Zase jedna zaprášená kapela se hlásí o slovo. Berounští ATOMIC se do pamětí českých metalheads zapsali především dvěmi demáči "Oběť" a "Nuklearní svět" ještě v době totality a pak dnes již legendárním albem "Nuclear Thrash", které vyšlo u Globusu a dnes je vysoce ceněným sběratelským kouskem. Osobně mám starý československý heavy-thrash metal rád a toto album patří mezi mé oblíbené. ATOMIC od té doby vydali další dvě alba - "Breakpoint" a "Labyrint". Prvně jmenované mě již tolik neoslovuje a "Labyrint" jsem nikdy neslyšel. Nyní se mi do rukou dostalo nové album "Grand Prix", které ATOMIC vydali po dlouhých sedmácti letech...
Ze staré sestavy už zůstal pouze bubeník Martin Bureš a basák Štefan Dolák. Zbylá trojice včetně zpěváka nejslavnější období v řadách ATOMIC nezažila. "Grand Prix" vyšlo tak nějak v utajení, bez výraznější reklamy. CD má obsáhlý booklet s texty a informacemi o kapele i nahrávání. Grafické zpracování obalu je kvalitní, ale v mých očích nijak výrazné ani zajímavé. Alespoň, že font starého loga ATOMIC zůstal.
Album "Grand Prix" nabízí celkem devět skladeb, které odstartuje intro. Nic zdlouhavého, ale ani nijak záživného. Jako by to byla předzvěst, která nás čeká v následujícím poslechu. První skladbou je "Dron". Upřímně, nečekal jsem, že by dnešní ATOMIC valili podobně jako na albu "Nuclear Thrash", ale takovýto odklon jsem opravdu nečekal. ATOMIC produkují nikoliv thrash metal, ale jakýsi zábavový bigbít, říznutý heavy metalem a moderně laděným thrashem. Po muzikantské stránce chlapům nelze co vytýkat. Melodické kytary i kvalitní sóla jsou znamením, že tahle parta nezapomněla hrát. Horší je to s tvořivostí. Každá skladba je neuvěřitelně převídatelná a čertužel i nezáživná. Jednoduše řečeno - rychlejší zábavovka, která mezi současnými thrash metalovými kapelami nemůže obstát. Na druhou stranu, ATOMIC to baví a to je v pořádku. Největší průser pro mě představuje zpěv Jirky Hellera. Jeho barva hlasu i intonace mi absolutně neleze do uší. A ve chvílích, kdy přichází pokus o melodický zpěv (např. ve skladbě "Maulwurf" nebo Gambler"), trhá mi to uši. Podle mého názoru se jedná o největší slabinu celé kapely, kterou nezachrání ani doprovodné vokály.
Ocenit musím snahu o určitou rozmanitost skladeb. Někdy ATOMIC frčí v rychlejším tempu ("Grand Prix"), jindy je skladba postavena na pomalejším či středním tempu a výrazném riffu (např. "Union" či "Nomád"). Taktéž produkce a zvuk alba ze studia FatDog je naprosto v pořádku. Jednotlivé nástroje jsou skvěle čitelné. ATOMIC se také ve svých textech snaží o zpracování různých témat, týkajících se života kolem nás. Ovšem textové poselství velice pokulhává. Text typu "Já jsem ten Tvůj Union, až nás bude milion, zapálíme lampion" mi připomíná skládání básniček ze základní školy, nikoliv text metalové kapely.
Album "Grand Prix" od ATOMIC v mých uších neobstálo. Pánové jsou dnes již někde jinde a žít z odkazu zašlé slávy není jednoduché. Důležité je, že ATOMIC baví hrát a berou to hlavně pro zábavu sobě vlastní. Věřím, že na Berounsku si své fandy najdou, ale na více než regionální přesah album "Grand Prix" jednoduše nemá. Je mi sympatické, že ATOMIC při vydání alba na nic nezapomněli a přišli s nosičem, kterému nic nechybí. Z mé perspektivy však pouze jen fyzicky. Po hudební stránce se jedná o hudbu, ke které si cestu nenajdu asi nikdy...
Seznam skladeb:
- Intro
- Dron
- Grand Prix
- Maulwurf
- Union
- Nomád
- Zůstaň němou
- Gambler
- Jekyll & Hyde
- Anděl spásy
Čas: 34:27
Sestava:
- Štefan Dolák - baskytara
- Martin Bureš - bicí
- Marek Bureš - kytara
- Pavel Marcel - kytara, klávesy
- Jirka Heller - zpěv
