Info články
    Nejbližší koncerty
    • 23. 10. 2020Druhý ročník benefičního mini-festivalu. Osud opuštěných ...
    • 23. 10. 2020Druhý ročník benefičního mini-festivalu. Osud opuštěných ...
    • 24. 10. 2020ROTTEN FEST 24.10.2020.Sklub Olomouc,od 17,00h. FLESHLES...
    • 24. 10. 2020Třetí pokračování pravidelně nepravidelný grind party v C...
    • 30. 10. 2020Flowers for Whores - hardcore Praha Decultivate - hardco...
    • 14. 11. 202020 YEARS IN THE BLOOD - oslava 20. let na scéně sk. Mater...
    • 21. 11. 2020ELEKTRICK MANN poprvé ve Svitavách předvedou svoji alko r...
    • 21. 11. 2020Open - 18:00 Start - 19:00 Vlez - 300/350 19.00-19.3...
    PUSTINA

    Odpovídali Lukáš (zpěv), Petr (kytara) a Prewith (kytara).

    Ahoj, V.O.H., VICTIMS OF HATE – na předchozím počinu, což bylo split LP se SCALP, jste byli psáni dlouhou variantou názvu, na novém CD opět zkratkou. Aby se v tom čert vyznal… Proč jednou tak a podruhé tak? 

    Lukáš: No celkem trefa do černého. Já osobně používám ve své hlavě oba způsoby názvu a je to pro mě spojitá nádoba (úsměv), ale je pravda, že to asi může občas působit celkem zmatek. Dobrý postřeh! Budeme se tedy muset polepšit a vyvarovat se takovému zdvojování a používat jednotnou podobu. Nicméně abychom se trochu bránili, je potřeba uvést, že celý obal minulé split desky vytvořil Martin ze SCALP, a za tento zmatek tak nese plnou odpovědnost. (úsměv)

    Mně to úplně praktické nepřijde, používat dvě varianty… Stalo se vám, že si někdo obě verze názvu nespojil a považoval V.O.H., resp. VICTIMS OF HATE za dvě kapely?

    Lukáš: Možná jak na to teď narážíš, tak si zpětně asi fakt vybavím pár dotazů na toto téma. Další otázku prosím. (úsměv)

    Petr: Asi máš pravdu, že to není úplně praktické. Vždy jsme používali hlavně zkratku, přičemž někde v bookletu byla i dlouhá verze názvu. Výjimkou je split se SCALP, kde je jako hlavní varianta dlouhý název, ale myslím, že je to proto, že to vypadá na velké desce graficky líp.

    Od předchozího počinu, zmíněného splitka, se opět měnila vaše sestava. Proč Láďa odešel a jak dlouho trvalo, než jste „našli“ Prewitha? Prewith hraje ještě v SHAMPOON KILLER, ale to asi situaci s koncertováním nekomplikuje, protože ani V.O.H., ani SHAMPOONI nehrají každý víkend.

    Lukáš: Láďa už asi z toho našeho věčného zkoušení a občasného hraní neměl takovou radost jako dřív. Sám tedy jednou ohlásil odchod, který proběhl naprosto v pohodě a v kamarádském duchu. S Prewithem jsme se domluvili celkem rychle a možná v tom i trochu hrálo roli, že navíc s Láďou v té době pracovali společně. Slovo dalo slovo a my ho ihned začali lanařit. Teď tedy máme v sestavě Prewitha, se kterým to dle mého názoru zase dostalo novou šťávu, a vzhledem k jeho metalovým zálibám to šlo po hudební stránce i trochu nahoru. Mimo to jsem strašně rád za to, že se Prewith nebojí doplnit i vokál a vlastně poprvé v naší existenci máme na koncertech dva zpěvy.

    Petr: S Prewithem se známe dlouho také proto, že jsem s ním už pár let předtím hrál v dnes již nefunkčních PSYCHOTIC DESPAIR.

    Komplikaci ale přinesl zatracený čínský virus, museli jste zrušit křest nového alba. Už máte jasno, kdy „Světlu vstříc“ slavnostně uvedete na světlo světa?

    Lukáš: No popravdě řečeno, je to trochu peklo a trapas, ale když se vše podaří a virus a zároveň i naše nemohoucnost poleví, tak náš „křest nekřest“ určitě někdy proběhne. Sledujte tedy náš FB a dorazte, bude to stát za to!!!

    Proč se album jmenuje „Světlu vstříc“? Při zadání názvu do webového vyhledávače se objeví odkazy na seriál z krematoria… 

    Lukáš: Na zkoušce jsme jednou řešili obal desky a Prewith říkal, že má doma spoustu povedených fotek a jednu nám hned poslal. Zalíbila se mi a při pohledu na ni mě nějak hned napadl tento název. Seriál v tom nehrál žádnou roli. 

    S názvem souvisí i obal, na jehož titulce jdou postavy tunelem světlu vstříc. Jak obrázek vznikal? Jde o fotografii, nebo práci v počítači?

    Prewith: Cover art je fotografie pořízená v roce 2006. Mám k ní citový vztah a vždy jsem si říkal, že chci, aby měla nějakou přidanou hodnotu. Když jsme s klukama řešili, co použijeme jako obal, navrhl jsem tuto fotku a celkové zpracování bookletu. Jednak mě to baví a mám možnost kde následně zrealizovat výrobu, ale také nás to stojí minimální náklady.

    Kromě gramodesky se na obalech držíte černobílé kombinace. Chcete, aby vaše cédéčka měla jednotný vzhled, aby to bylo něco jako poznávací znamení, a taky vám k žánru, který hrajete, přijde černá a bílá ideální?

    Lukáš: Černá a bílá se mi líbí a je pravda, že se k ní samospádem, ale ne úplně cíleně, skoro vždycky dobereme. Pro úplnost bych chtěl ještě uvést, že první deska „Neuděláš nic“ je navíc doplněná i o takovou zelenou. (úsměv)

    Prewith: Celkově se mi líbí koncept černobílého designu a myslím si, že to sedí i k textům a myšlence kapely.

    V obalech uvádíte texty nejen v češtině, ale i anglické překlady. Daří se vám dostat alba i za hranice a chodí vám odsud i nějaké ohlasy? 

    Lukáš: V první řadě chceme být „světový soubor“ a jde i o snahu zprostředkovat naši tvorbu co největšímu počtu posluchačů. Dokonce jsem si u toho teď vzpomněl, jak mi jednou náš bývalý bubeník Štefy nadšeně vyprávěl, že s JIG-AI měli několik koncertů, myslím ve Francii, a v distrech tam často viděl i CD V.O.H., takže se bezpochyby jedná o světový soubor. (úsměv)

    Petr: Překlady jsou takový bonus, kdyby se to náhodou dostalo někam ven nebo k uším cizinců žijících v ČR.

    Když jsme u textů – v podstatě s nimi nemám problém, většinou spíše naopak, řada se mi líbí a některé nápady na otextování považuji za dobré, například „Revoluce bez emoce“ nebo „Pramen vysychá“, v obou případech témata, která se v HC/metalu často nevidí. Snažíte se trochu odlišit od „davu“?

    Lukáš: Psaní textů mám na starosti já. Nejsem zrovna typ pisatele, který má hned úplně jasno, co ke konkrétní písničce chce, a jde si tvrdě za svým cílem. Mám to tak, že k připravované písničce něco zkouším a pak z toho postupně vyplyne jedna z několika možností. Píšu většinou o věcech, co jsem přímo prožil, tedy část osobní, nebo o věcech, o kterých se zprostředkovaně někde dozvím nebo mě nějak jinak zaujmou, tedy část neosobní. Musím uznat, že vzhledem k tomu, co všechno se v posledních pár letech odehrálo v mém životě, je tato deska z pohledu textů daleko více osobní než ty předchozí. 

    Jediný text, který považuju diplomaticky řečeno za nepříliš povedený, je „Dlouhý turné“. Už ten název a kombinace nespisovného a spisovného tvaru mě ničí, obsah místy docela taky. Chápu, že to je takové odlehčení, ale… shodli jste se v kapele všichni, že text tohoto ražení na desce chcete? A obecně – řešíte, co se v textech objeví, nebo to necháváte na zpěvákovi?

    Lukáš: Samozřejmě mě mrzí, že to vidíš takhle, ale na každé desce V.O.H. je alespoň jedna písnička, vždy odlehčená a textem trochu ptákovina, v nadsázce. Jsem toho názoru, že by to tak mělo být. Nechci všechno jen řešit vážně, kritizovat, odsuzovat a radit. Rád se pobavím na svou adresu, a především na adresu druhých. (úsměv) Tady jsem si vybral za cíl spoustu pseudohvězd, co si užívají svých pár chvil (několik titulků a fotografií) slávy. Jsou z ničeho nic v popředí, mluví se jen o nich a pak se postupně najednou stanou spíš obludou pro pobavení a nastoupí na svou chvilku slávy další v pořadí. 
    Název textu „Dlouhý turné“ navíc pochází od jednoho kamaráda, který se mimo alkoholu rád věnuje i jiným medikamentům a vždycky, když ho někdo nezvěstného naháněl, tak jeho odpověď na otázku, kde byl, byla, že na „dlouhým turné, přece“.

    Petr: Spojení nespisovného a spisovného se u nás objevovalo i dřív. Tentokrát jsme se u textu ve studiu celkem dobře bavili. (úsměv)

    Předchozí alba vám vydaly punkové labely, teď jste zakotvili u Kafeho (Coffee-Grinder records). Za prvé – hledali jste vydavatele nějak energicky, nebo se s Michalem dohodli na základě kamarádství a jinou možnost neřešili?

    Petr: Přemýšleli jsme o tom, kdo by nám CD vydal, a pak mě napadl právě Kafe, protože jsme věděli, že občas takhle něco dělá a vydal třeba poslední FINAL FLAG. Slovo dalo pivo a pivo dalo slovo a klaplo to…

    Za druhé – Michal je metalista/grindcorista, takže jste se postupem času zařadili spíše do metalové komunity? Nebo pořád tak nějak lavírujete mezi HC a metalovými scénami, fanoušky máte z obou stran a koncertujete taky na různorodých akcích a nedá se říci, že vám je někde lépe? 

    Lukáš: Mně je nejlíp asi doma. (úsměv) Né, prostě děláme to, co nás baví, a jestli je to zrovna víc tam nebo támhle, až tolik neřešíme. Máme to poskládané různě. Kluky baví možná trochu víc metal a grind, mě zase víc HC/punk, ale ve finále je to jedno.

    Petr: Nás ten mix baví, ale může se stát, že pro metalistu to bude málo metal a obráceně pro punkery zase moc metal.

    Vzniká vaše muzika ve zkušebně, nebo skládají autoři doma a servírují ji ostatním prostřednictvím internetu? Dnes už řada kapel ani nemá zkušebnu… Co vy? Scházíte se někde pravidelně na zkoušky, případně jak často?

    Lukáš: Máme pořád svoji zkušebnu a zkoušky. Nechtěl bych to asi ani jinak, maximálně tomu rozumím u kapel, které mají členy z různých koutů ČR. Pro mě je to v současné době asi i jediná možnost, jak s některými lidmi neztratit kontakt. 
    Jen pro pobavení: Jak jsme na jaře vzhledem ke korona situaci nějakou dobu nezkoušeli, tak pak když jsme se po celkem dlouhé době viděli, byla to najednou zkouška ohleduplných hipíků, co jeden druhého chválí a div ho nehladí po hlavičce. Přitom normálně je to „čus kokoti“, „co to tam hraješ, ty debile“, a teď jsme si najednou všichni drželi i dveře a přáli si hezký večer a zbytek týdne. Asi trochu abstinenční příznaky… (úsměv)

    Petr: V ideálním případě se vídáme jednou týdně a ideálně ve čtvrtek, neb ten, jak všichni vědí, je „malý pátek“. (úsměv)

    Příští rok byste měli oslavit dvacet let existence. Jste slavící typové? Máte už nějaký plán? Nebo vás výročí a oslavy nechávají chladnými?

    Lukáš: Pokud situace dovolí, uděláme výroční koncert pod názvem „Dlouhý turné“ a budeme se všichni pod zajímavými medikamenty veselit. Sledujte proto zase náš FB, dobře se také předzásobte léky a třeba v lednu příštího roku na parketu!

    Jsme u konce… Pokud máte na srdci něco, co by mělo zaznít, ale nepadla na to otázka, tak ring volný… 

    Lukáš: Díky moc za zájem a snad někdy někde bez roušky na viděnou… 

    RECENZE

    Facebook
    Bandzone


    Zveřejněno: 04. 10. 2020
    Přečteno:
    287 x
    Autor: Johan | Další články autora ...

    Fotogalerie


    Komentáře

    Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář