Kapelu z Britských ostrovů už představil kolega Kubina v červnových tipech, tak jen pro připomenutí malé nakouknutí do historie souboru. Vznik kapely se datuje k roku 1984. Tehdy ještě pod názvem SWEET VENGEANCE. Ke změně názvu dochází o čtyři léta později a hned rok následující patří debutu „Shattered Existence“. Parta šlape na plyn a následovník prvotiny „For Those Advantage?“ má v kolonce rok narození číslovku 1990.
Zatímco první dvě alba jsou skrz naskrz věrná vlně zámořského thrashe a debut zvlášť má i po létech energie na rozdávání, třetí „Kin“ (1992) se (tak jako mnoho dalších) nechalo lapit do lana vlivu černého alba METALLICY. Přibylo o něco více melodií a skladby častěji pochodovaly ve středním tempu. Pořád si ale XENTRIX zachovávali vlastní ksicht. To už se nedá říct o desce „Scourge" (1996). V kapele už nebyl zpěvák/kytarista Chris Astley, kterého vystřídal Simon Gordon a poznat, že jde o tu samou kapelu, je téměř nemožné. Bohužel, ale toto album pro mne nemá žádnou přitažlivost. Ke smůle kapely nejspíš nejen pro mne... a rok 1997 znamená konec. V novém tisíciletí, respektive v jeho šestém roce, se XENTRIX lehce nadechli, ale pak vše na dvanáct dlouhých let utichlo.
Návratu na scénu patří letopočet se „šťastnou“ třináctkou na konci. Následující čtyři roky přinesly ještě dvě zásadní změny v sestavě. Dlouholetý basák Paul Mackenzie byl nahrazen Chrisem Shiresem a v roce 2013 navrátivší se Astley odešel v roce 2017 a na jeho místo se postavil Jay Walsh (ex-Blaze Bayley). Nováčky vítali dva původní členové, kytarista Kristian Havard a bubeník Dennis Gasser.
V této sestavě se Angličané vrhli na skládání a odměnou je album v roce aktuálním. Pánové nechali stranou experimenty z devadesátých let a „Bury The Pain" dokazuje, že ve vodách thrashových se jim plachtí nejlépe. Novinka se stylově pohybuje někde mezi druhým a třetím albem. Úvodní trojice skladeb solidně odsýpá a sbory v refrénech jim přidávají na síle. Už první dvě jsou parádní šlehy, ale až se třetí „Bleeding Out" přichází to příjemné mrazení na zátylku. Super agresivní vokál Walshe. Zpěvákův projev na mě vlastně působí sympatickým dojmem celou desku. Má podobnou barvu hlasu jako Matt Drake, další z ostrovanů, z mých veleoblíbených EVILE.
Zklidnění nabízí čtvrtá v pořadí „The Truth Lies Buried“. Metallicovské vybrnkávání přechází do střednětempé brusírny s melodickým refrénem a podporou ve sborech. S pátou „Let the World Burn" se dostavuje další výbuch energie a skandovaný titul skladby ji staví do role koncertní tutovky. Nahrávka v rychlém tempu letí až k deváté „The One You Fear". Mírné zpomalení, které ale bere po pár vteřinách za své a přechází v bezvadnou vyřvávačku, stvořenou pro živá vystoupení. Závěrečná „Evil by Design" už jen svou intenzitou dokončí dílo zkázy.
Obal alba zdobí kresba zoufalého chlapíka ovládaného démony. Osobně si myslím, že kdyby se zjevovalo tohle mně, bez váhání tu pistoli použiju. (úsměv)
Další z řady návratů a další, který dává smysl. Jsem zvědavý na podobu alba následujícího, protože chemie v téhle partě evidentně funguje a vidím v její práci potenciál. Výborný nový začátek.
Seznam skladeb:
- Bury The Pain
- There Will Be Consequences
- Bleeding Out
- The Truth Lies Buried
- Let the World Burn
- The Red Míst Descends
- World of Mouth
- Deathless and Divine
- The One You Fear
- Evil by Design
Čas: 51:15
Sestava:
- Jay Walsh – guitar, vocals
- Kristian – guitar
- Chris Shires – bass
- Dennis Gasser – drums
