PUSTINA

Novou rybou v našem hudebním rybníčku je kapela SECOND BREATH z Klatov.

Na konci minulého roku si  SECOND BREATH odbyli svůj první koncert a celkem nedávno vyšla klipovka "Disunion". Dění kolem nadějných muzikantů jsem rozebral se zpěvačkou Šárkou.

Ahoj Šárko, vítám tě na Fobii. Jak to jde?

Ahoj, já děkuji za pozvání. Jde to dobře, makáme. 

Ještě než se pustíme do výslechu, nebylo by vůbec od věci představit našim čtenářům jednotlivé členy kapely a jejich hudební minulost. Přeci jenom úplní začátečníci nejste.

Jasně, určitě. Naším mozkem a kapelníkem je Radek Šilhavý. V minulosti působil v kapele HAXNA, kterou určitě čtenáři znají, spolu s naším basákem Štěpánem Procházkou, který tam hrál na kytaru. Druhá kytara patří do rukou Pavla Šimky, který zase donedávna hrál s kapelou STRIP DOLLS. Toť byla naše klatovská část kapely. Plzeňskou tvoří nejmladší člen kapely a tím je Pavel Moravec, bubnující už snad od doby, co se narodil (úsměv), působící ještě v dalších dvou kapelách. Tou známější je TOXIC PARADISE, dále hraje v kapele COUGAR a zaskočil i ve výše zmiňované HAXNĚ. Posledním členem jsem já Šárka Trapp. Od roku 2017 jsem působila v rock/popové kapele WAY TO,  kde jsem se otrkala živým vystupováním. Zároveň se věnuji od toho samého roku ROCKOPEŘE PRAHA, kam jsem nejdříve začala chodit na hodiny zpěvu k Pavle Forest. Následně jsem se zapojila jako sboristka do hororové rockové opery "Vymítač" a nyní bych se měla ukázat i v další opeře pojmenované "Frankenstein".

Kapela je složená z lidí, kteří se znali dávno před jejím vznikem. Nicméně myslím, že ty jsi výjimka. Jak si se stala členkou?

Přesně tak. Všichni se znali dávno před tím, jen já jsem náplava, haha. No jednoho dne jsem si řekla, že už bych se chtěla věnovat něčemu tvrdšímu, protože prostě jsem metalový tvor, a tak jsem napsala příspěvek do jedné facebookové skupiny pro muzikanty, že hledám kapelu, která je tvrdšího rázu a Radek mi tehdy psal, jestli bych nechtěla zkusit zpívat s nima, že hledají zpěv a už si mě tam nechali. (úsměv)

Navštívil jsem vaše první vystoupení v klatovském Falconu, kam dorazila velice slušná návštěva. Jaké vzpomínky sis odvážela domů a nedošlo na nějakou oslavu? 

To bylo peckovní. Ještě jednou bych chtěla poděkovat lidem, co přišli, za atmosféru i samotnému klubu Falcon. Rozhodně jsem odjížděla se skvělým pocitem, že se to lidem líbilo. Přeci jenom jsme vystupovali poprvé, s teprve jedním singlem venku, takže člověk byl nervózní, jak budou lidé reagovat. Mě to neskutečně nabilo, svítila jsem jak sluníčko ještě několik dní poté a hned bych dala další koncert. Oslava proběhla ještě v klubu. Trošku jsme to, ale jen lehounce, zapili. (úsměv)

Během premiérové show došlo i na duet, kdy si s tebou zazpíval nějaký host. Prozradíš o koho šlo a jestli se píseň dočká studiové podoby?

No já nevím, aby nebyl moc nafoukaný, hehe. Ne, jednalo se o mého drahého chotě Jana Trappa, který je frontman kapely PEARLY SECONDS. Zpíváme spolu náš zatím nejpomalejší singl "Touch the sky" a určitě se studiové podoby dočká, pokud se u její tvorby nerozvedeme, či nepozabíjíme. (úsměv) My jsme si takhle pomohli navzájem, ještě než jsem tušila, že bych mohla zpívat někde jinde než ve sprše či v autě se zavřeným oknem, jsem s ním pro PEARLY SECONDS nazpívala zase jejich duet "Fade away", protože jim vypadla tehdy zpěvačka. Tenhle počin asi odstartoval i mou pěveckou činnost. 

Stylovým záběrem jste se zaškatulkovali jako nu-metal, ale to je celkem široký pojem, když si vzpomenu na velké rozdíly například mezi DEFTONES a SLIPKNOT. Jací interpreti ovlivňují tvorbu SECOND BREATH?

No, to je strašně težký. My jsme se tak úplně nezaškatulkovali, spíš jsme se snažili naši tvorbu k něčemu přiřadit, protože každý song je trošku jiný. Někde se najdou prvky groove, někde metalcoru, crossoveru, nu metalu... Těžko říct. Naši tvorbu ovlivňují nejvíce asi SLIPKNOTI, PARKWAY DRIVE, PAPA ROACH, JINJER, GHOST, mě osobně KORN, IN THIS MOMENT a AVENGED SEVENFOLD. 

Tímto jsme se dostali k samotné tvorbě písniček. Vznikají až ve zkušebně, nebo na zkoušky nosíte songy hotové? Kdyžtak popiš celý proces. (úsměv)

Proces tvorby songů, haha. Já jsem vlastně nastoupila do kapely SECOND BREATH, když už kluci měli hotových a nahraných 10 demo songů. Pracovali na tom 2 roky, než jsem se jim tam nakvartýrovala. (úsměv) Ale už máme i nějaké nové, buď se hrají nebo jsou rozdělané. Proces tvorby nových je docela sranda. Většinou našeho mozka Radka něco osvítí, nebo druhého kytaristu Pavla Šimku, a pošle nám nějaký nápad. Kytary nahrané, basu a bicí nacvakaný na kompu a já si k tomu pak doma nahrávám zpěvy. Pošlu jim to, pošlou mě s tím někam. (smích) Ne, dělám si srandu. Jen občas zjistíme, jestli to není blbost. Když to projde přísným zvukovodem všech členů, začnu k tomu psát text (teda někdy pak, to musí samo přijít, že jo) a začneme zkoušet. 

Na internetu máte dva songy nahrané ze studia ExAvik. Spokojenost? Kolik času jste tam strávili a pojí se s tím nějaká zajímavá historka?

Studio ExAvik s naším Pájou Bromem je prostě srdeční záležitost. My jsme byli spokojení moc. Nahrávání trvalo tři dny. Jeden den bicí a kytara, druhý den druhá kytara, basa a zpěvy a třetí den se už jen mixovalo. Zajímavá historka? Ani nevím. Celý ten víkend byl jedna velká zajímavá historka. (úsměv)

Zatímco první písnička vyšla jako lyric video, tak "Disunion" je regulérním videoklipem se vším všudy. Zaujala mě tématika bipolární poruchy, ke které se v posledních letech začaly přiznávat známé osobnosti. Proč jste si tento druh psychózy zvolili jako téma do písničky?

Důvodů je mnoho. Jak jsi sám uvedl, tuto poruchu má nebo mělo mnoho známých osobností a znám v okolí také nějaké lidi, co to bohužel mají. Velice mi vadí, že spousta "zdravých" lidí na ně pohlíží jako na nějaká nesvéprávná individua a oni mají potom strach se vůbec svěřit i nejbližšímu okolí. Bojí se o rodinu, o práci, je toho dost. Přitom většina z nich je naprosto geniálních, viz Petr Muk, Karel Svoboda, ze zahraničních můj oblíbenec Jim Carrey a spousta velmi slavných lidí.  Moc se o této poruše nemluví, vlastně ani o ostatních, a samotní lidé, tím trpící, někdy ani neví, že to mají. Ono všeobecně se vůbec na jakoukoliv psychickou poruchu dívá skrz prsty. Přitom ti lidé za to nemůžou, nevymysleli si to a je to jako jiné onemocnění těla. Však na vině jsou chemické procesy v mozku. Mělo by se o tom více diskutovat, nestydět se, léčit se za podpory nejbližšího okolí a třeba by se i zabránilo velkému počtu sebevražd a jiných následků této i jiných poruch. 
A vzhledem k tomu, že sama trpím úzkostně depresivní poruchou, i když se léčím, přihlásila jsem se k doplňujícímu studiu na Masarykově univerzitě v Brně do oboru Expresivní terapie se zaměřením na arteterapii. Takže se i z osobního hlediska o tato témata velmi zajímám. Jak se říká, poznej svého nepřítele. Třeba jednou budu pomáhat lidem s nějakou poruchou, léčit příčiny těchto onemocnění a tím spíš si získám jejich důvěru, protože sama vím, jaké to je. 

Díky za vyčerpávající odpověď. Kde se všude natáčelo, kdo je autorem a jaký herec ztvárnil hlavní roli? Místo z úvodní scény jsem poznal, protože v Plánici žiju celý život, haha.

No, vida. Natáčelo se, jak jsi sám zmínil, v Plánici u Klatov v Penzionu Jez a Spi. Tímto jim velmi děkujeme za poskytnutí azylu. (úsměv) Záběry kapely jsou z Papírny v Plzni. Autorem je asi spíše Vojtěch Moby Gibfried, který je zároveň i kameramanem a střihačem. Já jsem sepsala text, vymyslela sice děj videoklipu, ale bylo mi vysvětleno, že takhle to nepůjde (smích) a on už si to předělal dle možností. Hlavní roli ztvárnil můj kamarád Petr Novák, kterého znám z ROCKOPERY PRAHA. Působí ve společnosti BLACKOUT PARADOX, kde vystupuje především jako fireman, ale mně se na tuto roli strašně hodil a on byl tak moooc hodný, že mi kývnul a bylo to. Dal to dobře ne? (úsměv)

Na skladbě se údajně podílel Kamil Střihavka. Jak?

Kamil je můj učitel pěvecké interpretace. To znamená, že přinesu song, text, hudební podklady a pak na té písni makáme v oblasti dynamiky, melodií, frázování, dost často taky intonace. Pomáhá mi vlastně si pohrát se zpěvovou linkou, abych věděla, kde ubrat, kde přidat, kam dát jaký feel, podívat se na ten song jinak, navíc má skvělé nápady. Je to prostě trpělivý génius. 
Občas se divím, že mě ještě nevzal něčím po hlavě, haha.

Nemohl jsem přehlédnout, že budete 11. 4. 2020 vystupovat na OBRfestu v Klatovech pořádaném místním fenoménem TRAUTENBERK. Mám takový dojem, že festival bývá pro oblíbenost pořádající kapely každý rok vyprodaný. Dojde s vidinou živého hraní před širší veřejností na nějakou zvláštní přípravu?

Ano, tohle bude asi největší z koncertů, který máme naplánovaný. Zvláštní příprava? Něco se rýsuje a velmi o tom diskutujeme, ale... necháme se překvapit. (úsměv) 

Nahráváte písničky, koncertujete, točíte klipy... Bude dalším levelem fyzický nosič?

Určitě, až budeme mít dostatek natočeného materiálu. Rozhodně bude fyzický nosič a doufám, že brzy.  

Blížíme se ke konci rozhovoru, proto dvě doplňující otázky. Proč název SECOND BREATH a kdo ho vymyslel?

SECOND BREATH nebo-li DRUHÝ DECH, to se jednoho dne Ráďa (Radek Šilhavý) vzbudil, popadl druhý dech a začal skládat songy a už to tak zůstalo, haha. Ne, tak tento název se líbil nejvíce a navíc každého z nás je to druhá (pozn. kromě bubeníka) kapela, takže je to i příhodné. 

Při poslechu vašich písniček slyším trochu Sandru Nasic, proto závěrečná otázka. Ke kterým zpěvačkám vzhlížíš?

Hodně mě ovlivnila Maria Brink z IN THIS MOMENT. Hrozně se mi líbí, že i když je to ženská, nemá hlas nějaké něžňoulindy. (úsměv) Mám raději silnější hlasy, jak ženské, tak mužské, se specifickou barvou, větším rozsahem a ona si s ním umí velmi dobře hrát. Celkově mám raději, když se v písních zpívá čistě, chraplavě, screamuje, popřípadě growluje. Když je to prostě takové barevné. Jinak spíš vzhlížím ke zpěvákům z mých nejvíce oblíbených kapel, jako jsou Jonathan Davis (KORN), Matthew Charles Sanders alias M.Shadows (AVENGED SEVENFOLD), Corey Taylor (SLIPKNOT) a spousta dalších. 

Pokud chceš něco vzkázat čtenářům Fobie, tak prostoru máš habaděj. Jinak děkuji za rozhovor a na shledanou na koncertě.

Také děkuji za rozhovor, za celou naší kapelu SECOND BREATH. 
Ráda bych čtenářům vzkázala, že se na ně těšíme na koncertech, protože ta celková atmosféra a požitek se ze sluchátek nedostane. Aby i nadále zůstali příznivci vašeho webzinu a třeba i našich stránek, haha. Aby byl tenhle rok lepším než ty předchozí. Aby na sebe dávali pozor, měli se rádi a poslouchali metal. (úsměv) 

Facebook


Zveřejněno: 09. 02. 2020
Přečteno:
3064 x
Autor: Kubina | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář