Brněnská ROSA NOCTURNA (dále RN) byla před lety prakticky klasicky fungující kapelou, jakých je u nás spousta. Její hudební potenciál však srážely neustálé personální změny a problémy se získáváním odpovídajících náhrad na uvolněné posty. Už na nahrávce „Zapomenuté příběhy“ z roku 2016 tak skupina působila pouze jako trio doplněné hosty. A když po vydání tohoto CD řady RN opustila i tehdejší zpěvačka a rozpadl se do té doby stěžejní kytarový tandem Tonda Buček – Jenda Koryťák, zdál se být osud této kapelky definitivně zpečetěný. S tím se však v žádném případě nechtěl smířit Tonda přezdívaný „Gabriel“, který nehodlal několik již hotových skladeb jen tak hodit do koše, naopak je doplnil dalšími kousky a rozhodl se celý materiál dokončit za pomoci hostujících muzikantů. Pustil se tak do hodně ambiciózního projektu, na němž se vyjma jeho samotného větší či menší měrou dohromady podílelo 19 muzikantů z ČR a Slovenska, z toho 11 vokalistů, což snad na deskách AVANTASIE nemá ani věhlasný Tobias Sammet. (úsměv) Je pravdou, že v tomto případě se jedná spíše o dosud méně povědomá jména (alespoň tedy podle mě), která budou něco říkat především velmi dobrým znalcům domácí undergroundové scény. Výjimkou je například angažování Ivoše Mazourka z další brněnské skupiny SAGITTARI, která už je hodně zavedeným pojmem. Tímto však v žádném případě nechci nijak snižovat kvalitu výkonů zúčastněných osob, jelikož jsem se v minulosti už několikrát přesvědčil o tom, že zapálený a nadšený amatér může odvést mnohem lepší výkon než leckterý chladný profesionál.
Po hudební stránce prezentovaný materiál s názvem „Za hradbami času“ stejně jako v minulosti nejvíce pasuje do škatulky symfonického power metalu, s tím, že v některých písních jsou využité i folkové a lidové motivy, navíc jsou zde zařazené i nástroje tradiční právě pro tyto dva posledně zmiňované styly. To vše je doplněné pestrou škálou různých zvuků a samplů, které pomáhají dotvářet výslednou podobu a atmosféru jednotlivých songů. Samozřejmostí jsou pochopitelně i výrazné melodie.
Nejvíce z desky můžeme slyšet zpěv Viktorie Surmové, která už v minulosti spolupracovala s RN na anglické verzi skladby „Fenyklová panenka“, jejíž hlas se nachází hned v devíti z jedenácti kompozic. CD otevírá svižná a energií nabitá pecka „Vím, co jsi zač“, která byla zveřejněná coby druhý singl, v podobě lyric videa. Z mého pohledu skvělý otvírák, navíc obohacený o zařazení flétny, který u mě naplno boduje. Jako druzí přicházejí na řadu „Krkavci“, u nichž snad ani nemusím psát, o čem v textu pojednávají. (úsměv) Pohádkový příběh „Sedmero krkavců“ znají jistě všichni, zajímavostí je, že v této písni má každý z krkavců opravdu svůj vlastní hlas, takže v ní můžeme slyšet celkem šest mužských a jeden ženský zpěv. Pestrost vokálů je zde opravdu velice zajímavá a řekl bych, že je hlavní devizou tohoto střednětempého, co do atmosféry trochu temnějšího songu. Následuje duet „Síla vítězství“, který se dá opět zařadit do kategorie těch svižnějších věcí, které na albu nalezneme. Výrazná změna rytmu přichází se čtyřkou nazvanou „O válce, o lásce a o krvi“, v níž hraje jednu z hlavních rolí nástroj zvaný cimbál, dále zde můžeme slyšet třeba i housle, klarinet nebo akustickou kytaru. Mně samotnému tahle věc tak úplně nesedí a to především právě kvůli cimbálu a hlavnímu zpěvu, který obstarává Lenka Šíková. Na můj vkus je to až moc ovlivněné lidovou muzikou, kterou vůbec nemusím, a i přes postupné přitvrzování a přidaný metalový podklad to není nic pro mě. I když věřím, že si Tonda s touhle věcí dal opravdu hodně práce, aby se mu ji povedlo zaznamenat v podobě, jaké si představoval, tak za mojí maličkost jednoznačně říkám folklór nebrat. (úsměv) Chuť jsem si ale výrazně spravil hned vzápětí díky skladbám „Alegorie smrti“, „Možná teď naposled“ a „Bratříčku“, což jsou řekněme docela tradiční žánrové kousky, ten první rychlejší, s přímým tahem na branku, další dva pak baladického, pomalejšího, ale stále dostatečně hutného vyznění. Další v pořadí je jediná instrumentální a zároveň na PC kompletně vytvořená věc na albu s názvem „Intermissum“, která mě zaujala svou příjemně uklidňující atmosférou. Devítka „Prach králů“ je zase jedinou čistě mužskou záležitostí, co se týče vokálů a z plna hrdla v ní pěje David Janík. Společně s následující skladbou „Hlas uvnitř“, která je vokálně opět v režii Viktorie a už zmiňovanou „Vím, co jsi zač“, se mi tyto tři songy jeví jako to vůbec nejlepší nebo nejzajímavější, co lze na albu najít. Kolekci jedenácti písní potom uzavírá úplně první singl z CD „Dimitto tibi“, což je věc otextovaná v latinském jazyce, v níž se spolu „perou“ mužský a ženský hlas, které následně doplní ještě jeden chlapský řev. Nejen díky této kombinaci se výrazově jedná asi o nejtvrdší song z celého alba.
Musím přiznat, že před prvním přehráním disku jsem měl trochu obavu, co se mnou ta pestrá směs mnoha hlasů udělá, nakonec ale můžu říct, že je to celé naprosto v pohodě a pokud má někdo z vás strach, že nahrávka bude po vokální stránce překombinovaná, tak ho rád ubezpečím, že tomu tak v žádném případě není. Jednotlivé hlasy jsou použité naprosto racionálním a rozumným způsobem a z mého pohledu mezi nimi naprosto jasně vyčnívá několikrát zmiňovaná Viki Surmová (aby také ne, když je hlavní zpěvandulí /úsměv/), jejíž výraz do skladeb pasuje naprosto perfektně. Nutno dodat, že i ostatní se svých rolí taktéž zhostili se ctí a přispěli k výbornému výsledku celého projektu.
Co se týče hudby, tak tam jsem až na tu jednu malou výjimku v podstatě dostal, co jsem očekával, takže zde není co řešit. (úsměv)
Cédéčko je opatřeno opravdu nádherně ilustrovaným a graficky zpracovaným obalem, který přímo podle představ samotného Tondy vytvořil finský hudebník a umělec Jan „Örkki“ Yrlund. A už i kvůli tomuto grafickému skvostu rozhodně stojí za to si album pořídit ve fyzické podobě, i když se nejedná přímo o lisované, ale o duplikované CD s plnobarevným potiskem.
Ještě bych měl doplnit, že svůj podíl na výsledném vyznění desky má nepochybně i Zdeněk Ondráček, který je podepsaný pod mixem a masteringem, a v jehož brněnském studiu Sonidos se všechno od května do listopadu letošního roku natáčelo (vyjma instrumentálky).
Tonda Buček je pro mě opravdovým srdcařem, který na této nahrávce odvedl obrovské množství kvalitní práce a já před ním a jeho početným ansámblem smekám svůj pomyslný klobouk.
Seznam skladeb:
- Vím, co jsi zač
- Krkavci
- Síla vítězství
- O lásce, o válce a o krvi
- Alegorie smrti
- Možná teď naposled
- Bratříčku
- Intermissum (instrumental)
- Prach králů
- Hlas uvnitř
- Dimitto tibi
Čas: 50:08
Sestava:
- Tonda „Gabriel“ Buček – kytary, programování samplů, hudba, texty (až na vyjímky uvedené v bookletu alba)
Hosté:
- Viktorie Surmová (SURMATA) – zpěv (1, 3, 5, 6, 7, 10, 11), vokály (2, 4)
- Lenka Šíková alias Ereis Rayann (ERTHA) – zpěv (4), vokály (2, 7, 11), harfa (11)
- David Janík (APRIL THE FIRST) – zpěv (9)
- Mathias Novak – hlas krkavce (2), vokály (3, 7, 10)
- Johnny Vavruška (ELEMENTARIA) – zpěv (3), hlas krkavce (2)
- Martin Klekner (FLOWERWHILE) – zpěv (11), hlas krkavce (2)
- Pavel „Spars“ Vrabec (DERIAS & SPARS) – hlas krkavce (2), vokály (4)
- Pavel Stejskal (KRAKATICE) - hlas krkavce (2), vokály (3)
- Lucka Kuchtíčková – vokály (2, 3, 10, 11)
- Lukáš Palacka (CKB a FINAL CRISIS) – hlas krkavce (2)
- Ivoš Mazourek (SAGITTARI) – zpěv („Věčný hlas“ v č. 11)
- Jan Mikuška alias Mike Jr. (TEMPER) – doprovodné a sólové kytary (9, 11)
- Jan Koriťák (ex-ROSA NOCTURNA) – doprovodné a sólové kytary (1, 5)
- Jakub Janků (WOLFARIAN) – baskytara (2, 3, 7)
- Petr Sezima (ex-ROSA NOCTURNA) – baskytara (1, 6)
- Erika Biskupová (SYLVÁN, Slovácký krúžek Brno a FS Púčik) – cimbál (4)
- Erik Netušil (SUPEREGO KID) – klarinet (4)
- Stanislav Žoldak (EMBRACE THE DARKNESS) – housle (4)
- Diana Pazdírková (WOLFARIAN) – flétna (1)
