TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

CD 2020, MetalGate / doom metal, sludge / Česko

Pět let mezi vydáním desek v dnešní zrychlené době nevypadá jako závratně dlouhá pauza. Jenže jinak to působí u zavedené party v porovnání s kapelou, která má na kontě jednu desku a v mezičase výraznou aktivitou neoplývala. THE CORONA LANTERN po vydání debutu „Consuming the Tempest“ jednoduše sešla z očí a těch pár odehraných koncertů tuhle značku příliš nevytrhlo. O to víc potěšila zpráva, že tahle šikovná skupina chystá druhou kapitolu.

Debut se poměrně vydařil. Pojetí žánru „pomalý a táhlý“, kterým se THE CORONA LANTERN prezentovala, se na místní poměry vymykalo. Rozhodně zvukovým hávem – moderním a čistým, tak náhledem na věc, který si spojuju s mladší generací muzikantů, kdy jejich hudba pobrala tehdy aktuální trendy post-metalových kapel. Sám jsem desku v době vydání chválil, ale pořád mi něco k maximálnímu nadšení chybělo. Byl to pocit, že hudební obsah působí jako jedna valící se řeka. Řeka proudící pomalejší silou, ale o to víc drtící a neustupující... ale tekoucí stále v jedné linii. Ten silný proud smetával vše před sebou, aniž by se snažil odbočit... To, co mi chybělo tenkrát, se na novince objevuje a v tom vidím nejvyšší devízu aktuální desky.

Ta vlna našeho oboustranného naladění je na „Certa Omnibus Hora“ až do uší bijící. Úvodní skladba ještě má slova nepotvrzuje, ale jako slušný monolit se sekavými kytarami působí dobře. Ono pravé kouzlo nahrávky rozkvétá až s druhou „Through This Swamp of Oblivion“, v té se objevují právě mnou vzývané prosvětlující paprsky, které kapela překládá v podobě zvonivé kytarové práce, která dělá ze skladby jeden z top momentů celé nahrávky. V tomhle songu je krásně slyšet pokrok, jaký kapela prodělala. Nejen tato kompozice je slyšitelně lépe a funkčněji vystavěná. Deset minut dlouhá věc ani chvíli nenudí. Přitom celou dobu pracuje s relativně malým manévrovacím prostorem. Závěr téhle věci je vygradovaný jak z učebnice post-metalových konců skladeb. Když k tomu připočtu skvěle nafrázovaný a mohutný vokál Dahlien, v tu chvíli mám pocit, že poslouchám vrchol alba a další tracky budou už jen do počtu. Z omylu mě vyvede hned následující „Up the Last Hill“, kde se opět z mraku temnoty objeví body, které celý song řádně osvítí.

„Certa Omnibus Hora“ působí jako by si kapela, která vznikla jako boční projekt deathmetalové DILIGENCE, po debutu přesně zanalyzovala, co se povedlo a co by se dalo vylepšit. Poučila se, nově vystavila základy na plusových bodech z minulosti a celé vyznění okořenila velkou porcí chytlavějších momentů. Výsledek? Vývoj je to doslova hmatatelný. Na „Certa Omnibus Hora“ se reaguje na současný stav metalu, hlavně kvůli zvuku, ale občas v postupech zavanou i vlivy devadesátkových doommetalových kapel.

K výbornému dojmu z CD přispívá i vydařená grafika. Nemyslím tím jen front cover, ale i vkusně zpracovaný digipack a promo fotky. Věc, kterou stále ne všechny kapely berou vážně, ale k navození atmosféry a spojení si vizuálna s obsahem – věc důležitá.

Kdybych měl zmínit nějaký ten minusový bod, ukázal bych na délku desky. Těžko ale říct, kterou z šesti skladeb obětovat... Umím si ale představit, že nahustit takhle silný materiál do 40 minut, měl by obsah ještě větší odzbrojující dosah. Ale jak je z tohohle odstavce cítit, je to jen takové hledání problému, který problémem není.

Seznam skladeb:

  1. As Wide Eyes Travel
  2. Through This Swamp of Oblivion   
  3. Up the Last Hill
  4. Hours Between Heartbeats
  5. Make Me Forget
  6. The Truth and Its Will

Čas: 48:28

Sestava:

  • Daniela Neumanová – vokál
  • Igor Krakhmalev – kytara
  • Šimon Hajdovský – bicí
  • Dima Borovkov – basa
  • Tonda Smrčka – kytara

ROZHOVOR

Bandcamp

Facebook


Zveřejněno: 04. 01. 2021
Přečteno:
840 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Coornelus | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

18. 01. 2021 08:51 napsal/a Peťan
Kvalitka a vokál
Tak jsem zpětně tuhle desku naposlouchal na Spotify a musím říct, že tady se hodně dobře pracovalo! Výborné kompozice, atmoféra....na tuzemské poměry rozhodně nadstandardní album v rámci žánru! Jediné čemu jsem ještě nepřišel na chuť je vokál. Prostě z toho cítím Digilence, což jde úplně mimo mě :D Ne vážně, s tímhle se budu muset ještě popasovat a věřím, že si to při dvacátém poslechu sedne. Taky věřím, že to vyjde na vinylu, protože tahle nahrávka si asfalt bezesporu zaslouží a v této podobě je pouze "poloviční" :-)