Info články
    Nejbližší koncerty
    • 30. 10. 2020Flowers for Whores - hardcore Praha Decultivate - hardco...
    • 14. 11. 202020 YEARS IN THE BLOOD - oslava 20. let na scéně sk. Mater...
    • 21. 11. 2020ELEKTRICK MANN poprvé ve Svitavách předvedou svoji alko r...
    • 21. 11. 2020Open - 18:00 Start - 19:00 Vlez - 300/350 19.00-19.3...
    • 27. 11. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí: LAID TO WASTE - s...
    CÉMURŠÁMUR

    Loni vyšlo pod logem PAČESS zajímavě pojatí minialbum „Zoigl“, na něž letos navázala CD edice s „nášupem“. Probrali jsme jak původní vydání, tak „Zugabe“.

    Ahoj, jak vlastně vnímáš společenství fungující pod praporem PAČESS? Název svádí k tomu, že jde o tvůj sólový projekt, ale zároveň koncertujete – jen obsazení ve studiu a na koncertech se mění. Takže… projekt, nebo kapela?

    Pačess: Ahoj Johane, celé uskupení vnímám již jako seriózní mančaft. Původní projekt se přetransformoval na kapelu a jsem za to rád. Já jsem pod hlavičkou PAČESS pokračovat nechtěl, ale kluci tvrdili, že to tak bude snazší. Personálně jsme zažili pár rošád, ale teď si myslím, že je to konečně fajn a rozhodně bych aktuálně nic neměnil. V kapele hrají velice inteligentní lidé, a proto zbývá dost prostoru na moje a Parambovo ego. 

    Po minulém albu „Trapista“ jsme celkem podrobně probrali tvou náklonnost k pivu – nebudeme se opakovat, jen se zeptám, jestli se něco v mezidobí změnilo, jestli jsi třeba objevil nějaká nová specifická piva, na kterých teď ujíždíš? A jak to mají v „pivním směru“ tví spoluhráči?

    Pačess: Čoveče to je nadlouho. Díky povolání, jež vykonávám, mám možnost pít opravdu mnoho piv různých značek a stylů. Aktuálně si na ničem konkrétním moc nefrčím, ale už mě nějak nebaví pokusy plné diacetylu, DMS či oxidace vzniklé při stáčení a proto dost často kromě osvědčených minipivovarů šáhnu po filtrovaných průmyslových pivech. A co se kolegů týče, tak nevím úplně přesně, ale kupříkladu Čed, náš pivní klávesák, tomu dává slušně, ale důstojně zabrat! Paramba pije vodku nebo hroznový nápoj se sírou a občas zajde s Jenym na pivo z měkké vody, pač V.A.Ř.I to mají rádi. Proto se domnívám, že jakmile V.A.R. doprodají všechen merch a CD, změní si název na P.A.R.

    Chymus: Mám pivo rád všeobecně. Nejsem sice takový pivní sommeliér jako Pačess, ale rád ochutnám něco nového. A Pačess na tyhle záležitosti má opravdu vytříbený vkus. Kdykoliv se sejdeme, ať už u něj doma, na koncertě, na zkoušce či ve studiu (což je vlastně paradoxně nejčastěji), vždy mne něčím pivním a hlavně pitelným mile překvapí. Díky němu si rozšiřuji obzory.

    Pivo se vinulo zmiňovaným „Trapistou“ a vine se i „Zoiglem“. V bookletu je uvedeno, že o hudbu a texty se postarali Pačess a Chymus, znamená to, že první je autorem hudby a druhý slov? Nebo je oboje společná práce? Jak vznikají texty – přijde Pačess s ideou a Chymus jí dá tvar textu?

    Pačess: Ano, tak nějak to je. Docela se i na tu dálku doplňujeme a rozumíme si. Ty texty vznikají strašně srandovně. Napíši Tomovi, o čem je potřeba napsat text, pošlu mu slovník cizích pivních slov a on z těch blbostí udělá naprosto famózní text plný vtipných veršů. Je to pan Textař. Moc mě baví!

    Chymus: To tak nějak vyplynulo přirozeným vývojem naší spolupráce. „Zoigl“ je naším společným dílem a oba jsme cítili, že není třeba se takto striktně dělit o autorství. Ale tvůj postřeh je dokonalý, protože to tak skutečně je. Pačess dodá ideu a potřebný pivovarnický žargon a má osoba to rozmázne s dalšími příkrasami na fiktivní papír, protože o displeji laptopu se nedá mluvit jako o papíru. Při psaní „Zoiglu“ jsem si při dlouhých cestách vlakem dělal do telefonu poznámky, útržky veršů, zajímavá slova, která jsem kdy kde přečetl a během necelých dvou dnů bylo zcela hotovo.

    Mám v oblibě alba, která mají nějaký přesah, která mě přimějí dohledávat souvislosti – třeba slovo „zoigl“ jsem před poslechem vašeho alba neznal a jeho význam pro mě byl zajímavý. Funguje systém Zoiglu i v dnešní době?

    Pačess: Ano, komunitní vaření piva v horním Falci stále funguje. Je to velice ojedinělé a proto sympatické a zajímavé. Vřele doporučuji něco o tom přečíst, a nebo ještě lépe ochutnat, zažít… 

    Album vyšlo napřed na vinylu – v jakém nákladu? Oslovili jste s nabídkou materiálu na vydání nějaké firmy, nebo jste měli jasno, že si desku vydáte sami? Jakými cestami řešíte prodej a jak jde gramodeska na odbyt?

    Paramba: „Zoigl“ původně vyšel jen na vinylu a mělo to takhle i zůstat. Od začátku bylo jasný, že si to uděláme sami. Jednalo se o uvedení PAČESSA jako funkční kapely, nikoliv jako, do té doby, projektu. A LP představovala ideální možnost na sebe upozornit. „Zoigl“ vyšel v tři set kusovém nákladu a skoro polovina už je pryč. A prodej klasicky na koncertech, nebo přes naše webovky. 

    Na jedné straně LP je muzika, na druhé načtený příběh. Jak vás tohle řešení napadlo? Inspirovali jste se u něčeho podobného, nebo jde o originální řešení?

    Pačess: Myslím, že tady se nebylo kde inspirovat. Přišlo mi to jako dobrá sranda a taky jsem chtěl po odchodu z ASGARD něco rychle natočit, aby bylo na čem stavět. Složil jsem pár skladeb a myšlenka audioknihy přišla ihned, co mi Chymus pověděl o svých zkušenostech, o kterých mi zakázal mluvit. Jen povím, že napsat ten text bylo sakra složitý! Nechápu, jak může Venca Votruba psát tolik knížek. Ale nedopadlo to úplně blbě ne? Chymus je zkrátka charismatický nejen s hudebním doprovodem.

    Audiokoniha je Chymusovým dílem. Jak se ti dařilo u mikrofonu číst souvislý text, když z pozice frontmana jsi zvyklý krátce mluvit a pak hlavně řvát? Kolik pokusů jsi potřeboval, než jsi byl s výsledkem spokojený?

    Chymus: Je fakt, že mi po létech chyběl trénink, dřív jsem to dělával, ale už je to skutečně hodně dávno. A musím přiznat, že je tam ta nejistota trochu cítit. Nicméně je třeba říci, že to zabralo asi hodinu, maximálně hodinu a půl. Textu ku čtení bylo docela hodně, takže Pačess dodal pivo, aby se mi neprášilo od rtů, Otyn mi poskytl pohodlné křeslo… V tu chvíli jsem si připadal jak v pořadu Nedělní chvilka poezie. Ještě vedle mne jako dekorace chyběl fíkus a hořící krb. No prostě pohled pro bohy. Sem tam pauza na cigaretu a volným tempem až závěru.

    Portfolio žánrů, ve kterých jsi působil a působíš, je hodně pestré. Grindcore, thrash metal, black metal… Přistupuješ ke každému jinak? Záleží i na jazyku textů? PAČESS je česky, takže se nabízí myšlenka, že si tady dáváš hodně záležet na výslovnosti…

    Chymus: Ono to ani jinak nejde. Každý styl potřebuje osobitý přístup k dikci, kterou ovlivňuje jak muzika, tak i obsah sdělení. Agresivita vokálu není prvoplán, ale spíše taková třešinka na pomyslném dortu. Vzhledem k tomu, že ačkoliv jsem pár textů v češtině psal, tak s Pačessem to pro mne byla vůbec první srážka s mateřštinou. Psát texty v češtině a pro sebe? Kdysi nemyslitelné. Zpívat v češtině? Zhola nemožné. A přece se to stalo. Je nutno podotknout, že na „Zoiglu“ nervozita právě z vlastního jazyka je dost znát, ale ono je jiné mluvit a jiné pak přesně sekat slova do melodie. Práce na „Zoiglu“ byla opravdu úhelným kamenem pro můj další vývoj a nasměrování. Bylo naprosto jasné, co je třeba zlepšit a kde musím zabrat.

    LP zaujalo nejen fanoušky, ale i pisálky, v anketě Břitva se objevilo v nominacích a nakonec skončilo v kategorii kratších počinů těsně pod stupni vítězů na pěkném 4. místě. Má pro vás taková odezva nějakou váhu, dá se říci, že z ní máte radost?

    Paramba: Máme radost. My máme radost z každé maličkosti, která ocení naši práci. A Břitva je o to cennější, že v ní rozhodují lidi napojeni na český metal, čili fundované bytosti. I když bramborová je někdy spíš pro zlost. (úsměv)

    Cca půl roku od LP edice vyšlo i CD, i když jsem v nějakém rozhovoru zachytil, že o CD neuvažujete. Co nakonec v jeho prospěch rozhodlo? Ozývali se fanoušci, že nemají gramofon a chtěli by si album poslechnout z fyzického nosiče?

    Paramba: O CD se opravdu dlouho neuvažovalo. A to, že se nakonec „Zugabe“ vyklubalo na svět, je dílem několika faktorů. Jednak byly někteří fans PAČESSA zklamaní, že je jen deska a oni nemají gramec a bude jim chybět do sbírky. A druhý a hlavní faktor byl, že Pačess udělal nový song „Chramosil“ a chtěl jej natočit. A protože jen udělat vál a klip nám přišlo málo, tak se nabízelo ideální spojení se „Zoiglem“ a vše vrazit na disk a vydat. 

    Na CD se kromě původních tří songů objevily tři další, jeden zbrusu nový, dva starší. Co se týká bonusů, byli jste v kapele zajedno, že to nastavíte i nově nahraným starším songem a dalším živým? Mně tyhle věci příliš neoslovují, myslím živáky či covery sama sebe… 

    Pačess: Jednou takhle v úterý ráno na D1 při cestě ke Flekům pro Covid pivo jsem se rozhodl, že nahrajeme novej song. Zavolal jsem všem, že za týden jdeme do studia něco nahrát a během dvou dní vznikl „Chramosil“. Poslal jsem klukům demáč, Tom napsal text a za pár dnů to Otyn už míchal. Na skladbě „Černý šat“ jsme se všichni shodli a chtěli jsme ji opatřit především živým avšak fousatým bubeníkem a Chymusovou energii. Pivní klapka obstarala bubáky a Kubík nahrál moje nestydatý vyhrávky a melodie a na rozdíl ode mě znal a ohnul tón – mýdlový princ můj.

    Nová skladba „Chramosil“ ke starším kusům skvěle hudebně pasuje, text na předchozí příběh ale nenavazuje, je věnovaný Ivanu Chramosilovi, legendě mezi tuzemskými sládky. Setkal jsi se s ním někdy osobně? A ví pan Chramosil, že jste o něm udělali píseň, případně slyšel ji?

    Pačess: Ano, s panem Chramosilem jsem samozřejmě měl tu čest se potkat a jsem jeho velkým obdivovatelem. Nemám ponětí, jestli to Ivan slyšel a pochybuju, že si to dává někde u golfu, ale doufám, že bych ho tou skladbou nenasral. I moje děti ho mají rádi!

    Oceňuji, že jste se v textu poměrně ostře vymezili vůči komunistům, kteří se pletli panu Chramosilovi do řemesla, když vařil flekovský tmavý ležák. Podobně laděné texty se v black metalu (i když vaše muzika není ryzí black metal...) moc nevidí – máte na něj nějaké zajímavé ohlasy?

    Pačess: Upozorňuji, že text nemá politický charakter a šlo jen o to vesele a neurputně pobavit posluchače. Jestli jsou ony historky pravdivé, není potřeba řešit, ale myslím, že mohou zaujmout. Představ si mladýho joudu, jak sedí a slintá u historek legendárního sládka a během degustace zapomíná na práci a topí se ve vtípcích, které mu tento flekovský Héraklés vypráví. Nevím jak ryzí nebo neryzí black hrajeme, ale pokud je ta skladba o tmavém pivu, no tak už to bude sakra black ne? Zapamatoval jsem si jen ohlas od Igora Hubíka, který mi říkal, že debilnější metalový název vymyslet nešlo. Věřím, že na další desce se mi to podaří a pokořím to! (úsměv)

    Chymus: Sám za sebe mohu s klidným svědomím říci, že jsem absolutně apolitický. Pačess mi dal jasné téma během jednoho z našich tradičně velmi dlouhých telefonických hovorů. Vyprávěl mi o panu Chramosilovi tak, jako bychom spolu seděli někde u piva, i když Pačess řídil a já inhaloval cigaretu doma na aha cimře. Ty střípky ze sládkova života mi utkvěly v paměti natolik, že jsem pár hodin nato, co mi přišla pracovní nahrávka, sedl k laptopu a začal veršovat. Sám jsem nechápal, co ze mne vypadlo. Chtěl jsem smíchat dva odlišné druhy češtiny a tím vytvořit přirozený přechod od archaismů z „Zoiglu“ k modernímu jazyku. Historie podniku U Fleků mi nahrála na smeč. Při psaní o trubcích nebo černochovi v pivním tanku jsem se válel smíchy a v hlavě mi naskakovaly další slova sama od sebe. A ohlasy? Byl jsem až překvapen, kolik lidí ten kus zaujal. Lidé z metalového i nemetalového ranku nám psali báječné vzkazy. Nic takového asi nikdo z nás nečekal. Možná jen Karel Čáslavský t.č. z nebeského archivu a Parambucha.

    Většina z vás hraje v dalších kapelách. Jarní turné jste sice museli zrušit, ale situace se už snad vrací k normálu, takže předpokládám, že nějaké koncerty plánujete. Jaký počet jste schopni s ohledem na další povinnosti odehrát? Máte cosi jako společný kalendář, který spravuje manažer a podle něj shání akce?

    Paramba: Máš pravdu, že dát termíny dohromady je pekelná hokna, ale pokud plánuješ dlouhodobě dopředu, tak to jde. Jaro nám sice padlo, ale na podzim pár akcí odehrajeme a jsme sami zvědaví, jak to bude vypadat a jaký tenhle koronovej zmetek bude mít dopad na celou hudební sféru. Ale už na jaře 2021 vyjedeme na celkem obsáhlou šňůru s FLESHLESS a V.A.R., která by měla být vyvrcholením naší celoroční práce. 

    Příští rok to bude deset let od vydání debutu „Monte Liliorum“. Jste „slavící typové“, nachystáte nějakou taškařici, speciální koncert, nebo o tom ještě nedumáte? Případně o čem dumáte a já jsem se na to zapomněl zeptat? (úsměv)

    Pačess: Slavíme neustále, ale „Monte Liliorum“ jsem si vymyslel, když mi nebylo ani 20 a nevím, zda je potřeba se k tomu dnes nějak výrazně vracet. Jsem rád, že jsem to album u Blackieho nahrál o pár let později, protože to by bylo úplně úsměvný, ale některý skladby mě tam baví a hrajeme je naživo. No raději se pustíme do dalšího materiálu, který představíme na následujících koncertech. Plánů je dost. Nová deska, klip a taky musíme nechat umřít Kryštofa Bierbrauera.

    RECENZE

    www.pacess.cz
    Facebook
    Bandzone
    YouTube


    Zveřejněno: 12. 07. 2020
    Přečteno:
    561 x
    Autor: Johan | Další články autora ...

    Fotogalerie


    Komentáře

    Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář