Nejbližší koncerty
  • 20. 08. 2022Dead Daniels - OpenAir Na Staré cestě vol.3
  • 20. 08. 202220-08-2022 CHATOVÁ OSADA LUH SUŠICE koncert můžeme naz...
  • 03. 09. 2022V priebehu Montana Metal Festu vystúpia skupiny súčasnej...
  • 03. 09. 202203-09-2022 Chatová osada LUH Sušice, 34201 areál otevř...
  • 09. 09. 2022Páteční večer ve farářově sluji s PIKODEATH - thrash de...
  • 10. 09. 202210.9.2022 S-klub Olomouc Od: 18:00h. MASSACRE-(USA),NEC...
  • 17. 09. 2022Dead Daniels (Hard Rock,N´Roll - Praha): https://deaddani...
  • 23. 09. 2022Masakrální Nóbl mejdlo číslo 39. rozezvučí staří známí úd...
MORTIFILIA : Infernální deathmetalové album nyní jako velkolepé elpé

Duben 2022, Německo & Belgie

Dobu kovidovou vystřídala doba válečná, zákeřný virus se s příchodem jara odebral ke spánku a pravidla se rozvolnila, což nám umožnilo vytáhnout paty za hranice republiky. V dubnu jsme s EXORCIZPHOBIÍ absolvovali kratší turné po Německu a Belgii.

Pár dní před odjezdem nastává chaos: jednak zrušený koncert ve Fürthu, kde jsme měli celé tour odstartovat a taky volá Kafe – řidič, fotograf a prodavač merche v jedné osobě, že nedostane volno v práci. Škoda, Kafe s náma byl už na tour v Izraeli a na další společný zážitky jsme se moc těšili. Naštěstí nás nedávné okolnosti (rozuměj páteční chlastačka po koncertě v Ostravě následovaná sobotní chlastačkou na koncertě v Popradu) svedly dohromady s Tomášem Kolertem a to je chlapík, kterej je v muzikantským prostředí jako doma. Tomáš pracuje kolem stavění stejdží a vzhledem k tomu, že je sám aktivní bubeník, tak jeho specializace jsou práce na stejdži okolo bicích nástrojů. Nějaký zkušenosti s tím, jak to chodí na tour, už taky má. Zkrátka ví, jak se žije rock’n’roll. To je taky důvod, proč má momentálně papíry na auto v prádelně, takže sice nemůže řídit, ale jak se později ukázalo, všechny ostatní funkce zvládl na výbornou.

15. dubna s autem plným nástrojů, aparaturou a basou Krakonoše 12° se vydáváme směrem na západ. Po cestě se stavíme na oběd v Kladrubským klášteře, kousek před Rozvadovem dotankujeme a za chvíli jsme za čárou. Čeká nás 700 km přejezd. Respekt pro Aleše, kterej bude muset odřídit celou tour sám, že je schopnej odehrát koncert s nasazením poté, co seděl x hodin za volantem… Ále co, je to jen basák. (smích) 

První koncert bude v klubu Juz v Neu Anspachu, kde jsme už několik let zpátky hráli. Klub není velkej, ale má tradici budovanou už od sedmdesátých let a místní jsou na něj pyšní. Stará se o něj už několikátá generace hudebních nadšenců. Jedním z nich je Kimon, který dnešní akci spolupořádá. Všem příznivcům thrashe doporučuju poslechnout jeho kapelu STAGEWAR – nedávno se v Čechách objevili jako support tour legendárních S.D.I. a určitě tu nebyli naposledy. Akci otvírají heavymetaloví LAWMÄNNER a když dohrávají, klub už je slušně zaplněn. Další banda jsou HATEFUL AGONY. S HATEFUL se už pár let známe. Frontmanem a jediným stálým členem kapely je bubeník Tom. Fluktuace ostatních muzikantův kapele je tak vysoká, že jsem je nikdy neslyšel hrát dvakrát po sobě ve stejný sestavě. Ta současná je velmi zběsilá a hlasitá (tak to má být, tak je to správné)! Pak už jdeme na řadu my, místní thrashers jsou už pořádně rozjetý a gig si užívají. Po koncertě za námi do bekstejdže přichází jeden z promotérů festivalu Taunus s nabídkou hraní na dalším ročníku – paráda! Už při minulým tour jsme tady v Anspachu poznali Odina a Konstanz. Tenhle sympatickej metalovej páreček nechyběl ani na dnešní akci a po aftrpárty v backstage se přesunujeme do jejich bytu, kde nás čeká áftr áftrpárty. Chlastáme, kecáme, posloucháme muziku.

Chceš li nasát atmosféru z našeho pobytu v Neu  Anspachu, tak všechno průběžně zaznamenával Odin na kameru pro svůj Odin Grimbard metalově relaxační YT kanál.

Ráno se loučíme a uháníme směr Erfstadt. Že je Německo bohatá země, je vidět i na vesnicích kolem Frankfurtu. Než se dostáváme na dálnici, projíždíme několika městysi a mně připadá, že místní zastupitelstva získala dojem, že prestiž obce je přímo úměrná počtu světelných křižovatek. Nemít aspoň jednu, tak by se starosta musel oběsit. I přes čekání na poloprázdných křižovatkách máme času dost a do Erfstadtu u Kolína nad Rýnem to není daleko – kein Stress!

Dnes se nebude hrát v žádným klubu, ale čeká nás zahradní párty. Stefan z kapely ANTI ANTI ANTI se v době kovidové nenudil a ze zahradní boudy vykouzlil zkušebnu tak velkou, že může suplovat leckterej hudební klub. Přijeli jsme dost brzo a byli uvítáni pivem, kterým je lednice nabouchaná až po strop. A tak sedíme, popíjíme a sledujeme nové přišedší a sem tam s někým poklábosíme. Každej přináší něco dobrýho k jídlu a basy piv se kupí do stohů. To se snad nemůže ani vypít. Počet účastníků odhaduju zhruba na padesát. Ale to už to ve zkušebně začíná vřít a ANTI ANTI ANTI rozjíždí svůj nadupanej mix thrashe a punku. Jdu se podívat a borci předváděj živelnou show, která mě sakra baví. Set uteče jak voda a jdeme s EXOŠKOU na řadu. Začínáme hrát a bouda praská ve švech, lidi pařej jak smyslů zbavený, někdo mi do chřtánu leje při hraní pivo. Na konec setu si obecenstvo vyřvalo přídavek, a protože po nás už nikdo nehraje, tak jsme celkem přidávali čtyřikrát. Po hraní je potřeba doplnit tekutiny, a jelikož jsem vypotil tak pět litrů, musím si logicky dát aspoň deset piv. Tak to do sebe v zájmu vlastního zdraví klopíme, klábosíme s místníma a užíváme aftrpárty, která končí až za svítání.

Zhruba kolem poledne posnídáme a vracíme se na místo činu. Zahrada vypadá jak po náletu, akorát místo bomb se kobercově bombardovalo pivem. Bordel po párty mi nevadí, ale koukám, že nejen v Čechách se rozmáhá nešvar plýtvání tekutým zlatem. Když pohledem přejedu přes stoly, tu a tam můj zrak zavadí o otevřený, téměř netknutý pivo. Vzpamatujte se lidi, tohle je svatokrádež! Na tom se shodneme i s klukama s ANTI ANTI ANTI, který se právě probrali z kómatu. I tak ale nějaký piva v lednicích zůstaly a tak společně degustujeme různý značky a hodnotíme kvalitu. Samozřejmě se chceme taky pochlubit naším trutnovským pivem, a tak jdu do auta pro Krakonoše. Jakožto patriot mám radost z chvály našeho ležáku. Loučíme se a uháníme do Belgie.

První ze dvou belgických koncertů hrajeme v MCP Apache v Charleroi. Jako první jdou na stejdž DAWNBREATH. Je mi blbě po včerejšku, a tak v bekstejdži šetřím síly na náš set. Další v pořadí je thrashová mlátička OBJECTOR. Jejich bubeník má po včerejšku taky těžkou kocovinu. V půlce setu odbíhá z pódia, odplivne si do odpadkovýho koše a hned se zas vrací dohrát set. To je borec! Náš koncert uzavírá celej večírek. Po skončení koncertu řady diváků rychle řídnou a než stačíme nanosit cajky do auta, tak je v klubu prázdno a bar se zavírá. Sakra, ty Belgičani jsou až moc zodpovědný, nestihli jsme ani propít všechny pivěnky. 

Dnes spíme u Yohanna, který pomáhal koncert organizovat. Po půl hodině jízdy z klubu se ocitáme v pro Belgii typickém cihlovém baráčku. Samozřejmě následuje posezení při pivu a klábosení o muzice. Kluci postupně odpadají a v momentě, kdy zůstává naživu jen kytarová sekce, přináší Yohann belgický piva všemožných druhů. Zatím jsme pili jen slabší značky a nyní nastal pravej čas rozšířit si povědomí o portfoliu belgických piv. Ta, ač různorodých chutí a barev, mají jeden společný jmenovatel – jsou silný jak prase. Odborná degustace končí ke čtvrté hodině ranní a vratkou chůzí se odebírám do postele.

Ráno po snídani se loučíme a vyrážíme směr Ypry, poblíž kterých se odehrály velké bitvy první světové války, a tak se po cestě zastavujeme na místech někdejších bojů. Stopy práce dělostřelectva a minérů na tváři krajiny jsou patrné i po víc než sto letech od konce války a s vesnicemi v okolí bývalé fronty sousedí hřbitovy, kde odpočívají tisíce spojeneckých vojáků ze všech koutů světa.

Dnes nehrajeme, máme day off, a tak se vydáváme na doporučení do hospody 12 Aposteles. Ve stylový hospůdce pivo teče proudem. Tomáš Kolert objednává metr piv a následujou další rundy. Nejmladší člen kapely neustojí nasazené tempo a hází grcku do pisoáru. Je to však čestný mladík, k prohřešku se dozná. To nás paradoxně sbližuje s hospodským, který to přechází s úsměvem, dává se s náma do řeči a slibuje účast na zítřejší show.

Ubytování v Yprách máme přímo nad klubem, kde budeme hrát. Přes den jsme si šli projít starobylé město, které je ze tří stran obehnáno vodním příkopem a zachovalýma hradbama s bastiony. Dominantou města je katedrála sv. Martina, které sekundují další sakrální stavby. Celé město bylo během první války srovnáno se zemí a pak znova vystavěno dle původního vzhledu. Ypry nejsou velké, prohlídka celého města zabere zhruba hodinu.

Večer hrajeme v malým klubu – baru. Dnes to na velkou slávu nevypadá a ve finále hrajeme pro pět lidí. Aparatura na zpěv je tak trochu na hovno, což zanechá stopu na hlase našeho slavíka – Skoří ochraptěl. Po koncertě svý rozpačitý dojmy splachujeme pivem.

Další den je opět day off a už třetí den zůstáváme v Yprách. Na stejným místě v tý samý cimře s kumpány z kapely se mi začíná vkrádat myšlenka, že takhle nějak musela vypadat každodenní rutina základní vojenský služby. Poslušně hlásím, že po dobu mé služby, třetího dne v Yprách, se nic zvláštního nestalo!

Druhý díl

https://www.facebook.com/EXORCIZPHOBIA/
 


Zveřejněno: 28. 06. 2022
Přečteno:
464 x
Autor: Ondra | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář