Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
TELEPATIE VI

Druhá část rozsáhlého rozhovoru s šumavským bardem Berrym se týká všeho, co se šustlo po roce 2007 do současnosti.

V první části rozhovoru jsme probrali hlavně pisatelské, pořadatelské, muzikantské a manažerské aktivity, nyní se podíváme na na éru webzinu, nový label, nový festival a anketu o gramodesce roku.

Kolem roku 2006 jsi zase „vystrčil“ drápky, kromě účinkování v kapele jsi postupně rozjel webzin (2006), nový festival (2007) i label (2008). Co Tě „probudilo“?

Berry: Ono to nebylo takhle oddělený, jak to z tvýho výčtu může působit. Ty věci přicházely postupně, zrály, běžely souběžně s jinými. Webzine a festival jsem dělal ještě při kapele, ale vydavatelství vzniklo odchodem z kapely. Časem mi začalo dávat větší smysl a víc mě bavit a naplňovat. Nikdy jsem nespal, jenom byly některý aktivity vidět víc, jiný míň nebo na jiný scéně, než ses v tý době pohyboval.

Pojďme chronologicky na jednotlivé aktivity. Webzin Vinyl Disk Musick jsi založil s jasnou vizí - mapovat/podporovat tuzemskou vinylovou produkci, řekněme formou informování o tom, co vychází. Chybět neměly ani recenze, reporty a rozhovory, opět věnované gramodeskám nebo kapelám, které vinyly vydávají. Zpočátku jsi sršel aktivitou, přidali se i nějací sympatizanti, ale pak se to trochu zaseklo... V poslední době jede webzin na jakýchsi nepravidelných vlnách, chvíli aktivněji, chvíli pomaleji. Čím to? (úsměv)

Berry: Lidský čas je vyměřený, a to nejen v rámci života, ale i v rámci pouhého dne. Ze začátku jsem e-zinu věnoval víceméně vše, dnes po deseti letech ho udržuji naživu, ale v podstatě úplně jinou formou než na startu. Energii a čas věnuji jiným aktivitám a e-zine je momentálně někde v pozadí, nicméně s ním nechci skončit. Přispěvovatelé už víceméně nepíší a já nemám v povaze někoho k něčemu nutit. E-zine je momentálně jakousi platformou ankety Best Czech Vinyl Disk, kterou - přes její časovou náročnost - táhnu stále dál a dál. Nutno dodat, že Vinyl Disk Musick byl koncipován v roce 2006 na referování maximálně o pár desítkách vinylů ročně, které v té době v tuzemsku vycházely. Tím, že se renesance vinylů během 10 let takhle zvrtla, v podstatě vyklidil pole. Při stávajícím množství není v časových možnostech přidávat o každém vyšlém vinylu byť jen krátkou novinku.

Jak jsi se současnou podobou webzinu spokojený? Hledáš třeba nové redaktory, kteří by měli chuť psát o deskách, nebo to necháváš plynout a děláš jen to, co stihneš a co považuješ za nejdůležitější?

Berry: Jsem spokojený, podoba se přizpůsobuje době, rozhodně se plnohodnotně neadaptuje, což je pochopitelně problém, ale člověk se nerozkrájí. Nové redaktory nehledám, občas se zeptám stávajících, ale nechávám to plynout. Třeba zas přijde aktivnější období, anebo ne. Je to jedno. Kdyby nic víc, na webu jsou díky e-zinu kompletní seznamy tuzemských vyšlých gramodesek z let 2006 - 2016. To je podle mého cenný historický či archivní příspěvek a ve výsledku to není málo. A s tímhle jsem e-zine vlastně zakládal - šlo o mapování vydaných vinylů poté, co se tím přestali aktivně zabývat pánové Balák s Kytnarem, jimž vyšla bezkonkurenční kniha Československý rock na gramofonových deskách (1960 - 1998). V podstatě bylo a je snahou e-zinu na jejich činnost samozvaně navázat, byť informace se proti těm jejich omezují na nejnezbytnější.

Z mého pohledu je na Vinyl Disk Musick nejzajímavější pořádání ankety o nej... domácí gramodesku. Považuji to za výborný počin a s radostí vždy hlasuji a pak pročítám výsledky (i seznam hlasujících, protože jich spoustu znám) a říkám si, že je dobře, že se něco takového děje. Ale tu práci s tím spojenou Ti nezávidím...  Nemáš každý rok cukání se na to vykašlat? (úsměv)

Berry: Mám, ale tvrdošíjně odolávám. Letos už přípravnou činnost rovnoměrně rozkládám do celého roku, jinak už bych to pravděpodobně nedal. Dohledat všechny vinyly, získat reálnou podobu jejich obalů, vše sestavit, rozeslat, vyhodnotit, vyhlásit - to jsou stovky a stovky hodin mravenčí práce, která mi ovšem pořád dává smysl.

Když jsme u oné ankety - jak vnímáš postupný nárůst vydávaných gramodesek? Loni se sice trochu snížil počet sedmipalců, ale velkých desek vyšlo skoro sto. Významněji se na počtu začaly podílet mainstreamové labely a kapely, které asi zareagovaly na oblibu tohoto nosiče a zkouší kde co…

Berry: Vnímám to tuhle kriticky a tamhle nadšeně. Vždyť bylo naším ideálem, aby vycházelo co nejvíc desek. Vždyť si můžeme vybrat, které si pořídíme, tak kde je problém? Jasně, oproti roku 2006 devalvoval vinylový formát jako záruka něčeho výjimečného, ale když to budeme mít na paměti, nemůžeme si stěžovat. Mainstremové kapely vydávají na vinylu víceméně poplatně době - kdyby doba diktovala flashky, budou vycházet na flashkách.

V roce 2007 ses pustil do pořádání open air festivalu. První dva ročníky se nazývaly Multicolor Musicca a konaly se na sušickém Santosu, pak došlo k přejmenování a přestěhování - vznikl Magick Musick open air fest... Proč jsi akci přejmenoval a přestěhoval?

Berry: První dva ročníky Multicolor Musicca jsem pořádal s kapelou ASISTAR_T a když se naše cesty rozešly a někdejší duch častými koncerty kdysi aktivní Boudy zároveň slábnul, přesunul jsem podnik na Čermnou. Zároveň se s novým labelem nabízelo udělat festival s variací jeho jména a podporovat jak vlastní, tak kapely s vinylovým formátem na pažbě.

Bouda u Čermné má specifickou polohu a při konání festivalu i atmosféru, na druhou stranu je trochu z ruky, jinak než autem se tam nedá dostat, nebo dá, ale složitě. Není to trochu problém, který může negativně ovlivnit návštěvnost?

Berry: Kam se dneska dostaneš autem, není z ruky. Kdyby se tam nechalo dostat jenom na koních, to by byl opravdovej underground. Samozřejmě, že na návštěvnost prvních dvou ročníků festivalu Multicolor Musicca konaných ještě v Sušici na Santosu Bouda v Čermný nikdy nedosáhla, ale je to jedna z věcí, která mě na celým tom baví - nikdo sem nezavítá náhodou tím, že šel zrovna okolo. Každý, kdo sem přijde či přijede, ví kam směřoval, co může očekávat a co dostane.

Specifikem Magick Musick festu je žánrová všehochuť, oklikou se vlastně vracíme na začátek našeho povídání... Podle čeho kapely na akci vybíráš? Je podmínkou, aby měly vydaný nějaký vinylový nosič?

Berry: Label se pohybuje v žánrech alternative / hard core / metal, kam s trochou bujnější fantazie zařadíš cokoliv. Vybírám podle srdce, aktuálních vinylových desek - kapely, který třeba většina lidí nezná, ale po koncertě s úžasem podpoří frontou na jejich desky. Podmínka vinylového nosiče je samospádem stále víceméně dodržována, ale zvu už i kapely, u kterých tipuju, že na gramodesce brzy vyjdou.

Letos se uskuteční 9. ročník (v součtu s Multicolorem 11.), po letech, kdy akce trvala dva dny, ses vrátil k jednodennímu programu. Byla za tím malá účast na pátečních večerech, nebo složitější logistika, nebo...? Na co bys letos fanoušky pozval, nalákal?

Berry: Jeden a dva dny se různě střídaly, není v tom pravidelnost ani návaznost na účast. Jediným kritériem letošního jednodenního festivalu byl fakt, že loňský dvoudenní mě stál nepochopitelné nervy, kterým se chci letos vyhnout. Další ročník plánuji rovněž jako jednodenní. Ale kdo chce přijet už v pátek, bude vítán. Budeme tam, ubytování a aklimatizace je možná. Návnadou je letos 9 skvělých kapel, super příroda a setkání, který je nějakým způsobem jedinečný a bez kterýho si už hodně lidí start léta nedovede představit. Včetně mě, pochopitelně.

Label Magick Disk Musick vznikl v roce 2008 jako pokračování předchozích vydavatelských aktivit, tak proč nový název?

Berry: Nová etapa, nový název. Nejraději bych udával pod každým vydaným nosičem nový název labelu, ale to by bylo značně matoucí a kontraproduktivní. Tak se snažím často měnit alespoň logo labelu...

Prvním počinem pod MDM byla INSANIA a její „Freud“. Provedení vinylu je nádherné, i každý další počin, o který ses postaral, je vypiplaný do posledního detailu. Na obalech i samotných nosičích si dáváš záležet - což je z hlediska fanoušků potěšitelné. Vede Tě k tomu řekněme obchodní zájem, nebo to děláš v první řadě pro sebe, tak, jak si představuješ provedení nosičů, aby sis je pořídil do své sbírky? S kterým obalem jsi měl největší práci, starosti? A provedení kterého považuješ za nejatraktivnější?

Berry: Obchodní zájem je u mě na posledním místě. Rozpočty dělám ex-post, jinak bych nevydal nikdy nic. V první řadě musí hudební nosič vypadat tak, že když ho spatříš v nabídce, rozklepou se ti ruce, dokud ho nebudeš vlastnit. A toho třasu už se nezbavíš. Největší práci dala v poslední době reedice LP INSANIA - „Trans-Mystic Anarchy“, kde jsme měli k dispozici jen částečná historická data z CD verze a rekonstrukce probíhala velmi náročně. Ale vše se podařilo dotáhnout nadmíru, včetně stříbrné ražby. Nejatraktivnější nosič neoznačím, všech si velmi vážím, stály hodně práce a dalších investic.

Hlavní položky v portfoliu MDM tvoří tři kapely - INSANIA, ASMODEUS a MORTIFILIA. S INSANIÍ jsi začínal, ASMODEUS a MORTIFILIA působí v regionu, kde žiješ. Počítám, že ve všech případech jde hlavně o přátelství, na jehož základě se spolupráce odvíjí. Platí v současné době automaticky, že když jedna z těchhle kapel nachystá nový materiál, přislíbíš vydání, aniž bys třeba slyšel jedinou nahranou skladbu?

Berry: Ano, přátelství je důležitou složkou vztahu mezi vydavatelem a kapelou. S novými tituly to není úplně automatické, ale víme o sobě a informujeme se navzájem, často velmi podrobně, a není výjimkou, že společně pracujeme na podobě od úplně čistého stolu.

MDM byl původně zaměřený čistě na vinyly, ale v poslední době ses pustil i do vydávání CD a vydal na kompaktech novinky MORTIFILIE a ASMODEA. Přitom předešlé nahrávky obou kapel jsi vypustil na vinylech. Proč ta změna?

Berry: Prodej vinylů v tuzemsku není tak růžový, jak se nám snaží média sdělovat. Proto když kapela z větší části neprodá předchozí titul na LP, vyjde další „jen“ jako digipack s tím, že pozdější vydání na vinylu to nevylučuje.

I u CD platí ono tradiční lpění na luxusním balení, v obou případech jde o velkoryse pojaté digipacky. Reflektují fanoušci, kteří si nosiče kupují, že jde o takový hezký artefakt, že dávají své peníze za něco, co dobře vypadá? Máš na toto téma nějaké ohlasy, nebo to moc lidí neřeší, nepochválí?

Berry: Myslím, že částečně reflektují, ale není to pro mě úplně určující. Pokud v dnešní době něco vydávám, prostě to musí vypadat skvěle, musím se dostat na hranici toho, jak nejlépe může dílo vypadat. Mít pocit, že jsem tomu dal všechno. Než udělat nahrávku polovičatě či standardně, to je lepší ji vůbec nedělat.

Často se mluví o dvou zdánlivě antagonistických záležitostech - že dnešní doba nabízí mnohem snazší možnosti propagace, ale zároveň, že kapel a hudebních nosičů na trhu je tolik, že ta propagace ztrácí smysl, lidi se v tom nestačí orientovat a nevěnují tomu pozornost. Jaké máš v tomto směru zkušenosti?

Berry: Ano, je to přesně, jak říkáš. Lidi jsou přeplněný informacema - neví, jak se v nich orientovat a často úplně rezignují. Propagace jako nástroj je sice dostupnější, ale jeho skutečný dosah mizivý. Všechno bylo, je a bohužel bude o penězích, těma zaplatíš jakejkoliv nástroj propagace v jakýkoliv době a když jich není dost, nemáš dosah a nejsi vidět. Vidět je to, kde jsou peníze. A to bude lidi mást, co svět světem stojí. Peníze z labelu dnes opravdu nevygeneruješ, věnuješ-li se vydávání tuzemských kapel bez výraznějšího přesahu za hranice.

Používáš třeba i placenou reklamu v nějakých časopisech, nebo spoléháš na internet, recenze, případně rozhovory s kapelami? Snažíš se v tomto směru oslovit co nejvíce potenciálních recenzentů, nebo si nějak vybíráš? Jak?

Berry: Na placenou reklamu nemám prostředky a tak nějak z principu se jí vyhýbám. Je to svobodnější a blíž undergroundovému duchu, který z principu nechci opustit. Nespoléhám na internet, není samospasitelný, jeho dosah je v rámci celkové reklamy maximálně 20 procent, ale je to levný a někdy účinný způsob, jak rychle předat informaci. Najít v něm mezery, cesty, které ještě nejsou nějakým omylem zpoplatněny. Recenze a rozhovory rovněž nejsou žádnou automatikou, sice se za ně oficiálně neplatí, ale ochota napsat recenzi stojí a padá s konkrétní nahrávkou. Žádný e-zine už nerecenzuje všechno, jako tomu bývalo v minulosti. S nabídkou obesílám většinu aktivních zinů, recenze pak vznikají pouze a jen na konkrétním zájmu konkrétního člověka.

Na scéně se pohybuješ řadu let, hodně jsi toho zažil i udělal... Je něco, co Tě na současném dění štve? A co Tě naopak dokáže nejvíc potěšit? A co Tě pořád žene dopředu?

Berry: Děkuji, snad ještě nekončím, i když tenhle rekapitulační rozhovor tak trochu může působit a přiznávám, že než takhle více vzpomínat, raději vymyslím nějaký krok, jak jít smysluplně dál. Neštve mě nic zásadního, běh jde přirozeně době a vývoji technologií. Přece si nebudeme stěžovat na to, že lidi nekupují hudební nosiče, když to nakonec může být jen zábava nás posledních, které to stále neopustilo, kteří se snaží vzdorovat a odolávat současný digitální době. Těší mě, že mám stále možnost vydávat hudební nosiče a jejich fyzická a duševní krása je to, co mě žene kupředu.

Vinyl Disk Musick zine
Magick Disk Musick label
Magick Musick fest

 

 

 

 

 


Zveřejněno: 04. 06. 2017
Přečteno:
3969 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

04. 06. 2017 10:29 napsal/a Peťan
Super rozhovor...
Parádní počtení z obou stran. Přesně tyto rozhovory mám rád. Díky :)