Asmodeus

CD/LP 2020, Trust No One Recordings / black/death metal / Švédsko

V současné záplavě skupin všech existujících žánrů, náboženských vyznání a politických přesvědčení lze podle názvu jen těžko poznat, kdo se za střapatým logem skrývá. Ale když poodkryjeme jejich line-up, zjistíme, že pod tím vším může být signatura jediného muzikanta, v nesčetných případech maskovaného za těžko identifikovatelný nickname. V případě SVARTKONST, prezentujících se načernalým death metalem, je uveden civilním jménem Rickard Törnqist ze švédského Härnösandu, jenž se drží hesla „urob si sám“ a všechny skladby na svém druhém albu složil, naprostou většinu nahrál a zmixoval ve vlastním studiu Svartkonst. Rickarodovým oblíbeným udělátkem je kytarový distorzní pedál Boss HM-2, který s oblibou používali GRAVE nebo ENTOMBED v čele s celebritou švédského podsvětí Lars-Göran Petrovem a vytvořili tak sampl nezaměnitelného „švédského“ zvuku, jenž vévodí celému albu. 

V úvodních třech skladbách „Death Magic“, „I Am The Void“, „World Ablaze“ se střídají volnější tempa s dravějšími, ze zálohy pobízené dvojkopákem a Rickardovo hrubiánským hlasem bližším guturálnímu řevu nežli blackovému ječáku. Velice citlivé skloubení obou metalových žánrů aniž by vyčníval jeden nad druhým, s citem pro melodii a zároveň tolik potřebnou agresivitu s impozantními sóly. V pomyslném poločase  přichází nejpomalejší a zároveň nejvíce skličující song „Stray In The Dark“, kde všechny instrumenty doslova melou z posledního a pomalu se smiřují s neodvratným zánikem všeho živého, připomínajíc rozervanost holandských zvrhlíků GOREFEST. Odhadem v polovině stopáže „Stray In The Dark“ se objevuje lehce podladěná, líbivá kytara à la SONIC YOUTH jako vhodně zvolený element nevěštící zlepšení sebevražedné nálady. V „Mountains Of Flesh“, „Ruins Of Splendour“ a „Black Waves“ se vše vrací do kolejí nastavených v úvodu, skřet s kosištěm přes rameno mizí v dáli,  po bloudění v temnotách opět přitéká láva ze Siemens-Martinovo pece a smete vše, co se jí postaví do cesty.  

Na (nejen) první poslech velice povedený počin s evidentním původem v deathmetalovém podhoubí s vlivy black metalu v podobě kytarových exkurzí evokujících vrčící, bzučící pilu. Kopáky s mírně plastovým zvukem místy poměrně vytažené do popředí celého projektu, mnohdy zase upozaděné ke zvýraznění asketické doomové nálady a akcentu naléhavosti. Album je nasáklé špínou a nerudností, které musí notně uspokojit každého vyznavače staré školy zmiňovaných žánrů. Na celé ploše alba se střídají impulsy vybízející k frenetické rotaci léta pěstěných kštic (strašný slovo), až po ledově chladnou zádumčivou náladu plnou zmaru. Zeměpán Rickard velice umně nalegoval kov těmi nejlepšími legurami bez strusky a nežádoucích nečistot. 

Co se týká obalu, grafický návrh je taktéž z jeho pera, pouze samotnou ilustraci svěřil subjektu skrývajícímu se pod jménem Yasinviolet. Vizuální rozdíl mezi „Devils Blood“ (prvotina vydaná v roce 2018) a aktuálním „Black Waves“ je na první pohled markantní. V případě „Ďábelské krve“ obal zavání jakýmsi laciným kýčem v podobě barevné fotky tvořené kostelním svícnem, religiózní literaturou, vše za rádoby mystického dohledu vystínované lebky. Konzervativní černobílý obal „Černých vln“ se zubatou na ohlížejícím se koni a bipolárně orientovanými růžemi po stranách slibuje větší autenticitu nového titulu. Co se týká kapelního cejchu, grafický font zapadá do standartu černé lingvistiky, při troše dobré vůle je srozumitelně čitelný. Koho by zajímal verbální význam slova svartkonst, tak ve švédštině se jedná o spojení slov svart – černý a konst – umění, evidentně blízkému německému kunst, nebo staročeskému kumšt.    

Přestože se SVARTKONST drží stájového motta Trust No One Recordings (Nedůvěřuj nikomu), vyzval Törnqist Markuse Wiklunda – kytara, Daniela Brundina – vokál (oba z death/doomových ULFVEN) a studiového žoldáka Henrika Almgrena – podpora bicích, k úzké spolupráci. 

K personám, kteří pomocí „re-amp“ krabiček a adekvátnímu studiovému vybavení jsou schopni vytvořit produkt takovýchto kvalit a dimenzí, mám velký obdiv a respekt. Může se zdát, že živák identických projektů je pěkná nuda, ale po návštěvě performance VIRUS KAPÁK (projekt multiinstrumentalisty Honzy Kapáka hrající převážně blackmetalové evergreeny) můžu kvitovat, že tomu tak zdaleka není. 

Album je k mání v tradičním CD formátu, pro fajnšmekry vinylisty v limitované edici černé provedení / 350 ks, resp. bílé / 150 ks, obě verze s gatefoldovou obálkou. 

7,5/10

Seznam skladeb:

  1. Death Magic
  2. I Am The Void
  3. World Ablaze
  4. Stray In The Dark
  5. Mountains of Flash
  6. Ruins Of Splendour
  7. Black Waves

Čas: 39:21

Sestava: 

  • Rickard Törnqist – vše

Facebook
Bandcamp
YouTube


 


Zveřejněno: 05. 05. 2020
Přečteno:
104 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Jindra | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář