Nejbližší koncerty
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
  • 08. 04. 2024Pestilence se vrací do Ostravy! Tentokrát je doprovodí Ca...
TELEPATIE VI

Ian Fraser \"Lemmy\" Kilmister, 24.12. 1945 - 28.12. 2015

Je ráno, 29. prosince 2015 a jediné co dnes budu mít na starosti, je cesta do Písku na tradiční předsilvestrovskou pijatiku s kamarády. Na to, že mám volno, se budím nezvykle brzy. Krátce před osmou mi přijde od kamaráda SMS. Mžourám a téměř okamžitě zapínám notebook, abych se přesvědčil, že jde o omyl. Jenže tentokrát je vše tvrdá realita. Facebook a všechny hudební servery jsou plné zpráv o smrti LEMMYHO KILMISTERA

Co si pamatuji, tak LEMMYHO jsem poprvé slyšel někdy ve 12 u táty na jakési „best of“ kazetě, kde kromě MOTÖRHEAD byly kapely jako RAMONES nebo SEX PISTOLS. Táta měl rád hard rock a heavy metal a tento „falešný punk rock“ mi k němu zkrátka nešel. Na té kazetě byl největší hit „Ace of Spades“ a i mně se tehdy zdálo, že ten chlap za mikrofonem prostě neumí zpívat (úsměv). Uběhl nějaký čas a v době, kdy jsem měl své období punku, vzpomněl jsem si na tátovu kazetu. Nakonec mi ji našel a dával se slovy „Kromě MOTÖRHEAD tam stojí všechno za hovno“. Nebyla to pravda, já mám starej punk rock hodně rád, ale „Ace of Spades“ mně tehdy učarovala natolik, že jsem jí přehrával stále dokola a ostatní kapely jsem nevnímal. Vždy se mi líbil ten heavy zvuk, punkový feeling a u jiných skladeb MOTÖRHEAD bluesové melodie. Přesně jak zpívají ARAKAIN v jedné ze svých dávných skladeb: „Večer hned magneťák pouštím, bezzubej Lemmy chroptí Overkill, kdo tohle slyšel, ten mě pochopil….“. Táta si hned všiml, že jsem se chytil stébla a dal mi ještě dvě zbývající kazety MOTÖRHEAD, které mě okamžitě dostaly – „Overkill“ a „1916“. Přes tyto nahrávky se utvořila moje láska k MOTÖRHEAD.

Navíc jako čtrnáctiletému se mi neskutečně líbila LEMMYHO image drsňáka. Hltal jsem všechny fotky, na kterých je LEMMY v obležení polonahých žen, s flaškou Jacka Danielse po ruce a v úhledné a vyžehlené uniformě. A vždy se vší vážností působil jako ikona. Ikona rock´n´rollu, rocku, metalu a vlastně i punku. Líbilo se mi jeho charisma, on byl zosobnění rock´n´rollu. A přiznávám, že mi imponuje dodnes. Jako malej jsem rád zpíval u táboráku a ani ve škole mi to nevadilo. Nikdy jsem ale neměl rád koledy. A když jsem v jednom z dokumentů o LEMMYM zjistil, že se tento chlapík narodil na Štědrý den, od roku 2005 u nás na Vánoce nehrálo nic jiného, než MOTORÁČI. Hltal jsem každou nahrávku MOTÖRHEAD a slyšel jsem jí nesčetněkrát. Tahle kapela nikdy nenahrála slabé album a i s přibývajícím věkem měla parádní zářezy. Vybrat TOP desky není jednoduché, ale zcela určitě se mezi ně řadí „Overkill“, „Ace of Spades“, „Iron Fist“ a „1916“. Jeden z prvních vinylů, který jsem koupil, bylo právě „Ace of Spades“. Slibuji, že si na vinylu doplním komplet diskografii. Nejsem úplnej fanda živáků, ale MOTÖRHEAD byli jednou z mála kapel, u kterých jsem je měl rád. „No Sleep ´till Hammersmith“ jsem slyšel snad tisíckrát, podobně jako následující perfektní video záznamy. Časem jsem si našel cestu i k LEMMYHO první kapele HAWKWIND nebo třeba k projektu PROBOT, který bych si bez LEMMYHO účasti nikdy nepustil. Jo, a taky mě LEMMY naučil pít Jacka Danielse. Sice ne přímo, ale mně se vždy líbila ta nádherná etiketa. V době, kdy jsme byli rádi, že s kamarády nakoupíme několik lahváčů nebo rum, bylo tak drahý pití snem. Jednou nám ale flaška Jacka přistála po nějaké oslavě doma na stole a já neodolal. Jsem pivař, ale můj nejoblíbenější alkohol je Jack. Paradox…

LEMMYHO jsem měl možnost vidět celkem třikrát naživo. Poprvé to bylo v roce 2007 na Masters of Rock festivalu ve Vizovicích. Na tento agro festival bych nikdy nejel, ale vidina MOTÖRHEAD mě tehdy přesvědčila. V tom umaštěném a přelidněném areálu jsem byl od středy večer do pondělí ráno. Chlastali jsme, protože to kolikrát jinak nešlo, jaké hrůzy se valily z pódia. Jen v sobotu jsem byl střízlivý a MOTÖRHEAD jsou jedinou kapelou, která mi z té akce zůstala v hlavě. Zvuk tehdy nebyl ideální, ale zážitek to byl neskutečný. Vidět LEMMYHO a jeho kumpány poprvé na pódiu, se všemi těmi hity. Uteklo to hrozně rychle a tehdy jsem si říkal, zda vůbec ještě někdy MOTÖRHEAD uvidím. Nevím, jak mě to mohlo napadnout, ale možná to bylo tím bochníkem chleba, kterej mě při koncertě v kotli trefil přímo do hlavy (smích). Zajímavostí je, že z tehdejší party cca 15 lidí, se kterými jsem ve Vizovicích byl, na koncerty chodím už jen já. A to se prosím pořád považuju za mladého kluka (úsměv).

Druhé setkání proběhlo v roce 2011 na festivalu Brutal Assault. Tehdy MOTÖRHEAD hráli hned ve čtvrtek a josefovská pevnost praskala ve švech. Byl to pro mě nejlepší koncert MOTÖRHEAD, jaký jsem zažil. Zvuk byl pořádně nahlas, setlist plný roky prověřených hitů i novějších kousků. LEMMY byl ve velké pohodě i v dobré kondici. Odezva byla fantastická. Mnoho lidí tehdy před Brutalem říkalo, že MOTÖRHEAD jsou měkký a že na tuto akci nepatří. Musel jsem se smát, když jsem pak tyto chytráky viděl v pogu. MOTÖRHEAD tam smetli všechno a pro mě už byl zbytek festivalu dobrým dojezdem…

Nikdy v životě bych nejel na Rock For People kdyby…kdyby tam nehráli MOTÖRHEAD! Třetí a bohužel poslední setkání s LEMMYM proběhlo v létě v Plzni. Říkal jsem si tehdy, že je to asi opravdu poslední šance MOTÖRHEAD vidět. Ale sám jsem tomu nevěřil. Jenže tentokrát k tomu byly pádné důvody. MOTÖRHEAD zrušili několik koncertů kvůli LEMMYHO zdravotním problémům. Ten plzeňský mezi nimi naštěstí nebyl. A i když už to nebyl výkon jako dřív, byl to kurva hlasitej MOTÖRHEAD! Užil jsem si to na maximum a ta hodina koncertu stála za to. Nevěřím tomu, že jsem tam kapelu viděl naposledy. Zvlášť po té, když krátce na to bylo potvrzeno turné se zastávkou v Praze. Únorového koncertu se už bohužel nedočkáme….

LEMMY KILMISTER byl osobnost s velkým O. Vždycky jsem si myslel, že tenhle týpek jen chlastá, kouří jako fabrika, píchá o čtyřicet let mladší holky, hraje bedny, paří old school videohry a dělá muziku. Jenže po zhlédnutí několika dokumentů přímo o něm, a nebo těch, ve kterých vystupoval, po přečtení mraky rozhovorů či názorů jeho přátel, jsem musel změnit názor. LEMMY byl nejen obrovským hudebním fanouškem, přičemž měl rád všechno od blues až po hardcore, ale také člověkem s mnoha zájmy, ze kterých nade všechny vyčnívala historie. Kdyby se neživil hudbou, jako historik by se uchytil téměř jistě. Ač nemusela, tak LEMMYHO zdobila až neskutečná skromnost...

LEMMY byl fucker - 49% motherfucker, 51% son of a bitch. Bylo mu jedno, co si o něm myslí ostatní. Žil si po svém a přesně tak, jak uznal sám za vhodné. Svým show dal vždy 110 %, a když v poslední době na pár koncertech nemohl, jednoduše se omluvil a přijel zahrát příště. LEMMY měl srdce na správném místě, protože jen srdcaři jsou ochotní v jeho věku podstupovat stále stejný a unavující koloběh turné – deska – turné – deska.

MOTÖRHEAD byli na scéně rovných a neuvěřitelných 40 let. Během té doby odehráli nespočet koncertů a vydali celkem třiadvacet studiových alb. To úplně poslední „Bad Magic“ vyšlo v srpnu… 24. prosince LEMMY KILMISTER oslavil kulaté 70. narozeniny. Když jsem si jako každý rok připíjel sklenkou Jacka, ani v tom nejhorším snu by mě nenapadlo, že jen za pět dní vytáhnu flašku znovu…

LEMMY KILMISTER zemřel po krátkém boji s velmi agresivní rakovinou 28. prosince 2015, která mu byla zjištěna o dva dny dříve. Rockový a metalový svět tak postihla naprosto nenahraditelná ztráta. Rock´n´roll již nikdy nebude jako dřív. LEMMY byl pojítkem mezi všemi odnožemi rockové hudby. Byl respektovaný mezi bluesmany, rockery, metalisty, punkery, hardcoristy. Byl ale respektovaný i širokou veřejností a hudebníky z úplně jiných hudebních světů. Byl modlou pro miliony fanoušků po celém světě a po jeho slovech „We are Motörhead, We play rock´n´roll“ se šílelo vždy a všude. Buď jste ho milovali, a nebo nenáviděli.

Mým snem vždy byla společná fotka. Ten se mi již nikdy nesplní. Rockový svět přišel o praotce, o svou modlu a svého „patrona“. Pro mě odešel ten největší rock´n´roller všech dob. Ten, který byl zrozen k prohře a žil pro vítězství! Díky za vše LEMMY!

Zveřejněno: 29. 12. 2015
Přečteno:
4676 x
Autor: Peťan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

28. 12. 2016 13:35 napsal/a Peťan
1 rok...
Pusťte si Motörhead! ;-)
01. 01. 2016 17:08 napsal/a Corvus
­­†
Já sice úplně nesnáším heslo \"nikdy už nebude jako dřív\" (cokoliv), protože dnes nikoho nic nezajímá a po všem je po měsíci naprostá veta... Nicméně chápu autorův záměr. I pro mě je to citelná ztráta. Lemmy, potažmo Motörhead pro mě znamenají moc. Už teď je jisté, že jméno Motörhead budeme potkávat jen v reedicích, remasterech a na best of záznamech. Logicky. Je to velká ztráta a Lemmyho chraplák mi bude opravdu chybět. Díky za vše!
29. 12. 2015 15:21 napsal/a KubaAjz
Lemmy
Lemmy NIKDY neumře! Bůh nemůže přece zemřít!
29. 12. 2015 14:11 napsal/a corbow
Ace of Spades
forever!!!! supr clanek!
29. 12. 2015 14:05 napsal/a Pepča
dneska ráno
Já mam dneska narozeniny, tohle je kurevská podpásovka... :(