Mám hodně rád hudební toulky v dávných časech, kdy se dostávám až k samotným kořenům žánrů, jež se v běhu let vyvinuly do forem, které v současnosti s oblibou vyhledávám. Netřeba vést sáhodlouhé diskuze, jestli k nim patří rhythm and blues, nebo jižanský rock, totiž ingredience, které jsou základem všech devíti pokrmů, servírovaných na „Light Up Your Fire“. V odpovědi mám jasno a cestovkou Holeček & Marcel nabízený výlet přijímám s nadšením a bez dlouhého otálení.
Hlavní protagonisty asi není třeba dlouze představovat, stačí zmínit jména spolků, kde působí, nebo dříve působili:
- Honza Holeček (zpěv, hammondy, piáno, kytara…) – FLAMENGO REUNION SESSION, LIVIN FREE, THE ALLMAN COMPANY, ENERGIT s nedávno zesnulou kytarovou legendou Lubošem Andrštem, jemuž (a nejen jemu) jsou věnovány písně „Circles“ a „Nothing’s Gonna Bring Us Down“.
- Pavel Marcel (kytara a asi vše, na co se dá hrát) – FRAMUS FIVE, SKINNY MOLY, THE ALLMAN COMPANY, PUMPA, KAVIAR KAVALIER…
V momentě, kdy audio příšera pohltila stříbrný kotouček a tóny úvodní „The Beast“ vyprovodily ticho z pokoje, spustila se stavidla představivosti a já se ocitl ve starobylé elektrárně. V němém úžasu pozoruji všechny ty výboje, gejzíry odlétajících jisker, doprovázené bzučením vysokého napětí. Měl bych-li pocity z právě slyšeného připodobnit k podobnému zážitku, celkem bez váhání bych sáhl po albu z roku 1993 megaslavného dua Coverdale and Page, které navozovalo podobně příjemné mrazení v zádech. Přes jasné a přímočaré směřování k vytyčeným cílům se muzikanti nebojí použít širší spektrum nástrojů a pro dobrý pocit z výsledku použít banjo či harmoniku.
Jestli o muzice hovoříme v souvislostech s návratem do časů minulých, potom lyrika zabírá téma žhavě aktuální. Stačí se rozhlédnout kolem sebe a jistě naleznete alespoň jednu bezcharakterní osobu, jež je pro prachy schopná všemožných křiváren a přesto je okolím pro své postavení, majetek a kariéru respektována a ctěna.
Píseň druhá, titulní, zvolená pro natočení pohyblivých obrázků – „Light Up Your Fire“. Byl to právě videoklip k této skladbě, jenž probudil neodbytnou touhu po poslechu celého díla a přitáhl mou pozornost silou obřího magnetu. Neodolatelně podmanivá kytara Pavla Marcela, opakuje dokola zaklínací formuli a do toho zařezává osobitý vokalista sdělení o nutnostech hledání vlastní cesty, místo bezmyšlenkovitého následování určených vůdců. Pozor, silně návykové!
Po dvou věcech z dílny vlastní, odklápíme víko rockové pokladnice. Ono to vlastně v případě „Gallows Pole“ není docela pravdou. Její nejslavnější podobu jí sice vtiskli LED ZEPPELIN, ale protože jde o tradicionál, nejsou rozhodně prvními a určitě ani posledními, kdo se jí ujal. Verze zde obsažená čerpá právě z uchopení legendárních ostrovanů a jestli vás přepadají pochybnosti, jak lze uzpívat Planta, zůstaňte v klidu, lze. O čem vypráví text písně, jsem se začal zajímat až s touto recenzí (mírně se stydím) a jeho příběh okamžitě zaujal. Odsouzená dívka, již s provazem na krku prosí kata, či soudce, aby ještě chvilku posečkal, že jistě dorazí někdo blízký a zlatem, nebo stříbrem úřední osobu uplatí a ona unikne trestu. Je nespočet verzí, kde to končí happy endem, ne však v hlavě Roberta Planta. Úplatek – neúplatek, houpají se nakonec všichni.
