Nemám rád cirkus! Ten těžký zápach zvířat zavřených v klecích. Ani lesklé oblečky artistů visících na hrazdách u samého stropu šapitó. Stejně tak nevyhledávám okázalé věci snažící se na sebe strhávat pozornost. Ani klauny a jejich nosy, kteří svým laciným způsobem dokážou bavit publikum v hledišti. Vždycky když projíždím kolem takovéhoto stánku laciné zábavy, tak doufám, že už nikdy nebudu muset stát před jeho vstupem. Nakonec se přeci jen čas od času stane, že i já, i když nerad, držím v rukou platnou vstupenku a mé kroky směřují dovnitř. Tam, ač nerad, musím sám sobě připustit, že i tento druh zábavy má své vlastní kouzlo, které si nakonec s docela příjemným pocitem odnáším domů.
Stejně na mě působilo i první setkání s CWEALM. To, že se jedná o one man projekt mě nikterak nepřekvapilo. Pouze bicí nabouchal Jocke Wallgren z AMON AMARTH. Zvláštní obavy jsem měl až poté, co jsem si na propagačním letáku přečetl, že hudba Astraeuse obsahuje mimo melodický black metal i další vlivy, kterými jsou gregoriánské chorály, španělská kytara a především zvuky ponurého cirkusu. Právě s posledně jmenovaným jsem měl vnitřně největší problém.
Album otvírají zvuky zvonečků, díky kterým si pokaždé ihned vzpomenu na knihu To. Přesněji pasáž, kdy je klaun v dešťovém odpadu a láká svou první oběť. Stejně jako ve zmíněné knize je i začátek alba ponurý jako podzimní deštivý týden. Po intru už končí veškerá legrace. Jednotlivé skladby jsou svým způsobem sice zvláštní, pro někoho možná až bizarní. Při prvním poslechu jsem moc nechápal, co chce autor posluchačům přesně sdělit. Všechny kousky mi připadaly jako velký a nesourodý zmatek. Ano občas se vyloupnul zajímavý motiv, ale krom těchto drobných záblesků ve tmě jsem si z poslechu „Odes to No Hereafter“ neodnesl zhola nic. Není se proto čemu divit, že mi trochu déle trvalo, než přehrávač okusil druhou dávku tohoto švédského matroše.
Druhý poslech byl podstatně stravitelnější a už mi nepřipadalo, že by bylo všechno tak černé a zmatené. Ano, základ tvoří černý kov. Takový, jako jej známe ze začátku devadesátých let. Což je sympatické zjištění především pro tradicionalisty. Těm ovšem nebude vonět zbytek hudebních vrstev, které se na tento základ nabalují. Musím se přiznat, že i já jsem při prvních posleších měl tento problém. Nějak mi připadalo, že tyto dvě hudební složky spolu nijak nesouvisejí. Ale s přibývajícími minutami ve společnosti tohoto alba jsem byl stejně tak, jako v cirkusu, několikrát ohromen tím, co dotyčný umělec stvořil. Skladby jsou místy podkreslené klávesami, které občasná volná místa vyplňují zvuky zvonečků a jiných cingrlátek. Některé tyto pasáže znějí až tak znepokojivě, že mám co dělat, abych CD nevypnul. Pokud mám vyzdvihnout hru jednoho hudebního nástroje, tak by to byla určitě kytara. Ta je po celý hrací čas naprosto zásadní. Chvíli chrlí riffy hezky od podlahy, jindy melodicky vibruje, nebo vybrnkává španělské stupnice. Což u elektrické kytary zní trochu děsivě. Když se do tohoto hlomozu více zaposlouchám, tak mám pocit, jako by mi v uších hrál jakýsi bizarní orchestr.
Na této nahrávce vidím jen dvě zásadní chyby. Tou první je produkce alba. Ta by mohla být více vyleštěná. Díky průměrnému zvuku se totiž občas ztrácí některé střípky této barevné mozaiky. Ta druhá je o něco horší. Deska totiž nevyzařuje žádnou atmosféru. Hudba sice evokuje určité pocity a nálady, ale ta hloubka, kvůli které bych se rád vracel pod rozervané šapitó, tu prostě není. Zkoušel jsem nosič protočit na vícero přehrávačích, ale ani to mě nedokázalo zbavit pocitu prázdnoty.
CWEALM, nebo spíš Astraeusovi se sice podařilo najít hudební recept na zajímavé propojení několika hudebních složek. Ale v současné podobě se jedná o zajímavý výtvor, jenž potěší především ty, kteří mají rádi nové obzory, ale ani pro ně nebude tento debut klenotem. Nicméně i já jsem velmi zvědavý, jakým směrem se autor vydá na příštím albu.
Seznam skladeb:
- Saktmörkret
- Pale Maleficence
- Wither, Tainted Crown
- Serpent of Rebirth
- Black Gall (Poisoned Arrows)
- Nidhuggs Hymn
- The Transcendent One
- Kadavret
- Ödesdödens kalk
Čas: 41:07
Sestava:
- Astraeus – kytara, baskytara, klávesy, zpěv
https://www.youtube.com/channel/UCkfH53z2-ce_aZlVMMf3SQQ
https://soundcloud.com/cwealm/tracks
http://www.cwealm.com/
