Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
DARK GAMBALLE – „Dobrý lhář“

12. 2. 2022, Plzeň - Parlament Club

Kovový večer v plzeňském Parlamentě zahájila PANYCHIDA v doslova přeplněném klubu. Úvodní tóny patřily předloňskému fenomenálnímu albu „Gabreta Aeterna". Po krátkém uvozujícím intru se rozjíždí těžkotonážní a melodiemi protknuté skladby „Abele", „Bílý Samum" a zvláště s heavymetalovými kytarami fantastická divočina „Nikoho pán, nikoho sluha". A protože při tom smutném počtu hraní v předešlých dvou letech (všichni víme proč) ještě neproběhl křest desky „Gabreta Aeterna", tak se trýznitelé rozhodli pro tento večer. A vlastně kde jinde než doma v Plzni a jak jinak než plzeňským a nejlépe těmi nejpovolanějšími, a to čelním osazenstvem klubu Parlament.

Po křtu se pokračovalo tím nejlepším z tvorby. Zazněla například jedna z novějších věcí, temnější píseň „Prokletí Christlova dvora" a (pro mě) jedna z prvních úspěšných skladeb z doby, kdy jsem tuto paganmetalovou smečku zaregistroval, „Ryhope" z povedeného alba „Měsíc, les, bílý sníh", přičemž burácivá titulka taky nechyběla. Skočné a melodické písně se středověkým zvukem flétny mě baví neustále. Vystoupení uběhlo poměrně rychle, ale početné skandování vyvolalo ještě dobrých patnáct minut hudby, v kterém se objevila líbivá norština v podání skladby „Minnestund". Parádní hrubozrnný „Josafat" zakončil koncert a já jen dodám, že „Men vi skal alltid huske denne minnestund".

Outro: Pobavilo mě vyvolávání „Havrana". A taky jsem si vzpomněl na oblíbenou skladbu a zároveň koncert deset let nazpět, kdy jsem zčernalý kov z Plzně viděl poprvé v Praze v klubu Exit-us. Nakonec mně to nedalo a po koncertě jsem se na „Havrana" poptal zpěváka Vlčáka s havraním vokálem. (úsměv) Je to tak nějak, jak jsem i tušil. Některé skladby se již prostě nehrají („Havrana" jsem snad slyšel živě jednou, dvakrát, ale zato s velkým úspěchem). A musím dodat, že za bicími má PANYCHIDA nového tlučmistra, neskutečného zabijáka Jakuba Bayera, který se skladby učí za pochodu a třeba časem na toho „Havrana" opět dojde. Nyní „Rod Havrana" zasekl svůj dráp v šumavských hvozdech a udělal velmi dobře a to samozřejmě i s novým bubeníkem, kterého jsem poprvé viděl hrát v lednu s kapelou HI-FLY, a už tam mě neskutečně překvapil.

Nečekalo se dlouho a na pódiu rozjeli svůj set WYRM. Pilíř koncertu se opírali o songy z posledního alba „Purge", které, jak jsem odhadl (snad dobře), přehráli celé. Potemnělý výraz, těžké, ale přesto astrálně malující kytarové tóny s rychlými blast beaty jsou hlavními znaky této černo černé ústecké kapely. Avšak stěžejní nejvýraznější znak je velmi povedený rezonující murmur vokalisty zvaného Mormo, který nejen v songu „Ars Mortifera" nebo ještě výrazněji v „Ceremony of Bones" zní jako zvuk didgeridoo australských Aboriginců. Velmi zajímavý a příjemný zážitek a poslech. K pár skladbám byl přizván původní zpěvák Guldur, který si vystřihl víc než patnáct let starší štychy, třeba z alba „Seven Gates of Apocalypse". Povedené vystoupení, které ještě teď rezonuje v hlavě.

I MORTIFILIA je kapela, kvůli, které jsem vyrazil do nedaleké Plzně, s očekáváním, jak se pánové předvedou s aktuálním a velmi vydařeným albem „The Great Inferno". A musím přiznat, že toto album je společně s deskou „Čerň a Smrt" od BOHEMYST moji nejpřehrávanější nahrávkou v posledním půlroce.

To, co jsem očekával, se naplnilo. Putovali jsme peklem a prostupovali jsme jeho devíti kruhy. Byla to brutální pouť bez jakýchkoliv zdržovaček, plná zajímavých sól, sekajících riffů a rychlé rubanice bicích. Mohutný Knetlův growl se jen tak nedá dostat z hlavy. Hřmotná skladba „Il Gran Vermo" střídá zádumčivější „Underneath Their Feet" se zajímavým sólem. U obou skladeb přechází mráz po těle (nejen u nich), podupávám si nohou, pohupuji hlavou (Medúsy) a připadám si, že sám stojím u řeky Styx. Přiblížil se konec. „Gory End of the Glory Road" má na albu zajímavé, pompézní zakončení, i když jsem si na něj zvykl a pln očekávání, kdy onen konec přijde, tak v tomto případě to nechceš, neboť zde již se na začátek nedostaneš. „Co peklo schvátí, už zpět nenavrátí". Pokračuje se dál staršími štychy, přičemž nechybí výborný „Day When I Killed the God". 

Kytarista Petr Turek neopomněl zmínit, že za bicími mají záskok za Pavla Vrbu, kterému se loni v létě stal úraz a ocitl se na vozíku. A já ještě doplním a budu citovat label Magick Disk Musick: „Rozhodli jsme se mu věnovat a poslat všechny peníze za prodané samostatné hudební nosiče MORTIFILIA, které si z našeho e-shopu objednáte od teď do konce února 2022, a sice jako náš společný příspěvek na speciálně upravený automobil, který je každému v podobné situaci nezbytnou pravou rukou a důležitou spojkou s okolním světem. Takže pokud jste třeba dosud váhali s novým albem ,The Great Inferno' nebo doplněním svých sbírek o starší tituly, nyní to máte možnost zakoupit s tímto přesahem".

I ten konec někdy musí přijít, nedá se nic dělat. Po koncertě s kamarádem Petrem, který byl se mnou společně na této pouti, povinně kupujeme placku „The Great Inferno", prohodíme nějaké slovo s Petrem Turkem a míříme k domovům s pocitem vydařeného sobotního večera. Kdo nebyl, jakoby nežil.

Velmi pěkné fotky poskytl Luděk Blovský, moc děkuji.
https://ludek.blovsky.cz/


Zveřejněno: 16. 02. 2022
Přečteno:
1397 x
Autor: 4horsemen | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář