V nedávné době jsem se zabýval recenzí sólové prvotiny legendárního tlučmistra Davea Lombarda. A protože jsem měl pocit, že než pro řadového posluchače byla stvořena spíše pro hudebníky, respektive bubeníky, poprosil jsem čtveřici tuzemských borců o sdílení jejich názoru. Na šest anketních otázek odpovídají Čepa (FORGOTTEN SILENCE, PAČESS, THE SPLIT), Levi (ORIGIN OF INFINITY), Tom (EXORCIZPHOBIA) a Dominik (REFORE, MÖRGHUUL).
1) Protože naší anketu provádíme v reakci na nedávno vydanou Lombardovu sólovou prvotinu, nelze začít jinak. Jak se ti „Rites Of Percussion“ líbí? (Prosím o vypsání důvodů, proč líbí, nebo ne.)
Ahoj. Prvně moc děkuju, že sis mňa vybral mezi tuto bubenicků smetánku!
Když jsem viděl, že Lombardo vydává album, měl jsem z toho hodně smíšené pocity, nejsu úplně fanoušek takýchto instrumentálních sólových věcí, ale zároveň je pro mňa Lombardo absolutní modla.
Dlůho jsem sa k albu dokopával a po poslechu jsem si akorát utvrdil, že je Lombardo pan bubeník a skladatelský génius. Album na mňa působí hodně atmosféricky, což sa mně líbí, fakt, že jsou to všechno jen bubny, je pecka, jak je to skvěle udělané. Je to hodně složité na poslech (aspoň teda pro mě), dokázal bych si to album představit i jako podklad ve filmu. (úsměv) Vytknůt tomu určitě není co, Dave má volnou ruku a skladatelsky si může dělat co chce, vždyť na co sáhne, se promění ve zlato a já jakožto laik v tomhle stylu hudby jsem se bavil, dost možná taky proto, že právě on je autor. Dám tomu určitě ještě párkrát poslech.
Ovšem fanoušek této muziky se ze mě pořád nestal. (smích)
2) Kdyby se naskytla příležitost a šel bys do nahrávání vlastního alba, vypadalo by zhruba takto, nebo bys volil tradičnější podobu písní?
Volil bych určitě tradičnější podobu. Párkrát jsem nad něčím takým i přemýšlel, že bych si udělal svůj projekt, sem tam ty nápady byly různých žánrů. Bohužel na to nikdy nebyl úplně čas a finance, aby sa to dotáhlo do zdárného konca. Taky jsem párkrát potřeboval kytaru, jenže to mě nikdy nebavilo a su moc líný se na ni zase učit. (úsměv)
3) Zpět k Lombardovi, vzpomeneš na první setkání s mistrovým uměním? Jak na tebe tehdy zapůsobil?
První setkání si vybavuju, když jsem prvně viděl klip „Seasons In The Abyss“ od SLAYER, ten klip i muzika mňa totálně odjebaly a z těch bubnů, co tam krásně sedly, jsem měl husinu. Ovšem nebral jsem to jako zaměření jen na bubeníka, k tomu jsem se dostal až posléze a moc už si nevzpomínám jak. Pozdějc jsem začal sledovat víc videí s Davem, víc sledovat živáky celé kapely a díky tomu sa pro mňa stal velkým vzorem.
4) Který z jeho projektů či kapel tě nejvíc baví? Dokážeš ukázat na nejoblíbenější album?
SLAYER je jistota. Dál jsem byl hodně rád, když SUICIDAL TENDENCIES potvrdili, že právě Dave tam bude bubnovat, to bylo geniální spojení, bohužel to zase nedopadlo. Taky mám rád DEAD CROSS, šílené bicí, kde sa Lombardo očividně vyřádí, šílený Patton za vokálem. Ta kapela je hrozná divočina a všecko k sobě pěkně sedí, tak jak má.
Dodnes se mi ještě líbí kombinace Lombarda s APOCALYPTICŮ, je to komerčnější záležitost, ale to spojení smyčců a jeho bicích mám rád.
5) Kdybys mohl po vzoru PC her uzmout Lombardovi jednu bubenickou vlastnost a vylepšit si s ní vlastní postavu, která by to byla?
Určitě rychlost. (smích)
6) Dává ti nahrávání bubenických sólovek smysl? Máš v této disciplíně oblíbeného interpreta a nahrávku?
Jak už jsem psal výš, tak asi ani ne. Toto byla první zkušenost s něčím takovým a to hlavně kvůli autorovi. Smysl to určitě má, ale já to uplně nedokážu ocenit. Nijak mňa ani nebere, když někdo vyšvihne několikaminutové bubenické nebo kytarové sólo na koncertě, radši si užiju jeho um při songu.
