TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

CD 2020, vlastní náklad / progressive death metal / Česko

Nahrávky NEUROTIC MACHINERY jsou jako bonboniéra, nikdy nevíš, co ochutnáš. Tak by se dal obměnit slavný filmový citát v případě západočeských neposedů. Ti se snaží neustále vyvíjet, vydávat různými směry – na předchozím albu „Cognitive Dissonance“ experimentovali s post rockem, který se hojně vkrádal do metalového základu. Mělo to kouzlo, nicméně z poslechu novinky je zřejmé, že cesta k dalšímu zjemňování výrazu se nekoná – a kdo čekal otvírání dveří do ryze rockového světa, bude asi hodně překvapený. NEUROTIC MACHINERY se vydali opačnou cestou, razantně přitvrdili a vrátili se k variabilnímu death metalu. 

Progresivním choutkám se vůbec na západě Čech daří. Během pár měsíců se objevila alba skupin ERELEY, OBJECT a nyní NEUROTIC MACHINERY, kteří jsou z uvedeného tria nejdrsnější, jak hudebním výrazem, tak vokály. Ty jsou na „Nocturnal Misery“ produktem dvou hrdel, ale ani hlasový „souboj“ se neodehrává na poli drsný vs. čistý, oba pánové prostě řvou. Při první rotaci CD mě vlastně ani nenapadlo, že se u mikrofonu střídají dva jedinci, až bedlivější poslech odhalí nevelký rozdíl mezi oběma hlasy spočívající v jejich hloubce. 

Hudba na „Nocturnal Misery“ snese různá označení – slova jako progresivní, technický, avantgardní (nejen) death metal neminou cíl, stejně tak má smysl závorka před death metalem. Kapela uvádí jako doplňkový black metal, já bych přidal i thrash. Ale popořadě a navíc rovnou na stupně vítězů, kam u mě jednoznačně patří „Nocturnal“, která album otevírá. Bez varování (intra) s rozjede zběsilá smršť riffů, bicích a hrdelních řevů, až si říkám, že tohle je na úvod zabijárna, která může odradit ty, kteří čekali něco jako minule. Ale je třeba „přežít“ první atak trvající necelou minutu a přijde odměna v podobě parádní melodické pasáže, která mi z celé desky utkvěla v paměti nejsilněji. Ale podobné chytlavé motivy se albem prolínají jako ona pověstná nit a odlehčují pocitově hodně tvrdé album. A nejen melodie a vyhrávky činí nahrávku barevnou, dbalo se i na pestrost tempovou, takže „Oblivion“ se většinou plazí jako jedovatý had v bažině, z níž posluchače vysvobodí až odlehčená pasáž evokující předchozí album – a ono zjednodušení a vyšší kytarové tóny jsou „vysvobozením“ z předchozího marastu. Podobný mustr se objevuje i v „Uprising“, „Beneath The Sun“ a taky poslední položce „Deceit“, kde už se dá v části mluvit o avantgardním post rocku, což navíc podtrhuje hojné zapojení saxofonu.

A do třetice jinak, ve „Slave“ se tolik netlačí na hustotu, kytarové kvílení koketuje s black metalem, údernické momenty s thrashem, děje se toho strašně moc, a ačkoliv to má řád a nejde o krkolomné zvraty, na posluchače jsou kladeny docela velké nároky, aby všechno dokázal vstřebat; a napoprvé se mu to určitě nepovede. Ona je obecně nahrávka v tomto směru tvrdý oříšek, k jehož rozlousknutí je třeba trpělivost a chuť poslouchat – není to záležitost „kulisová“, ale to platí obecně na daný žánr, tak snad ti, kteří mu holdují, nebudou času litovat. Objeví spoustu nenápadných melodií či vniků baskytary, všimnou si opatrně zařazených programovaných zvuků (jistě, v úvodu „What Remains“ si jich všimnou i poprvé), nebo si vychutnají roztěkané bicí v „Univere“. Takových míst, která stojí za pozornost, lze najít celou řadu, naopak těch, která jsou fádní, je na albu minimum. 

Zvuk si pánové obstarali svépomocí a s pomocí Tondy Smrčky jr., který se postaral o mix a mastering. To, že jsou bicí naprogramované, je fakt, který beru jako podružný – i na většině studiových nahrávek se bubny v počítačích rovnají, ohýbají, zesilují/zeslabují podle potřeby –, hlavní je, že bicí mají zvuk, který mi sedí, snad jen činely by mohly být výraznější. Vyváženost strunných nástrojů je optimální, už jsem zmiňoval baskytaru, která, ač je nahraná kytaristou, není jen do počtu v seznamu nástrojů. 

Dobrý dojem z „Nocturnal Misery“ podtrhuje digipack, který je z grafického hlediska vcelku jednoduchý, ale prostý nesmyslů a přehmatů. Šest stran, na jedné titulní obrázek, na druhé civilní fotka kapely, na třetí seznam skladeb, na čtvrté info a na dalších svou texty. Nic nechybí, nic nepřebývá, líbí se mi i font, který jsem na obalu CD asi ještě neviděl… 

Seznam skladeb:

  1. Nocturnal
  2. Oblivion
  3. Slave
  4. Uprising
  5. Beneath The Sun
  6. What Remains
  7. Universe
  8. Empty
  9. Deceit

Čas: 38:00

Sestava:

  • Martin Bárta – drums
  • Aleš Haník – guitars
  • Jan Pilík – vocals, programming
  • Michal Šedivý – guitars, bass
  • Ondra Uhlíř – vocals

Bandzone
Facebook
Bandcamp

 


Zveřejněno: 11. 05. 2020
Přečteno:
437 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář