ASMODEUS – PŘÍJEZD KRÁLE PO 25 LETECH, NYNÍ I JAKO ČERNÁ NEBO ORANŽOVÁ GRAMODESKA

31. 7. 2021, Vodňany - Sokolská louka

Na Festu do Vodňan jezdíme už několik let s několikadenním předstihem. Ne jinak tomu bylo i letos. Vše pro nás začalo už v úterý 27. července o půl deváté ráno na nádraží Ostrava-Svinov. Po sedmi hodinách strávených ve vlaku (s přestupem v Praze) jsme si dali v Českých Budějovicích oběd v indické restauraci a pár piv společně s Vlakinem (INGROWING) v nedaleké hospodě Vatikán. Původně byl domluven sraz i s Paayou (STRES TANEC, ex-GRIDE, ex-UCHÁZÍM), ale ten byl toho času s rodinkou na přehradě. Takže po asi hodinovém přesunu jsme se večer ocitli na břehu Vodní nádrže Husinec, které místní říkají Prachatická přehrada. Do noci jsme pak polehávali u táboráku, popíjeli pivo a pálenku a k tomu nám Paaya na kytaru hrál hity nejen od bratrů Nedvědových či Karla Kryla, ale došlo i na šlágry KRITICKÉ SITUACE nebo UCHÁZÍM. (Bury)

Po lehce deštivé noci, kterou jsme přečkali v přístřešku nedaleké chatky, nás ve středu ráno čekal opětovný přesun do ČB, ze kterých jsme zamířili do nedaleké Hluboké nad Vltavou. Kromě zdejšího minipivovaru byla dalším cílem výpravy jízdárna proslulého zámku, ve které se nachází Alšova jihočeská galerie a aktuálně v ní probíhá jedna z kulturních událostí roku – výstava „Malevič – Rodčenko – Kandinskij a ruská avantgarda“. Čtyři desítky obrazů starých 100 let můžou být pro někoho mazanice, ale stálo to za návštěvu. Konečnou destinací dne (opět přes ČB) byly Vodňany a Rock bar Pohoda, ve kterém proběhl tradiční večírek jako příprava před sobotním programem. Zúčastnili se i zde dovolenkující Papagájovci a Edita s Romanem (aka BeeSeem) z Ostravy. Piva a malých jágříčků bylo dostatek. (úsměv) (Bury)

Probuzení na zahrádce za rockbarem je příjemnější o ten fakt, že se letos staví stan, který zaštiťuje festival před nepříznivým počasím, až o den později, tudíž brigádníci z Ostravy měli letošní čtvrteční ráno volné. Takže jsme se přesunuli do Prachatic, kde jsme si dali co jiného než pivo, smažák a Březí kozu z pivovaru z Vlachova Březí, které na letošní trase nebylo v plánu, a na chvíli se natáhli vytrávit v altánku v parku nedaleko náměstí. Chtěl jsem se sice původně vetřít na odpolední zkoušku GRIDE, ale Čert se přede mnou po telefonu snažil zamaskovat svou trému a nervozitu výmluvou, že mají malou zkušebnu. Škoda. Tudíž nás čekalo vysedávání v Pivovaru Prachatice, kam za námi dorazil Bodza (ex-UCHÁZÍM), u kterého každoročně přespáváme. A navečer se po zkoušce ukázali i Dádus s Čertem, takže bylo o zábavu až do zavíračky postaráno a do spacáků jsme se dostali někdy před hodinou duchů. (Bury)

Páteční brzké ráno bylo zároveň odjezdem poloviny osádky naší letošní výpravy, protože Dan a Luke se vraceli zpět do Ostravy, aby stihli sobotní svatbu. Tento rok s námi totiž nevyrazil ani Peti, protože zrovna v termínu Festy si jeho brácha vymyslel ženitbu. Tak jsme zůstali s Tomim sami dva. Po kávě, obědě a pivu jsme po poledni za úmorného vedra vyrazili do sedm kilometrů vzdáleného Husince. Na tuhle krásnou procházku (opět kolem oné přehrady) navázala další po naučné stezce po okolí (dalších cca 8 km). A pak už jen posezení u večeře a piva s přáteli Martinou a Honzou, u kterých jsme už loni nocovali na vejminku. Spalo se báječně, protože jsme se mohli válet dle libosti. (Bury)

Je tady den Dé, kdy odpoledne začne Festa eF. A opět procházka na železniční stanici do 4 km vzdálené obce Těšovice. Ve vlaku jsme pak, krom Romana s Editou (byli venčit psy s Inym z GRIDE), dokonce potkali holčičku v tričku LOCOMOTIVE, kterou Tomi fotil na Festě už před dvěma lety („Jsem slavná! Mám fotku na internetu!“). Na dotaz, na co se těší nejvíc, odpověděla: „Na písničky,“ a po krátkém zamyšlení dodala: „Na DEZINFEKCI!“ Jo, dětí je každoročně na tomto pohodovém fesťáčku spousta a náramně si to užívají. Ale to už něco po druhé hodině odpolední vstupuju do areálu na Sokolské louce, platím vstupné a kupuju festivalové tričko coby suvenýr. Pak už jen vítání se s přáteli a čekání na začátek hudební produkce, který byl avizován na 15:00. (Bury)

Jako první se na pódiu přesně hodinu po avizovaném začátku srovnala skupina PRASKLEP, o které jsem před Festou nikdy neslyšel. Na BZ jsem si přečetl, že se původně jmenovala AUSTRALOPYTELKUS a šlo o divadelně hudební soubor. Časem se asi proměnila v soubor ethnopunkový, přičemž etnickým prvkem je občasné zařazení pro punk netradičního nástroje didgeridoo, jež obsluhuje jeden z vokalistů, tím druhým je všudybyl Kratos, dále samozřejmě nechybí kytarista, basák a bubeník, přičemž, jak se později ukázalo, dvě pětiny PRASKLEPA zároveň působí v P.S. PRASKLEP začali písní, v níž didgeridoo nechybělo, ale později už se vracelo jen občas. Kapela sázela do nečekaně početného publika poměrně košaté skladby postavené na punkovém základu a obohacené o díl alternativy. V paměti určitě zůstala „nekonečná“ zeměpisná divočina „Louňovice“, po letech slyšená pocta Miloši Frýbovi (svého času poměrně hojně skloňovaný TV hlasatel, jehož popularity využil ORLÍK, který jej „ukradl“ AKUTNÍ OTRAVĚ, která svůj projev označovala jako frýbcore), velmi „náročným“ textem opatřený „Úplně blbej“ nebo další song věnovaný slavné osobnosti „Justinův bíbr“. Kratosova energie nebrala konce, ale to nebylo nic proti tomu, co jmenovaný předváděl při repete s P.S. (Johan)

PRASKLEP mě minuli účinkem. Je jasné, že když na punkovém festivalu vystoupí punková kapela, dává to smysl, ale výraz téhle party je takovým tím stylem, kdy vám je z jejich hudební produkce chvílemi i trapně a to prostě nechcete. (Coornelus)

O hodinu později začínají PRASKLEP, což je kapela, ve které se u mikrofonu nachází Kratos (P.S., RETROSITUACE) a hrají jakýsi ethno punk. To proto, že ve své produkci používají didgeridoo. Tohle ozvláštnění mi tam ale vůbec nesedlo a hrací čas skoro tři čtvrtě hodiny už vůbec ne. Osobně by mě nudilo i deset minut. (Bury)

P.S. nastoupili kolem 17. hodiny a začala se naplňovat obava, že jako obvykle dojde na tak protivný skluz vůči předpokládanému programu, že rozhodně nevydržíme čekat na GRIDE do 2. hodiny po půlnoci. P.S. navíc bez absence zdravého rozumu hráli hodinu, což na jednu stranu logiku mělo, protože jejich chytlavé vypalovačky se neustále se zvětšujícímu počtu přihlížejících evidentně trefily do noty, na druhou nemělo, protože člověk repertoáru neznalý se po chvíli ocitl v kruhu neustále se opakujících podobných písniček. Dal jsem si dvacet minut s tím, že mi půlka setu stačí, pak šel na dvacet minut zevlovat a komunikovat s přáteli, vrátil se a vyslechl třetí polovinu setu trvající dalších dvacet minut (matematici nechť berou s rezervou, pokus o vtip a pobavení kamaráda, který nesnáší sousloví „větší polovina“), přičemž v tom bylo asi sedm přídavků. Nemůžu P.S. vlastně nic vytýkat, své věrné kapela stoprocentně pobavila, ale můj pohled na věc je takový, že na festivalu by se mělo hrát 30-45 minut, že na festivalu by měl existovat harmonogram zveřejněný předem a ten by se měl dodržovat. P.S. skončili v 18 hodin… (Johan)

Následující kapelou jsou P.S. Před třiceti lety na základce jsem měl půjčenou jejich kazetu, kterou jsem si několikrát přehrál, ale nenahrál. Už tehdy mě to nebavilo, nebavilo mě to ani před pár lety, když na Festě hráli, a nebavilo mě to ani tentokrát. Ovšem popěvek „Jedeme tramvají a flašku čůča máme“ si pamatuju dodnes. Ale kotel se i v tuhle brzkou hodinu vytvořil velký, protože zdejší publikum má tuhle punkovou legendu, v jejichž řadách se nacházejí Kratos, Wonid a relativně nově výše zmíněný Paaya, prostě rádo. (Bury)

O něco zajímavější byli P.S., ale když si vybavím jejich jedinou desku, kterou znám a mám doma „Battle For The Elevator“, pravdou je, že jsem jí asi 15 let neslyšel, působila na mě kapela jinak, když pominu flák „Listen to…“ Nicméně ani jejich punkový šálek se mnou nic moc neudělal. Navíc mě ke konci svého setu vyloženě srali tím, že nebyli schopní slézt včas z pódia a asi 3x dávali poslední vál. (Coornelus)

To DEZINFEKCE se mi líbí čím dál víc. V létech minulých mi zněla jako monotónní nářez, poslední léta už ale v tom jejich hluku objevuju ty pravé vychytávky. Téměř domácí parta předvedla klasicky slušný výkon a hlavně měla dost rozumu na to, aby věděla, že punk parta by neměla strašit na pódiu dlouho, navíc v rámci festivalu. (Coornelus)

Jedním z mých osobních vrcholů dne byla hardcore úderka DEZINFEKCE. Ta je zde pravidelným účastníkem, takže je možno sledovat, jak je rok od roku lepší a lepší. A stále sehranější a fakt jim to šlape jako dobře promazaný šicí stroj značky Singer. Co na tom, že jednu skladbu pokazili? Krom starších věcí zazněly i novinky z chystaného LP, které ale vyjde až příští rok, protože v GZ Loděnice jsou velké fronty. Dle zahraných ochutnávek si troufám tvrdit, že to bude pecka! (Bury)

Po punkovém dvojbloku následoval hardcore dvojblok, se kterým se vrátil zdravý rozum, myšleno co se délky setů a prostojů mezi nimi týká. DEZINFEKCE se představila ve výborné formě, její agresivní hardcore mi přijde stále lepší a lepší, stejně tak emotivní řev předáka Maxeeka, který v sobotu v podvečer při zpěvu vyzařoval obrovským zaujetím, což ale platilo o celé čtyřce. DEZINFEKCE navíc zvolila optimální formát – rychle, krátce, nasraně – a za půl hodiny unavila lidi i sebe a se vztyčenou hlavou odkráčela středem. (Johan)

V podobném rozpoložení jako DEZINFEKCE  se představili SEE YOU IN HELL. Rovněž optimální délka koncertu, rovněž velká porce agrese, navíc neskutečně akční frontman, který se kromě řevu snažil strašit přihlížející děti, leč děti punkerů jsou otrlé a ani potetovaný Jožka je vyděsit nedokázal. Zato dokázal strhnout pozornost hlavně na sebe, což je logické, na druhou stranu možná někomu unikalo, jak kvalitní je aktuální sestava kapely a jak pestré a zajímavě poskládané jsou novější skladby. Brňáci je odehráli s enormním nasazením, takže není divu, že museli dva kousky přidat. Další výborný set. (Johan)

Jedním z highlightů festu pro mě byli SEE YOU IN HELL. Ani nepamatuju, kdy jsem je viděl naposled naživo a ani si nejsem jistý, jestli už to bylo v „nové“ sestavě. Nicméně brněnští klasici ostrého HC/punku vzali za kliku tak, jak jsem je znal z let předešlých. Silné a i v rámci žánru vyšperkované songy řezaly do publika jako žiletky. Já si koncert užil maximálně a jsem rád, že kapela má stále dost elánu. (Coornelus)

SEE YOU IN HELL. Co o nich napsat? Energicky zahraný hardcore/punk. Nepříčetný a nepříčetně se tvářící Jožka pořád ve vzduchu. Našlapaná muzika, která měla takový tlak, že by se i Blaise Pascal divil. Jo, dobré to bylo! (Bury)

Když hráli ILLEGAL ILLUSION na Festě před třemi lety, sledovala je jen hrstka odvážných. Letos tomu ale bylo jinak, protože v podstatě všechny kapely měly pod pódiem narváno. Tohle kvarteto si pozornost za svou perfektní kytarovku, vycházející z toho nejlepšího z grunge, rozhodně zasloužilo. Přestože zazněly především skladby z posledního alba „Dried Blood Syndrome“, hodně mě potěšilo zařazení dvou pecek z jejich jednostranné desky „Veto“, kterou mám hodně rád. Perfektní výkon a další z osobních vrcholů dne. (Bury)

Dost elánu a chutí měli ILLEGAL ILLUSION. Kapela, která se na Festě objevuje poměrně často navzdory tomu, že hudebně je od zbytku lineupu někde jinde, se vrhla do své produkce s nadšením. Slyšitelně a viditelně vyhladovělá parta odehrála po nucené pauze svůj první koncert, to samé platilo u předešlých SYIH, a bylo to znát. Kluci s velkou chutí narvali do lidí svůj alternativní rock s prvky grunge, ale to vše ve svém svérázném pojetí a tradičně už v zvukové intenzitě atakující snesitelnost. (Coornelus)

Alternativní dvojokénko otevřeli ILLEGAL ILLUSION. Naživo jsem kapelu dosud viděl jen na Festě, kde se objevuje vcelku pravidelně, aniž by dramaturgicky úplně zapadala. (Což je vlastně velice zajímavý fakt, že se na Festě  objevují kapely, které tam pocitově příliš nezapadají; za to určitě patří pořadatelům pochvala, že se nebojí přehlídku zpestřovat, že mají čich na dobré kapely a tudíž při skladbě programu evidentně přemýšlejí.) ILLEGÁLOVÉ mi letos přišli o něco méně zamotaní a o něco více ostřejší, jako kdyby se rozhodli zjednodušit a přitvrdit. Největším překvapením ale bylo, že kapela zajímala početné obecenstvo, to jsem jí přál. (Johan)

Trojboj výborných setů dorazila INSANIA. Jedna z mých top kapel předvedla klasický set, kdy nechybělo mnoho hitů, přičemž při kadenci silných skladeb, kterými kapela oplývá, se logicky nedostalo na vše, co by si člověk od nich rád vyslechl, ale chtít po kapele tříhodinový set nemůže ani ten nejnáročnější fanoušek. Jsem rád, že i po roce, co jsme kapelu viděli, je její prezentace stále na vysoké úrovni, a tím pádem nebránilo nic k tomu si kapelu užít. Stejně tak to mělo publikum, které mocně pařilo, ať už na punkové pogovačky, jakými jsou „Vražda ve staré hvězdárně“ a „Večer, kdy Freud zpíval basem“, tak i na ty novější věci, které ultra raw punks už tolik nevoní. (Coornelus)

INSANIA je sázka na jistotu, kterou je nutné vidět alespoň jednou za rok, což se nám naštěstí daří plnit covid necovid. Když vzpomenu loňský koncert v Českých Budějovicích a srovnám s letošním vodňanským, příliš rozdílů neshledávám, ale ani po nich netoužím. I když bych v playlistu více starších kousků přivítal, zase by nezbylo místo na ty novější, které mě baví stejně. Bavily i publikum, řada lidí si prozpěvovala s Polym, takže dramaturgicky INSANIA taky zapadla. (Johan)

Že bude INSANIA velkým trhákem festivalu, se dalo čekat. Ostatně někteří návštěvníci přijeli jen na ni (zdravím F.C. z YTIVARG). A udělali obrovský kotel, aby si s kázajícím Polym mohli zazpívat nové šlágry jako „Ať kypí žluč“, starší „Vraždu ve staré hvězdárně“, až po archaický přídavek „U.R.Dead“, během kterého na posledních pár sekund bohužel vypadl proud. Většina návštěvníků musela být nadšená, i když se našli i tací, kteří se divili, jak se sem dostal tenhle „RAMMSTEIN pro chudé“. (smích) (Bury)

Severočeskou punkovou kapelu HOUBA jsem neviděl vůbec. Během jejich setu se u Papagájova distra nachomýtla desetiletá holčička s dotazem, jestli někdo nezná bubeníka z ILLEGAL ILLUSION. A jelikož jsem byl jediný, vypravil jsem se s ní do baskstage (rozuměj párty stanu za pódiem), kde kluci zrovna večeřeli. Dívčinka se pochlubila, že sbírá bubenické paličky a už je má od všech kapel, co dnes hrály. Chudák Bota musel pro svůj instrument přes celou Sokolskou louku do auta. Když se po pár minutách dívenka konečně dočkala, zazářila jí očička a s významným výrazem ve tváři vytáhla fix. Řekl bych, že takovou fanynku kluci z Bílovce ještě nezažili. (Bury)

Ale zpět k muzice. Pod pódiem je narváno, protože hrají domácí SVINĚ!. Zezadu to jistí kulometčík z ruské jaderné ponorky Brožík, vepředu pak sebejistě křepčí Václav, který snad letos poprvé měl místo už legendárních kšand pásek. Tohle byl naprosto perfektní výstup. A když zahráli skladbu „Zakázaný výlety“, snad všichni zúčastnění si s chutí zazpívali refrén: „Jedeme na výlet, jedeme autem. Jedeme na výlet, jedeme vlakem. Jedeme na výlet, jedeme lodí. Jedeme na výlet, výlet se hodí.“ Asi nejlepší vystoupení, co jsem od této kapely viděl a další z letošních vrcholů. (Bury)

Závěreční GRIDE, kteří začínali tuším někdy po jedné hodině ranní, to neměli vůbec jednoduché. Přesto si jejich vystoupení většina návštěvníků nenechala ujít. A dobře udělali, protože z mého pohledu to bylo ještě o kousíček lepší než o dva týdny dříve na Obscene Extreme. Čili zase extrémní hardcore/grind masakr, během kterého přehráli jak nové, tak hodně staré songy. I tak jsem dal jenom polovinu jejich setu a druhou pak poslouchal ze spacáku. K celotýdenní únavě jsem totiž musel přičíst fakt, že brzo ráno rozhodně nesmím zaspat vlak. (Bury)

Co napsat závěrem? Tenhle report jsem psát nechtěl, ale protože zbylá část redakce, která má Vodňany tak říkajíc za humny, musela po INSANII nutně domů oslintávat své polštáře, nebylo zbytí. (úsměv) Oproti tomu nás, co jsme vydrželi, čekalo nekonečných sedm hodin ve vlaku, abychom si alespoň tu sprchu mohli dát v neděli ve čtyři odpoledne. Ale rozhodně není čeho litovat, byl to totiž opět hodně povedený festival na konci fest pohodového výletu. Takže můžu slíbit jediné, jižní Čechy se mají zase na konci příštího července na co těšit. Tentokrát přijedeme už v plné sestavě! (Bury)

Fotky: Tomi Rossi

Berryho video INSANIA


Zveřejněno: 05. 08. 2021
Přečteno:
1502 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář