FABRIKA – Fabrika

Kladenskou FABRIKU si nejspíš každý pamatuje z, jak píše Roman z PHR na sleeve-note, milovaného i proklínaného sampleru „Rebelie – Punk´n´Oi!“. V roce 1990 se na něm vedle dodnes aktivních kapel objevily i ty, které zažily chvilku slávy kolem roku 1990. FABRIKA je z nich jednoznačně tou nejméně profláklou, krátce po vydání oné kolekce zmizela ze světa a dnes si její existenci asi vybaví jen pamětníci, demo „Fabrika“ z roku 1988 pak jen sběratelé rarit.

Historie kapely byla velmi krátká, trvala cca čtyři roky (1988-1991) a kromě „Rebelie songů“ a demáče zůstaly po FABRICE i nějaké záznamy živých vystoupení a dvě skladby na MC kompilaci „Plameny Smrti“ z roku 1994. Vše uvedené se letos objevilo na gramodesce u Papagáje a symbolicky tak existenci FABRIKY završuje. A díky provedení se vztyčenou hlavou – pěkně napsanou historii kapely doplňují texty ke všem skladbám, několik nepříliš kvalitních fotek a nechybí ani základní info. Přední strana obalu pak symbolicky patří archivní fotografii kladenských průmyslových podniků i siluetce paní Poldi, podle níž se železárny jmenovaly.

Hudební obsah logicky trpí způsobem pořízení nahrávek. Ten sice není uveden, ale v žádném extra studiu se určitě nenahrávalo. Ale na tom vlastně nesejde, kdo si desku pustí (ať už fyzickou, nebo na Bandcampu), určitě bude předem tušit, že se o zvukové orgie jednat nebude. Na druhou stranu je ohlodanost soundu dobrá k tomu, že jsou nástroje dobře slyšet, tudíž baskytara hraje s kytarou rovnocennou roli. Rovnocennou roli hraje klasický punk rock s řekněme post punkem, střídají se pomalejší kompozice se svižnými, v těch prvních se často hraje celkem monotónně, v těch druhých sází na melodie, ale nedá se tvrdit, že je to takhle striktně u každého songu. Hned na úvod se v „Nechcem“ obě polohy prolínají a stejně tak se objevují různé vokály. Nevím, kdo co zpívá, mikrofon okupovali jak kytarista, tak basák, ale v každém případě je to celkem divočina, protože k falešné poloze se sklouzává vcelku pravidelně; pro žánr typicky nechybí ani nějaké sbory.

„Žoldák“ je naopak jasná punkrockovka, jejž název signalizuje, že kapela se i v textech držela punkového kopyta a navážela se do militarismu; kromě žoldáků si brala na mušku armádu i v Raz dva“ nebo „Vojně“, „Nikdy“ pak šila do fašistů a řada skladeb do typických sociálních nebo osobnostních problémů – ostatně traduje se, že členové kapely byli na psychiatrii jako doma. Není divu, že prozpěvují: „Jeden dva tři psychiatři...“ nebo „Vojenský školy blázince kriminály fabriky města válečný arzenály...“ 

Největší pozornost na sebe strhávají ony dvě notoricky známé písně „Mládí vpřed“ a „Barová“, ty patří k těm hitovějším, naopak „Raz dva“ je celkem depka, stejně jako „Fabrika“, zvláštní položkou na pomezí psychedelického rocku a punku je „Vyhoďme ho z kola ven“, překvapí takřka gotické „Skvrny“.

„Nikdy“ a „Skvrny“ (celkem katastrofa, jak vokálně, tak instrumentálně, falešné jsou nejen vokály, ale i kytarové melodie trhají uši) na béčku pocházejí ze zmíněné kazety „Plameny Smrti“, další čtyři skladby z koncertů, a pokud je u demosnímku nutné přimhouření očí nad zvukovou (ne)kvalitou, tak u uvedených řekněme bonusových písní je to ještě horší. Ale mně to až tak nevadí, podobně znějící demáče jsme v osmdesátých letech běžně poslouchali a neřešili, že to hraje bídně – šlo hlavně o tu zvláštní muziku, která se nedala běžně koupit a pokoutně jsme si ji nahrávali z kazety na kazetu. 

FABRIKU jsem ale před rokem 1990 neznal; teď jsem si doplnil vzdělání a usoudil, že kdyby se skladby vzaly pořádně do rukou, opatřily potřebným zvukem a pánové si trochu více pohlídali vokály, byla by tahle kapela hodně zajímavá. Bez toho je tahle deska svědectvím doby. Kdyby podobnou nahrávku vydala nějaká kapela dnes, dostala by strašně na frak – za zvuk, instrumentální a pěvecké výkony. Ale hudba má i po letech jisté kouzlo a potenciál.

Reedice – nebodováno. 

Seznam skladeb:

• Strana A

1. Nechcem
2. Žoldák
3. Nikdy
4. Mládí vpřed
5. Raz dva
6. Fabrika
7. Vyhoďme ho z kola ven

• Strana B

1. Cesta
2. Barová
3. Nikdy (MC)
4. Skvrny (MC)
5. Raz dva (live 1989)
6. Vojna (live 1989)
7. Barová (live 1989)
8. Zdá se, že je všechno v pořádku (live 1990)

Čas: cca 50 min.

Sestava:

• Miloslav „Pinďa“ Čermák – kytara, zpěv
• Petr „Smích“ Směšný – basa, zpěv
• Petr „Susi“ Suchel – bicí 

 
Bandcamp

www.phr.cz