DARK GAMBALLE

CD 2020, Werewolf Productions / (industrial) black metal / Česko

Loni jsem si nechával u kováře spojit jeden ze zlomených mečů, kterých se mi doma povaluje poměrně dost. (úsměv) Byl to ten s logem HEIDEN, kteří si deskou „Země beze mě“ napravili reputaci, letos se to povedlo WAR FO WAR. Předchozí, z mého pohledu nepovedené, dílko „In Situ“ jsem si po čase znovu poslechl a názor nezměnil, „Machina Nova“ je naštěstí o něčem jiném. Na časové ose vrací mezi „Věž smrti“ a „Illud Tempus“, blíž k má prvnímu, které je primárně metalové a sekundárně industriální.

Totéž se dá říci o „Machina Nova“. Samotný úvod první skladby „Mimo krev“ je blacková vichřice lehce  doplněná syntetickými zvuky, a když začne Morbivod skřehotat, je to ryzí výplach, který ale netrvá věčně. Song se záhy začne proměňovat a míří různými směry, jako kdyby chtěl obsáhnout vše, co se dosud pod názvem WAR FOR WAR odehrávalo, i návaznost na předhornické nahrávky se dá vystopovat, stejně jako na ty hozené do techna. Zapojuje se i Lenka, jejíž soprán zpestřoval předchozí dva počiny a o jehož kvalitách netřeba pochybovat. Přešly mě i pochybnosti o WAR FOR WAR, v takovéto formě už mě zase baví a těmi sedmi minutami se s chutí proposlouchávám. Ani „Potopa“ není na jeden poslech, i když není tak rozkročená jako předchozí stopa. Úvod v Lenčině režii je parádní, stejně jako třetí sloka v podání Morbivoda, a nemyslím jen na vokály, ale i na muziku, která se v daných pasážích hraje, od „Souběžné linie...“ je to přesně ta hudba, která je pro Morbivoda typická a kterou nejspíš mají jeho fanoušci nejraději. Následující roztěkaná pasáž už mi tak interesantní nepřijde, ale ono nejde sázet jeden hitový motiv za druhým, navíc se i tak objevují příjemné melodie a onen nej… úsek se objevuje ještě jednou. 

Titulní píseň je většinou rychlá jízda, pomalejší části nejsou nijak výjimečné, i tak mi ale v hlavě něco zůstalo – protahování koncovek některých slov: „energieee“ „pohltilaaa“, „opustilaaa“. „Kolektiv“ mě baví mnohem víc, nejen díky textu, který se zabývá podobnými událostmi, jimž se věnovala i „Věž smrti“. Padesátá léta, političtí vězni umírající v dolech, emigranti střílení na hranicích… Morbivodův text je dalším mementem hnusné doby: „Na krvácející právo… dosedá dno i bahno… krajan nás střílí do zad… nesmí projít, zní rozkaz… pojďme roztřídit společnost, ať se netříští kolektiv…“ A co víc, muzika mi opět sedí, jak ve volnějších a různě zamotaných chvílích, tak chytlavý refrén i pochodové rytmy. Jediné, co mi kalí radost, je pomotaný text v bookletu, některé veršíky jsou přehozené, některé jinak než na albu, část textu chybí, totéž se opakuje i v „Barytové šachtě“; asi si tady zařádil nějaký ten permoník. 

Další texty se věnují živlům, strojům, průmyslu, dolům, jejich kombinacím, opět v nich nechybí autobiografické prvky týkající se výprav do podzemí ani romantické představy o otvírání uzavřených šachet a obnovování těžby. Texty mě baví číst i zkoumat, spoustu zmíněných lokalit jsem si vyhledal, početl si o komínu K273, různých dolech i nerostech, poučil se o mihadle… a při tom si prozpěvoval refrén „Barytové štoly“, opět silně návykový. Skladba samotná pak šest minut tepe mezi blackem zběsilým a umírněným, „Rudne slitina“ je z trochu jiného těsta, je více elektronická, místy vládne tuc tuc rytmus, jinde pravěký black metal, tu nějaká ta avantgarda, vokály jsou asi nejpestřejší, kromě typického řevu a operního přednesu se objevuje šepot, chybí ale nějaké záchytné prvky a nahrávka pro mě trochu ztrácí dech, což platí i pro závěrečnou položku „Za pět minut nula“, která sice zapamatovatelným refrénem disponuje, ale nepovažuji jej za nikterak silný. 

Celkově ale návrat se vztyčenou hlavou, polovina desky je za osm bodů, polovina za šest… Tudíž je jasné, že nejde o nejlepší počin projektu s mlátkem a želízkem v logu, ale ono překonat „Kovy odjinud“ je sakra těžké a ač jsem výše uvedl, že „Machina Nova“ se nachází kdesi mezi „Věží smrti“ a „Illud Tempus“, přijde mi, že ani jedno z tak odlišných alb se trumfnout nepodařilo. 

Až na těch několik nepřesností v textech je obal v pohodě, kromě textů je v něm aktuální fotografie Morbivoda a Lenky, přičemž dáma se postarala i o ilustrace čerpající z důlní tématiky, pán pak klasicky o svůj typický přehledný zvuk.

Seznam skladeb:

  1. Mimo krev    
  2. Potopa
  3. Machina Nova
  4. Kolektiv
  5. Barytová štola
  6. Rudne slitina
  7. Za pět minut nula

Čas: 37:37

Sestava:

  • Morbivod – instruments, vocals
  • Lenka – vocals

Bandcamp
Facebook

www.hellstormshop.com

 


Zveřejněno: 19. 05. 2020
Přečteno:
1064 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

20. 05. 2020 00:45 napsal/a Morbivod
texty
Díky za recenzi. Vysvětlení k nesrovnalostem ve dvou textech bude v chystaném rozhovoru, ve správném tvaru je najdete na našem bandcamp profilu.