PUSTINA

CD/LP/MC 2016, Morbid Tales Records / rock´n´roll/punk/heavy/speed/thrash/black / Brazílie

Brazilská skupina WHIPSTRIKER je právem považována za typického představitele ryzího undergroundu. Původně projekt Victora Vasconcellose zvaného Whipstriker se časem přetransformoval v regulérní kapelu, v níž se regulérně vystřídalo víc jak tucet muzikantů, což je zhruba poloviční číslo proti počtu nahrávek v přebohaté diskografii kapely, v níž převládají splitka. Letos v červenci ale došlo na třetí dlouhohrající desku a cédéčko, v srpnu i na kazetu, přičemž o vydání se postaralo hned pět labelů. Nám dorazilo CD s logem brazilského vydavatelství Morbid Tales, ale všechna vydání mají na titulce stejný obrázek, který nakreslil Mark Riddick, autor desítek metalových atrworků, a o jeho díle netřeba pochybovat, perokresba k WHIPSTRIKER sedne dokonale. O layout bookletu se postaral Marcelo Gatacci, který rovněž odvedl solidní řemeslo, a k potěšení tuzemských fanoušků zařadil do koláže uprostřed sešitku vedle fotek muzikantů na cestách a z koncertů i plakát z vystoupení v Písku v roce 2014, a že se těch plakátů vešlo jen sedm, svědčí o tom, že se Brazilcům na jihu Čech líbilo (tak si letos 6. listopadu tuhle štaci zopakují).

WHIPSTRIKER jsou staromilci, jejich kořeny tkví hluboko v osmdesátých letech, kdy se nerozlišovalo mezi heavy, speed, thrash či black metalem, kdy kapely mixovaly punk s rock´n´rollem i metalem, kdy nešlo o technickou vyspělost, ale o to vyřádit se a dělat muziku bez kompromisů. A to se WHIPSTRIKER daří i v roce 2016, kdy produkují z dnešního pohledu zastaralou muziku, která si bere z metalu i punku to, co si Vic zrovna usmyslí. Na „Only Filth Will Prevail“ si usmyslel, že nejlepší muzika je neučesaný old school bordel ve stylu starých nahrávek VENOM a MOTÖRHEAD, tu okořeněný kapkou (pra)thrashe, tu heavymetalovým sólem, ale aby to neznělo příliš měkce, vokál je pořád špinavý.

Síla kapel typu WHIPSTRIKER je jednoznačně v malých klubech, kde to umí parádně roztočit, kde je mezi pódiem a fanoušky neznatelná hranice, kde stříká pot na všechny strany a kde se všichni chtějí hlavně vybláznit. K tomu jim poslouží prakticky jakákoliv skladba z novinkového kompletu, všechny totiž valí a přitom nabízí spoustu kytarových vyhrávek a sól, která mě baví i v klidu domova, kde si s úsměvem podupávám a pokyvuju hlavou, jako že takhle to je ono. Jednou z největších hitovek je „Nuclear Metal Blood“, chytlavá šlapavá pecka s parádními riffy, které se zažerou do mozku a těžko je odsud vyhnat. Ale podobnými slovy bych mohl ukázat na dalších pět šest štychů a nemířil bych vedle. Sem tam se sice objeví pasáž, která se mnou nic moc nedělá, hlavně když kapela ubere plyn („Satan´ Slave“ třeba), ale na druhou stranu není album monotónní a i ony skladby ve středních tempech mají smysl, a navíc v nich mnohem lépe vynikne pěkně nazvučená baskytara.

Zvuk je nepřekvapivě syrový, jako kdyby vypadl z roku 1985, ale jiný si k téhle muzice neumím představit. Nahrávalo se ve studiu Tocaya Wild Sound v Riu letos na jaře, o mastering se pak postaral Joel Grind, což dává smysl, protože jej s Victorem pojí nejen vášeň pro neurvalou muziku, ale nejspíš i přátelství, protože na jednom živáku TOXIC HOLOCAUST se Vic objevil v sestavě Joelovy kapely.

Seznam skladeb:

  1. Waiting for the Doomsday
  2. Satan´ Slave
  3. Nuclear Metal Blood
  4. Electric Bloodbath
  5. Flames of Hate
  6. Flag of Cruelty
  7. Armless Dance
  8. Death Vigilance
  9. Armageddon Delight

Čas: 28:24

Sestava:

  • Vic - guitars, bass and vocals
  • Hugo - drums
  • Leo - lead guitars

www.facebook.com/whipstriker
www.whipstriker.bandcamp.com
www.morbidtales-records.loja2.com.br

 


Zveřejněno: 03. 10. 2016
Přečteno:
2792 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář