„Už neuvěřitelných čtyřicet let tvoří jeden z pilířů skupiny Olympic baskytarista Milan Broum. Vlastně už víc než čtyřicet let, protože jeho nástup do kapely se datuje k prosinci 1975. A u této příležitosti vychází v zájmovém nákladu pro fan-club sampler, který právě držíte v ruce,“ naznačuje hlavní kapelní badatel Oldřich Zámostný důvod vzniku netradiční kompilace, kterou přímo on sám vydal a pro kterou sepsal takto uvozené rozsáhlé pojednání.
Stalo se tak na přelomu let 1975 a 1976. Zoufale znějící OLYMPIC tehdy prožíval svou historicky možná nejhorší éru, jeho repertoár hyzdily většinou mizerné popové písně bubeníka Petra Hejduka, ze slavné sestavy šedesátých let zůstalo jen torzo, zatímco baskytaristé Hauser, Korn, Chvalkovský a Petráš se v předešlých letech střídali v až povážlivě rychlých intervalech. Právě v této prachbídné době se náhle objevil ten, který udal následný rockový směr.
Baskytarista Milan Broum měl tehdy za sebou hraní v lokálních souborech SHARKS a MEMBERS či několik záskoků, ale hlavně působení v kapele PERPETUUM MOBILE, s níž se dostal i na turné do Finska. Zde hrál rovněž Slávek Janda, jenž ještě předtím, než stihl založit ABRAXAS, mladého talentovaného basáka nabídl staršímu bratrovi Petru Jandovi, s nímž se prvně střetl 28. 11. 1975. Jak dále praví pečlivý archivář, 18. 12. následoval první rozhlasový přenos, 19. 12. byla pořízena první studiová nahrávka „Pověst o králi“, jež výroční kompilaci logicky otvírá, 9. 1. 1976 proběhl v Plzni první koncert a 19. 3. došlo na první televizní vystoupení, odkud také pochází hypnoticky basovým broukáním otevřené „Jako kluci začli jsme hrát“. Tehdy rozhodně nikdo nemohl tušit, že onen nový baskytarista prožije v kapele historicky druhou nejdelší dobu.
Loni na jaře vydaná kompilace nejenže připomíná výročí 40 let od nástupu Brouma do sestavy, ale hlavně nabízí minimum skladeb, které přímo on nazpíval či složil, případně ty s výrazným basovým vkladem. Vedle několika albových či singlových příspěvků však nechybějí ani dříve nevydané živé nahrávky, které dominují hlavně první polovině disku. Takto se zde objevuje třeba „Vůně benzínu“, „Černá kronika“ či „Laboratoř“, osvěží dobově nepřekvapující „Směs rokenrolů“, s níž kontrastuje netypické „Bloumám“, a dojde také na hosty a sboristkami podepřené „Záření“ z porevoluční verze programu „Prázdniny na Zemi“. Přestože ve většině případů jde o spíše průměrnější písně souboru, právě v těchto snímcích spočívá největší hodnota této edice.
Totéž platí pro živou verzi zde titulní instrumentálky „Sprcha“, jež se později dočkala dalších dvou pokračování. Jenže zatímco dvojka už kdysi vyšla jako bonus jednoho alba, třetí díl je speciálně pro tento sampler nahraná novinka. Přestože zde na kytaru a ukulele hraje Broumův syn a výsledek není nikterak špatný, přece jen už to není zase až taková muzikantská „sprcha“, jak by třeba někdo mohl očekávat. Nadále proto platí, že jednička byla a je nejlepší.
Broum jako zpěvák se poprvé výrazněji projevuje písní „Je to nářez“ a právě tady ukazuje, že jeho vysoko posazený hlas zní trochu podivně a posluchač si na něj musí zvyknout, stejně jako v kratším partu silně basového kousku „To já si jen tak“. Později už zpívá přece jen civilněji a přirozeněji, jak naznačuje svého času nově nahraný klasický „želvovský“ rokenrol „Nebezpečná postava“, případně obě ukázky z ještě relativně nedávných retrokoncertů. Zpomaleně zahraný „Telefon“ sice nefunguje tolik co Mayallovo „Walking On the Sunset“, celá tato fáze disku však představuje příjemný návrat do šedesátých let, bez nichž konání souboru nikdy není úplné.
To vůbec největší překvapení se však skrývá v samém závěru kompilace, kde se bonusově nachází nesmrtelná klasika „Dej mi víc své lásky“, ovšem v naprosto raritní verzi, kterou již roku 1965, tedy velmi krátce po vzniku této písně, nazpíval a tehdy ještě na kytaru nahrál čtrnáctiletý Milan Broum a spolu s ním jeho první spoluhráči Jaroslav Vondrák a Vratislav Chadima. Bez některých nástrojů, když hlavně foukací harmonika hodně chybí, to zní sice naprosto amatérsky, přesto zvukově natolik použitelně, že dnes se tím lze dobře pobavit. Ale vůbec nejpikantnější je poznání, že Broum nahrál hit souboru OLYMPIC deset let předtím, než se stal jeho členem, kdy nemohl tušit, že se jím vůbec někdy stane a že si tuto píseň profesionálně zahraje nesčetněkrát.
Celkově vzato, rok po předchozí kolekci „Ten den“, která byla věnována Petru Hejdukovi, potěšila příznivce jedné z nejstarších rockových kapel na světě další podobně laděná záležitost a dosud stále nevyčerpané archivy slibují, že by se mohlo kompilovat nadále. Letos uplyne 30 let od předčasného odchodu Miroslava Berky, což zní jako možný námět pro další díl.
Seznam skladeb:
- Pověst o králi (1975)
- Jako kluci začli jsme hrát (live 1976)
- Ze života hmyzu (1978)
- Vůně benzínu (live 1978)
- Sprcha (live 1978)
- Směs rokenrolů (live 1979)
- Černá kronika (live 1980)
- Bloumám (live 1981)
- Laboratoř (live 1983)
- Já se oholím (1986)
- Je to nářez (1986)
- Záření (live 1991)
- Sprcha č. 2 (1996)
- To já si jen tak (1996)
- Fata Morgana (1999)
- Vysočanský reggae (1999)
- Nebezpečná postava (2007)
- Telefon (live 2011)
- Walking On the Sunset (live 2011)
- Sprcha č. 3 (2016)
- bonus: Dej mi víc své lásky (live 1965)
Čas: 77:17
Sestava:
- Petr Janda – kytara (1-20), zpěv (1-4, 6-12, 14-16)
- Miroslav Berka – klávesy (1-11)
- Petr Hejduk – bicí (1-9), zpěv (2, 6)
- Milan Broum – baskytara (1-20), zpěv (2, 6, 11, 14, 17-19)
- Jiří Valenta – klávesy (10-20)
- Milan Peroutka – bicí (10-19)
- Martin Vajgl – bicí (20)
hosté:
- Miroslav Mach – kytara (12)
- Ivan Myslikovjan – saxofon (12)
- Jana Baďurová – sbor (12)
- Jana Benetová – sbor (12)
- Jana Feriová – sbor (12)
- Milan Broum ml. – kytara, ukulele (20)
bonus:
- Milan Broum – kytara, zpěv (21)
- Jaroslav Vondrák – kytara, zpěv (21)
- Vratislav Chadima – bicí (21)
