PUSTINA

LP 2016, PHR Records / punk / Česko

Další chvályhodná reedice spatřila světlo světa pod praporem papouška s čírem. Druhá řadovka ŠANOVA „On the shit“ vznikla v roce 1992 a svým způsobem trochu doplatila na dobu, která už komunisty zakazovaným žánrům nepřála; takže na vinyl se nedostalo - nahrávka vyšla jen na CD a MC. Po skoro čtvrtstoletí ale materiál vylisovaný v černých drážkách vychází a tohle znovuvydání je určitě na místě a v mém případě hodně vítáno, protože původní CD ani MC nevlastním. A přiznám se, že jsem „On the shit“ ani neslyšel, v roce 1992 už jsem měl punkové období číslo jedna za sebou... Takže na nahrávku koukám jako na nepospaný list, samozřejmě s výjimkou skladby „Na běžícím pásu“, která se krátce po změně poměrů objevila na kompilaci „Rebelie“.

ŠANOV 1 se dali dohromady pět let před nahráním „On the shit“, první koncert odehráli na podzim 1997. Kapelou postupně prošla řada muzikantů, až se sestava ustálila na triu uvedeném pod recenzí. První album „Konec světa“, které ŠANOV 1 poslali do světa hned v roce 1990, doplatilo na ne zrovna povedený zvuk. To „On the Shit“ zní o poznání lépe, doba pokročila a podmínky pro nahrávání byly ve studiu Ekop v Děčíně o hodně lepší než v ústecké Alfě. Zvuk je opravdu povedený (asi mu pomohl i remastering Marka Bármyho Jánského), nástroje jsou pěkně čitelné, netlučou se a mix je vyvážený.

Muzika ŠANOVA byla už na debutu neotřelá, nedalo se říci, že by pánové někoho cíleně kopírovali, naopak, od počátků si dokázali vytvořit vlastní ksicht, který na druhé desce ještě vylepšili. Vedle skočných rychlých vypalovaček se nacházejí i pomalejší nebo co do tempa proměnlivé skladby, v nichž je vlastně všechno charakteristické - tepající relativně pestře zahrané bicí, výrazně bručící baskytara, kvílející kytara (v řadě pasáží mají ŠANOV skutečně ryze svůj zvuk kytary) a samozřejmě originální zpěv, který by bylo možné označit jako jízlivý či jedovatý.

Hned první song „No fun“ je pro kapelu signifikantní, objevují se v něm všechny výše uvedené atributy, nechybí pasáž ve středním tempu ani úsek rozevlátější, krátká vyhrávka, chytlavý slogan i pokroucené vokály. Melodická kytara se proplétá „Broučkem“, což je další typická práce ŠANOVA, která se lehce vrací v čase, protože připomíná provařenou hitovku „Na běžícím pásu“, jakoby ležérní atmosféru ale drtí ostrý text namířený vůči mocným tohoto světa. Je zajímavé, že čtvrtstoletí stará slova neztrácejí na aktuálnosti, což platí obecně o celém albu. „Hej hou“ mi ve slokách silně evokuje TELEX, jen refrén „hej hou, hej hou, hej hou, zastavte to“ mi přijde trochu lacinější, zato useknutý konec v okamžiku, kdy zpěvák vykřikne „zastavte“ se povedl. Po třech punkovkách následuje první podivný song („Krysy“), který bych označil jako postapokalyptický post punk. Netuším, jestli si text vykládám správně, je totiž spíše abstraktní, podobně jako těžko popsatelná pomalá ponurá muzika, atmosféru zmaru pak dotvářejí znepokojující vokály. Po zmaru (myšleno jako katastrofě, nikoliv hudební, ale popisované v textu a zhudebněné tak, že z toho jde mráz po zádech) následují dvě hardcorové rychlovky, přičemž hudebně se mi líbí obě stejně, po textové stránce mi „Balada o šestnáctileté“, která je plná vulgarismů, přijde jako nejslabší věc alba, protože tyhle plky o lehkých holkách mi obecně nejdou pod nos. I poslední zářez strany A fičí jako vichřice, energie tryská na všechny strany a text je tentokrát v pořádku. (úsměv)

Béčko otevírá čtyřminutová pomalá a znepokojující „balada“ „Šlem“ s naturalistickým textem a variabilními vokály - vedle expresivní polohy se vyskytuje i hlouběji položený vokál, a tahle kombinace do postpunkové nervy drásající muziky parádně zapadá. Jeden z vrcholů nahrávky. „Zlatý voči“ jsou hravější, divoký HC/punk je asi lehce inspirovaný THE EXPOLITED, ale s typickou nadstavbou made in ŠANOV v podobě kytarových hrátek, které v okolním nářezu působí překvapivě, stejně jako parodicky recitovaná část textu, přes níž ještě hlavní vokalista vykřikuje název skladby. „What for“ je asi nejméně atraktivní položka, řekl bych odpověď na anglický zemitější punk, objevují se podobné postupy, které už ke slyšení byly; ale jako oddych před vyvrcholením desky OK, i když stopáž mi přijde lehce přepálená. „Vlastenec“ nemůže nezaujmout slovy, která jako kdyby autor napsal včera. Sonda do české malosti je stále aktuální a stejně znepokojivá jako v době nahrání. Závěr patří hitu „Na běžícím pásu“, který asi netřeba představovat, protože jej všichni znají...

Papouchovy obaly jsou pravidelně tip ťop, i ŠANOV je zabalený chvályhodně. Přebal je asi stejný jako na prvním vydání - jednoduchá grafika, kombinace tří barev, přičemž aby to nebylo jen tak, je černá vylepšená, takže působí jako metalická. Vnitřní příloha je sice pouze jednolistová, ale na texty a pojednání Petra Korála to stačí.

Celkově výborná nahrávka, dodnes po všech směrech aktuální.

Gramodeska vyšla v limitovaném ručně číslovaném nákladu 350 ks.

Reedice - nebodováno.

Seznam skladeb:

  • Strana A:
  1. No fun
  2. Brouček
  3. Hej hou
  4. Krysy
  5. Neverending story
  6. Balada o šestnáctileté
  7. Idioti
  • Strana B:
  1. Šlem
  2. Zlatý voči
  3. What for
  4. Vlastenec
  5. Na běžícím pásu

Čas: cca 38 min.

Sestava:

  • Karel Kalousek - g, voc
  • Radovan Šantrůček - bg, voc
  • Milan Pištěk - dr, voc

http://bandzone.cz/sanov1
www.phr.cz

 


Zveřejněno: 26. 12. 2016
Přečteno:
2811 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

29. 12. 2016 21:06 napsal/a lu
deset
tehdy sem tuhle desku sjížděl furt, a jedu ji dodnes ,neskutečnej náboj 10/10 a PHR diky za reedici už ji doma :)
27. 12. 2016 02:05 napsal/a Petr
...
a problem nebyl v tom že by se tyhle věci nevyplatilo lisovat. Tenkrát v tom roce 90 a více každej jel buď kazety nebo už cd.
27. 12. 2016 02:00 napsal/a Petr
Kult.
9/10