Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
FORGOTTEN SILENCE - Vemork Konstrukt

152 stran, A4, prosinec 2020, Česko

Nepříliš početný zástup tištěných zinů zjednodušeně charakterizovaných jako hardcore/punkové rozšířil nový titul se starým názvem. Kids And Heroes funguje dlouhá léta jako webový portál zaměřený na „svět rock’n’rollu, punku, hardcore, Oi!, indie, psychobilly, rockabilly, ska, folku a dalších žánrů“ (jak praví na webu jeho tvůrci), na papíru si odbyl premiéru na začátku prosince a hned ve velkém stylu. První náklad byl okamžitě vyprodán, aktuálně je po dotisku rozšířeno 600 kopií, což je jasný důkaz toho, že o fyzické čtivo je zájem, u tohoto titulu samozřejmě i díky provázanosti s webovým portálem. 

Autoři magazínu přišli s konceptem, který u nás asi nemá obdoby. Tím nemyslím obsah, ke kterému se ještě dostanu, ale formu. V celém časopisu není ani jedna fotka. Přijde mi to jako originální nápad a dává to časáku vlastní ksicht. Vlastní ksicht má i grafika, která je čistá, všechny texty jsou vyvedené v černé barvě na bílém podkladu, vše je přehledné, pěkně nalajnované. Horní okraj mohl být možná úspornější, stejně tak velikost fontu v úvodnících, nějaké místo by se ušetřilo, ale dojem to nekazí, stejně jako dobrá jazyková úroveň (jak stylistika, tak pravopis). Sem tak uteklo dělení slov, ale to je klasický neduh řady DIY tiskovin, trochu odvahy by možná chtělo použít u „sloupcování“; celý časák je nasázený ve dvou sloupcích na stránku a rozředit to třemi či čtyřmi by nevadilo.

Články jsou tématicky rozděleny do sedmi kategorií (rozhovor, anketa, téma, report, sloupek, povídka, poezie). Nebudu tady vypisovat kompletní přehled, to by unavovalo, protože článků je hodně, přes padesát, čímž narážím na to, že jsou na poměry tištěného zinu většinou krátké. Ono je to i tím, že zčásti jde o texty převzaté z webové verze zinu, ty tudíž nejsou tak rozsáhlé, jak se to hodí do fyzického výtisku. Tento model – kombinace článků, které vyšly na webu (v posledních pěti letech), a nových, psaných primárně pro papírovou verzi –, mi nevadí, pro mě, jakožto sklerotika, je všechno nové, i když se občas na www stránky KaH zabrousím, a za druhé, ne každý čte net i papír, takže ať se informace šíří… 

Jaké články jsou z mého pohledu top a jaké netop? Baví mě anketa na téma Listopad 1989. Jednak to je tím, že odpovídají lidé, které znám (osobně nebo díky jejich tvorbě), lidé, kterých si vážím, a např. Petr Korál to napsal přesně tak, jak to cítím coby přímý účastník listopadového dění v Praze taky. Pěkné rozhovory jsou s Kozlem z THALIDOMIDE, s Jirzou z Kabinetu múz, s Rudim Rusem, s Šárkou z Rock Café, s pivovarníkem Rashem a s Bukym z Periferie. Ostatní spíše průměr, což je tím, že jsou relativně krátké, zatímco já mám radši dlouhé, kdy tazatel i odpovídající nešetří slovy a jdou do podrobností. Nejslabší je povídání s Frantou Štormem, který se moc nerozpovídal a do tištěného zinu bych takové interview nedal, i proto, že část odpovědí je neaktuální. 

Druhá anketa je aktuální až nepříjemně, koronavirus, o jehož dopadech na kulturu už se toho napsalo dost… tady je ale dobře zvolený tým respondentů – minimum muzikantů, více lidí z jiných sfér. Jako anketa jsou označeny i představovačky členů redakce, což vždy vítám; obecně je fajn, že u článků jsou jména autorů i ilustrátorů – a je jasno, kdo za čím stojí (strašně mně v jiných zinech překáží, když je u článku napsáno jen nějaké křestní jméno, které může patřit x lidem). 

Ze čtyř reportů těžko vybrat vítěze, respektive jsem snadno našel 4. místo, které patří poměrně chaotickému popisu cesty Budapeští (Johny Násilník). Další tři reporty se námětově liší, což je určitě dobře, dojmy z Černobylu (vydavatelka zinu Michaela Klocová) i ze studijního pobytu v Irsku (Olaf Olafsonn) jsou v mnohém zajímavé, v případě Olafova deníku jde spíše o takové střípky, ve kterých mě irituje spousta anglických výrazů, které mě při četní ruší – ale obsahově fajn. Jediný klasický (tour)report napsal Karel z EMPTY HALL OF FAME a je to vlastně takové smutné čtení. Nechápu, co je na turné, na kterém na kapelu nechodí lidi a s organizací je to taky na pováženou, interesantního. To nemyslím ze čtenářského pohledu, tam je to v pohodě (jen mi chybí data, ve kterých se na Pyrenejský poloostrov jelo), ale z pohledu kapel – dlouhé přejezdy v dodávce, bídná hygiena, nevyspání, kocoviny… neshledávám na tom nic, co bych chtěl zažít. 

U sloupků, jak už to tak bývá, se potkávám jen s některými, zejména s tím Ctibovým, jehož názory jsou mi blízké. Z opačného pólu – Johny Násilník, jehož způsob psaní není pro mě, ani obsahově, ani literárně, což platí i o jeho povídkách, kterým nerozumím a rozumět nechci. Ani povídky Bohumila Krejzy mě nebaví, opět je to slohem, který je na mě příliš rozevlátý. Chápu, že v některých kruzích je tento způsob vyjadřování in, že to vypadá rebelantsky, že si to své čtenáře najde, takže proč to do zinu nedávat. Není člověk ten, aby se zavděčil všem… což platí i o poezii, nejsem cílovka. 

Posledním typem článků jsou témata. Jednoznačně nejlepší je článek o předrevolučním punku ve Strakonicích, protože jsem ze Strakonic. (úsměv) V osmdesátých letech jsem samozřejmě řadu v článku zmíněných kapel registroval, zažil vystoupení TELEXU, ZELENÝCH KANIBALŮ, VROZENÉ VADY, PŘÁTEL BZUKOTU VČEL, Z NIČEHO NIC… I další témata jsou fajn, potěší vzpomínky na Ivana Krále nebo Lemmyho, Martíčkův článek o punku a reklamě (škoda, že není podrobnější) i jeho zamyšlení nad hnědnutím punkové scény, naopak příspěvky týkající se zahraničí mě moc neberou, ale to je tím, že cílím na tuzemsko. 

Abych povídání o novém tištěném zinu nějak uzavřel… I přes některé výše uvedené výhrady dávám palec nahoru. Kromě řady pěkných článků chválím za přehlednost, za uvedení obsahu, za neschovávání se za přezdívky, za nápad s ilustracemi místo fotek (většina obrázků je navíc moc hezky nakreslená) i za přiložený flexi disk z vydavatelství Pirates Press Records. A potěšitelný je i fakt, že za časopisem stojí v první linii slečna Michaela, která při tvorbě zinu odvedla kus dobré práce.

Kids And Heroes
Facebook


Zveřejněno: 02. 01. 2021
Přečteno:
2109 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

07. 01. 2021 17:52 napsal/a Karel - EHOF
Tour
Já bych jen dodal k tomu reportu, že je poněkud naivní si myslet, že když cizí malá kapela vyjede někam za hranice, natož někam,kde nikdy nehrála je odvážné, si myslet, že se budou stát fronty před klubem.. a vzhledem k situaci s návštěvou místních koncertů je to vlastně všude podobné.. turné malých kapel jsou především o poznávání nových míst, lidí, kultur atd.. ten koncert je taková třešnička na dortu, mimochodem tohle teda byl první případ, kdy jsme toho zase tolik neviděli,ale to bylo dáno tím, že část Rožavy prostě neměla víc dovolené,tak jsme to museli dát do tohoto šílenýho režimu.. tak či tak si pořád stojím za tím, že vyjet ven dá člověku xkrát víc, než pořád dokola objíždět ČR od Aše po Ostravu..a že jsme těch tour už najezdili.. :) tak či tak díky za reakci,ať se daři
04. 01. 2021 08:55 napsal/a Peťan
Johan:
Obsah nemám na mysli :-) Ten je, přesně jak píšeš, maximálně pětinový a jinak to ani udělat nejde, byť já nejsem cílovka KaH zinu a v podstatě mě v něm zaujaly 2-3 články. Tou podobou jsem ale měl na mysli např. sazbu a rozložení článku, tam tu inspiraci prostě cítím, ale koneckonců je to fuk. Pro svou cílovku je to asi kvalitní počtení a vydavatelka odvedla kus dobrý práce :) Trochu zpestřením by mohly být sloupky a povídky, leč tohle se podle mého názoru úplně minulo účinkem.
02. 01. 2021 20:10 napsal/a Johan
Revival? Určitě ne.
KaH je úplně jiný svět než Telepatie, po všech stránkách. Jak grafika, tak témata. Průnik obou magazínů odhaduji na cca 20 %, myšleno tak, že by se cca 20 % interpretů mohlo objevit v obou zinech.
02. 01. 2021 18:57 napsal/a Peťan
Telepatie revival?
Já nevím, ale tady to vykrádání Telepatie prostě cítím :D Revivaly nemám rád, ale jinak palec nahoru každému, kdo něco dělá a umí to dotáhnout :)