CLUTCH – Psychic Warfare

Američtí CLUTCH se pohybují na scéně už od roku 1991 a jejich novinka „Psychic Warfare“ je jejich jedenáctou řadovkou. Ta přichází po dvou letech od vysoce oceňovaného a ,nutno podotknout, že právem, vychvalovaného alba „Earth Rocker“.

CLUTCH neznám zrovna dlouho a v jejich diskografii mezery prostě mám, ale svým minulým albem mě tak dokonale nakopali do zadku, že si na ně od té doby hodlám dávat pozor. Je proč. Tihle chlápci se vzhledem obyčejných strejdů od vedle hrajou tak poctivou a ryzí hudbu, že je jim velice snadné podlehnout. CLUTCH nevymýšlejí žádné novoty, jenom tak s neuvěřitelnou lehkostí hrnou před sebou pořádnou porci tvrdšího rocku, který má jednoduše „koule“. Nápadů mají dost a své kompoziční postupy za ta léta dokonale vybroušené. V jejich případě vám připadá, že není nic lehčího než složit pořádnou hitovku.

Zmiňuju tady rock, což si lze vykládat na desítky způsobů. V případě CLUTCH se nepochybně čerpá z let minulých, ale rozhodně neznějí jako retro z katalogů Nuclear Blast nebo Napalm Records. Zvukově jsou maximálně soudobí, přesto z jejich hudby dýchá odér minulosti. Jejich lomoz se valí převážně v rychlém tempu, čímž znějí řádně syrově. A musím říct, že tahle poloha mi  je sympatičtější, než když se věnovali „pomalejšímu“ blues rocku. Náznaky blues, samozřejmě v hodně moderní podobě, jsou z nich cítit široko daleko i tady, stejně tak to platí pro jižanský rock, možná je někdo bude pasovat do role stoner rockerů. Může být, při větším fantazírování zní ten jejich bigbít na „Psychic Warfare“, jako by se zkřížili MONSTER MAGNET se ZZ TOP, přitlačili na pilu a zněli moderně.

„Psychic Warfare“ po krátkém intru odstartuje energická klipovka „X-ray Visions“, která navazuje na to skvělé z minulého alba „Earth Rocker“. Skladba odsýpá v rychlém tempu, poctivá zemitá rytmika… nechybí silný refrén. Když kapela vybrala jako první singl z nové desky tuhle skladbu, udělala jenom dobře, jedná se o dokonale reprezentativní záležitost. Stejně skvěle funguje i následující hitovka „Firebirds“ disponující chytlavým refrénem. Úvod z říše snů. Ale CLUTCH nepolevují. Ostré tempo lehce zvolňuje, ale v představování skvělých skladeb se pokračuje dál. Bluesovka „A Quick Death In Texas“ zaujme skvělou kytarovou prací a takhle podobně by to šlo pokračovat s každou skladbou. Album odsýpá jak utržený vagón a tak přijdou vhod i pomalejší věci, které každá správná rocková parta ve svém repertoáru zkrátka mít musí. Naštěstí i ty pomalejší kusy, zdráhám se u CLUTCH napsat balady, mají velkou úroveň a jsou na hony vzdáleny kýči a patosu. Platí to pro obě klidnější věci: „Our Lady Of Electric Light“ i pro závěrečnou „Son Of Virginia“, která nezapře to, odkud CLUTCH pocházejí.

CLUTCH nejenže mají cit napsat skvělé skladby, navíc mají ve svém středu zpěváka Neila Fallona, který se pro tenhle styl hudby musel narodit. Jeho barva hlasu, přesvědčivost ve všech polohách (když zařve, je to uragán, když má zvolnit, má charisma kazatele) a intenzita, s jakou zpívá, z něj dělají jednoho z nejšikovnějších rockových zpěváků, jaký běhá momentálně s mikrofonem v ruce po pódiích

Menší mínus oproti minulé desce pro mě představuje titulní cover, kdy se na „Psychic Warfare“ šetřilo barvami a obal je takový mdlý. V hudební složce letos postrádám zakomponování foukací harmoniky, která CLUTCH tak sluší. Jak vidíte, jedná se jenom o hledání much na jinak vynikající desce, která přináší absolutní kvalitu. Je plná rockové hravosti, skvělých hráčských a vokálních výkonů, nabušeného soundu a v neposlední řadě vydařených skladeb. Zcela zaslouženě jsou CLUTCH momentálně za velkou louží v kurzu. Tu pozornost si vážně zaslouží. Taky si jí pěkně oddřeli.

Seznam skladeb: