Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

Znovuzrození kapely a nové album z různých úhlů.

Poměrně nečekaně se do hudebního dění po dlouhé době zapojila skupina SVARDENVYRD. I když skupina – SVARDENVYRD tvoří duo Einskaldir (bicí, zpěv) & Typhon (kytara, baskytara, klávesy), které se postaralo o celou náplň alba „Scarred Lands“. To vyšlo po šestnácti letech od předchozího „Obyčeje slunovratu“ a stalo se spouštěčem následujícího rozhovoru. Na otázky odpovídá Einskaldir.

Zdravím. Přiznám se, že existenci SVARDENVYRD jsem měl v mlžném oparu – nebýt informací o novém albu, už bych si nevzpomněl, že kapela kdysi existovala. Jaký impuls vedl k obnovení činnosti?

Ahoj Johane, hlavním impulsem asi byl fakt, že nám bylo oběma smutno po black metalu a zároveň i po společné práci. Známe se celý život a v různých intervalech spolu pracujeme na nejrůznějších i nehudebních projektech. V roce 2007, když jsem opouštěl SVARDENVYRD ve fázi rozpracované nové desky, jsme si slíbili, že se jednou k tomu vrátíme a doděláme ji společně. Teď po 16 letech jsme oba potřebovali nějaký ventil a obnovili SVARDENVYRD. Rádi utíkáme před civilizací do lesa, na samotu v podhůří Orlických hor a i tam jsme formovali základy nové desky. 

Ve srovnání s „Obyčejem“ je řada věcí jinak, jen ty zásadní – duo hlavních protagonistů – jsou na svých místech, přičemž Einsk byl a je po konci SVARDENVYRD stále aktivní v HEIDEN, Typhon ale myslím nikde nepůsobil. A i ti HEIDEN jsou stylově jinde. Jak náročný byl pro Typhona návrat ke kytaře a baskytaře, a jak pro Einskaldira k ostřejším bicím a k mikrofonu?

Na rovinu jsme z toho oba měli obavy, jelikož je to opravdu už hodně dávno, co vyšel „Obyčej slunovratu“. Ale překvapivě snadno jsme do toho najeli zpátky a bylo to úplně přirozené. Já osobně jsem měl několikrát pocit, jako by ani žádný čas neuběhl a my plynule navazovali v roce 2007. Hrozně jsem si užil vytváření konceptu alba, psaní textů i samotné nahrávání vokálů. Po těch letech za bicími jsem zapomněl, jak moc mě právě tyto aspekty tvorby naplňují. Oba máme navíc už něco odžito a umíme se na spoustu věcí podívat s nadhledem a pracuje se nám i uvolněněji než kdysi. 

Když jsme u zpěvu – je reálné, že by SVARDENVYRD hráli koncerty? Dokážeš si představit, že bys za bicími zpíval?

Pokud bychom někdy měli koncertovat, pak určitě s hostujícím bubeníkem. Líbí se mi představa živé prezentace našich skladeb. Znamenalo by to nejspíš spoustu práce a vytvoření vizuálu a rekrutování muzikantů, ale určitě by to bylo zajímavé. Zároveň však musím říct, že bych o tom uvažoval pouze v případě nějaké zajímavé akce nebo šňůry. Vzhledem k našim zaměstnáním a rodině si nemůžeme dovolit nějaké soustavné víkendové hraní po klubech.

Jak dlouho jste nový materiál chystali? Když jste šli do studia (Shaark), měli jste vše na sto procent nachystané, že jste vše stihli nahrát za týden? Šli jste do studia s jasnou představou, jak by mělo album znít – a nakolik se výsledek kryje s plány? 

Na desce jsme pracovali od listopadu 2020 do června 2021 a před samotným nahráváním byla hotová z 99 %. Pár aranží jsme předělávali během samotného nahrávání, ale všechny projekty jsme měli kompletně předpřipravené. Něco jsme vytvořili společně na hájovně v lese a něco si posílali vzdálené, jelikož žijeme 200 km od sebe. O celkovém zvuku jsme měli představu už během skládaní, kdy bylo zřejmé, jakým způsobem nám to funguje a působí.

Nový materiál je stylově jinde než „Obyčej“, odpadly pagan/folk elementy a nová muzika se dá označit jako epic black metal. To, že opustíte flétny apod. bylo jasné hned na začátku reunionu, pracovali jste jinak než v minulosti?

Já myslím, že těch folk prvků na debutu je výrazně méně, než jak o tom lidé uvažují. V zásadě kromě úvodního motivu flétny se lze odkazovat jen na akustickou kytaru a ta svým vyzněním až tak pagan/folk není. Spíš je to dáno těmi riffy a to také jen cca ve dvou skladbách. Jinak je to hodně specifické a nazval bych to spíše jako melodický pagan black metal. Toto označení v zásadě obsáhne i nové album „Scarred Lands“, ale zde je nálada výrazně chmurnější a hutnější. Ono i to téma celé desky tomu odpovídá, kdy „Obyčej slunovratu“ byl spíše jakousi oslavou přírodních krás a nekonečnosti. Kdysi jsme se pravidelně scházeli na zkušebně a skladby skládali tam. Dneska bydlíme každý na jiné straně republiky, a tak pokud se nesejdeme na hájovně, nezbývá než vše dělat přes data.

Hudba se myslím nechá zařadit jako epic black metal, neženete se za rychlostí a extrémem, ale spíše budujete atmosféru, sázíte na klenuté melodie a cílíte na jiné posluchačovy pocity než ortodoxní černé spolky. Dají se uvést nějaké inspirační zdroje, které s vámi plují na podobných vlnách a jejichž fanoušci by se mohli stát i vašimi?

My jsme dlouhodobě fascinováni tvorbou kapel, které pracují s atmosférou a pochodovou rytmikou. Určitě to z nás zůstalo z dob, kdy jsme propadli epickým deskám BATHORY a nebo starým BURZUM. S podobnými postupy nás vždy bavilo více pracovat než s uragánem kytar a palbou za bubny. BATHORY pak jasně slyšíš i v PRIMORDIAL, které máme moc rádi, a BURZUM ve starých DRUDKH např., které v nás rezonují stále.

Přešli jste z češtiny na angličtinu, což mi i vzhledem k obsahu textů přijde z pohledu tuzemského posluchače škoda. Nevím, samozřejmě, nakolik se snažíte uspět za hranicemi, ale předpokládám, že většina CD skončí v českých rukou. Jaký byl důvod změny jazyka?

Tohle bylo předmětem velkého rozhodování, ale nakonec jsme zvolili angličtinu. Jednak pro její univerzálnost a také pro údernost. Některá česká slova by zbytečně strhávala pozornost od celkové atmosféry a poselství skladeb. Také jsme chtěli pro zahraničí být čitelnější, bez jakýchkoliv soudů stran lokálního nebo mezinárodního potenciálu předem. V tuto chvíli nás poslouchá více lidí v zahraniční než v ČR, dle statistik, co máme k dispozici. I mně osobně se nakonec více líbí anglické verze textů než původní české. V angličtině budeme určitě i nadále pokračovat.

Ona nakousnutá témata textů jsou velmi zajímavá – album je věnováno obětem nehumánních režimů a rasového i politického teroru ve střední a východní Evropě (Polsko, Bělorusko, Pobaltí) v letech 1925–1953. Co vás vedlo k připomenutí oněch hrůz? Občas se podobná témata v tvrdé muzice objevují a jsem rád, když se počínání fašistů a komunistů oprašuje… Vedl k rozhodnutí věnovat se těmto záležitostem jediný okamžik, nebo jste s tím pracovali delší dobu a zvažovali, zda dělat koncepční album?

Já jsem shodou okolností v době vzniku prvních skladeb věnoval dost času tématu Gulag a posléze holocaust a zanechávalo to ve mně hlubší brázdu, než bych čekal. Četl jsem nejrůznější svědectví přeživších a nepředstavitelná pekla, kterými si prošli. A přesto, že jsem měl původně úplně jiný záměr s konceptem desky, nemohl jsem uvedené téma pustit z hlavy. Nakonec jsme si to vzali jako nosný koncept alba oba a s tím začali vše tématu Gulag a holocaust ohýbat. Také jsme to ale nechtěli pojmout jako nějaký primitivní popis událostí, ale spíš žalozpěv. A pořád jsme chtěli i v těchto tématech udržet přírodu a její monumenty, protože to jsou nedílné kulisy každého lidského dramatu.

Z textů myslím není úplně jasné, které konkrétní události v nich rezonují, neobjevují se letopočty, místa ani počty obětí, ale spíše pocity a tužby perzekvovaných a pronásledovaných, ukrývání se na odlehlých místech a přírodní motivy. To mi přijde zajímavé, jako byste se dostali do duší těch nešťastníků… 

Ano, chtěli jsme to pojmout umělecky, nikoliv fakticky. Nechceme pouze zvedat prst a varovat před nenávistnými a totalitními ideologiemi, nechceme opisovat práci dokumentaristů nebo archivářů. Chtěli jsme tyto hrůzy přenést do tématu truchlivé atmosféry alba a vzdát hold všem obětem. Chtěli jsme trochu nahlédnout do nešťastných duší lidí, které tyto události zasáhly. Někdy to bylo až nesnesitelné a vlastně nevím, jestli bych to chtěl absolvovat znovu při tvorbě další desky. 

Nešťastně se tváří i většina z pětice žen na titulní straně obalu, jen u jedné mi výraz přijde ne úplně odevzdaný a tragický. Asi je zřejmé, jaké pocity v oněch ženách malíř znázornil, tak se zeptám jinak – obrázek vznikal na zakázku, s jasným zadáním, nebo šlo o hotové dílo, které jste si u malíře Luďka Řezáče vybrali?

Luďkovu práci znám dobře, když dělal pro HEIDEN obaly desek „Dolores“, „A kdybys už nebyla…“ a „Na svůj příběh jsme sami“. Věděl jsem, že chci zachytit atmosféru té doby, ale neměl jsem představu v jakém motivu. Pak jsem někde na internetu viděl starý obraz židovského malíře, právě z doby holocaustu, kde byla skupina smutných, zahalených žen z ghetta. Toto zadání jsem dal Luďkovi a on si pohrál s kompozicí i barvami a předal mi obraz, který je podle mě dokonalým grafickým odrazem našeho alba. 

A proč nové logo? Mně se původní moc nelíbilo, aktuální vypadá myslím mnohem lépe – vznikalo až nyní, v souvislosti se „Scarred Lands“, nebo jste ho měli někde v šuplíku a čekalo na svůj čas? 

Nové logo jsem zadal k vytvoření okamžitě poté, co jsme se dohodli, že budeme dělat novou desku. Byla to i taková symbolická vlajka, pod kterou nyní poplujeme. Celé ho má na svědomí Christophe Szpajdel, jehož práci mám moc rád, je klasická a myslím i nadčasová. Jedná se v podstatě o redesign starého loga, které však hodně poznamenal zub času i změna priorit. Opravdu již nemám potřebu se vymezovat vůči křesťanství dvěma obrácenými kříži v logu. To jsme měli možná kdysi v mladickém zápalu. (úsměv)

S vizuální stránkou jste si dali záležet, kromě originální malby máte netradiční formát krabičky a tím pádem bookletu plus velmi pěkně zpracovanou grafiku a navíc ke každé skladbě další kresbu. To je určitě chvályhodné, že jste celý projekt pojali takhle velkoryse. Je to další cesta, jak upoutat zájem fanoušků, když odmyslím muziku? Přece jen doba fyzickým nosičům moc nepřeje, když se něco prodává, tak jsou to dnes hlavně vinyly…

Nás oba zatím ta vinylová vlna minula, možná jsme i v tomto duchu naštvali vinylové maniaky, když jsme udělali pouze CD. Intenzivně se snažíme to napravit a hledáme někoho, kdo by nám s vydáním vinylu pomohl. CD máme pořád rádi a také máme rádi různé digibooky a speciální krabičky. Z toho všeho jsme si vzpomněli na tenhle oversize super jewel box. Nechtěli jsme po 16 letech udělat obyč. CD nebo hubeňoučký digipak. S grafickou podobou jsme nadmíru spokojení a snad se nám brzy podaří vydat i vinyl. 

S tím souvisí i v podstatě vlastní náklad pod značkou Far Horizon Music. Nenapadlo tě oprášit Naga Productions? Neříkám, že by to hrálo při prodeji zásadní roli, ale svého času měla Naga slušně našlápnuto, vydávala alba nejen českých kapel, ale i řady vcelku zajímavých zahraničních, a možná si na ni ještě vzpomenou i jiní posluchači, takže by to mohlo nějak zafungovat… 

Naga Productions beru jako uzavřenou kapitolu a vracet jsem se k tomu nechtěl. Princip fungování Naga Productions byl odlišný od toho, co jsme chtěli nyní pro SVARDENVYRD. Šlo nám hlavně o to zaštítit prodej našeho merche a nosičů pod jedním jménem. Navíc si myslím, že po těch letech už si málokdo vzpomene na Naga Productions. CD lze objednat u všech důležitých prodejců v ČR jako Magick Musick, Epidemie, Murderous, Mystic nebo MetalGate. V Německu pak u Einheit prod. Nebo lze využít Bandcamp a Discogs.

Co fungování SVARDENVYRD v budoucnu? Je „Scarred Lands“ jednorázovka, nebo přemýšlíte o pokračování?

Často se nás na to lidé ptají. (úsměv) Musím říct, že chceme a budeme pokračovat. Předběžný plán je začít tvořit v půlce jara nové skladby a snad koncem roku, popř. začátkem dalšího roku desku nahrát. Uvidíme, jak nám to půjde. Určitě nechceme potit další desku několik let. Momentálně nás to baví a toho zápalu je třeba využít.

RECENZE

www.svardenvyrd.com
Facebook
Bandcamp
YouTube


Zveřejněno: 20. 02. 2022
Přečteno:
891 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář