Ansambeľ zo Svidnyka hrajuči melodičnyj black metal v našim rodnym jazyku, v rusinčini. Vznykla v riku 2016, perše jak spolupraca dvoch muzykantiv – Petra (basa) i Janča (gitara), potim sja pridali Černorog (spivak) a nakonec Bubo (bubnysta).
Slovenská kapela OBŠAR je docela zajímavý úkaz, jak dokládá předchozí odstavec – texty svých skladeb píše v rusínštině, jazyku, který se do dnešních dnů používá v severovýchodní části Karpatského oblouku na pomezí Slovenska, Ukrajiny, Polska, Maďarska a Rumunska, případně v dalších lokalitách, ve kterých žijí rusínští vysídlenci. Když na názvy skladeb, přepsané latinkou (rusínština používá cyrilici), koukám, přijdou mi jako mix slovenštiny, ruštiny, ukrajinštiny a straroslověnštiny, prostě východních slovanských jazyků. U OBŠAR ale jde o rodný jazyk, protože žijí ve Svidníku, místě, kde je rusínština dominantní.
Ale dost lingvistiky i historie, OBŠAR se letos připomínají druhým albem „Počornily horŷ, počornily lisŷ“, které navazuje na debut „R.U.N.E.“ (2018). Pro posouzení vývoje jsem si pustil i debut, který mi přijde zajímavý i po třech letech od realizace, kapela se už na prvotině snažila nejet podle jedné šablony jak po hudební, tak po vokální stránce. Některé melodie a čisté zpěvy mi sice přijdou trochu moc veselé a rozjuchané, místy i lehce neladící, ale nejsou používány primárně, spíše jako ozvláštnění. Nechybí ani náznaky pagan metalu, chorály a epické vzlety, prim ale hraje melodický black metal.
Na novém albu „Počornily horŷ, počornily lisŷ“ zmíněné atributy rovněž nechybí, ale přijdou mi lépe zakomponované i zvládnuté. V první řadě čisté vokály, nebo chorály, ty zní vyspěleji a dotaženěji – profesionálněji –, a navíc do atmosféry písní pěkně sedí. Hned úvodní „Album“ je epická šleha, která většinu hrací doby odsýpá jako kvapík, ale pasáže ve středních tempech mají uhrančivou sílu, o kterou se starají jak kytarové melodie, tak vokální exhibice. Rytmika pak hraje prim v těch rychlých a ještě rychlejších úsecích, OBŠAR jsou velmi přesvědčiví a silní v kramflecích. I když melodický black příliš nevyhledávám, v téhle podobě, i s těmi pagan prvky (o kterých kapela příliš nechce slyšet) mě to baví poslouchat a rád se nechám překvapovat.
Akustický úvod titulní písně evokuje přírodní krásy, zpěvákovi je docela dobře rozumět, i když nezpívá civilním, ale lehce zatřeným hlasem, postupně dostává velký prostor baskytara (poslech přes sluchátka ji umožňuje identifikovat velmi snadno; ke zvuku jako celku se ještě dostanu) a samozřejmě kytarové party; kytara opět kouzlí přívětivé melodie, ale pořád ve snesitelné míře, co se vtíravosti týká – je to prostě takové šikovně a efektivně (i efektně) vybalancované. Jen škoda fade outu, ten mě vždycky zamrzí…
Pěkné kytarové harmonie se proplétají celým albem, ale nechybí ani blackové řezby, obě polohy jsou optimálně nadávkovány, stejně tak vokály – Černorog odvádí velmi dobrý výkon, ať už pěje vyšším hlasem, nebo převládajícím hrubším, případně typickým blackovým skřehotem. A nemalé kouzlo má rusínština, která k produkované muzice sedí jako ulitá. Navíc ani bezeslovné éterické vokály nepůsobí nepatřičně, stejně jako občasné zapojení kláves a synťáků.
Pokud se z předchozích slov zdá, že kapela sází hlavně na chytlavé a melodické songy, tak „Anti“ vyvádí z omylu, minimálně v úvodu, který působí relativně odtažitě, navíc i lehce experimentálně, objevují se dosud neslyšené zlé zvuky, skoro mi přijde škoda, že se následně na čas přeřazuje na umírněnou muziku s folkovým nádechem, ale po ní překvapuje progmetalová pasáž… OBŠAR se nebojí vykročit z blackmetalového světa, tu k tomu folku nebo paganu, tu k prog metalu a snad snad i rocku, přijde mi, že ony prog elementy postupně přibývají a objevují se zejména v druhé polovině alba, v němž nechybí ani pocitová instrumentálka, ale ani zběsilá jízda v závěrečném štychu „Dovhŷ tŷni“, což je skvělá tečka za vydařenou nahrávkou, jež mě příjemně překvapila a opět potvrdila, že v hlubokém undergroundu se skrývají velmi zajímavé kapely. Škoda, že si OBŠAR nepohlídali několik závěrů písní, „vytrácející se“ konce jsou takovým malým neduhem…
Slíbil jsem pár slov ke zvuku, který mi přijde výborně vyvážený – nástroje jsou dobře nasnímané a následný mix je nechává znít, pěkně zní i bicí (žádný papundekl), až se nechce věřit, že většina zvukových prací probíhala v režii kapely – ale je tomu tak. I když o finální vyznění se postaral profík, Miro z SPK Audio.
Obal CD je svým způsobem zvláštní, titulní strana neobsahuje ani název skupiny, ani alba, jen obraz, jehož autorem je malíř Tomáš Olijár. Taky svojský přístup.
Přesné hodnocení: 7,5/10
Seznam skladeb:
- Album
- Počornily horŷ, počornily lisŷ
- E-nhet
- Bilyj bŷk
- Červene sonce
- Porožni vik
- Anti
- Pid javorinou
- Dirava studňa
- Dovhŷ tŷni
Čas: 38:34
Sestava:
- Ⱂ – bass
- Ⰱ – drums
- Ⱍ – vocals
- Ⱑ – vocals, guitars
