KARYN CRISIS\' GOSPEL OF THE WITCHES – Covenant

Spojení Karyn Crisis & Davide Tiso poutalo pozornost ve vizionářské divočině EPHEL DUATH, která se před pěti lety odebrala na věčnost. Nikoliv zmíněné duo, které pojí nejen hudební, ale i manželské pouto. Momentálně se dáma a pán věnují okultnímu metalu – doom, stoner, sludge, gotika, to vše se dá v hudbě kapely, jejíž jméno uvozuje pseudonym Karyn (na FB už ale stojí jen GOSPEL OF THE WITCHES), vystopovat.

Debut KARYN CRISIS' GOSPEL OF THE WITCHES mi nějak unikl a až s poslechem „Covenant“ jsem si doplnil vzdělání. A hodně mě překvapilo, jakou cestou se duo vydalo. Protože CRISIS i EPHEL DUATH (když uvedu pouze hlavní působiště obou protagonistů, další si jistě každý zvědavec dohledá) byly kapely z úplně jiných hudebních spekter, v prvním případě agresivní thrash/core, v druhém avantgardní black metal (když to trochu zjednoduším), a najednou pomalá tempa. Ale proč ne, Karyn už se vyblbla v divočině CRISIS dost, Davide experimentoval taky řádně, společně pak míchali do metalu kdeco, takže asi přišla chuť se trochu usadit a vrátit se zpoza metalových hranic zpátky, a vlastně i v čase. Inspiračně i do sedmdesátých let, provedením ale „Covenant“ působí moderně a svěže.

První, co lehce bourá žánrové mantinely, je stopáž skladeb. Žádné sáhodlouhé litanie, ale tří- až pětiminutové písničky. Vážně písničky. Hned první „Womb of the World“, uvozená tím nejtradičnějším riffem, postupně nabere kontury normální písně bez okázalého tlačení se do experimentování, prostě se hraje a hraje… hutný spodek, k tomu výše položená kytara, sem tam absence bicích… ale hlavně Karynin zpěv. Tahle dáma umí, o tom žádná, těch poloh, které vystřídá hned na úvod, je celá řada, od naštvaného řevu přes různé šepoty, výkřiky až po čistý zpěv. Celé to působí velmi silným, lehce psychedelickým dojmem, samozřejmě nemůžu neuvést okultním, je to takové zahalené mlhou tajemna. Druhá „Drawing Down the Moon“ je o poznání stravitelnější, pomalá, zasněná, snad i romantická, dotyky gotiky, dotyky alternativního rocku… emotivní zpěv a odlehčená kytara, která ale nehraje ryze účelově, aby se kapela přiblížila mainstreamu. Davide je dostatečně rozumný, aby se vyhýbal tuctovosti, Karyn pak vyloženě čaruje. Zapomenout nesmím na bicmena, Fabian Vestod nepatří mezi profláklá jména, ale jeho hra je ideálně funkční – nemá problém se odmlčet, místy působí jako tribální doprovod, jindy se rozjede více. 

Jestliže úvodní kus mířil hlavně k metalu, následující položky jsou spíše atmosférické, pomalejší, přesto dostatečně silné. Třeba jen minutu a půl trvající „Silver Valley“, to je ukázka kreativity, ukázka, že i s omezenými prostředky lze udělat silnou krátkou věc – zpěv rozervance, střídmý doprovod, nějaké ty syntetické zvuky. A poté návrat do temnoty, sludge/doom, zatěžkanost, řev prolínající se s čarodějnickým přednesem, to je „Great Mothers“, kterou zdobí další volnější pasáž, ale hlavně ten vokál… zajímalo by mě, jak to Karyn dává živě, protože přechodů mezi různými polohami je tu spousta.

„Benevento“ je komorní záležitost, polovinu doby bez bicích, aniž by to člověk vnímal tak, že mu něco chybí. Karyn to svým skvělým hlasem utáhne sama jen se skromným Davideho doprovodem, nicméně v druhé polovině přichází hymnická hypnotická pasáž. Trio to dělá napínavé, a i když pracuje s prostředky, které se ve zmiňovaných žánrech objevily nesčetněkrát, dokáže je umně kombinovat a využívat. Deska má svou atmosféru, má tvář, i když tou tváří je v první řadě Karyn, která se do role kazatelky skvěle stylizuje. Davide pak přidává spoustu neotřelých melodií, tu a tam se nějaké objevují, opakované, jiné se jen vynoří a záhy zmizí, kytary jsou místy zajímavě navrstvené („Dea Iside“ například), nechybí doomový grunt („Janara“) ani křehká balada s pianem („The Hours“).

Metalové uši potěší rozjezd „Diana Mellificia“, po otvíráku a „Great Mothers“ třetí relativně tvrdá věc, v níž dává Fabian i kopákové salvy, dojezd pak obstarávají dvě kratší pomalejší písně, „Circle of White Light“ s éterickými vokály, „Blood of the Mother“ pak nabídne stoner riffy a další porci pomalé snad až duchovní hudby.

KARYN CRISIS´ GOSPEL OF THE WITCHES se mi trefili do noty, venku podzim, zataženo, ideální podmínky pro poslech pomalejší muziky, ideálně s ženským výrazným zpěvem. Kdo má rád JEX THOTH, SUBROSU a další neobvykle pojaté doom / sludge / stoner / gothic záležitosti, měl by být spokojený. 
 
Seznam skladeb:

1. Womb of the World
2. Drawing Down the Moon
3. Stretto di Barba
4. Silver Valley
5. Great Mothers
6. Benevento
7. Dea Iside
8. Janara
9. The Hours
10. Diana Mellificia
11. Circle of White Light
12. Blood of the Mother

     
Čas: 48:02 

Sestava:

• Davide Tiso – guitars, bass, keyboards, programming
• Karyn Crisis – vocals
• Fabian Vestod – drums 

Facebook
Bandcamp