S nemalým zpožděním nám do redakce doputovalo debutové album italského (sicilského) projektu MORTICULA REX, za nímž stojí Alessandro Fede, který se postaral o veškeré nástroje i zpěv. Evidentně se zhlédl v muzice, která má kořeny v osmdesátých a devadesátých letech, alba CELTIC FROST, ASPHYX, CANDLEMASS nebo BOLT THROWER mu asi doma hrála hodně často, a tak se v něm probudil epigonský duch a výsledkem je třicet minut muziky na pomezí death a doom metalu.
„Grotesque Glory“ původně vyšlo na konci roku 2018 digitálně, v roce následujícím pak na CD u slovenského vydavatelství Immortal Souls Productions. A řekl bych, že fyzický nosič je opakem rčení „navrch huj, vespod fuj“. Obal totiž ne že nepobral příliš krásy, on nepobral žádnou. To hudba je na tom o mnoho lépe, sice veliké retro, ale zároveň porce slušné muziky, která vlastně nemá slabých míst, pokud za ně někdo nebude považovat právě onu archaičnost.
I když ona je na místě, jestli si správně vykládám příběh (album je koncepční), který by měl pojednávat o normanských nájezdech na Anglii a následných výbojích na další území včetně Sicílie, kterou Normané dobyli z područí Arabů. Možná proto Sicilián po tématu sáhl.
Jak už jsem uvedl, hraje se death/doom staré školy, na webu hlavní protagonista přidává k žánrovému zařazení ještě slovo „evil“, čímž naznačuje, že sází na „ošklivější“ podobu stylu. Tudíž žádné čisté zpěvy, žádné vlezlé melodie, ale hrubost a tvrdost. A když už melodie, tak rozumná, nevtíravá, taková zdánlivě obyčejná, což je slovo, které vlastně pasuje na všech šest skladeb. Ale pokud si někdo chce zpestřit čekání na novinku ASPHYX něčím neprofláklým, sáhne-li po „Grotesque Glory“, neudělá chybu. První „Death Is Certain“ zpočátku sází na valivost a „buldozerovitost“, do zemitých riffů probleskují kytarové vyhrávky, přesvědčivý chorobný vokál bez potíží zapadá do nálady skladby, kterou neruší ani chvilkové přitlačení na pilu a špinavý deathový výjezd. Gró songu ale tkví v pomalé ponuré muzice. To dvojka „The Carnage“ odsýpá o něco rychleji, a i když opět nechybí plíživá zkázonosnost, prim hrají svižnější pasáže podporované příkladným dusotem bicích. Nevím, jestli je Alessandro nahrál, nebo poskládal v počítači, ale jak hráčsky, tak zvukově se mu docela povedly, snad kromě činelů, které jsou takové zašmodrchané. Na konci pak nechybí bitevní vřava, která dobře předznamenává následující temný obřad, v němž kromě hrubého zpěvu dojde i na šepot. To „Feasting For Mayhem“ je místy celkem vyhlazovák, který míří i blackmetalovým směrem, slovo „mayhem“ není v názvu náhodou.
Hlavní protagonista dokázal namíchat na pevných základech optimálně pestré nálady a i když neboří žebříčky popularity, na debut se rozhodně nemusí stydět. Mně těch cca třicet minut přijde akorát, abych udržel pozornost a poslech si užíval, což je i tím, že navzdory žánrovému výrazivu se skladby často proměňují. Platí to i na předposlední „Deliver Us To Evil“, která těká od ostřejšího death metalu k plíživému takřka funeral doomu, aniž by změny působily násilně a krkolomně. Takřka heavymetalový riff na začátku „Vastness of the Continuum“ odkazuje k melodičtějšímu doom metalu, načež tuto nit přetrhává hrubý řev a náležitý přechod k potemnělosti. Možná u střídání těchto poloh mohlo zůstat, až v této kompozici narážím na opak toho, co jsem dosud napsal, a sice že těch změn je tady více, než je nutné, chvilkový marš bych s klidem oželel.
P.S. Aktuální zprávy z tábora MORTICULA REX hovoří o doplnění sestavy o druhého člena a podpisu smlouvy na nové album se Satanath Records.
Seznam skladeb:
- Death Is Certain
- The Carnage
- Grotesque Glory
- Feasting for Mayhem
- Deliver Us to Evil
- Vastness of the Continuum
Čas: 28:59
Sestava:
- Alessandro Fede – vocals, all instruments
