Vaše nové album „VooDoo“ je venku od května letošního roku, tudíž předpokládám, že taková ta první vlna promo aktivit a rovněž zájmu o CD ze strany fanoušků už je za vámi, takže můžeme malinko bilancovat. Jak tedy nahrávku hodnotí recenzenti a jak běžní fanoušci? Našel se například někdo, kdo by třeba novinku vyloženě nezkousnul? (úsměv)
Ahoj Michale, předně bych chtěl pozdravit všechny čtenáře a poděkovat Ti za nabídku k rozhovoru. Ohlasy na album jsou jak ze strany recenzentů, tak běžných fanoušků velmi pozitivní. Někteří jej dokonce hodnotí jako české album roku v daném žánru, což nás opravdu těší. Když jsme CD pouštěli ven, vůbec jsme netušili, jaké reakce na něj budou a po pravdě řečeno nám to bylo úplně jedno, protože my jsme s výsledkem spokojení a to je pro nás nejdůležitější. Kapela si již za ty roky působení na scéně vysloužila nějakou nálepku, která zcela neodpovídá obsahu nové desky. Najdeš na ní pro SAGITTARI typické speedové skladby, ale nově i postupy vycházející z tanečních žánrů, hodně elektronických samplů, místy až core riffy a tak různě, přičemž vše do sebe hezky zapadá.
Můžeme pro zajímavost uvést i nějaké konkrétní číslo, co se týče prodeje desky?
Přesné číslo bohužel nevím. Album vyšlo v nákladu cca 550 kusů a tuším, že nám doma zbývá přibližně polovina.
Předpokládám, že většinu z této cifry si rozebrali domácí fandové, ale určitě je zde nějaký zájem i ze strany zahraničních fans.
Předpokládáš správně. (úsměv) Mimo fanoušky z ČR jsme posílali desku několika fandům na Slovensko, po jednom kousku do Polska, Německa a Holandska. Co je zajímavé, tak přišla objednávka hned na 30 alb do Japonska a nedávno jsme řešili Kanadu.
CD vyšlo vlastním nákladem. Zkoušeli jste s tímto materiálem oslovit nějaké vydavatelské firmy nebo bylo předem dané, že se o emisi „Voodoo“ postaráte svými vlastními silami?
My jsme od začátku věděli, že se o album „VooDoo“ postaráme sami a o žádné jednání s vydavatelskými firmami jsme se ani nepokoušeli. Za ty roky v různých kapelách vím, že ti nikdo nenabídne podmínky, které by byly pro kapelu výhodné. A proč by to také někdo dělal, když jsou prodeje CD obecně tak mizerné.
Dá se říct, jak dlouho jste vlastně pracovali na skladbách pro nové album a posléze i na veškerých věcech spojených s jeho vydáním?
Tady bych se vrátil ke svému příchodu do SAGITTARI. Jsou tomu přibližně čtyři roky, tehdy kapela akorát vydala album „Albert Fish“. Bylo to velice zajímavé období z toho důvodu, že jsme vlastně dva roky jen hráli a nic neřešili. Samozřejmě tu byly nějaké změny na postu bubeníka, ale najednou po dvou letech jsme si uvědomili, že by bylo potřeba začít něco dělat. (úsměv) Já tou dobou státnicoval a do toho ještě odjel dvě měsíční tour po Evropě s jinou kapelou + dalších asi 30 koncertů po ČR, proto mi to tak ani nepřišlo. Celkově jsme na albu „VooDoo“ pracovali rok a půl. Takže jak jsi odhadoval v recenzi, že dalšího CD se dočkáme v roce 2020 (úsměv), mohli bychom to stihnout i dříve.
Na nahrávce máte i několik hostů. Můžeš o nich zmínit pár slov a zároveň říci, jaký byl jejich přínos pro výsledné znění nahrávky?
Teď bych se nejraději mrknul do bookletu CD, abych na někoho nezapomněl. (úsměv) Na albu nám hostuje Vojtěch Šimoník ze skupiny EAGLEHEART a to jako sborista ve dvou skladbách. Byl jsem na něj zvědavý, protože jej z nám z písní jeho kapely a mám k němu velký respekt. Druhým sboristou je Martin Šob, ten nazpíval vokály do skladeb „Kanibalové“ a „Viking“. Nahrávali jsme je u mě doma, takže atmosféra byla pohodová, proběhla nějaká pivka a večer párty ve sklípku. Stali se z nás dobří kamarádi. Třetí zpěvák, který se podílel na písni „Sudba“, je Roman „Izzi“ Izaiáš ze skupiny DOGA. Hráli jsme s nimi dvě akce vloni na podzim a právě tehdy jsme se na jeho účasti domluvili. Vážíme si, že naši nabídku přijal a následně si na nás udělal čas. Posledním hostem je Antonín Charvát, můj virtuální kamarád z dob účinkování v kapele INNOCENS a pro mě jeden z nejlepších současných skladatelů symfonické hudby, který se postaral o aranže ve skladbě „Čarokrásná“.
Máte v plánu pořízení videoklipu k některé z nových písní?
Plánů by bylo plno. Pořízení videoklipu bereme jako jednu z věcí, které bychom již nutně potřebovali. Jsme snad jediná kapela, která má třetí album a žádný videoklip. Ten bude, až si na něj vyděláme, ale vzhledem k tomu, že je v pořadí ještě několik jiných nákladných věcí, neodhadnu si říci, kdy to bude. V současné době jsme v situaci, kdy jsme si schopni vydělat přibližně na polovinu výdajů.
Pojďme dál. Ty sám už nejsi ve skupině úplným nováčkem, přesto se v případě nahrávání aktuálního CD jednalo o Tvůj debut v sestavě SAGITTARI. Mohl bys v krátkosti popsat své pocity z pobytu ve studiu Sonidos?
Pocity jsou pozitivní, studio Sonidos můžeme vřele doporučit. S mým nahráváním je to trošku složitější, protože jsem kytary nahrával doma, vyjma písní "Tvář pod hladinou" a "Neandrtálci". Stejně tak jsme u mě nabírali baskytaru, a sbory do mnoha písní. "Čarokrásnou" jsem natáčel mimo studio celou. I tak jsem trávil v Sonidosu hodně času, když se nahrávaly hlavní zpěvy, bicí a při mixu a masteringu.
Rozhodně nesmíme zapomenout zmínit, že jsi na albu coby skladatel dostal hodně velký prostor. Byl jsi při psaní skladeb nějak omezen dosavadním stylovým zaměřením kapely nebo jsi měl od dříve prakticky dominantního autora, zpěváka Ivoše Mazourka, tak říkajíc volnou ruku?
Původně jsem neměl ambice napsat víc jak polovinu alba, ale když se stal Ivoš otcem, bylo jasné, že bude muset zabrat někdo jiný. Dalo by se říci, že jsem volnou ruku opravdu měl. Rád si dělám, co chci, a pokud se mi něco líbí, je mi jedno, zda překračuji hranice žánru nebo ne. Nemám rád, když se interpret snaží za každou cenu někomu zavděčit nebo se držet zavedených postupů. Hudbu vnímám jako prostředek k odpočinku, dostávám ze sebe kladné i záporné emoce a jakýkoliv progres při tvorbě mě činí šťastným. S Ivošem se vzájemně respektujeme a snažíme se jeden druhému vyjít vstříc tak, aby byl autor se svojí písní ve výsledku spokojený.
I díky předchozí otázce mě napadlo se zeptat, jaká vlastně byla Tvoje cesta do SAGITTARI, jelikož před tím jsi působil v hudebně poměrně odlišných seskupeních, jmenovat můžu DYING PASSION nebo INNOCENS, případně i TITANIC.
Má cesta byla složitá, kluk z vesnice, který neměl s kým hrát. Začal jsem v zábavové kapele, ve které nikdo neměl chuť se posunout, něco tvořit. Náhodou jsem našel inzerát, že INNOCENS hledají kytaristu a pak se otevřely dveře dál. Po odchodu z INNOCENS jsem do týdne dostal nabídku od DYING PASSION, na které dodnes moc rád vzpomínám. Další nabídka, která mě trochu zaskočila, přišla od kapely TITANIC. Tato kapitola byla také zajímavá a nastartovala legendu k velmi vydařenému comebacku, především sjednocením původních členů, k němuž by možná nedošlo, kdybych tehdy přijal nabídku KREYSONU, ale to už by těch přestupů bylo trochu moc. Ivoš se mi ozval v době, kdy jsem měl největší chuť celé to hudební snažení zabalit a jsem za to rád. Atmosféra v kapele je přátelská a to je nejvíc.
Je pro Tebe osobně současná hudební tvář skupiny naprosto vyhovující nebo se budeš v budoucnosti pokoušet posunout ji zase někam dál?
Svazek se SAGITTARI bude nejspíš věčný. Se současnou tváří jsme nyní spokojeni a předpokládám, že se další alba ponesou v podobném duchu jako deska „VooDoo“. S tím „posouváním se dál“..., nevím, kam by se tady v ČR dalo posunout. Na novém albu disponujeme materiálem, který se, dle mého skromného úsudku, řadí mezi českou špičku a jestli předčí CD nejznámějších českých metalových skupin, je na posouzení posluchačů. Takže pokud bych rád, aby se něco někam posouvalo, tak jedině obraz kapely v očích metalových fanoušků a pořadatelů akcí. Už jsem někde zmiňoval, že mě fascinují taneční hudební styly a víc jak hraní na kytaru, mě baví hra na klávesy, objevování nových zvuků apod. Nicméně bych nerad nějak výrazně ovlivňoval tvář kapely, to by kluci museli vyloženě chtít. Takže zvažuji nějaký drum 'n' bass projekt ve kterém bych uspokojil své elektronické touhy a do SAGITTARI přispíval více metalovými nápady. Dále jsem přislíbil pomoc s materiálem na desku jednomu velmi talentovanému muzikálovému zpěvákovi, takže toho mám nyní dost.
Už zanedlouho vyrazíte na podzimní turné na podporu nové desky. Prozraď nám, na co se fandové, kteří tyhle akce navštíví, mohou těšit, ať už co se týče například playlistu nebo pódiové prezentace.
Pro „VooDoo Tour“ jsme připravili novou pódiovou prezentaci ve stylu obalu desky. Na rozdíl od festivalů zazní na každém koncertu většina skladeb z nového alba + výběr z desek předešlých v časovém rozsahu kolem hodiny a půl. Každý fanoušek, který nás na tour podpoří svou návštěvou, bude mít možnost odnést si naše alba za zvýhodněnou cenu. (úsměv) Věříme, že to bude vždy skvělá párty a těšíme se na každého, kdo se chystá přijít.
Jak časově a organizačně náročné pro vás bylo uspořádání turné tohoto rozsahu?
Na tuto otázku by uměl asi nejlépe odpovědět Ivoš, podle mě na turné pracuje něco kolem dvou měsíců. On se stará skoro o vše v tomto směru - sponzoři, reklama, návrhy plakátů, letáků, bannerů pro weby a spoustu dalších věcí, které si my ostatní ani nedokážeme představit.
Jako parťáky jste si pro tour zvolili brněnskou partu INFINITY. Z jakého důvodu padla volba právě na ně?
Ta volba byla celkem jasná. Kluci z INFINITY dříve hráli s Ivošem a Milanem Mazourkovými v zábavové skupině STORM. Já jsem hrál před lety v další zábavovce s jejich bubeníkem, takže se známe dlouho. Navíc INFINITY nyní pracují na novém albu a podle skladby, kterou vypustili ven („Večírek“), to vypadá, že bychom se mohli dočkat dalšího kvalitního, česky zpívaného alba.
Po naší republice je celá spousta klubů, případně kulturáků, které ovšem ne vždy nabízí pro kapely adekvátní podmínky a servis. Podle čeho si vy sami volíte místa, na kterých vystupujete? Jste už po těch letech na scéně v pozici, že si můžete z nabídek na hraní vybírat?
V takové pozici zatím nejsme, ač by to tak mohlo vypadat. Nicméně již odmítáme hrát akce, které by nám sotva pokryly náklady. Bohužel jsou u nás kapely ochotné hrát takřka zadarmo nebo platit klubu za možnost zahrát si v něm, popřípadě zaplatit slavnějším kapelám za předskakování s vidinou velkého zviditelnění se, kterého se však dočkají jen výjimečně.
Vím, že je to asi hodně předčasné a že se teď určitě zabýváte přípravami na nadcházející koncerty, ale přesto se zeptám, jaké jsou vaše další plány, konkrétně tedy pro rok 2017?
Pokud půjde vše podle plánu, začneme pracovat na novém albu. Dále plánujeme nový merch, ale především bychom se rádi ukázali na více festivalech, než tomu bylo letos. Uvidíme, kolik nabídek se nám dostane.
Michale, díky moc za Tvé odpovědi a přeju, ať se vám plány podaří naplnit.