Již několikrát jsme o francouzském podzemí psali jako o měšci, ve kterém nikdy nedojdou peníze – pokaždé, když do něj sáhneme, najdeme nějakou minci. Není to pravda vždycky zlaťák, někdy vylovíme stříbrňák, sem tam i měďák, ale celkem často jsou to mince vyšších hodnot.
Mezi ty, které mají solidní hodnotu, řadím i nové jméno RÜYYN, což je projekt multiinstrumentalisty Romaina Pauleta, který se kromě obalu postaral o vše ostatní, tzn. složil hudbu, napsal texty, nahrál všechny nástroje a ještě si to nařval.
Začnu tím, co Romain na svědomí nemá, obalem. Titulní stranu ozdobila obrazem Joanna Maeyens, což je ilustrátorka, která za sebou má spolupráci s řadou metalových kapel. Pro RÜYYN nenamalovala jen první stranu, ale i obrázek použitý uvnitř bookletu CD, v obou případech jde podle mě o pěkné práce. O layout se postarala další dáma, Célia Pedel, která použila zlatou barvu, díky které vypadá obal luxusně. Šestistránkový digipack obsahuje vložený booklet o osmi stranách, v něm texty a základní info. Kdybych měl podle vzhledu soudit, netipoval bych black, spíše folk či post metal, ale zdání klame… Kromě CD vyšla i gramodeska ve třech barevných variantách, přičemž obě nečerné vypadají velice zajímavě.
Eponymní nahrávka trvá necelou půlhodinu a obsahuje čtyři skladby označené pouze římskými číslicemi a outro pojmenované ještě „lépe“ „…“. Tahle móda mi přijde na nic, ale dokážu s tím žít. A celkem dobře dokážu žít s poslechem čtyř relativně dlouhých skladeb, hned ta první trvá skoro deset minut, ale kousek z hracího času ukrajuje rozjezd, který naštěstí není dlouhý – a hned po něm se začíná odehrávat severské drama korespondující s obalem. Poutník na titulní straně se boří do hlubokého sněhu, Romain do norské blackmetalové historie, z níž ho asi nejvíc inspirují MAYHEM, alespoň to platí na blackovou zběsilost na začátku songu. Kytara se různě přelévá, bicí buší a do toho „hlas vichřice podoba“, nikoliv ryzí skřehot, ale fanatický řev. Jenže nejen sněhovými vichřicemi je album naplněno, po chvíli si to rychlovlak přihasí na výhybku a citelně zpomalí, až do hájemství post/atmo blacku, kde se Romain taky nepohybuje o berlích, ale vcelku přirozeně, aby se postupně opět rozběhl a začal to znovu sypat. Z masy se průběžně vynořují kytarové melodie, které bych snesl výrazněji vytažené, ale v podstatě chápu autorův záměr, že nechce mít černěkovové party moc prosvětlené, naopak dává přednost temnotě, a když nějaké uvolnění zmaru, tak formou oněch atmosférických ploch. Co se mu ale vymklo, je závěr písně, to je bezradnost, zakončit dnes blackovou rotyku fade outem je za mě out.
Jestli „I.“ místy připomíná MAYHEM, tak „II.“ BATHORY, alespoň v hrubých pasážích vedených ve středních tempech, ale opět se objevují i melodie a nejen ty, i celkem dlouhá instrumentální pasáž. Romain se snaží o pestrost a to se mu daří, a platí to i pro vokály, kromě extrémních sem tam povolí a zcivilní, spíše ale recituje, než že by šlo o zpěv. Místy nabírá hudba na dramatičnosti, epičnosti, což platí pro finále „II.“, místy je to valící se lavina, což je případ začátku „III.“, kde to bicí drtí jako buchar. Ale ani tady netrvá útok pancéřové divize věčně, Romain rozumně odlehčuje napětí, i když to odlehčení by asi blackem nedotčeného posluchače zabilo stejně jako ten běs à la MARDUK. Nicméně sem tam se míří k old school blacku a taky se sem tam objeví nějaký pazvuk, minimalismus či avantgardní zpěv, ale jen jako koření, po špetkách. V závěrečné „IV.“ pak Romain popustil uzdu neobvyklostem více, i když zpočátku se skladba pěkně valí a má sílu zaujmout hypnotičností a posléze sílu nezaujmout obyčejným blackovým kolovratem (sterilita bicích tluče do uší), aby se proměnila v podivnou bestii, která kvílí a pouští hrůzu, což platí hlavně o řevu, a následně dochází k úplnému zastavení děje, nástupu ošklivých pokroucených tónů a divných bicích, aby se skladba podruhé probudila k životu, ne však břitva v hrdle zpěváka, ten ještě chvíli běduje. Ke zklidnění by asi mělo sloužit minutové ambientní outro…
Debutová nedlouhá nahrávka nepatří k těm, které zůstanou navždy v paměti, na druhou stranu se nejedná o slabý počin, v daný okamžik většina materiálu funguje a poslech nepatří k těm, které člověka mrzí. Šest až sedm bodů, za obal zaokrouhluju nahoru.
Seznam skladeb:
- I.
- II.
- III.
- IV.
- ...
Čas: 29:03
Sestava:
- All instruments by Romain Paulet
