain´t So Joe“:
Opět ne příliš hraná a coverovaná skladba od M. Heada. Silný text podle skutečné události a korupční aféře v rámci baseballového utkání mezi Chicago White Socks a Cincinnati Reds při finále World series v roce 1919. Kapitán chicagského týmu Joe Jackson se nechal uplatit, aby jeho tým prohrál.

„Nothing´s Gonna Bring Us Down“:
Pro mne velice osobní věc, napsaná jako první skladba na tuto desku. Natočil jsem doma kytary a napsal text a nazpíval. Pavlovi to přišlo, i když to bylo myšleno jako demo, tak dobrý, že už jsme to na desce nechali. Je to napsaná věc pro Luboše Andršta a mojí mámu, bezprostředně po tom, co se mu to stalo a vědělo se, že už nikdy nebude hrát. Pro mne souběžně probíhala šílená situace, kdy mi začal mizet můj starý svět, jako když se potápí loď. Byl jsem tu sám s lidmi, kteří tu ještě jsou a vlastně už ne. Je to pro mne strašně těžká situace spojená s velkou bolestí a smutkem. O tom je „Nothing´s Gonna Bring Us Down“.

Dá se říci, že témata tebou napsaných písní jsou výhradně inspirována osobními prožitky? Zpíváš si při této činnosti rodící se text a vzniká tak rovnou i melodie, nebo upřednostňuješ psaní na již hotový instrumentální základ?

Lukáši, u mě je to hrozně emotivní, mám hudební nápad a slyším vždy kus textu, pak pracuju na hudbě, stavím formu, reharmonizuju, hraju si s tím, ale myšlenku na obsah mám pořád v hlavě. Všechno to jsou poslední dobou filosofický úvahy o náboženství, sociálních vztazích, hodně požívám události na Ukrajině a žene mě to zase někam hudebně i textově.

Hammondovy varhany. Již mnoho let s úctou hledím na tento nástroj a radostně vítám nahrávky, kde promlouvá svým charakteristickým hlasem. Jak a kdy došlo ke střetu Honzy Holečka s Hammondkami? Pochlub se prosím, na jaký instrument to hraješ?

To je fantastická otázka. Nikdo se mne na to nikdy neptal. (úsměv) No paradoxně poprvé to bylo ve skladbě „Reason for Waiting“ od JETHRO TULL, na Hammondy hrál dokonce sám I. Anderson a já si řekl, bože to je ale tak krásnej zvuk… A pak už to jelo dál a přišli všechny ty YES, VAN DER GRAAF GENERATOR, DEEP PURPLE atd., až jsem si je poprvé koupil. Byl to model M3 (Baby B3), ty jsem pak prodal a dlouho používal emulace od KEYB organ Elvio Previattiho, s tím jsem odjezdil drtivou většinu koncertů s BLUES BANDEM Luboše Andršta.
Někdy v roce 2016 jsem ale pořídil přes R. Vašíčka skutečnej model B3 a Lelie 122 a s tím jezdím skoro všude, mám to v roadcase úpravě a s trochou vůle a síly se to dá.
Pak vlastním ještě model B3 s Leslie 122 v původní podobě, ale na ty jen nahrávám a leštím, ty se budou dědit, ale to ty moje s plexisklem taky. (úsměv)

Debut je pravda ještě vlažný a na debaty o jeho následovníku docela brzy, přesto mi to nedá a pokusím se z tebe vyloudit alespoň jednu informaci, mohu se těšit na čistě autorskou tvorbu?

Určitě, další věci budou už čistě autorské, nápady jsou, na podzim už chci natáčet dema a dělat na textech…

Kromě vystupování s Pavlem Marcelem hrajete s FLAMENGEM výroční koncerty k padesáti letům legendárního alba „Kuře v hodinkách“. Vzpomeneš si, kdy jsi ho slyšel poprvé a zda se jednalo o lásku na první poslech?

Byl to pro mne šok, někdy o tom mluvím na koncertech. Bylo mi tak 14 nebo 15 let, byl jsem v šoku z toho, že něco takového tady vzniklo! Fakt, že to budu za dalších 40 let s těmito lidmi hrát, je pro mne splněný životní sen!

Patříš mezi dlouhodobé plánovače? Tušíš, který další (nebo tento) projekt bude tím, s nímž zamíříš do studia?

Dokončujeme míchání živého alba FLAMENGO R.S., které vyjde na podzim, letos na podzim vyjde nám s Pavlem ještě „ Light Up Your Fire“ na vinylu, je s tím spousta práce. Chci tím říct, že se do studia dostanu nejdřív v druhé půlce 2023. Jak a v jaké formaci a sestavě, zatím netuším.

V Kostelci jsi o sobě mluvil jako o vášnivém pěstiteli papriček, kolik druhů lze na tvé zahrádce objevit a kterou vidíš jako největšího zabijáka? Vnímáš v jejich konzumaci vliv na sílu hlasu? (úsměv)

Jooo, jsem vášnivej pěstitel, mám v současnosti asi 60 kytek všech možných „Jedů“, od těch méně (Jalapenos Telica) až po ultra zabijáky jako Carolina Reaper, Nagabrian Chocolate atd. Papriky miluju a jím je každý den, opravdu 5-10 ks syrové, nebo do jídla, nikdo ode mne nechce nikdy ochutnat. (smích) Největší vraždu na zahradě máme určitě 3 kytky Trinidat Scorpion Moruga yellow. To je opravdu smažba. Konzumace chilli je na kvalitu hlasu zásadní! Jinak jsem 100% vegan, nejím ani pečivo, žádné průmyslově zpracovávané potraviny a všechno si co nejvíce pěstujeme spolu doma sami. Jasně, všechno nelze, ale snažíme se o to.

Velký dík za tvůj čas a příjemné popovídání. Ať se daří!

Já moc díky, a tobě taky!

RECENZE

Facebook


Zveřejněno: 28. 08. 2022
Přečteno:
871 x
Autor: Horaguru | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář