TELEPATIE

DELIRIUM TREMENS, SPEEDWHORE, LAHAR, REPULSOR, RADIATION, ACID FORCE

Oslava 10 let LAHAR v roce 2012 předznamenala pěknou tradici následujících nočních můr poletujících v rytmu (převážně) thrash metalu. Jeden ročník proběhl ve skromnějších podmínkách klubu Pí, ostatní v pěkném prostředí Divadla Pod Čarou, které nabízí velké pódium, dostatek místa pro fanoušky sledující dění pěkně v klidu z povzdálí i spoustu prostoru pro fanoušky skotačící a skákající...

Letošní sestava kapel slibovala mnohé, kromě domácích LAHAR se do jihočeské bašty thrash metalu chystaly samé zahraniční spolky, protože i ty slovenské holt musely hranice přejet. A právě slovenskému duu připadla role otvíračů večera.

Jako první na pódium vylezli ACID FORCE, které jsme viděli na konci srpna v Sušici a těšili se na zopakování energické jízdy. Ale ouha... tentokrát to jaksi skřípalo, a to zvukově. Začátek byl zazděný, z pódia se valily jen bicí a zpěv, kytary utopené, basa neslyšitelná... Naštěstí se zvuk postupně trochu zlepšil, takže mladíci mohli ukázat, že se k tomu umí postavit a nasázeli do poměrně slušně zaplněného sálu svou variaci na melodický energický thrash metal. Půlhodinka, kterou měli ACID FORCE k dispozici, utekla jako nic, v podstatě mě kapela bavila, ale v podvědomí mám sušické vystoupení zafixované jako lepší.

Druzí vyslanci slovenského metalového podzemí jdou na thrash metal od úplně jiného lesa. RADIATION se „zasekli“ před třiceti lety, kdy první kapely začínaly hrát thrash metal, aniž by o tom věděly. (úsměv) Hrály prostě hlasitě, rychle, dnes se říká špinavě, ale klidně by se mohlo říkat humpolácky. Jenže ono to má své kouzlo, muzika ne nepodobná starým DESTRUCTION odsýpala a i když se nedá mluvit o kdovíjaké originalitě, na živo to zabíralo a mně se RADIATION v daném okamžiku líbili víc než předchozí parta - i když z nahrávek to mám naopak.

LAHAR. Možná nejčastěji skloňovaná kapela na těchto stránkách. V posledních zhruba pěti letech určitě. Viděl jsem tuhle družinu v nedávné minulosti opravdu mnohokrát, za mikrofonem napřed s Kloučou, pak s Banánem, aktuálně s Inym. Těžko na adresu LAHAR napsat něco originálního, když už bylo vše vyřčeno... Ve zkratce - není u nás lepší thrash metal, není u nás kapela, která by dokázala tak zbláznit mladíky i skorostarce, aby lezli na pódium a skákali z něj, aniž by řešili, že si můžou (ne)pěkně rozmlátit kebule. Při vší úctě k předchozím kapelám, LAHAR jsou jiná liga. Pestrý thrash plný parádních pasáží má drive, zvuk byl konečně takový, jaký měl být a LAHAR divadelní sál srovnali se zemí. Zazněla většina novějších fláků, namátkou „Neviditelná fronta“, „Stý ze sta“, zazněla spousta starších pecek, namátkou „Řecko“, „Dva hroby“, zazněla i jedna novinka, „Lebky a hnáty“ (snad jsem si název zapamatoval správně) a zazněl i jeden cover, „Ausgebombt“ od SODOM. Skvělá práce!

Po česko-slovenském trojboji se chystal trojboj německo-polský. Druhou polovinu večera zahájila mnichovská skupina SPEEDWHORE, kterou u nás nejspíš znají jen opravdoví hledači podzemních pokladů. Kapela, která koncertuje i v Německu sporadicky, se do Čech vydala vůbec poprvé a vytasila se s prohnilou porcí thrashe okořeněného tu speed, tu prastarým black metalem. Podobně jako RADIATION se hrálo tak nějak jako v první polovině osmdesátých let, zpěvák pak vedle křikořevu používal i dnes zřídka slyšený ječák, který na některé posluchače působil jako rudý kus hadru na rozzuřeného býka, takže se poroučeli ze sálu. Nicméně mě SPEEDWHORE bavili, porce syrového metalu bez jakýchkoliv kudrlinek měla něco do sebe a měla i velmi slušnou odezvu. Myslím, že takovou rotyku si pánové neužívají ani v domácím prostředí.

Při vyslovení termínu DELIRIUM TREMENS zbystří nejen profesionální alkoholici, ale i pamětníci Open Hell Festů. Právě na volyňské akci se německá parta v roce 2003 v Čechách nejspíš objevila poprvé, tehdy s poměrně svéráznou pódiovou prezentací nepostrádající vtip a nadsázku. Svým způsobem to i tentokrát bylo úsměvné, hlavně tedy odění zpěváka, který na sebe navěšel spoustu železa (nábojové pásy, hřeby, holenní „chrániče“...), ale pánové přece jen trochu zestárli a zvážněli a tak už na plechovou kytaru obřích rozměrů nedošlo. Na druhou stranu muzika žádnými novotami dotčená nebyla. DELIRIUM TREMENS se pořád pohybují zhruba v roce 1985 a provozují pra-thrash metal německého ražení. Mně na vystoupení vadily dvě věci - jednak absence druhé kytary, takže muzika působila takovým chudším dojmem, a hlavně jeho přílišná délka. Čtyřicet minut by bylo tak akorát, takřka hodina byla moc... na druhou stranu kdy člověk tyhle bardy zase uvidí, když odehrají tři čtyři koncerty ročně, většinou nepřekvapivě v Německu.

Díky rozumně sestavenému programu, hlavně tedy včasnému začátku akce, se poslední kapela večera dostala na pódium před půlnocí. Polští REPULSOR asi nepatří mezi nejznámější thrashové kapely, ale podle píseckého vystoupení by patřit mohli. Mladíci (hlavně bubeník, který vypadal tak na 18, i když mu je asi o něco víc) se do toho opřeli a spustili zajímavě poskládaný mix agresivního a technického thrash metalu - o technické parádičky se staral kytarista se sedmistrunkou... ani nevím, kdy jsem naposledy viděl kovaného thrashera dráždit víc než šest strun - úsměv). Chytlavé skladby znovu dohnaly publikum k běsnění a skákání z pódia, chvílemi byl počet příznivců na pódiu stejný jako počet muzikantů a ti asi trochu nechápali, co že se to u nás děje... (úsměv) Určitě bylo fajn, že i na poslední kapelu vydrželo početné obecenstvo, osobně jsem čekal, že řady prořídnou, ale všechna čest, lidi byli ve formě a REPULSOR museli dokonce dvakrát přidávat.

Výborná akce skončila zhruba kolem půl jedné, za což míří k pořadatelům dík i pochvala. Spokojenost maximální, nejen s kapelami, ale stejnou měrou i s tím, že se potkala spousta kamarádů, panovala přátelská atmosféra a co je taky důležité, sešlo se zhruba dvě stě lidí, takže akce neskončila v mínusu. Takže se, doufejme, do roka a do dne zase v Písku sejdeme na pořádné thrashmetalové veselici. Nebo za tři dny na brazilském ataku, který v městě nad Otavou obstarají dobře známí WHIPSTRIKER a APOKALYPTIC RAIDS.

 

Fotky: Skalík

Skalíkova galerie

Sykyho galerie

Sykyho videa

ACID FORCE (Video)
https://youtu.be/C-ie5y6EAbs

RADIATION(Video)
https://youtu.be/v-Cq3qjApeU

LAHAR(Video)
https://youtu.be/BeFTIfXIM04

SPEEDWHORE (Video)
https://youtu.be/Atd9HUzxsIE

DELIRIUM TREMENS (Video)
https://youtu.be/ARS2KRQ7auw

REPULSOR (Video)
https://youtu.be/yUGpwyPMNgY


Zveřejněno: 03. 11. 2016
Přečteno:
2781 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

04. 11. 2016 16:23 napsal/a Coornelus
...
Já to nemohl psát, páč na tuhle huudbu jsem ještě moc mladej :-))) Immortal - jakřikám, je to diplomat :-)))
04. 11. 2016 00:21 napsal/a immortal
Á sorry
Jakej diplomat? Jo, fotbalovej to jo, to jsem :-) . A omlouvám se Speedům, jakej název, tak přesně tak šlapali. Jen nechápu Johanovu škatulku prastarý black, asi už té hudbě vůbec nerozumím. U těch SW mi ale ten zpěv přišel takovej,no inu chvilkama působil rušivě,ale libé tóny to byly vo tom žádná.
03. 11. 2016 20:20 napsal/a Karstan
Coornelus
A proč vlastně nepsal report taky \"mladík\" Coornelus? :-) Že by kvůli jeho bolavému koleni? :-) Jinak opravdu parádní akce, díky pořadatelům. A jsem moc rád, že jsme vydrželi až do konce, protože i polští Repulsor šlapali nejméně tak dobře, jako jisté soudružky z E55 :-)
03. 11. 2016 17:18 napsal/a Coornelus
Immortale
Nějak si v tom výčtu zapomněl na \"spíďáky\", ty diplomate jeden :-)))
03. 11. 2016 16:33 napsal/a immortal
Paráda.
Sice jsem nestihl první kapelu, jelikož než jsem dal vale rodinnému krbu u tchána v Horní Plané a přesunul se do Písku uběhla část této výborné akce. Ale thrashovou jízdu jsem si pak vychutnal. Jen něco málo za mou maličkost . Při Radiation si jeden hned na ty staré dobré Destruction vzpomene a už si podupává do rytmu. Kapelu jsem neznal, ale fakt dost dobrý. Lahar - mám štěstí, že se mi tahle aktuálně TOP thrash smečka neoposlouchá. Letos jsme na nich byl podruhé a opět mne to vzalo, jízda, masakr. Delirium, tak tenhle old school prostě miluju, na jejich vystoupení na OHF již sednul prach, ale jízda je to pořád a hlavně výkony mistrů stojí za uznání a poklonu. Poslední omladina z Polska mne až tak nebrala, ale jak píše Johan, skotačilo se až do úplného konce a vyčerpání, tak se asi líbili. Velkej dík pořadatelům a příště zase houšť - thrááásh.