DEAD CARNAGE / SOUL MASSACRE – The Only Thing I Ever Wanted Was to Kill the God / 1000 Ways to Die

Člověk míní, a Satan mění. V únorovém vydání magazínu Pařát mělo v rámci tradiční CD přílohy dojít původně na jinou kapelu, ale nakonec díky okolnostem dostaly příležitost partičky hned dvě, a to v podobě společného splitka. Obě mají společné místo původu (Havířov) a také to, že zaznamenaný materiál vydala každá ve vlastních silách už v loňském roce, takže narychlo zrealizovaná spolupráce s Pařátem je jistě vítaným bonusem navíc, díky němuž se jejich tvorba dostane k daleko většímu počtu lidí.

První z nich, tlupa zvaná DEAD CARNAGE, vypustila své EP „The Only Thing I Ever Wanted Was to Kill the God“ mezi fans v polovině loňského roku, a i když se jedná o první nahrávku této severomoravské kapely, hlavní aktéři nejsou na scéně žádnými nováčky. Zakladatel Milhaus je znám především ze svého působení v DISFIGURED CORPSE, BLOODY OBSSESSION a taktéž v G.O.R.E., s nimiž je personálně spojen i basák Č.I.D.A.R., kytarista Yabback drtí struny v ANTIGOD a znají ho též příznivci EUTHANASIE, no a Ference (DISFIGURED CORPSE, ANTIGOD, PERIFERIC) asi také netřeba blíže představovat. Už dle názvu kapely lze snadno odhadnout, v jakémže žánrovém teritoriu se budeme rochnit. Jak praví samotní aktéři, old school death metal, a to se vším všudy a pořádně. Tudíž kov smrti klasického střihu, v tradičním podání od názvu, loga, textů až po samotnou hudbu. Matroš čítající 6 skladeb (včetně intra) zemitého nářezu vznikl v jablunkovském GM Studiu, zvuk je naprosto vyhovující hudebnímu výrazu kapely, který potěší všechny staroškolsky zaměřené posluchače, jenž mají v oblibě tradicionalisty typu GRAVE, BOLT THROWER a mnoho dalších podobně zaměřených. Stylově dobře odvedená práce, muzika hrána lidmi ctící syrové death metalové kořeny pro fanoušky stejně „postižené“, nic víc, nic míň. Třešničkou na žánrově uceleném dortu je poslední song „Resurrection of Satan“, který byl původně určen k jiným záměrům, což lze snadno odvodit z bookletu, a vyvolává svým vyzněním vzpomínku na jistou neurčitě (ne)fungující legendu tuzemského podzemí. Celkově slyším celé EP jako slušný rozjezd a jsem zvědavý na chystané plnohodnotné album.

Druhá banda tohoto split CD oklepává kosu poněkud jiným způsobem. Sluší se říct, že i v line-upu SOUL MASSACRE najdeme taktéž ostřílené kozáky, kteří už mají něco odehrané a dost toho pamatují ze svých účinkování v kapelách HYPNOTIC SCENERY, ILL CROW či GALACTIC INDUSTRY. Na rozdíl od výše probíraných kolegů jejich uchopení death metalu není tak ortodoxní a je patrná snaha prosadit do své tvorby více melodiky a méně sevřenosti. Což je záměr jistě chvályhodný, ale i obtížný, protože míra úspěchu záleží na skladatelském a kompozičním umu, a pokus o širší výrazivo vyžaduje opravdu dobré nápady. Na EP „1000 Ways to Die“, které SOUL MASSACRE nahráli v dubnu 2015 ve studiu Hard Café Karviná, se některé takové dají najít (líbí se mi třeba finále „Walking Death Factory“), registruji však i momenty, které mi pod kůži moc nejdou. Některé pasáže mi přijdou poněkud roztahané, méně záživné, a místy nahrávce chybí větší koule. Jsem si samozřejmě vědom, že kapela je ve svých začátcích, a jak sama proklamuje, nahrávku si pořídili hlavně pro vlastní potřeby, aby věděli, jak vše vyzní a vyprofilovali budoucí znění. Dvojité ostří spatřuji i ve zpěvačce Niki, která sice disponuje uměním hrubě zařvat, ale i kvalitní growl je umění, ke kterému je potřeba krom fyzických předpokladů (ženské mají prostě od přírody ty hlasivky jiné) i jisté zkušenosti z práce s hlasem a hrdlem. Nejvíce se mi vokál drsné slečny líbí paradoxně ve řvaných pasážích, growling mi zde moc nesedí, a boha jeho, co ten výkřik ve skladbě „Psychopath“? :-) Mimochodem, právě tento track se mi jinak zamlouvá nejvíc a dává jasně najevo, že SOUL MASSACRE ambice mají, a když na sobě ještě více zamakají, plánovaný debut by nemusel být marný. Jen je potřeba si uvědomit, že ucho posluchače je v dnešní době už rozmlsané a podobných kapel jsou mraky, tudíž k vystoupení z řady průměrných nestačí jen nadšení a zápal. Ale jak jistě samotní SOUL MASSCRE vědí, vše chce svůj čas, a hlavně hrát a hrát.

Nedělím hudbu na „naši“ a zahraniční, nehodnotím podle toho, odkud kdo pochází a v jakých podmínkách skládá, nahrává, jaké má finanční možnosti apod. Důležitý je konečný výsledek a možnost srovnání v rámci celé scény, nejen té domácí. Tady asi obě smečky tuší, že na první ligu to ještě není, ale jak už zaznělo, obě kapely se teprve rozjíždějí, a co zatím není, může být. Ve finálním hodnocení započítávám i plusové body samotnému Pařátu za pohotové vyplnění neplánované mezery v edičním plánu magazínu a poskytnutí šance k prezentaci spolkům, jenž by se k uším tolika posluchačů jinak tak brzy asi nedostaly a je už jen na nich, jak tuto výhodu využijí.

Seznam skladeb:

• DEAD CARNAGE:

1. The Only Thing I Ever Wanted Was to Kill the God (intro)
2. Death
3. Scream of Darkness
4. Path of Emptiness
5. Damned Slavery
6. Resurrection of Satan (tribute to the DISFIGURED CORPSE band)

• SOUL MASSACRE:

1. Walking Death Factory
2. Psychopath
3. Soul Scroll
4. 1000 Ways to Die

Čas: 34:24

Sestavy:

DEAD CARNAGE:

• Joshua – zpěv
• Milhaus – kytara
• Yabback – kytara
• Č.I.D.A.R – basa
• Ferenc – bicí

SOUL MASSACRE:

• Niki – zpěv
• Martin – kytara
• Vladimír – kytara
• Tomáš – basa
• Kuba – bicí

ROZHOVOR DEAD CARNAGE

ROZHOVOR SOUL MASSACRE

http://bandzone.cz/deadcarnage
http://www.deadcarnage.cz/
https://www.facebook.com/deadcarnage/

http://bandzone.cz/soulmassacre
http://soulmassacre.com/
https://soundcloud.com/soulmassacre
https://www.facebook.com/Soul-Massacre-533184310117267/
https://www.reverbnation.com/soulmassacre

http://www.paratmagazine.com/
https://www.facebook.com/ParatMagazine/?fref=ts