Na Fobii recenzuji už třetí počin pražských NAURRAKAR, na každém z nich se představil jiný vokalista. Tentokrát kapelu po odchodu Agarese doplnil Seideman Angmar. Kromě toho po dlouhých letech opustil NAURRAKAR basák Mornath, jehož místo obsadil Krogor. S novými členy vždy přichází zvědavost na posun ve tvorbě, nejinak tomu bylo v případě desky „Apogeum“.
Jak je u NAURRAKAR zvykem, o hudební složku se postaral kytarista Ego, který si tentokrát na bedra vzal více studiové práce než v minulosti. Nahrál až na výjimky veškeré kytary + basové party. Texty si i přes hektické období při nástupu do kapely (více v rozhovoru) napsal nový vokalista. Držel se apokalyptické linie posledních počinů, zároveň ale přispěl svým neotřelým stylem, který chvílemi zasáhne až do poetických linek. V tomto ohledu je „Apogeum“ velmi vyzrálým dílem. Není jednoduché dát dohromady nemalé množství textů v českém jazyce, které nebudí dojem určité patetičnosti a klišé, zde se to ale zdařilo.
NAURRAKAR si tentokrát připravili vydatnou porci dvanácti skladeb (respektive deseti + intro a intermezzo), které jsou věrny blackmetalovému stylu v ryzí podobě, která může evokovat INQUISITION či GORGOROTH. První jmenované připomenou zejména pomalejší pasáže, jako například ta prostřední ve skladbě „Sedmá pečeť“. Vše je zahrané s naprostou jistotou, ať už jde o kytarové riffy a sóla nebo bicí party (kterým by ale neškodila o něco větší kreativita). Angmarův vokál zní dobře, sice se drží jedné polohy po téměř celou stopáž, ale rozhodně neruší, naopak. Jediné, s čím mám trochu problém, je až příliš časté protahování koncovek slov, to už je ale spíše hnidopišská poznámka.
Hudební složka „Apogeum“ čpí jistotou a drží se žánrového standardu, rychlejší pasáže střídají pomalejší, v tomto ohledu mi novinka přijde variabilnější než předchozí EP „Triumf jaderného věku“. Možná se však standardu drží až moc, nějaký přesah do jiných sfér by desku jistě oživil. Black metalové řemeslo NAURRAKAR ovládají, ale chybí tomu podle mě něco navíc. Něco, co by nahrávku vystřelilo nad své konkurenty.
Je to záležitostí zejména druhé poloviny alba. Po předělu v podobě „Intermezza“ jako by skladbám už trochu docházel dech. Zatímco songy z první půlky si vybavuji i s odstupem, po mezihře jsou to spíše určité zajímavé pasáže, ne až tak kompozice jako celek. V hlavě ale určitě utkví gorgorothovský začátek „Návrat na povrch mrtvého světa“, šlapavá pasáž v „Démonu uvadlého ráje“ nebo některé party v „Iesus Nazarenus rex Iudaeorum Mortuus Est“. Není to tak, že bych měl z formálního hlediska skladbám co výrazněji vytknout, ale postrádám ten moment, kdy si řeknu „Něco takového jsem dlouho neslyšel!“
Z hlediska kompozičního se poměrně často opakuje mustr s kytarovým sólem v závěru skladby. Jako občasné oživení to funguje, ale když je totožná kompozice použita hned v prvních pěti písních po sobě, moment překvapení se vytrácí. Občas se ve skladbách nacházejí poměrně násilné předěly („Zhouba starých hodnot“, kterou ale jinak považuji za výbornou věc a jednoznačně nejnápaditější skladbu na albu, dále „Démon uvadlého ráje“, „Iesus Nazarenus…“). Přestože ty následující riffy nepostrádají kvalitu, je škoda, že se je nepodařilo k předešlým pasážím vhodněji a plynuleji napojit. Jako celek ale „Apogeum“ drží pohromadě dobře, čtyřicet minut stopáže je tak akorát.
Jednoznačně je nutno vyzdvihnout zvuk, který je na míle vzdálen veškeré dosavadní produkci NAURRAKAR. Naprosto perfektní práce, skvěle vyvážené nástroje, zaujala zejména velmi konkrétní a dobře slyšitelná baskytara. Zde opravdu nemám, co vytknout. Spolupráce s KSV Studios se kapele vydařila, takhle to vypadá, když obě strany ví, čeho chtějí na nahrávce dosáhnout. Z grafického hlediska je „Apogeum“ též na úrovni, potemnělé apokalyptické malby v zelenohnědočerné kombinaci jsou vkusné, k vyznění nahrávky se hodí. Booklet jednoduchý, ale účelný.
„Apogeum“ je vyzrálou deskou držící se stylových mantinelů, v rámci českého black metalového rybníčku jistě má své místo. Pokud máte chuť na čtyřicetiminutovou porci poctivého a výborně zahraného black metalu, „Apogeum“ lze doporučit. Jak už jsem poznamenal, osobně bych uvítal něco, co by nahrávku vyzdvihlo do vyšších sfér, formálně ale (až na pár zmíněných záležitostí) není moc co vytýkat.
Seznam skladeb:
- Intro
- Zhouba starých hodnot
- Tak pravil...
- Sedmá pečeť
- Kalvárie
- Procitnutí
- Intermezzo
- Návrat na povrch mrtvého světa
- Démon uvadlého ráje
- Lůno zkázy
- Iesus Nazarenus rex Iudaeorum Mortuus Est
- Terminus
Čas: 40:41
Sestava:
- Seideman Angmar – vokál
- Ego BMK – kytary, basa
- Revan – kytary (4, 5, 6, 10, 11)
- Krogor – efekty (live basa)
- Megiddo – bicí