Po malém odběhnutí, znovu autorská tvorba. V poklidu plynoucí „Circles“ je zářným příkladem, kde se v celé kráse projeví fakt, že může být rockové povětří, může to bluesově příjemně vát, ale jak se do toho vloží Pavel Marcel, funí to téměř vždycky z jihu. (úsměv)
Notoricky známá „Wild World“ startuje pásmo čtyř po sobě jdoucích předělávek. Přiznám se, že originál od Cata Stevense mne minul, ale kdo prožil léta devadesátá ví, že rádiovým a televizním masážím coveru od MR. BIG se uniknout prostě nedalo. Zde servírována ve svižnější verzi, nebojím se tvrzení, že ku prospěchu věci. Přes „Afterwards“ od VAN DER GRAAF GENERATOR a dalšího tradicionálu „Scarborough Fair“, jenž vytáhli na výsluní Simon & Garfunkel (a pro Honzu Holečka mohl být solidní výzvou, neb bylo zapotřebí šesti vlastních klonů s osobitým projevem), dokráčíme až k poslednímu coveru, šperku nejzářivějšímu „Say It Ain’t So, Joe“. Jestli jsem autory předchozích písní ve větší, či menší míře znal a skladby samotné v několika málo okamžicích identifikoval, Murray Head a jeho tvorba byl jeden velký otazník. To však nezabránilo tomu, že se z ní stala jedna z nejoblíbenějších věcí na albu a obdivně vzhlížím i směrem k originálu, jemuž bezmála padesát let neubírá nic v jeho naléhavosti a má co říct i hudby chtivým současníkům. Pro nastínění lyrické stránky si vypomohu citací z wikipedie – píseň je o hrdinech na hliněných nohách, o strachu ze ztráty tváře, vzdá-li se člověk víry v padlý idol. Částečně inspirováno známou aférou Watergate, částečně korupčním skandálem z baseballového prostředí roku 1919.
V závěru alba se vracíme k původní tvorbě. Se sedmi a půl minutami nejdelší věc. Klidná, až snová píseň se silným refrénem, kterou opět krásně dozdobuje Pavel Marcel. Nechci se opakovat, ale musím znovu zmínit charisma a podmanivost, s nimiž vás skladba pohltí a zmíněnou délku nestačíte vzít na vědomí.
Obal se veze na stejné westernové vlně jako výše zmíněný videoklip a pánům, respektive obsahu alba pasuje náramně.
Jsem nadmíru potěšený, že se mi „Light Up Your Fire“ dostalo do rukou (o uších platí dvojnásob), protože materiál, který dala ústřední dvojice se svými kamarády (hosty) do kupy, vyhání hodnoty na stupnici blaženosti do nejvyšších pater. Snad jen, byť s uvedenými předělávkami nemám žádný problém, hlasuji jednoznačně pro tvorbu čistě původní. Pro převahu cover verzí oficiálně bodovat nebudu, ale mezi námi, mám-li vyhodnotit pocity, jež ve mne nahrávka zanechává, pálím 10/10.
Seznam skladeb:
- The Beast
- Light Up Your Fire
- Gallows Pole
- Circle
- Wild World
- Afterwards
- Scarborough Fair
- Say It Ain’t So, Joe
- Nothing’s Gonna Bring Us Down
Čas: 40:54
Sestava:
- Honza Holeček – zpěv, klávesy, kytary
- Pavel Marcel – kytary, klávesy, banjo
Hosté:
- Jiří „Zelí“ Zelenka – bicí
- Stanislav Hörner – basa
- Petr Dvorský – kontrabas
- Radek Krampl – vibrafon
- Matěj Ptaszek – harmonika
- Zuzana Holečková – doprovodný vokál
- Jan Pišvejc – triangl, zvonkohra
