Pár dní před koncem loňského roku vyšel poslední materiál kapely HIBAKUSHA z Orlové. Původně byl točen pro chystané split 7“EP s navrátivšími se noise coristy 3 ONANY BOYS. Ale protože mezitím HIBAČKA ukončila činnost, tak se nečekalo, až se seženou peníze na vydání mrtvé kapely. Jak mi napsal bubeník Marzena:„Kazety byly nejrychlejší varianta, jak ten poslední matroš zvěčnit. Vydáno ve spolupráci: Killing Art / Rosa Punx Collective / GRF Records / DIY Piraten. Tímto je to i poslední počin Killing Art, který od nového roku přešel pod Rosa Punx Collective. Přišlo nám rozumné spojit records i distra a mít to pod jednou značkou.“ (úsměv)
Novinka „Deset vteřin do konce světa“ vznikla během jednoho loňského květnového víkendu ve studiu Davos, takže kvalita výsledného zvuku je zaručena. Stejně tak je zaručen už klasický mix grindu a crustu této kapely, která během dvaceti tří let existence v podstatě neuhnula od svého zavedeného rukopisu. Během deseti minut si můžeme poslechnout sedm skladeb ve svižném tempu s řezající kytarou, v nichž se hrdelní projev Havla střídá s Blančiným řevem. Ale pro zpestření dojde i na dva několikasekundové songy a taky trochu metalu, kdy závěr „Všehomíra“ není nepodobný jednomu megahitu od SLAYER. (úsměv) Texty pak samozřejmě šijí do klasických problémů dnešní doby, takže si stačí přečíst názvy skladeb „Nejsem rasista, ale...“ nebo „Koncentrační tábory nejsou tím, čím se zdají být“ a každému musí být jasné, o co jde.
Vlna neskutečné nenávisti ke všemu cizímu a odlišnému. Hořká pachuť vzteku, nekonečného pláče a vzlyků. Žijeme ve světě kde je všechno možné, hlavně to nejhorší.
Jako bonus tady je druhá kazeta, která obsahuje nahrávku kapely z roku 2000 „Little boy, 8:15“. Marzena: „Je to s původním obalem, jen jsem přeškrtal staré neaktuální info. Cílem bylo zbavit se přesně té stovky původních obalů, co mi tu ležely těch 19 let.“ (úsměv) O téhle kazetě jsem v recenzi, která vyšla v březnu 2001, napsal: "Tohle je jen obyčejný lidský příběh a tři malí chlapci rozpoutali peklo! A protože se s těmito chlapci nějaký ten čtvrtek znám (rum + kofola rules!) a spoustu krát jsem je viděl naživo, tak jsem byl zvědavý, co za běs v tom studiu vytvořili. A je to tu. Půlhodinový demáček, čítající 15 kousků jakéhosi mixu crustu… grindu… punku… Škoda jenom, že zvuk není lepší. Ale ve studiu Poletucha to chodí tak, že jak si to uděláš, tak to máš. (…) Je to jednoduché nebo spíš to není složité, a tak už po pár posleších snadno zapamatovatelné. Nejvíc se mi tady líbí „Revoluce“, která je fakt super. Dalším mojím favoritem je pomalu se rozjíždějící „Nejsi podpůrný udržovací systém pro kundu“ (ta se mi líbila už na zkušebně!). (…) Texty – to je kapitola sama o sobě. Jsou v češtině a zpěvu jde rozumět… kdo by si nezazpíval? Rýmuje se to a je to o něčem… politika, lidská práva, hodně negativní." (Buryzone zine č. 8) Sakra, to už je let, připadá mi to jako pravěk. Kdy jsem tu nahrávku vůbec slyšel naposledy…?
Je fajn, že to vyšlo aspoň takhle, ale bylo by určitě lepší, kdyby to bylo (snad někdy časem) jako 7“ EP, ale toho se asi nedočkáme. Škoda. Stejně tak škoda této kapely. Za ty dvě dekády, co se známe, jsme zažili spoustu věcí, ať už šlo o lokální koncerty nebo výlety do vzdálenějších destinací. Až je mi teskno. Ale když něco končí, zároveň něco nového začíná. Takže HIBAKUSHA mrtvá, ať žije MARNE.
Seznam skladeb:
„Deset vteřin do konce světa“ (2019)
- Kataklysma
- Nejsem rasista, ale...
- Krev scény
- 4 Onany Boys
- Koncentrační tábory nejsou tím, čím se zdají být
- Všehomír
- 10 vteřin do konce světa
„Little boy, 8:15“ (2000)
- Pig pig (Little Boy, 8:15)
- Politik
- Druhá strana mince
- Realita
- Dnešní svět
- Veselé vánoce smutný kapr
- Revoluce
- Sledujeme tě velký bratře
- Proč?
- Pig song
- 1984
- Naděje míru
- Gnos gip
- Nejsi podpůrný udržovací systém pro kundu
- Warcollapse (WARCOLLAPSE cover)
Čas: 9:56
Sestava 2019:
- Havel – kytara, zpěv
- Blanka – basa, zpěv
- Marzena – bicí
Sestava 2000:
- Havel – kytara, zpěv
- Dino – basa, zpěv
- Marzena – bicí
