Zdař. Předchozí album „In Situ“ zapůsobilo kontroverzně, vnímal jsem nějaké negativní ohlasy, i když se určitě objevily i opačné… Dáte vůbec na názory okolí – recenzentů, posluchačů, kolegů muzikantů –, nebo si to děláte podle sebe bez ohledu na to, co ostatní říkají?
Morbivod: V době skládání „In Situ“ jsem byl dost ovlivněn nahrávkami žánru aggrotech, především od interpretů z Mexika. Měl jsem silnou potřebu zkomponovat celé album v podobném duchu a s podobným zvukem, což u nás nikdo nedělá. Že to nepřijmou nebo nepochopí posluchači black metalu, to bylo zřejmé předem, a samozřejmě to nemělo vliv na potřebu to udělat a zveřejnit. Původně jsem nepočítal ani s vydáním na CD, měla to být jen digitální edice. Jsem s tím spokojen i s odstupem a sem tam někoho to osloví dost.
Lenka: Pozitivní ohlasy samozřejmě vždycky potěší, negativní se snažím moc nevnímat. Celkově ale album vzniká z potřeby tvořit, z nápadů vzešlých z nějaké konkrétní situace, ne z očekávání okolí. „In Situ“ je pro mě osobně jedno z nejlepších alb, na kterém jsem kdy spolupracovala. Připomíná mi „Animatronic“ KOVENANT, což byl pro mě na konci století naprostý kult. „In Situ“ je pravda trochu jiné než ostatní alba, ale to už je holt dynamika vývoje. Pro mě to byl logický vývoj „Illud Tempus“, poslední skladba alba „Selhání“ už naznačuje směr.
Čím to, že jste po minulém albu otočili kormidlem zpátky k black metalu? Lenko, jak ti „voní“ blackmetalový ráz nahrávky? Do WAR FOR WAR jsi nastoupila v době industriální a syntezátorové a najednou jsi v kapele (skoro) blackové… (úsměv)
Morbivod: V různých obdobích přichází trochu odlišné rozpoložení a potřeba tvorby, z mého pohledu je to přirozený jev. Dělat black metal mám zájem vesměs pořád, tentokrát i v případě WAR FOR WAR. Dostal jsem chuť s citem provázat prvky všech období WAR FOR WAR do jedné nahrávky, tedy jak MARDUKOVSKÝ black metal, tak náboj z období alb „Kovy odjinud“ a „Věž smrti“, i špetku elektronických linek z posledních let.
Lenka: V black metalu jsem jako doma, prostředí a spoustu kapel dobře znám. Kontrast čistého sopránu a blackmetalového běsu byl vždycky přitažlivý, snoubí se naprosto samozřejmě, pro mě k nějaké zásadní změně nedošlo.
Skladby na „Machina Nova“ jsou relativně dlouhé a děje se toho v nich poměrně dost. Nedávno jsem se ptal progmetalistů, jestli při komponování přemýšlí, aby nezašli příliš daleko co do komplikovanosti skladeb a bylo to pro fanoušky poslouchatelné – dumáte nad tím taky, jestli není změn a zvratů ve skladbách moc? Třeba v úvodní písni „Mimo krev“ se odehraje spousta proměn.
Morbivod: Hlavní je, aby skladby měly dynamický vývoj a kompozičně fungovaly, a to může být složitější i úplně primitivní, věc citu. Třeba „Mimo krev“ nebo „Potopu“ bych zařadil rozsahem k albům „Věž smrti“ nebo „Kovy odjinud“, necítím, že by tam bylo něco nepřehledné nebo překombinované jako v nějak progresivním metalu.
Jak probíhalo nahrávání novinky? Stejně jako v minulosti, nebo byly nějaké změny? Kolikrát jste se ve studiu potkali osobně? Měli jste dopředu vše připravené a „nazkoušené“ na dálku?
Morbivod: WAR FOR WAR je především studiový projekt, takže v zásadě to probíhá pořád stejně, instrumentální podoba je celá moje práce, radíme se akorát na dálku, co jakou bude mít strukturu, jaké rytmy a podobně. I podrobné promýšlení a zkoušení zpěvu bez problémů stačí na dálku a pak naostro to jde nahrát v rámci jednoho studiového setkání, vzdálenost tedy v našem případě ničemu nebrání.
Na FB jste avizovali, že na albu bude jako bonus nové nahraná skladba „Messenger of War“ z prvního alba, ale nakonec na něm není? Nezapadala do konceptu?
Morbivod: Pravda, původní plán byl song připojit jako bonus, už jsem to měl i nahrané. Do konceptu by to vyzněním docela zapadalo, ale nakonec jsem nechtěl album natahovat starší skladbou a raději její náboj promítnout do těch nových.
Texty se věnují dolům, strojům, přírodním živlům, ale i událostem v padesátých letech. „Kolektiv“ v tomto směru navazuje na „Věž smrti“ a opět připomíná temné období našich dějin. Mám z toho radost, že se střílení na hranicích a zavírání politických odpůrců režimu připomíná… Taky vás ta doba s prominutím tak sere, že se nezdráháte ji reflektovat? Třeba to někomu z vašich posluchačů rozšíří obzory nebo otevře oči…
Morbivod: V náznacích se tahle tématika objevuje i v některých dalších textech, do té míry, aby to neotrávilo hudbu politikou, ale na lyrických obrazech dokumentovalo odporné události. Text skladby „Kolektiv“ vznikl pod dojmy příběhu konkrétního válečného hrdiny, jemuž režim za jeho zásluhy poděkoval utýráním k smrti. Jak to tak chodilo. Kdyby ta doba byla jen a jen minulostí, byly by pocity při jejím přetřásání jistě jiné než v situaci, kdy o nějakém otvírání očí ani nemůže být řeč.
Minule (v roce 2017 po „Illud Tempus“) jste o psaní textů říkali, že se na nich podílíte oba, třeba i společně u jedné skladby. V bookletu je uvedeno „Lyrics by WAR FOR WAR“, takže podobný systém? Stane se, že se jednomu z vás něco od druhého nezdá a trvá na úpravě?
Lenka: Na albu „Machina Nova“ je autorem většiny textů Morbivod, já jsem napsala jenom slova ke skladbám „Potopa“ a „Machina Nova“. Každý píšeme trochu jinak a ono to je myslím i trochu znát. Já píšu zásadně, až když je složená hudba, snažím se přizpůsobit slova a počet slabik, většinou použiju jednoduchý rým. „Machina Nova“ je na námět sci-fi povídky kamaráda spisovatele Tomáše Martona. „Potopa“ je lyrický text o vodním živlu, zatopených dolech a městech. Oba texty spojují katastrofy, které má na svědomí člověk, to se v textech WAR FOR WAR vrací často. Texty spolu vždycky konzultujeme, pokud se něco mění, tak kvůli tomu, aby slova lépe sedla k hudbě, například počtem slabik, může se taky upravit frázování. Když je to zrovna text, který zpívám já, tak jej občas měním, aby se dal zazpívat i ve větších výškách – žádná velká hustota textu a pokud možno nějaké to í nebo á, když se to blíží vysokému C. Až na podobné drobné opravy se nestalo, že bychom se na textu neshodli, naopak si vzájemně gratulujeme.
V bookletu se v textech objevují drobné nesrovnalosti – některé pasáže jsou nazpívané jinak, než jak jsou vytištěné na papíru. V dávné minulosti se to stávalo, protože se na tiskárnu čekalo měsíce a obaly vznikaly s předstihem před nahráváním, ale proč dnes?
Morbivod: Toto politováníhodné nedopatření se stalo v textech dvou skladeb a nesu za něj já plnou odpovědnost, přesto z WAR FOR WAR nikdy neodstoupím, ať si to všichni zapamatují.
Jinak je booklet fajn, kombinace fotek z podzemí a ilustrací těžebních strojů je stylová. Počítám, že fotky pořídil Morbivod – kde? A podle čeho jsi Lenko kreslila průmyslové výjevy? Skutečnost, fotky, fantazie?
Lenka: V bookletu jsou čtyři linoryty, jsou to detaily těžních věží a důlních mechanizmů. Matrice jsem ryla podle fotek. Titulní strana má stejný koncept jako „Illud Tempus“ a „In Situ“ – je tam vždycky polovina mé a Morbivodovy tváře. Každé album má jinou techniku. U „Illud Tempus“ to byla kresba, „In Situ“ koláž a „Machina Nova“ grafika – linoryt. Černobílá podoba se nabízela i pro naznačení blackmetalového ražení. Linorytové matrice mají tu výhodu, že se dají tisknout na různý povrch, není vyloučeno, že vznikne nějaký ručně tištěný merch.
Morbivod: Těch pár užitých fotek jsem pořídil při ilegální podzemní výpravě, o jejímž plánování je zmínka ve skladbě „Barytová štola“. Tato výprava se ještě před dokončením alba realizovala.
Album původně vyšlo jako digitální stream, až následně CD. Při dnešní hudební nadprodukci nahrávky vydané jen na internetu snadno rychle zapadnou, fyzický nosič má trvalejší hodnotu. Na druhou stranu to na tom Bandcampu nebo YouTube to bude viset, dokud to nesmažete. (úsměv) Určitě máte představu o prodeji přes Bandcamp – v jakých řádech se u alb WAR FOR WAR pohybuje? Má pro vás smysl?
Morbivod: Ten Bandcamp profil hlavně nahrazuje oficiální web, který by v našem případě neměl smysl. Lidé z celého světa jsou zvyklí tam kapely hledat, neboť můžou hned přehledně vidět a poslechnout celou diskografii. Prodej přes to je pro nás spíš drobnost navíc, to se pohybuje maximálně v řádu desítek, ale jako propagace to spolu s YouTube funguje dobře.
CD tentokrát vyšlo u Werewolf Prod., což je hlavně blackmetalový label. MetalGate jste už nezapadali do koncepce? Hledali jste jiného vydavatele dlouho, nebo byl Strny jasná volba s ohledem na předchozí spolupráci? A proč jen 100kusová edice?
Morbivod: Já jsem až do úplného dokončení nahrávky nad vydáním nepřemýšlel ani nikoho neoslovil, věnoval jsem se čistě zvuku. Počítal jsem s vypuštěním přes Bandcamp a pak že se uvidí. MetalGate by o to zájem měli, ale jelikož měli už delší harmonogram a já se s tím neozval dřív, bylo by to se zpožděním. S Werewolf prod. spolupracujeme na hodně věcech a tam bylo možné to udělat hned, tak to tentokrát padlo tam. 100 kusů momentálně stačí, až se to rozebere, může se udělat další náklad, bude-li zájem.
Teď je na koncertování špatná doba, většina festivalů letos neproběhne, ale snad se podaří menší akce a od podzimu klubovky. Zhatila vám opatření proti koronaviru koncertní plány, nebo jste žádné větší neměli? A jaké máte obecně?
Morbivod: Měli jsme hrát na festivalu Loud Farm Fest na Slovensku, ten je celý zrušen, bude to zřejmě posunuto o rok. Nic dalšího jsme zrovna potvrzeno neměli. Příští rok bude snad koncertům více nakloněn, něco víc z alba „Machina Nova“ nepochybně zazní. Album je aktuální a nic bych na něm neměnil, nemám tedy ani akutní potřebu tvořit další skladby, to zas až časem. Spíš bude na programu ta živá prezentace. Mám ale plány na četné průzkumy a výpravy do důlních děl, bude o čem psát.
Letos je tomu dvacet let od vzniku WAR FOR WAR. Bude nějaká oslava? (úsměv)
Morbivod a Lenka: Oslavíme to jízdou v tanku.
Když se za těmi dvaceti roky ohlédneš, co se ti v souvislosti s WAR FOR WAR vybaví jako nejsilnější okamžik? Pro mě je to album „Kovy odjinud“; teď jsem ho několikrát po čase poslechl a pořád ho považuju za velice podařené…
Morbivod: Silný okamžik byl s každým albem nějaký. V případě alba „War is the only way“ si dodnes přesně vybavuji zvláštní velmi živý sen, podle kterého jsem napsal text skladby „Válečná mračna“. U alba „Kovy odjinud“ to bylo objevování nových zvukových možností a silné vzpomínání na výpravy do dolu Dlouhá žíla. Speciální silný okamžik se objevil dodatečně, když se albem prostupující sen o MASTER´S HAMMER splnil. Ještě před vznikem alba „Věž smrti“ jsem název „Věž smrti“ měl v hlavě. Spíš to byla představa těžní věže, ale pak jsem při vrtání se v materiálech o padesátých letech zjistil, čemu se věž smrti ve skutečnosti říkalo, to mě tehdy dost zamrazilo. Další silné okamžiky byly koncertování WAR FOR WAR a příchod Lenky, což byl impuls k další tvorbě a nový rozměr.
