Není tajemstvím, že jsi pro spoustu tuzemských hudebníků bubenická superstar a pro GÖTTERDÄMMERUNG jistě cenným úlovkem. Jak ke spolupráci s MERUŇKAMI došlo, znal jsi chlapy už z dřívějších dob?
Díky za pěkný úvod a tvá slova – jsem rád, že za mne mluví moje práce! Jasně, že se známe s Pavlem Urbánkem! Už od natáčení LP „Detonation“, kolem roku 1991, Pavel točil SAX, já kapely ČERNÁ HORA a VELKÁ MORAVA, myslím, že od té doby o sobě víme. No a po létech mi volá, jestli bych nenahrál CD a nehrál s MERUŇKAMI, domluvili jsme se na všem důležitém a je to.
Lze tě v současné době brát jako stálého, plnohodnotného člena, nebo jde o dočasný pronájem tvého umu?
Bereme se navzájem jako kapela, sestava na CD je stejná jako ta koncertní.
Byl jsi zapojený i do tvůrčího procesu? Jak vlastně příprava nového materiálu u GÖTTERDÄMMERUNG vypadá?
A to se mi taky líbilo, kluci poslali materiál, kde byla jejich představa se slovy, že – zahraj si to po svým… Vymyslel jsem si svoje party, na zkoušce jsem je nabízel, a co se nám zdálo ono, to jsme zanechali, pozdějc nahráli.
Ve kterém studiu jste novinku nahrávali a jak vám šla práce od ruky?
To bylo taky příjemný překvapení, nahrávalo se u Jindry Tománka (Oton Pig) ve Vyškově, Jindra je strašně šikovná persona, přesně tak si představuju profesionální přístup k nahrávání a vše kolem toho. Netrpí žádným pocitem nedocenění. Miluje, co dělá. Nahrávali jsme spolu CD MELANCHOLY PESSIMISM „Evil Planet“, kde hrál kytaru. Teď valí bicí v PIGSTY, což je spolek dle jeho slov - kdyby se PIGSTY nastěhovali vedle vás, zdechne vám i trávník. Krása. K Jindrovi jezdím díky jeho přístupu točit hodně věcí a stylově odlišných – jazz, fusion, metal, klasiku… vždy najdem společné uchopení věcí, nehledě na to, že první CD PIGSTY jsem točil já a odtud se vlastně známe.
Texty GÖTTERDÄMMERUNG jsou úzce spjaty s událostmi druhé světové války. Noříš se i ty do studia historických souvislostí a které období dějin lidstva máš případně nejraději?
2. světová byla doba, na kterou jsem si jako kluk hrál. Vůbec nic nemám proti Pavlíkovým textům, ten jako autor má jasno o čem to je a co chce říct. Má hodně načteno a bere z historických pramenů, nehledě na jeho osobní zaujetí. Osobně mám nejradši antiku, kdy se formovalo nejenom lidské, ale i kulturní budoucno lidstva jako takového.
Najdeš na „Neuschwabenland“ svého favorita, skladbu, která tě na koncertě spolehlivě rozpumpuje?
Mám rád píseň „Talvisota“, je to fakt psycho úprk!
Rád bych s tebou probral tvou velice bohatou muzikantskou kariéru. Pojďme se vrátit do úplných začátků, jak to celé začalo a byly bicí první a jasná volba?
Ano, volba nejjasnější. Moje první paličky byly špejle od jitrnic, kolem 3. roku života, vím to od našich, bubnoval jsem si podle desek, co poslouchali, polštáře byly moje první bicí. U nás furt zněla muzika, zpěv. Pak klavír v LŠU Bučovice, učitelka paní Prchalová si všimla mého smyslu a zaujetí pro rytmus, začal jsem pak chodit na bicí do LŠU Slavkov u Brna k panu Andrlovi, zároveň jsem hrál v kapele CONSORT a v dechovce při LŠU Bučovice, kterou vedl pan ředitel Novozámský, to vše v rozmezí 1.-8. třídy základky. Pak konzervatoř Brno, pak JAMU, kterou jsem přerušil a nevrátil se tam kvůli aktivnímu koncertování.
Během let jsi prošel mnohými spolky, od MELANCHOLY PESSIMISM přes Aleše Brichtu až po vystoupení s Karlem Gottem. Je hudební styl, který ti sedí nejlépe, nebo tě uspokojuje samotná hra na bicí, bez ohledu na žánr?
Jistěže. Pouhý pohled na bicí soupravu mně dělá šťastným. To neznamená, že jde všechno samo. Každý žánr chce svoje, hrát stylově, to je to důležitý. Nemůžeš do Gotta hrát MERUŇKY. Mám rád muziku, která ti křiví hubu, aniž by sis to uvědomoval. Těch stylů, co mě baví a kde jsem si našel, co hledám, je hodně.
Je mi jasné, že mít v kolonce zaměstnání nájemný hráč znamená schopnost se hraním uživit, což nemusí jít ruku v ruce s tím hrát nutně, co tě baví. Vybavíš si kšeft, který z tvé strany provázelo skřípání zubů a snaha mít to rychle za sebou?
To si buď jistý! Ale chceš-li být nájemný hráč, musíš někdy dát své pocity stranou. Příklad – někdo pošle, co chce nahrát, říkáš si, jo, to mě baví, pak se s tím člověkem potkáš a zjistíš, že bys ho radši nepotkal… Stalo se mi to i naopak – muzika, co mě moc neoslovila, ale pak osobní setkání se zadavatelem a vše bylo jinak. Ale nic takovýho by nemělo být znát – nechť hovoří práce. No, a když si s někým rozumíš i mimo hudbu? To se v té muzice sakra projeví.
Využívá konzervatoř v Kroměříži stále tvých služeb? Baví tě práce s omladinou?
Jo, baví. Učím na konzervatoři rád, když vidím, že osobní příklad táhne, pak je to další druh hudební radosti.
Nelze nezmínit další ze zajímavostí, a to, že jsi firemním hráčem renomovaných firem DW Drums a Zildjian. Jak k tomuto spojení došlo a jaké to přináší výhody a povinnosti?
Už to, že je to splněný sen, je velká radost. Firma, co dováží Zildjian pro ČR, Kytary.cz, mě chtěla. I když jsem byl u Meinl, tak jsem z loajality ke Kytaram souhlasil. Něco jiného to je s DW – tam mi pan viceprezident Gewa Mr. Sandner řekl, že kdybych věděl, kde mě všude viděli a slyšeli, divil bych se. Byl jsem draftován. Díky pane Sandner. Výhody? Prestiž, nástrojové vybavení, firmy tě dají na akce, na kterých mají zájem, aby se jejich značky patřičně prezentovaly – ať jsou to workshopy, bubenický festivaly, nebo propagace novinek.
Při výčtu lidí, se kterými jsi spolupracoval, mě okamžitě praštila do očí dvě jména: Flemming Rassmusen a Dave Ellefson. Co nám k tomu můžeš prozradit?
Flemming – producent mých nejoblíbenějších alb METALLICA! Nelze nezmínit kytaristu a cellistu Pavla Šotkovského, se kterým hraju v COSMIC SIN, dříve ČERNÁ HORA… vše souvisí s konzervatoří, kde jsme hltali hlavně „Master of Puppets“, „…and Justice for All“, no a po létech volá Pavel, že chce právě u Flemminga nahrávat, jestli jedu s ním do Dánska, rozhodl jsem se ve vteřině. Navíc během nahrávání jsme si kápli do noty a Flemming říká, jestli nebudu proti, abych byl v jeho kartotéce, kde doporučuje lidi pro různá nahrávání. Taky můžu říct, že jsem držel Grammy v rukou, protože Flemming má gramofonek hned vedle vchodu do režie. (úsměv)
No a Dave jezdil po Evropě s jeho projektem Basstory a zavítal i k nám, hledal bubeníka a kytaristu. Kytarista Radim Novozámský mi volal, že si nás Dave vybral. Hráli jsme celý blok MEGADETH! Pro mě nezapomenutelný večer ještě z jednoho důvodu. Poprvé jsem měl na koncertě nové bicí DW, no a zahrát si s někým z BIG 4 je opravdu velký zážitek!
Přináší ti tvé zaměstnání i hojné cestování po světě? Kam všude se ti díky muzicírování podařilo podívat?
Mám procestovanou celou Evropu, nejdál jsem zatím byl ve Vietnamu s Felixem Slováčkem a Leonou Machálkovou, s jedním trumpetistou kdysi Mallorca a Kanárské ostrovy… je toho ještě hodně přede mnou. (úsměv)
Zajímal by mě tvůj názor na tzv. kapelní chemii. Když se někdo rozhodne, využít pro svou nahrávku služeb Josefa Cigánka, je důležité nastudovat jeho dosavadní tvorbu a poznat ho co nejvíce i po stránce lidské, nebo stačí projít aktuální materiál, do kterého máš nahrát svůj part?
Dobrá otázka – jde o tvorbu, na nějaký poznávání není moc času, když si uvědomíš, že máš 2 dny na postavení, nazvučení, nahrání bicích, ale vím, na co se ptáš, opět – když někoho znáš i mimo muziku, tak to tam uslyšíš.
Když se neznáme: „Víte, jak hraju, tak mě nechte hrát, víte, koho jste si najali.“
Máš kromě muziky čas i na jiného koníčka? Je vlastně hudba, i po těch letech, stále tvým koníčkem?
Mám ten dar, že je moje práce i mým koníčkem a na to léta nemají vliv, jinak mám rád historii, umění obecně, ale taky se rád podívám na dobrý fotbal nebo dobrý hokej.
Vím, že se v současné době, těžko něco plánuje, přesto se zeptám, čeho se od tebe v nejbližší budoucnosti můžeme dočkat a jaký je tvůj výhled na tu vzdálenější?
Víš, jaká je doba, plná lží, bohužel celosvětových a to se těžko plánuje, koncert za koncertem odpadá, neboť nás vláda zařízla a že jsem měl co dělat… Nechat si vzít co umíš, co tě baví a pro co žiješ, je nepředstavitelný.
No a hudebně? To s tím všechno souvisí… Já bych rád nahrál s mým triem moje věci, instrumentální album JOSEF CIGÁNEK BAND ve stylu, vše co mám rád – progres fusion hell, dále tu jsou pěkný plány s MOTÖRGANG, plány s COSMIC SIN, plány s GÖTTERDÄMMERUNG, plány se SYMPHONITY, ale taky třeba s Leonou Machálkovou. To taky může kvůli politice jít všechno do prdele.
Moc díky za rozhovor, přeji pevné zdraví a ať se daří!
Také děkuji, bylo mi potěšením, přeju všem nervy z ocele a nezblázněme se z toho všeho! Radost!!!
