PUSTINA

CD 2016, Citadela Records / heavy rock / Česko

Vilém Čok se sice poslední dobou prezentuje postoji, jež v názorově rozdělené společnosti nemusejí vonět všem, ani jeho kolegům z jisté legendární skupiny, leč pro jednou a v souladu s názvem jedné z písní vem to čert a věnujme se hlavně samotné nahrávce.

Čtvrté řadové album pod hlavičkou kapely BYPASS oproti většině z předchozích nezačíná žádným trapným mluveným proslovem, jenž si hlavní protagonista tentokrát naštěstí odpustil, nicméně když se úvodní píseň „Čáry máry“ rozjede opakovaně halekanou výzvou „připrav se na rockovou jízdu“ a „začíná show, rocková show“, pocitů určitého studu se lze zbavit jen velmi těžko. Jde o takové to typicky okázalé rockerství za každou cenu, které mu nepochybně lze věřit, jen ten cirkusový způsob podání se nemusí zamlouvat každému. Zvláště když si mnohý rockový posluchač dokáže představit i mnohem větší palbu, než jaká v této písni reálně přichází.

Naštěstí vzápětí následuje titulní pecka „Zbožňuju tvou buchtu“, znějící coby téměř punkově rozjetá jízda, v níž překvapí nečekaná jazzová vsuvka a popřípadě zaujme i textový dvojsmysl. Starší časy připomíná také další vcelku zdařilá píseň „Makám jako kráva“, kde jedovaté zvolání fuck off Unie, fuck off systém“ naznačuje odvahu vyřknout ostřejší názor, ale přitom kontrastuje s možná zbytečně vypípaným zas je to píči“. Coby odrazový můstek k následnému fórku, že to řekne na plnou hubu a vyjde z toho „zas je to v číči“, se to dá pochopit, jenže v době, kdy dosti ostrých výrazů se nebojí ani popíkáři z CHINASKI, to působí poněkud prapodivně.

Rozhodně k tomu lepšímu lze zařadit také hardrockově zatěžkaný druhý díl písně „Láska je zbraň“, navazující na hudebně odlišný stejnojmenný song z bezejmenného alba z roku 1996. Úderný slogan „láska je zbraň, když mozek stěhuje se do kalhot“ je podepřen neméně razantní muzikou, jíž se však album částečně vyčerpává. Následující a většinou pomalejší či méně energické písně žel sklouzávají pod hladinu průměru. Znějí nenápaditě, rozplizle, jsou křečovité hudebně i textově a místy je srážejí i hodně zoufalé sborové zpěvy „hů hů hů“ či „hej hej hej“.

Znatelné oživení přináší teprve až nesmrtelná výběrovská klasika „Na václavskym Václaváku“, zde tentokrát v lehce ostřejší a pozměněné „Motofoko verzion“. Stále skvělá, strhující a nepřekonatelná palba, jež se nikdy neomrzí, a jednoznačně životní song či trumfové eso, které jeho autor i interpret v jedné osobě už nikdy nepřebije, ale nadále z něj může těžit.

Na závěr pak přicházejí „Zástupy zástupů“, které se v textu mění kupříkladu na „zástupy běženců“. Zásadně se tvářící sdělení reflektuje právě ono tolik ožehavé aktuální téma a je na každém příjemci, jak k tomuto textu přistoupí, lze však připustit, že coby osobní manifest píseň rozhodně nepostrádá jistou výpovědní působivost a v rámci alba patří k těm silnějším.

V žádnym případě není nic lepšího než je žena. Teda až na hudbu,“ konstatuje Vilém Čok. Přestože v jeho tvorbě už není tolik energie jako kdysi, podařilo se mu připravit docela tvrdé album, tradičně rozkročené kdesi uprostřed mezi mainstreamovým rockem a hard and heavy scénou. Není to špatné, pár solidních písní se najde a frontmanův rozevlátý zpěv se nadále opírá o jeho trvale osobitý tvůrčí rukopis, ale ve starších časech formací NOVÁ RŮŽE nebo DELIRIUM bývalo přece jen lépe. A to mimo jiné i po instrumentální stránce, protože na zkušené mistry svých nástrojů kalibru Roškaňuka, Jelínka či Höniga momentální sestava zcela zjevně nestačí.

Ono stačí jen prolistovat graficky ten předpotopní booklet, vypadající jako vylovený z devadesátých let, a je jasné, že tradiční český rock žije hlavně z minulosti.

Seznam skladeb:

  1. Čáry máry
  2. Zbožňuju tvou buchtu
  3. Makám jako kráva
  4. Láska je zbraň (part 2)
  5. Zázrak
  6. Nám živým
  7. Vem to čert
  8. Já jsem já
  9. Na václavskym Václaváku (Motofoko verzion)
  10. Zástupy zástupů

Čas: 39:47

Sestava:

  • Vilém Čok – zpěv, sbory
  • Pavel Dvořák – kytara, sbory
  • Milan Libich – baskytara, sbory
  • Tomáš Stloukal – bicí, sbory
  • host – Kamil Opršal – klávesy

www.vilemcok.cz

 

 

 


Zveřejněno: 13. 07. 2016
Přečteno:
2854 x
Hodnocení autora:
5 / 10

Autor: Oliva | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář