Na přelomu listopadu a prosince jsme s EXORCIZPHOBIÍ spolu s pražskými CBF využili pozvánky Izraelců BLACK SACHBAK a vyrazili do této exotické země na menší turné.
- Úterý 26. 11. 2019 / Petah Tikva
7:00 Sudetská sekce (EXORCIZPHOBIA + Prsoň) naskakuje do auta a vyráží směr Ruzyň. Po cestě na letiště, kde se máme setkat s pražskou sekcí (kumpány z CBF a Kafem), se dostáváme do kolony, která nás zdrží.
9:45 Nervozita stoupá, možná že Izrahell tour skončí dřív, než začala.
10:20 Vítáme se s Pražáky a upalujem se odbavit. Stihli jsme to „vo fous“ – Skoří byl jedním z posledních přišedších na palubu letadla.
10:45 Odlétáme směr Izrael.
16:25 Vylézáme z letadla a ocitáme se v jiným světě.
17:00 Pokoušíme se pronajmout si káry na odvoz na gig, ale je to drahý a tak nakonec volíme taxi.
19:00 Petah Tikva – hrajeme zde v jakýmsi klubu mládeže. Překvapení je, že se akce odehrává na střeše objektu. Místní kapela už zahájila set a přes okraj střechy se valí tóny coverů od METALLIKY. Z okolních oken tomu přihlíží místní. V jejich tvářích se zračí rozčarování až zděšení. Jdeme na pivo na terasu hospody, která sousedí s klubem a pozorujeme příslušníka policie živě diskutujícího s občankou vykloněnou z okna. Z gestikulace a intonace usuzujeme, že občanka fanynkou thrash metalu nebude (i když hlasový fond by na to měla).
21:00 CBF i BLACK SACHBAK mají odehráno – jdeme na stage. Backline je originální – na kombo 10W jsem hrál naposledy, když mi bylo sedmnáct. No nic, nějak se s tím poperem. Na střeše jsme ještě nehráli – budem jak BEATLES.
21:15 Policie, která se až dosud zdráhala zakročit, podlehla hlasům nasraných obyvatel okolních domů a ruší náš set. Stihli jsme zahrát čtyry vály. Kurňa řikám si, že lidi, kterým lítaj nad hlavama obden rakety, musej něco vydržet a vida! Stačí pár decibelů navíc a už se brečí u starosty.
22:00 Všichni jedeme k Eliranovi z BLACK SACHBAK na večeři. Vítá nás novopečená paní Eliranová. Jsou čerstvě po líbánkách. Nu co, ať jen holka pozná, co to je vzít si metalistu. Otvíráme pivka a během čtvrthodiny vyžereme vše, co dům dal. Vůně jídla přilákala kočku Čuču. Kočka se stává centrem pozornosti – každý podnapilý muzikant se s ní chce kamarádit.
23:00 Čuču pokousala Honzu Šoleho. Uslyšeli jsme vysoké zvířecí zakňučení, které však nevycházelo z kočky, ale z hrdla bubeníka CBF.
23:30 Byla vyhlášena večerka. Myslím, že v tom má prsty paní Eliranová. EXORCIZPHOBIA opouští tento byt a jedeme kalit ke kytaristovi BLACK SACHBAK – Dorovi.
24:00 Aftrpárty začíná, Dor a jeho spolubydlící Omer nás hostí jak krále. Místo myrhy však zapalují hašiš. Kdy jsem šel spát, nevim.
- Středa 27. 11. 2019 / Petah Tikva, Tel Aviv
Dnes máme den volna. Dor – náš kámoš a výbornej kytarista, u kterého EXOŠKA bydlí, nám bude po následující dva dny průvodcem po krásách Tel Avivu.
10:00 Budíček! Petah Tikva je předměstí Tel Avivu a takový město ve městě. Turisty zde moc nepotkáš. Součástí místního koloritu je množství obchodů a krámků s rozličným artiklem. Ulice jsou po obou stranách sice sevřený řadama aut, ale mezi nima se proplétá množství stromů – to se mi líbí – tady by se Praha měla co učit. Letošní přelom podzimu a zimy je i na místní poměry abnormálně teplý. Počasí je letní a všude vidíš zeleň a květy. Jak příjemná změna oproti šedivým Čechám. Ale my zas máme lepší pivo… Jdeme se podívat na místní tržiště, kde se mísí vůně koření, ořechů a plodů, které ani nedokážu pojmenovat. Atmosféru dokreslují hlasy překřikujících se prodavačů.
11:00 Setkáváme se s pražskou sekcí, která zůstala přes noc u Elirana. Paní Eliranová je nasraná, vyprávějí. Čuču prý je ve stresu a na bytě byl v noci hluk. Nevěřim svým uším. Vždyť CBF jsou jedni z nejhodnějších hochů, co znám. Rychlé Šípy jsou proti nim gengstři.
12:30 Zastavili jsme se u jednoho ze stánků s rychlým občerstvením – takových je tu nespočet. Objednali jsme si falafel v pitě a se zeleninou – výborná záležitost. Majitele občerstvení evidentně zaujal náš vzhled a hned se začal zajímat, co jsme zač. Vysvětlili jsme mu, že jsme světoznámá kapela z České republiky a hned nám na stole přistály další pochutiny. Za chvíli u nás bylo celé osazenstvo stánku a všichni se s námi chtěli vyfotit.
13:00 Jede se k moři. I světoznámá kapela, jako jsme my, musí šetřit, a tak jedeme MHD. Cesta poněkud trvá a tak si krátíme čas hodnocením místních krásek. Ještě než jsem vyjel do Svaté země, dal mi tatík ponaučení, že židovské dívky se dělí do dvou skupin. 1. skupina – extrémně ošklivé a 2. skupina – extrémně krásné. Mezi těmito dvěma kategoriemi není nic. A tak si prohlížíme zvědavě dcery Izraele a musím uznat, že krásných „dvojek“ má Izrael víc než dost.
13:30 Moře – to je síla! Na to se musíš posilnit, nejlépe pivem. I navzdory slušnému počtu kuželek nenašli někteří z nás dost kuráže ponořit se do vln. Na nábřeží jsme potkali i skupinku Čechů – ti tři kámoši tu byli už před dvaceti lety na dovolený a teď si to z nostalgie zopakovali. Taky bych si přál, abychom se sem mohli za nějakou dobu vydat znovu spolu.
16:00 Slunce pomalu zapadá – jede se kalit. Dnes se s náma rozhodl strávit noc i Kafe. Kafe je tourmanažer tohoto podniku. Je to náš kámoš, schopnej organizátor, kliďas a výbornej kumpán u flašky, zkrátka člověk na svém místě. Ještě koupíme nějaký věci k večeři a Eliran nám doveze kartón pivka. Když se vracíme z nákupu, Eliho auto je nabořený. To zas bude paní Eliranová nasraná.
20:00 Dlouho do noci si pouštíme hudbu, popíjíme a hodnotíme dojmy z Izraele.
- Čtvrtek 28. 11. 2019 / Tel Aviv
7:00 Kurwa to byla ale noc. Ležím vedle ožralýho Aleše, kterej neskutečně skřípe zubama. Vedle Kafe chrápe jak prase. Moje oči maj barvu místních kvalitních rajčat. Večer hrajem v Tel Avivu – to bude rychta.
10:00 Vykopal jsem se z postele a jdeme s Alešem a Dorem bloumat po krámcích. Hledám, co bych přivezl domů drahé polovičce. S kocovinou a nevyspalí se motáme po tržnici i okolních krámcích. Jenže vybrat správný dárek pro ženu není jen tak. Darovat kosmetiku nebo hadry nemusí dobře dopadnout, navíc když všechno je popsáno jen hebrejskou hatmatilkou a tak nevíte, jestli kupujete balzám na vlasy, nebo projímadlo.
11:00 Procházíme kolem obchůdku s kávou a ořechy. No jasně, káva bude ten správnej dar. Drogama nic nezkazíš.
13:00 Vydáváme se do Tel Avivu na oběd. Já jsem po předchozích zkušenostech s vege stravou velice obezřetný člověk, ale když Dor říká, že nás vezme na nejlepší hummus v TLV, tak mu to věřím. A vskutku musím konstatovat, že místní hummus v kombinaci s bílým pečivem a pálivými papričkami je perfektní. V Čechách nic takovýho nekoupíš – u nás je to fakt humus.
16:00 Potkáváme se s Alonem z kapely DEATH IN YOUR YARD a jdem zevlit do parku. Muzikanti z Telavivské scény mají s tímto parkem spojený vzpomínky z dřevních dob, kdy zde získávali první zkušenosti se zakázaným ovocem. Různý party měly zabraný části parku a svý spory si mezi sebou řešily ručně. Tam se obyčejnej smrtelník po setmění neodvážil vkročit. Dnes tu potkáš jen kupu děcek s rodičema a pár sportovců.
19:00 Z parku se vydáváme na místo dnešního gigu, což je studio v síti zkušeben poblíž centra Tel Avivu. První fanoušci jsou už na místě.
20:00 Předkapela hrající řízný punk zahajuje svůj set. Prostor klubu už je plný a okamžitě se rozjíždí pogo. Za mixpultem sedí drobná dívka a je znát, že zvukařině dobře rozumí.
21:00 Po punkáčích to rozjíždí RYBIČKY a i díky zvuku je to pro mě nejlepší výkon, který jsem kdy od nich slyšel.
22:00 Nu a pak už jdem na scénu s EXOTY. Zvuk na podiu je stejně kvalitní jako před ním, takže se nám hraje luxusně.
23:00 Těšíme se na BLACK SACHBAK, ale opakuje se situace z úterý – policie zasahuje a ruší poslední set večera. Ještě chvíli doplňujeme tekutiny, klábosíme s fanoušky a pak se vydáváme před budovu klubu počkat na taxík.
23:30 Dole na ulici před klubem to žije! Koncertem rozpálená punková a thrashová mládež popíjí pivo a inhaluje matroš z Libanonu. V tom přijíždí naši staří dobří známí policajti. Nutno dodat, že policistky tu mají opravdu luxusní. Chtějí po Honzovi Šolem pas, ale ten jim ho odmítá vydat, bojí se, že by si ho odvezli s sebou na stanici… Policajti to nakonec s Honzou vzdávaj a prověřej pár místních punks. Honza je rebel, druhej Jim Morrison. Odjíždíme tágem na základnu.
- Pátek 29. 11. 2019 / Haifa
10:00 Odpoledne se přesuneme do Haify, a tak jdem s Alešem vyzvednout zabookovanou káru. Dnes je počasí opravdu letní, po cestě z nás pot jen leje. Když jsme došli do pobočky autopůjčovny, zjišťujem, že nejen řidič, ale i pronajímatel je povinen předložit pas, kterej u sebe samozřejmě nemám. Vracíme se zpět pro papíry.
12:30 Káru máme konečně půjčenou a po obědě vyrážíme směr Haifa.
15:30 Haifa je nádherný město, zasazený do svahu nad mořem. Závidím CBF, který vyrazili dřív a měli čas na zevrubnější prohlídku. My jedeme bez průtahů rovnou do klubu. I když mluvit v tomto případě o klubu je zavádějící. Tady se jedná o baráček téměř v centru města, kousek od Masaryk square, ve kterém komunita místních punkerů bydlí a pořádá koncerty undergroundových kapel. Sálek je miniaturní a pojme tak čtyřicet lidí, vstupné dobrovolné a pozvánku na akci na FB nenajdeš. Pozvání funguje per huba, jak kdysi. A tak se na akci scházejí kámoši a kámoši kámošů a najednou je klub plnej. Součástí toho neuvěřitelnýho old school místa je i prostorná terasa. Hned jak se na ní uvelebíme, přistanou před nás plechovky s pivem, kterým na nás pořadatelé nijak nešetří.
19:00 Akci otvírají BLACK SACHBAK a hned od začátku je jasný, že to bude jeden z večírků, na který se nezapomíná. Izraelité jsou v kotli pěkně divoký, holt jižní nátura. Tak co, přijedou i dneska příslušníci? Po BLACK SACHBAK přebírají štafetu CBF. Z jejich show jsem poslechl jen pár písní, v sále bylo totiž pro nedostatek místa pěkně nebezpečno, circle pit připomínal tornádo, a tak jsem zbaběle prchnul do backstage. My s EXOŠKOU jsme uzavřeli večírek. Tolik piva jsme nikdá během setu nevypili, vytrvale nám ho při hraní lil do chřtánů místní boss Ludwig.
23:00 Zlatej hřeb večera přišel s afterpárty. Až z Berlína sem přišla oslavit svý narozeniny jedna kámoška pořadatelů. Tanec na barpultu, pyrotechnickej dort, sborový hulákání izraelský verze Happy birthday, kropení davu pivem, whiskey se šlehačkou a boršč v půl šestý ráno. Ještě že spíme přímo v klubu.
- Sobota 1. 12. 2019 / Tel Aviv
10:00 Poslední den Izrahell tour. Sedíme na terase, pokuřujeme a pozorujeme cvrkot na ulici před klubem. BLACK SACHBAK už v noci odjeli zpět do TLV, ale zapomněli tu bubeníka – Radara. Radar je bezva parťák a excelentní bubeník, ale taky trochu mimoděj, schopnej se ztratit v supermarketu, takže máme úkol dostat ho v pořádku do Jeruzaléma.
12:00 Asi jsme udělali dobrej dojem. Místní osazenstvo se s náma nechce jen tak rozloučit. Prej se máme vykašlat na Jeruzalém a zůstat v Haifě. Koupíme pivo, hodíme něco na gril a večírek může pokračovat. Fajn plán, ale nedá se nic dělat, last show čeká a tak se loučíme a padáme. Díky, díky Haifo! CBF míří rovnou do Jeruzaléma, ale my se chceme ještě naposledy vykoupat v moři. Kdy se ti to v tomhle ročním období poštěstí? A tak do Jeruzaléma přijíždíme se zpožděním. Na špacír po památkách vyrážíme sami s Alešem, ostatní jsou utahaní a zůstávaj spát v autě.
15:00 Po cestě do starého města potkáváme pražskou sekci. Ty jsou již kulturně obohaceni, tak si jdou sednout někam, než otevřou klub. Přece jen u piva se nám Čechům naříká lépe než u zdi.
20:00 Klub otevřen. Dnes to bude hudební pel mel. Kromě našeho tria kapel se na stejdži vystřídají kapely žánrů death metal, post black a grind. Publikum je dnes ukázněnější a spořádanější, přesně tak, jak to nemáme rádi. Že by za to mohlo chladnější jeruzalémský podnebí? Nebo jsou utahaný z Šábesu? Ať je to, jak chce, jsme rozhodnutý do toho dát poslední zbytky svý energie.
22:00 Deathová i blacková partička maj odehráno. Obě předvedly velmi slušné výkony navzdory aparátu, kterej asi Kohn výhodně koupil za třicet šekelů v bazaru za rohem. I naše tři party se postupně vystřídají na podiu v klidu a bez účasti policie.
02:00 Následuje poslední focení, rozloučení s našimi kamarády z BLACK SACHBAK a odjezd směr letiště Tel Aviv. Po hektickém vracení auta do pobočky půjčovny a odbavení nastupujeme do letadla a loučíme se s Izraelem. Byla to paráda, děkujeme a snad někdy příště. Shalom!
