1. Hail INFERNU! Jediný rozhovor, který jsem s tvojí kapelou našel, byl rozhovor na webzinu Castle of Vampiria. Abych byl upřímný, vyvolal ve mně více otázek než odpovědí… Můžeš ve zkratce popsat historii vzniku kapely v jejích raných počátcích? Jak je možné teď, po tolika letech, vrhnout na všechny ty skutečnosti trochu světla?
HAIL TIAMAT.
Přijmi srdečné pozdravy. Nevím, jestli někoho až tak zajímá historie naší kapely, jistá hlubinná sonda do minulosti. Většinou je to nudné čtení, a já nerad na tuto otázku odpovídám – kdo, kde, se s kým potkal, co vytvořil, kam směřoval a podobně... Pojďme se zabývat přítomností a pohledem do budoucna. Myslím, že bude důležité vypíchnout pouze pár věcí, a to existenci od roku 1995, také to, že máme na kontě, kromě několika personálních změn, několik demosnímků, živáků, split EPs, split CDs i šest samostatných alb. A co se týče rozhovorů, nejsme zrovna kapelou, která je pravidelně dělá. Spoustu věcí se snažíme sdělit v záchvatu vzedmutí naší hudbou, a pokud se pustíme do sdělení formou rozhovorů, musíme cítit, že je to v daném momentu vhodné a naplňující, řízené zákonitostmi chtíče, potřebou takto otevřít své brány z náruče jeho milosti. Ďábel a smrt nechť nám jsou teď a tady průvodci.
2. Adramelechu, jsi jediným, kdo zůstal v kapele z původní sestavy. Jaký je důvod? Dá se nyní říci, že je INFERNO, z větší části, tvým sólovým projektem?
Ano, jsem jediným z původní sestavy INFERNA, který zbyl, to ovšem neznamená, že jde o nějaký můj osobní sólový projekt, a ostatní muzikanti jsou pouze hosty, kteří plní mé vize a představy. Všichni jsme propojeni v jeden celek v hořící náruči našeho původce a právoplatnými členy držícími jisté bratrství. Nyní je naše sestava nejsilnější za celou etapu a cestu do kauzální říše. Důvod, proč jsem zůstal z původní sestavy jen já, je prostý. Byl jsem nejvěrnější ze všech starých členů a měl jsem největší odhodlání setrvat v řadách INFERNA, i když to někdy bylo velice náročné a těžké. S nezkalenou myslí, při tragických cestách, jsem vždy připraven pozvednout zatvrzelé srdce a duše slepých.
3. V dřívějších dobách jste mísili prvky své kreativity s pohanstvím a slovanstvím, zpíval jsi v rodném jazyce a vaše muzika byla komponovaná rychlým a intenzivním způsobem. Dokonce i „Black Devotion“ bylo více energické album než to poslední. „Omniabsence Filled by His Greatness“ je mnohem více meditativní, temné a obskurní než jeho předchůdce. Mám pravdu, když předpokládám, že je to výsledkem současného složení kapely? Nebo je to tím, že jste se dostali k okraji temnoty blíže než v minulosti a překonali jste staré způsoby práce?
Naše dřívější tvorba se více opírala o antikřesťanství jako takové v návaznosti na naše hrdé evropské kořeny. Přikláněli jsme se do jisté míry k satanským archetypům, jakožto k protivníku abrahamského boha, který existenci nižších sfér používá k svému vlastnímu prospěchu, k pohánění se vlastní pýchou, vzdorem a hrdostí. To vše v nás stále existuje a doprovází nás v naší artistické práci. Myslím si, že se dnes nacházíme v naší hudební a vizuální prezentaci jinde i díky novému složení, nicméně stále zrcadlíme kořeny a minulost a představujeme vše, co INFERNO prezentovalo dříve, pouze jsou všechny atributy a vnitřní duchovní cesty nově užity v mocnější podobě, ve které rozvíjíme vše předchozí. Je tomu tak v textech i v samotné hudbě. Vše je mnohem obraznější a vše nabízí více výkladů a možností. Tím vším, co děláme, se nechceme soustředit na důsledky, ale právě na jejich původ a na cestu k nim.
4. Nebo je to možná i tím, že noví členové kapely dopomohli k těmto krokům? Řekni prosím pár slov o nové sestavě. Vidím muzikanty z dobře známých kapel jako BESATT, SEZARBIL a další...
V první řadě bych rád zmínil, že většinu muziky skládá Ska-Gul, který je členem INFERNA snad 8 let. On je tím, který přináší nápady a společně se je snažíme rozvíjet k dokonalosti, neotřelosti, někam za horizont běžného vnímání. Věřím, že naše muzika zrcadlí a ilustruje přesně to, co je vnímáno našimi nejhlubšími smysly v daném momentu a procesu tvoření. INFERNO žije skrze nás, a pokud by to mělo být naopak, je to špatně. Necháváme promlouvat dravou šelmu skrze naše osoby. V tomto případě jsme pouze nádoby k tomu určené… Co se sestavy týká, momentálně máme nového bubeníka, který působil v BESATT. Ostatní členové kdysi dávno působili v kapelách SILVA NIGRA, SEZARBIL, NOCTAMBULANT, MORAVSKÁ ZIMA atd... Dnes jsou pevně spjati s INFERNEM a tvoří nedílný pevný článek řetězu.
5. Aha, takže v tomto vidím důvod živoucí změny nálad… Když jsem vás viděl hrát na devátém ročníku festivalu Hell Fast Attack, byl jsem ohromen pocitem, že vidím české ACHERONTAS nebo BEHEXEN, jestli rozumíš, co tím myslím. Jak se změnila koncertní aura od té z předchozího desetiletí a máš pocit, že už zde není prostor pro staré věci?
Ale ano... Jak jsem již i uvedl v tomto rozhovoru, myslím si, že současná tvář INFERNA velice koresponduje se starou tvorbou. Dnes pouze skrze sebe vykreslujeme a přenášíme konkrétnější duchovní pozadí a více se soustředíme na vývoj vnitřní spirituality. To je to, co nás zajímá a čemu vše podléhá. Chceme hledat a vytvářet některé duchovní vibrace, které vás vtahují do hledání sebe sama a dělit se o svět s těmi, kteří ocení specifika našeho umění. Jsme na scéně přes 20 let a každý, kdo nás zná, ví, že nám nejde o žádnou povrchní existenci, nad kterou máme zdánlivou moc. Děláme si, co chceme, držíc si svou uměleckou integritu a nikdy nás nezajímalo, co si o nás kdo myslí… Miluj nás nebo nenáviď, kdo věří a touží, nakonec objeví.
6. Jak jsi i řekl v předchozím rozhovoru, váš dojem z temnoty se tokem času mění. Dokážeš slovy popsat, jak si představuješ její podstatu? Jak to vnímáš teď?
Je to jednoduché, jde především o můj osobní vývoj, osobní přerod rozplétající mysteria jiného světa přesahující chápání lidského intelektu. Snažím se zdokonalovat a poznávat, prožívat další a nové věci na této duchovní cestě. Jde o více než pouze o to mít zájem, o vědění v obecné rovině, chci vznést novou energii do své poutě životem. Jde o cestu zasvěcení, vztahu jedince k oné cestě nebo to naopak může být cesta jedince k sobě samému. Mohu to zjednodušit slovy – cesta neboli přerod. Z určitého všedního stavu do stavu rozptýlení, odloučení světského, blíže k temnotě, k silám universa, k světlu, což by mělo být předpokladem návazností stavu, že věci se vzájemným působením neustále mění ve svůj protiklad. Tento stav je obdobou ekvilibria v přírodě, podobně jako to, že se přespříliš dobra obrátí ve zlo, že patrotismus plodí šovinizmus a podobně. Vše se samozřejmě děje na duchovní bázi a rovině. Jde o zjevení, nalézání, pochopení a procitnutí, po kterém následuje smrt světského já a přijde opravdový čistý život, ideální duchovní bytí. Spousta cest je stále neprobádaných a sotva dokážu něco říct o skutečné pravdě světa, protože teoretické vědění je v konečném důsledku nedostačující. Snažím se proto využívat intuice k těmto věcem poznání, která je němým hlasem často se topící v záplavě ega, moderního rozumu a pohledu na tento svět plný prázdného otrockého bytí. Cesta je daná, směle vpřed...
7. Jak to tak vnímám, posunul ses výrazně vpřed, pokud jde o okultismus. Jak jsem už řekl dříve, cítím to i ve vaší hudbě a v dojmech z živých vystoupení. Můžeš jmenovat nějaké zdroje, z kterých čerpáš informace a inspiraci?
Má cesta je teprve na začátku, vlivů neboli řekněme nasměrování je dost.. Namátkou Andrew Chumbley, Daniel Schulke, Austin Osman Spare a další. Snažím se chápat to, co se skrývá za textem, který se snažím studovat do hloubky, pochopit podstatu věcí, které se mi dostanou pod ruku a vtáhnou mne dovnitř. Zastávám názor, že znalost je jen pro znalost, ale bez pochopení a intuitivního vnímání je vše zbytečné. Je to někdy obtížné, odhodit veškeré pojmy identity, duality, veškeré ty formy lidského intelektu, zákonitostí, principů, rozumového a myšlenkového pochodu, abych mohl s čistou vizí stanout před svým vlastním já, sám před bohem a pokoušet se hledat návrat k absolutnu, ke klíči nula. Snažím se prožívat dobývání hlubin lidského nitra a cesty duše k vrcholu posvátného vzrušení a posléze překročit své já a zažít nejvyšší stupeň duchovna. Učím se rozvíjet svou povrchnost a prázdnotu těla.
8. Popiš prosím svůj vkus, co se týče literatury a malířského umění.
Z metalového podhoubí velice obdivuji známé umělce, jmenovitě jsou to třeba David Glomba, Manuel Tinnemans, David S. Herrerias, José Sabogal, Zbigniew M. Bielak, Alewander Brown, Mr. Ketola, Alen Grijakovic, Nestor Avalos, Zdzislaw Beksinski a jim podobní, kterých je velké množství, ale tito zmínění jsou opravdu nadaní... Z dalších věhlasných mistrů staršího období bych uvedl jména jako Gustave Doré, Michelangelo, Giotto di Dondone, Paolo Veronese, Lucas Cranach, Hieronymus Bosch, Pieter Brueghel, Jan van Eyck, Albrecht Dürer a mnoho mnoho jim podobných. Pamatuji si na čas, kdy jsem v Paříži navštívil museum d'Orsay, Louvre nebo Versailles a s němým úžasem hodiny sledoval toto neskutečné umění. Ze světové literatury uvedu tedy také pár jmen: Homér, Goethe, Komenský, Moliére, Sofokles, Shakespeare, dále pak Gogol, Sienkiewicz, Dostojevskij, Baudelaire, Balzac…
9. A díla okultistů, do kterých ses pro své účely ponořil?
Nyní jsem ponořený do Liber Azerate, ale více bych to nerozebíral. Bázliví nechť jsou dušeni proudem stvoření a v hodině bdění vykročí do stínů.
10. Ve vašem starém logu jsem viděl pentagram a to mě vede k další otázce. Jak vnímáš Satana – je to podle tebe postava z křesťanského folklóru nebo z indoevropského?
Povětšinou můžeme satana/satanismus tak, jak ho zná naše společnost, spatřovat převážně v abrahamových náboženstvích, příkladně v judaismu, křesťanství nebo islámu, a brát ho jako vymezení a negaci společnosti a její slepé hodnoty. Je tedy zcela zbytečné referovat o tom, jak ho vidí jisté skupiny společnosti, jedinci, kteří vždy hájí své názory a svou pravdu světa před jinou navzdory všem překážkám a těžkostem. Satanismus také, jak všichni víme, ani není příliš myšlenkově jednotný, což dokazuje nesčetný zástup hnutí, sekt a ideologií odkazujících se na prameny antického hédonismu, Nietszchova nihilismu nebo komerčního Laveyismu, nebo také teistický satanismus, přes různé řády, kulty typu Ordo Templi Orientis a Séthův chrám, někam možná až k pramenům svobodného zednářství. To samé platí i v muzice, ve které jsou například ACHERONTAS / NIGHTBRINGER velice metodičtí až akademičtí s velice širokým záběrem kabaly a východní mystiky podobně jako IRKALLIAN ORACLE, THY DARKENED SHADE – všichni mají své zvláštnůstky (tantra x magie / chaosgnosticismus), KTRHSS/TTNBLD = Satan, DSO se nebojí křesťanské mystiky ani intelektuálních darů minulého století, ale razí si svou satansko-evangelickou stezku. WATAIN si dál jedou svoji už kapku stereotypní, ale bombastickou occult show. REVERORUM IB MALACHT, i když křesťané, nevyplňují Kristem jen prázdnotu uvnitř (jako spousta křesťanů) a rozhodně se neštítí temnot. Každá kapela má své. Mé směřování, ke kterému jsem se tedy dostal, a beru ho za, řekněme, své stanovisko, je jít obecně, ale také velice zjednodušeně, v principech thelemy, cestou duchovního rozvoje založené na hledání a rozvoje pravé vůle, vůle duše spíše než tužby ega směrem k vlastní dokonalosti a hlubokého osobního přerodu. To je můj svět jeho milosti. Stále objevuji nové rozkrývání temnoty, nové touhy, nejvyšší ambice něčeho nového, co nás přesahuje a je skryté uvnitř nás.
11. Křesťanství se stalo snadným cílem pro obviňování, ale islámský stát, společně s judaismem, zjevily pravou tvář monoteistické hrozby. Co vnímáš jako podstatnější – stát se více nebezpečným a pobuřujícím v šokování publika nebo se zapojit do osobního růstu?
Situace dnešních dnů je velice špatná. Představitelé monoteistických náboženství, jako je židovství, islám, křesťanství nebo třeba vaišnavismus, které odmítají pluralitu božských bytostí a jejich jistou hierarchii, nemůžou nabídnout nic pozitivního pro rozvoj společnosti v kontextu plnění potřeb individuality a směřování k velikosti člověka a oproštění se od dnešních pseudohumanistických zákonů, potřeb a svobody v otázkách víry i duchovna. Razantně je třeba se proti krokům a tradicím, které se snaží zakořenit nebo již jsou zakořeněné, postavit, vytrhnout tento plevel a obrodit zašlou slávu starého kontinentu se vším, co představoval. Ten, kdo vládne svému domovu, vládne svému životu. Mezi hrdostí a pýchou je velmi tenká hranice, která se dá zneužít, ale já se ptám, proč nebýt zdravě hrdý a nebránit své etno, národ, kulturu a kořeny před morálním úpadkem plodícím průměrnost duchovního marasmu a jednobožství, proč žít životy na základě pseudohumánních postojů a zákonů degradujících a pošlapávajících velikost člověka, který by měl kráčet ku své dokonalosti. Zdravá míra hrdosti by měla pramenit z výsledků vlastní práce, duchovního rozvoje a morální činnosti. Zapomíná se na to. Pokrok k hyperborei přinášejí ti, kteří se odvažují měnit vše, co není v pořádku a tady si dovolím tvrdit, že je vše absolutně špatně. Je smutné vidět dlouhodobý duchovní úpadek lidstva. Smrt lidstvu, sláva člověku.
12. Přibliž prosím symboliku nového loga INFERNA. Nebo je to pro tebe příliš osobní a intimní?
Samozřejmě, že nové logo INFERNA vyobrazuje a zrcadlí osobní významy v návaznosti na praktikovanou sigilovou magii a prostupuje a doplňuje naší hudební pouť nynější a hlavně budoucí. A já bych neměl problém se podělit o informace a pootevřít dveře k pochopení, musím ale nyní být upřímný a nechat si vše pro sebe. Důvod je prostý, nové logo bude především propojeno s novým albem, které vyjde v roce 2016, s jeho textovou složkou, obalem atd. a já ještě nechci prozrazovat hlubší pojetí nového alba a jeho záměr a náplň. Už nyní je ale velice úsměvné registrovat, jak někteří jedinci (a dokonce i lidé, kterých jsem si vážil pro jejich nadhled) mají plnou hubu estetických keců a přirovnávání, srovnávání, kterépak logo bylo lepší, které líbivější a podobné nesmysly. Řešila se estetika namísto otázky proč, namísto pochopení, duchovna, toho, co vše to má naznačit, kam to má člověka navést, do jakého stavu, co mají tyto monogramy myšlení sdělit a vyjevit. Je smutné, že více než o pochopení se lidé baví o kvalitě loga a osobním přístupu. Nějak jsem si na to ale zvykl. Můžu jen ještě úsměvně dodat, že to vlastně byli pouze lidé z české scény, pro které to bylo náplní pár dnů řešit na netu a komentovat změnu loga. Lidi z ciziny to nechalo chladnými a nebo přišli s otázkou na vysvětlení a po krátké debatě, která sice nebyla vše vysvětlující, dospěli k naprostému pochopení. To je holt to naše čecháčství. Proto jsou české BM kapely přesně tam, kde jsou. Bez špetky inovace a svého MY.
13. Také jsi řekl, že se v dnešní době snaží mnoho liberálních organizací kontrolovat činnosti lidstva a že bys rád viděl lidskou společnost oproštěnou od těchto pout. Jak vidíš potřebný obraz světa? Kde ošklivý znamená ošklivý a odchylky nepotvrzují sociální normy?
Nechci tady psát recept na ideální společnost a směřování světa nebo tvrdit, že můj názor je lék a pravdou pro tento svět. Na to jsou mé znalosti pramalé a spíše než na vědeckém, sociálním a politickém podkladu jsou mé názory intuitivní. Zastávám názor, že svět by fungoval hladčeji, kdyby nebylo křesťanství nebo kdyby nebylo tak globální – to je hlavní myšlenka a názor, který je pro mne stavebním kamenem. Křesťanství je náboženství úzkosti a lží, které se rádo vydává za poselství nejvyšší pravdy a můžeme ho nazvat skutečným nepřítelem člověka. Jako zásadní problém vnímám v tomto náboženství a jemu podobných jednobožstvích to, že ničí a oslabuje přirozenost člověka a směřuje jeho život v něco nereálného a vymyšleného, něco nepřejícného míru, degradujícího přírodu, osobnost, svévolnost, hrdost, individualismus a pozemský svět vede ve prospěch vylhaného, pseudohumánního a otrockého. Křesťanství funguje jako placebo efekt do vytrhnutí zakořeněných hlubokých kořenů, protože vnímá člověka od podstaty jako člověka slabého, bojícího se smrti a z toho vyplývá i neúčelové uvažování, strach, pokora namísto ctností. Problémem celého křesťanství je, že z vyvolaného strachu nabízí a poskytuje útěchu a oporu a oddaluje a zakrývá důležitou věc, kterou je schopnost čelit čisté realitě. Tato degradace bytí a myšlení se rovná slepotě a v té se člověk jen těžko může správně rozhodovat, kudy směřovat a zaměřit se na zdravé rozhodnutí jak prožít svůj život. Člověk, který se snaží věřit ve skutečně čisté lidství, nemůže věřit ve věčný trest. Nevěřím tomu, že náboženství s přemírou laskavosti, porozumění, míru a lásky by do tohoto světa knihou lží (kterou Bible je) vneslo tolik strachu a obav – můžeme nahlédnout do historie… Tomu, kdo by mluvil proti duchu svatému, nebude odpuštěno v tomto věku ani v tom nastávajícím… Takových výroků můžeme najít v Bibli a podobných knihách mnoho. Více se tím netřeba zabývat. Slepí nechť jsou dále topeni v proudu nevědění.
14. Co si myslíš v této souvislosti o ČR? Vaše země a Polsko jsou v tomto ohledu mnohem více konzervativní než vaši sousedi Rakousko a Německo. Zajímáš se o kulturu a historii své země?
Myslím si, že v otázce privilegovaného konzervatismu máme asi blíže k polskému národu (jakožto ke slovanskému etnu), ale mohu se mýlit. Konzervativních politických stran hájících ony hodnoty je v naší zemi dost. A asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že máme otevřenější tendenci se bránit rychlým změnám a raději podporujeme tradiční normy jako autorita, tradice, náboženství, vlast, rodina, morálka a podobně. U polského národa je to vše ještě velice usměrněno křesťanským konzervatizmem, který je vidět na každém kroku polského národa, se snahou obhájit stávající společenský řád, národní pospolitost a kulturní hodnoty. Obhájit/uhájit křesťanství je v popředí vtěsnáno do každé rodiny, názoru, do každého člověka… V tomto jsme my Češi, Moravané a Slezané více ateističtí, nicméně máme podobný vztah k státu jako takovému – celkově ho chápeme jako nezávislý a podvědomě se nespoléháme na jeho pomoc. A ani se tomu nedivím, protože naši kavárenští politici a havlofilové se rádi postarají o jiné – klademe sice důraz na řád a pořádek, ale ten nevede a neslouží k represím, ale spíše je návodem na nezávislou, v uvozovkách nezávislou, rádoby svobodu a pořádek. Osobně se o politiku moc nezajímám, takže moje názory jsou, řekněme, pocitově logické než akademické. Přirozeně zastávám názor, že je třeba rozbít křesťanský konzervatizmus, všechny jeho dogmata, morální principy, náboženskou nesnášenlivost a podobně.
15. Zmínil jsi, že scéna každé země má svůj vlastní směr a citoval jsi příklad pagan metalu na Ukrajině. Možná bys mohl jmenovat jména kapel, které považuješ za zajímavé, nevadí, jestli budu ze slovanské scény, nebo ne.
Ti, kteří si zaslouží zmínku, a nemusí jít pouze o pagan metal, jsou NOCTURNAL MORTUM, KHORS, KRODA, LUCIFUGUM, DRUDKH, BLOOD OF KINGU, HATE FOREST, OLD ASTROFAES, DARK AGES...
16. Spiltka, která vycházela v devadesátých letech a na přelomu tisícletí, byla i možností pro kapely, jak spolupracovat a vzájemně se podporovat, mám pravdu? Zmínil ses, že všechny kapely, se kterými jste vydali split, znáš osobně. Můžeš mi doporučit některé méně známé, kterým bych měl věnovat více pozornosti? Jsem přesvědčený, že například Moonblood nebo Maniac Butcher nepotřebují představovat.
Ano, je pravdou (aspoň já tomu věřím), že devadesátá léta přinášela větší spolupráce, přátelství, soudržnost a nadšení, než je tomu dnes. Ty časy byly jiné, možná složitější co do promo práce a komunikační činnosti, protože nebyl tak plošný internet a všechen ten virtuální svět, ale na druhou stranu vše bylo více skutečné, hmatatelné, čisté… Dnes si z black metalu každý udělal značku, se kterou si může dělat, co chce, a z něčeho elitářského se stal obyčejný kšeft bez cti, duchovní praxe, s některými přeplacenými nadceňovanými kapelami. Kritéria kvality jsou dnes až přespříliš umělá… Z kapel, které s námi měly split, mohu doporučit APOLOKIA, to byl boční projekt německých KATHARSIS nebo AMALEK, určitě je skvělá TUNDRA, CELESTIA...
17. A byly na splitka zařazeny některé jedinečné a výlučné skladby, které nebyly zahrnuty na albech, ale jsou příliš dobré na to, nechat je jen tak ležet? Omlouvám se, nemám možnosti sbírat je všechny, ale pokud to není příliš obtížné, budu rád, když mi poradíš.
Povětšinou všechny věci, které komponujeme, používáme na různá vydání, od alba po EPs, dle toho, k jakému účelu nebo vydání byly a jsou určeny. V archivu máme jen několik riffů nebo koster skladeb, které vznikaly za jistých podmínek a z nějakých vnějších nebo vnitřních důvodů nebyly dokončeny. Občas tyto volné riffy slouží jako částečný volný part, který se může časem rozpracovat v něco hlubšího, nebo může posloužit jen jako vodítko, impuls, vnuknutí nápadu a pocitu k něčemu jinému, co může vykrystalizovat například až ku stavebnímu kamenu skladby.
18. Máte na kontě čtyři live alba, a to je pro kapelu, která si dala na pět let pauzu od koncertování a sama sebe nedefinuje jako live kapelu, docela neobvyklé. Jaký je důvod vydat tímto způsobem album s živákem? Ta alba jsou dost dobrá. Vydáte live album i s novým materiálem? A jak brzy?
Všechny tyto živé nahrávky mají být nesmazatelnou vzpomínkou na ony nezapomenutelné momenty života, kdy všechny ty noci byly něčím výjimečným, nadpozemským, přesahující naše vnímání. To byl účel vydání. Připomenout si po jisté době ony mihotavé okamžiky přímého rozkrývání temnoty a předestřením našich tužeb dojít k nepopsatelné noci našeho přerodu.
19. Nový materiál… uplynuly dva roky od vydání „Omniabsence Filled by His Greatness“. Mate něco rozpracovaného? A ponese se ve stejném duchu jako poslední tvorba nebo se otevřou nové obzory nebo vrátí staré vlivy? Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Další deska bude realizována a vydána v roce 2016. Vše je v plném proudu... více netřeba prozrazovat.
20. Poprosím tě ještě o pár posledních slov pro čtenáře zinu House Of The Whipcord a pár větami zhodnoť tento rozhovor.
Ještě jednou děkuji za prostor ve tvém zinu, myslím si, že otázky byly zajímavé a bylo mi ctí se podělit o naše pocity, názory a myšlenky.
„Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny činí bohy, druhé lidmi, jedny dělá otroky, druhé svobodnými.“
/Hérakleitos/
Válka trvá...
Pozn.: Anglická verze rozhovoru vyšla na webzinu House Of The Whipcord. Po dohodě s kapelou přinášíme český ekvivalent.
RECENZE
https://www.facebook.com/Inferno-322975231147644/
HAIL TIAMAT.
Přijmi srdečné pozdravy. Nevím, jestli někoho až tak zajímá historie naší kapely, jistá hlubinná sonda do minulosti. Většinou je to nudné čtení, a já nerad na tuto otázku odpovídám – kdo, kde, se s kým potkal, co vytvořil, kam směřoval a podobně... Pojďme se zabývat přítomností a pohledem do budoucna. Myslím, že bude důležité vypíchnout pouze pár věcí, a to existenci od roku 1995, také to, že máme na kontě, kromě několika personálních změn, několik demosnímků, živáků, split EPs, split CDs i šest samostatných alb. A co se týče rozhovorů, nejsme zrovna kapelou, která je pravidelně dělá. Spoustu věcí se snažíme sdělit v záchvatu vzedmutí naší hudbou, a pokud se pustíme do sdělení formou rozhovorů, musíme cítit, že je to v daném momentu vhodné a naplňující, řízené zákonitostmi chtíče, potřebou takto otevřít své brány z náruče jeho milosti. Ďábel a smrt nechť nám jsou teď a tady průvodci.
2. Adramelechu, jsi jediným, kdo zůstal v kapele z původní sestavy. Jaký je důvod? Dá se nyní říci, že je INFERNO, z větší části, tvým sólovým projektem?
Ano, jsem jediným z původní sestavy INFERNA, který zbyl, to ovšem neznamená, že jde o nějaký můj osobní sólový projekt, a ostatní muzikanti jsou pouze hosty, kteří plní mé vize a představy. Všichni jsme propojeni v jeden celek v hořící náruči našeho původce a právoplatnými členy držícími jisté bratrství. Nyní je naše sestava nejsilnější za celou etapu a cestu do kauzální říše. Důvod, proč jsem zůstal z původní sestavy jen já, je prostý. Byl jsem nejvěrnější ze všech starých členů a měl jsem největší odhodlání setrvat v řadách INFERNA, i když to někdy bylo velice náročné a těžké. S nezkalenou myslí, při tragických cestách, jsem vždy připraven pozvednout zatvrzelé srdce a duše slepých.
3. V dřívějších dobách jste mísili prvky své kreativity s pohanstvím a slovanstvím, zpíval jsi v rodném jazyce a vaše muzika byla komponovaná rychlým a intenzivním způsobem. Dokonce i „Black Devotion“ bylo více energické album než to poslední. „Omniabsence Filled by His Greatness“ je mnohem více meditativní, temné a obskurní než jeho předchůdce. Mám pravdu, když předpokládám, že je to výsledkem současného složení kapely? Nebo je to tím, že jste se dostali k okraji temnoty blíže než v minulosti a překonali jste staré způsoby práce?
Naše dřívější tvorba se více opírala o antikřesťanství jako takové v návaznosti na naše hrdé evropské kořeny. Přikláněli jsme se do jisté míry k satanským archetypům, jakožto k protivníku abrahamského boha, který existenci nižších sfér používá k svému vlastnímu prospěchu, k pohánění se vlastní pýchou, vzdorem a hrdostí. To vše v nás stále existuje a doprovází nás v naší artistické práci. Myslím si, že se dnes nacházíme v naší hudební a vizuální prezentaci jinde i díky novému složení, nicméně stále zrcadlíme kořeny a minulost a představujeme vše, co INFERNO prezentovalo dříve, pouze jsou všechny atributy a vnitřní duchovní cesty nově užity v mocnější podobě, ve které rozvíjíme vše předchozí. Je tomu tak v textech i v samotné hudbě. Vše je mnohem obraznější a vše nabízí více výkladů a možností. Tím vším, co děláme, se nechceme soustředit na důsledky, ale právě na jejich původ a na cestu k nim.
4. Nebo je to možná i tím, že noví členové kapely dopomohli k těmto krokům? Řekni prosím pár slov o nové sestavě. Vidím muzikanty z dobře známých kapel jako BESATT, SEZARBIL a další...
V první řadě bych rád zmínil, že většinu muziky skládá Ska-Gul, který je členem INFERNA snad 8 let. On je tím, který přináší nápady a společně se je snažíme rozvíjet k dokonalosti, neotřelosti, někam za horizont běžného vnímání. Věřím, že naše muzika zrcadlí a ilustruje přesně to, co je vnímáno našimi nejhlubšími smysly v daném momentu a procesu tvoření. INFERNO žije skrze nás, a pokud by to mělo být naopak, je to špatně. Necháváme promlouvat dravou šelmu skrze naše osoby. V tomto případě jsme pouze nádoby k tomu určené… Co se sestavy týká, momentálně máme nového bubeníka, který působil v BESATT. Ostatní členové kdysi dávno působili v kapelách SILVA NIGRA, SEZARBIL, NOCTAMBULANT, MORAVSKÁ ZIMA atd... Dnes jsou pevně spjati s INFERNEM a tvoří nedílný pevný článek řetězu.
5. Aha, takže v tomto vidím důvod živoucí změny nálad… Když jsem vás viděl hrát na devátém ročníku festivalu Hell Fast Attack, byl jsem ohromen pocitem, že vidím české ACHERONTAS nebo BEHEXEN, jestli rozumíš, co tím myslím. Jak se změnila koncertní aura od té z předchozího desetiletí a máš pocit, že už zde není prostor pro staré věci?
Ale ano... Jak jsem již i uvedl v tomto rozhovoru, myslím si, že současná tvář INFERNA velice koresponduje se starou tvorbou. Dnes pouze skrze sebe vykreslujeme a přenášíme konkrétnější duchovní pozadí a více se soustředíme na vývoj vnitřní spirituality. To je to, co nás zajímá a čemu vše podléhá. Chceme hledat a vytvářet některé duchovní vibrace, které vás vtahují do hledání sebe sama a dělit se o svět s těmi, kteří ocení specifika našeho umění. Jsme na scéně přes 20 let a každý, kdo nás zná, ví, že nám nejde o žádnou povrchní existenci, nad kterou máme zdánlivou moc. Děláme si, co chceme, držíc si svou uměleckou integritu a nikdy nás nezajímalo, co si o nás kdo myslí… Miluj nás nebo nenáviď, kdo věří a touží, nakonec objeví.
6. Jak jsi i řekl v předchozím rozhovoru, váš dojem z temnoty se tokem času mění. Dokážeš slovy popsat, jak si představuješ její podstatu? Jak to vnímáš teď?
Je to jednoduché, jde především o můj osobní vývoj, osobní přerod rozplétající mysteria jiného světa přesahující chápání lidského intelektu. Snažím se zdokonalovat a poznávat, prožívat další a nové věci na této duchovní cestě. Jde o více než pouze o to mít zájem, o vědění v obecné rovině, chci vznést novou energii do své poutě životem. Jde o cestu zasvěcení, vztahu jedince k oné cestě nebo to naopak může být cesta jedince k sobě samému. Mohu to zjednodušit slovy – cesta neboli přerod. Z určitého všedního stavu do stavu rozptýlení, odloučení světského, blíže k temnotě, k silám universa, k světlu, což by mělo být předpokladem návazností stavu, že věci se vzájemným působením neustále mění ve svůj protiklad. Tento stav je obdobou ekvilibria v přírodě, podobně jako to, že se přespříliš dobra obrátí ve zlo, že patrotismus plodí šovinizmus a podobně. Vše se samozřejmě děje na duchovní bázi a rovině. Jde o zjevení, nalézání, pochopení a procitnutí, po kterém následuje smrt světského já a přijde opravdový čistý život, ideální duchovní bytí. Spousta cest je stále neprobádaných a sotva dokážu něco říct o skutečné pravdě světa, protože teoretické vědění je v konečném důsledku nedostačující. Snažím se proto využívat intuice k těmto věcem poznání, která je němým hlasem často se topící v záplavě ega, moderního rozumu a pohledu na tento svět plný prázdného otrockého bytí. Cesta je daná, směle vpřed...
7. Jak to tak vnímám, posunul ses výrazně vpřed, pokud jde o okultismus. Jak jsem už řekl dříve, cítím to i ve vaší hudbě a v dojmech z živých vystoupení. Můžeš jmenovat nějaké zdroje, z kterých čerpáš informace a inspiraci?
Má cesta je teprve na začátku, vlivů neboli řekněme nasměrování je dost.. Namátkou Andrew Chumbley, Daniel Schulke, Austin Osman Spare a další. Snažím se chápat to, co se skrývá za textem, který se snažím studovat do hloubky, pochopit podstatu věcí, které se mi dostanou pod ruku a vtáhnou mne dovnitř. Zastávám názor, že znalost je jen pro znalost, ale bez pochopení a intuitivního vnímání je vše zbytečné. Je to někdy obtížné, odhodit veškeré pojmy identity, duality, veškeré ty formy lidského intelektu, zákonitostí, principů, rozumového a myšlenkového pochodu, abych mohl s čistou vizí stanout před svým vlastním já, sám před bohem a pokoušet se hledat návrat k absolutnu, ke klíči nula. Snažím se prožívat dobývání hlubin lidského nitra a cesty duše k vrcholu posvátného vzrušení a posléze překročit své já a zažít nejvyšší stupeň duchovna. Učím se rozvíjet svou povrchnost a prázdnotu těla.
8. Popiš prosím svůj vkus, co se týče literatury a malířského umění.
Z metalového podhoubí velice obdivuji známé umělce, jmenovitě jsou to třeba David Glomba, Manuel Tinnemans, David S. Herrerias, José Sabogal, Zbigniew M. Bielak, Alewander Brown, Mr. Ketola, Alen Grijakovic, Nestor Avalos, Zdzislaw Beksinski a jim podobní, kterých je velké množství, ale tito zmínění jsou opravdu nadaní... Z dalších věhlasných mistrů staršího období bych uvedl jména jako Gustave Doré, Michelangelo, Giotto di Dondone, Paolo Veronese, Lucas Cranach, Hieronymus Bosch, Pieter Brueghel, Jan van Eyck, Albrecht Dürer a mnoho mnoho jim podobných. Pamatuji si na čas, kdy jsem v Paříži navštívil museum d'Orsay, Louvre nebo Versailles a s němým úžasem hodiny sledoval toto neskutečné umění. Ze světové literatury uvedu tedy také pár jmen: Homér, Goethe, Komenský, Moliére, Sofokles, Shakespeare, dále pak Gogol, Sienkiewicz, Dostojevskij, Baudelaire, Balzac…
9. A díla okultistů, do kterých ses pro své účely ponořil?
Nyní jsem ponořený do Liber Azerate, ale více bych to nerozebíral. Bázliví nechť jsou dušeni proudem stvoření a v hodině bdění vykročí do stínů.
10. Ve vašem starém logu jsem viděl pentagram a to mě vede k další otázce. Jak vnímáš Satana – je to podle tebe postava z křesťanského folklóru nebo z indoevropského?
Povětšinou můžeme satana/satanismus tak, jak ho zná naše společnost, spatřovat převážně v abrahamových náboženstvích, příkladně v judaismu, křesťanství nebo islámu, a brát ho jako vymezení a negaci společnosti a její slepé hodnoty. Je tedy zcela zbytečné referovat o tom, jak ho vidí jisté skupiny společnosti, jedinci, kteří vždy hájí své názory a svou pravdu světa před jinou navzdory všem překážkám a těžkostem. Satanismus také, jak všichni víme, ani není příliš myšlenkově jednotný, což dokazuje nesčetný zástup hnutí, sekt a ideologií odkazujících se na prameny antického hédonismu, Nietszchova nihilismu nebo komerčního Laveyismu, nebo také teistický satanismus, přes různé řády, kulty typu Ordo Templi Orientis a Séthův chrám, někam možná až k pramenům svobodného zednářství. To samé platí i v muzice, ve které jsou například ACHERONTAS / NIGHTBRINGER velice metodičtí až akademičtí s velice širokým záběrem kabaly a východní mystiky podobně jako IRKALLIAN ORACLE, THY DARKENED SHADE – všichni mají své zvláštnůstky (tantra x magie / chaosgnosticismus), KTRHSS/TTNBLD = Satan, DSO se nebojí křesťanské mystiky ani intelektuálních darů minulého století, ale razí si svou satansko-evangelickou stezku. WATAIN si dál jedou svoji už kapku stereotypní, ale bombastickou occult show. REVERORUM IB MALACHT, i když křesťané, nevyplňují Kristem jen prázdnotu uvnitř (jako spousta křesťanů) a rozhodně se neštítí temnot. Každá kapela má své. Mé směřování, ke kterému jsem se tedy dostal, a beru ho za, řekněme, své stanovisko, je jít obecně, ale také velice zjednodušeně, v principech thelemy, cestou duchovního rozvoje založené na hledání a rozvoje pravé vůle, vůle duše spíše než tužby ega směrem k vlastní dokonalosti a hlubokého osobního přerodu. To je můj svět jeho milosti. Stále objevuji nové rozkrývání temnoty, nové touhy, nejvyšší ambice něčeho nového, co nás přesahuje a je skryté uvnitř nás.
11. Křesťanství se stalo snadným cílem pro obviňování, ale islámský stát, společně s judaismem, zjevily pravou tvář monoteistické hrozby. Co vnímáš jako podstatnější – stát se více nebezpečným a pobuřujícím v šokování publika nebo se zapojit do osobního růstu?
Situace dnešních dnů je velice špatná. Představitelé monoteistických náboženství, jako je židovství, islám, křesťanství nebo třeba vaišnavismus, které odmítají pluralitu božských bytostí a jejich jistou hierarchii, nemůžou nabídnout nic pozitivního pro rozvoj společnosti v kontextu plnění potřeb individuality a směřování k velikosti člověka a oproštění se od dnešních pseudohumanistických zákonů, potřeb a svobody v otázkách víry i duchovna. Razantně je třeba se proti krokům a tradicím, které se snaží zakořenit nebo již jsou zakořeněné, postavit, vytrhnout tento plevel a obrodit zašlou slávu starého kontinentu se vším, co představoval. Ten, kdo vládne svému domovu, vládne svému životu. Mezi hrdostí a pýchou je velmi tenká hranice, která se dá zneužít, ale já se ptám, proč nebýt zdravě hrdý a nebránit své etno, národ, kulturu a kořeny před morálním úpadkem plodícím průměrnost duchovního marasmu a jednobožství, proč žít životy na základě pseudohumánních postojů a zákonů degradujících a pošlapávajících velikost člověka, který by měl kráčet ku své dokonalosti. Zdravá míra hrdosti by měla pramenit z výsledků vlastní práce, duchovního rozvoje a morální činnosti. Zapomíná se na to. Pokrok k hyperborei přinášejí ti, kteří se odvažují měnit vše, co není v pořádku a tady si dovolím tvrdit, že je vše absolutně špatně. Je smutné vidět dlouhodobý duchovní úpadek lidstva. Smrt lidstvu, sláva člověku.
12. Přibliž prosím symboliku nového loga INFERNA. Nebo je to pro tebe příliš osobní a intimní?
Samozřejmě, že nové logo INFERNA vyobrazuje a zrcadlí osobní významy v návaznosti na praktikovanou sigilovou magii a prostupuje a doplňuje naší hudební pouť nynější a hlavně budoucí. A já bych neměl problém se podělit o informace a pootevřít dveře k pochopení, musím ale nyní být upřímný a nechat si vše pro sebe. Důvod je prostý, nové logo bude především propojeno s novým albem, které vyjde v roce 2016, s jeho textovou složkou, obalem atd. a já ještě nechci prozrazovat hlubší pojetí nového alba a jeho záměr a náplň. Už nyní je ale velice úsměvné registrovat, jak někteří jedinci (a dokonce i lidé, kterých jsem si vážil pro jejich nadhled) mají plnou hubu estetických keců a přirovnávání, srovnávání, kterépak logo bylo lepší, které líbivější a podobné nesmysly. Řešila se estetika namísto otázky proč, namísto pochopení, duchovna, toho, co vše to má naznačit, kam to má člověka navést, do jakého stavu, co mají tyto monogramy myšlení sdělit a vyjevit. Je smutné, že více než o pochopení se lidé baví o kvalitě loga a osobním přístupu. Nějak jsem si na to ale zvykl. Můžu jen ještě úsměvně dodat, že to vlastně byli pouze lidé z české scény, pro které to bylo náplní pár dnů řešit na netu a komentovat změnu loga. Lidi z ciziny to nechalo chladnými a nebo přišli s otázkou na vysvětlení a po krátké debatě, která sice nebyla vše vysvětlující, dospěli k naprostému pochopení. To je holt to naše čecháčství. Proto jsou české BM kapely přesně tam, kde jsou. Bez špetky inovace a svého MY.
13. Také jsi řekl, že se v dnešní době snaží mnoho liberálních organizací kontrolovat činnosti lidstva a že bys rád viděl lidskou společnost oproštěnou od těchto pout. Jak vidíš potřebný obraz světa? Kde ošklivý znamená ošklivý a odchylky nepotvrzují sociální normy?
Nechci tady psát recept na ideální společnost a směřování světa nebo tvrdit, že můj názor je lék a pravdou pro tento svět. Na to jsou mé znalosti pramalé a spíše než na vědeckém, sociálním a politickém podkladu jsou mé názory intuitivní. Zastávám názor, že svět by fungoval hladčeji, kdyby nebylo křesťanství nebo kdyby nebylo tak globální – to je hlavní myšlenka a názor, který je pro mne stavebním kamenem. Křesťanství je náboženství úzkosti a lží, které se rádo vydává za poselství nejvyšší pravdy a můžeme ho nazvat skutečným nepřítelem člověka. Jako zásadní problém vnímám v tomto náboženství a jemu podobných jednobožstvích to, že ničí a oslabuje přirozenost člověka a směřuje jeho život v něco nereálného a vymyšleného, něco nepřejícného míru, degradujícího přírodu, osobnost, svévolnost, hrdost, individualismus a pozemský svět vede ve prospěch vylhaného, pseudohumánního a otrockého. Křesťanství funguje jako placebo efekt do vytrhnutí zakořeněných hlubokých kořenů, protože vnímá člověka od podstaty jako člověka slabého, bojícího se smrti a z toho vyplývá i neúčelové uvažování, strach, pokora namísto ctností. Problémem celého křesťanství je, že z vyvolaného strachu nabízí a poskytuje útěchu a oporu a oddaluje a zakrývá důležitou věc, kterou je schopnost čelit čisté realitě. Tato degradace bytí a myšlení se rovná slepotě a v té se člověk jen těžko může správně rozhodovat, kudy směřovat a zaměřit se na zdravé rozhodnutí jak prožít svůj život. Člověk, který se snaží věřit ve skutečně čisté lidství, nemůže věřit ve věčný trest. Nevěřím tomu, že náboženství s přemírou laskavosti, porozumění, míru a lásky by do tohoto světa knihou lží (kterou Bible je) vneslo tolik strachu a obav – můžeme nahlédnout do historie… Tomu, kdo by mluvil proti duchu svatému, nebude odpuštěno v tomto věku ani v tom nastávajícím… Takových výroků můžeme najít v Bibli a podobných knihách mnoho. Více se tím netřeba zabývat. Slepí nechť jsou dále topeni v proudu nevědění.
14. Co si myslíš v této souvislosti o ČR? Vaše země a Polsko jsou v tomto ohledu mnohem více konzervativní než vaši sousedi Rakousko a Německo. Zajímáš se o kulturu a historii své země?
Myslím si, že v otázce privilegovaného konzervatismu máme asi blíže k polskému národu (jakožto ke slovanskému etnu), ale mohu se mýlit. Konzervativních politických stran hájících ony hodnoty je v naší zemi dost. A asi nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že máme otevřenější tendenci se bránit rychlým změnám a raději podporujeme tradiční normy jako autorita, tradice, náboženství, vlast, rodina, morálka a podobně. U polského národa je to vše ještě velice usměrněno křesťanským konzervatizmem, který je vidět na každém kroku polského národa, se snahou obhájit stávající společenský řád, národní pospolitost a kulturní hodnoty. Obhájit/uhájit křesťanství je v popředí vtěsnáno do každé rodiny, názoru, do každého člověka… V tomto jsme my Češi, Moravané a Slezané více ateističtí, nicméně máme podobný vztah k státu jako takovému – celkově ho chápeme jako nezávislý a podvědomě se nespoléháme na jeho pomoc. A ani se tomu nedivím, protože naši kavárenští politici a havlofilové se rádi postarají o jiné – klademe sice důraz na řád a pořádek, ale ten nevede a neslouží k represím, ale spíše je návodem na nezávislou, v uvozovkách nezávislou, rádoby svobodu a pořádek. Osobně se o politiku moc nezajímám, takže moje názory jsou, řekněme, pocitově logické než akademické. Přirozeně zastávám názor, že je třeba rozbít křesťanský konzervatizmus, všechny jeho dogmata, morální principy, náboženskou nesnášenlivost a podobně.
15. Zmínil jsi, že scéna každé země má svůj vlastní směr a citoval jsi příklad pagan metalu na Ukrajině. Možná bys mohl jmenovat jména kapel, které považuješ za zajímavé, nevadí, jestli budu ze slovanské scény, nebo ne.
Ti, kteří si zaslouží zmínku, a nemusí jít pouze o pagan metal, jsou NOCTURNAL MORTUM, KHORS, KRODA, LUCIFUGUM, DRUDKH, BLOOD OF KINGU, HATE FOREST, OLD ASTROFAES, DARK AGES...
16. Spiltka, která vycházela v devadesátých letech a na přelomu tisícletí, byla i možností pro kapely, jak spolupracovat a vzájemně se podporovat, mám pravdu? Zmínil ses, že všechny kapely, se kterými jste vydali split, znáš osobně. Můžeš mi doporučit některé méně známé, kterým bych měl věnovat více pozornosti? Jsem přesvědčený, že například Moonblood nebo Maniac Butcher nepotřebují představovat.
Ano, je pravdou (aspoň já tomu věřím), že devadesátá léta přinášela větší spolupráce, přátelství, soudržnost a nadšení, než je tomu dnes. Ty časy byly jiné, možná složitější co do promo práce a komunikační činnosti, protože nebyl tak plošný internet a všechen ten virtuální svět, ale na druhou stranu vše bylo více skutečné, hmatatelné, čisté… Dnes si z black metalu každý udělal značku, se kterou si může dělat, co chce, a z něčeho elitářského se stal obyčejný kšeft bez cti, duchovní praxe, s některými přeplacenými nadceňovanými kapelami. Kritéria kvality jsou dnes až přespříliš umělá… Z kapel, které s námi měly split, mohu doporučit APOLOKIA, to byl boční projekt německých KATHARSIS nebo AMALEK, určitě je skvělá TUNDRA, CELESTIA...
17. A byly na splitka zařazeny některé jedinečné a výlučné skladby, které nebyly zahrnuty na albech, ale jsou příliš dobré na to, nechat je jen tak ležet? Omlouvám se, nemám možnosti sbírat je všechny, ale pokud to není příliš obtížné, budu rád, když mi poradíš.
Povětšinou všechny věci, které komponujeme, používáme na různá vydání, od alba po EPs, dle toho, k jakému účelu nebo vydání byly a jsou určeny. V archivu máme jen několik riffů nebo koster skladeb, které vznikaly za jistých podmínek a z nějakých vnějších nebo vnitřních důvodů nebyly dokončeny. Občas tyto volné riffy slouží jako částečný volný part, který se může časem rozpracovat v něco hlubšího, nebo může posloužit jen jako vodítko, impuls, vnuknutí nápadu a pocitu k něčemu jinému, co může vykrystalizovat například až ku stavebnímu kamenu skladby.
18. Máte na kontě čtyři live alba, a to je pro kapelu, která si dala na pět let pauzu od koncertování a sama sebe nedefinuje jako live kapelu, docela neobvyklé. Jaký je důvod vydat tímto způsobem album s živákem? Ta alba jsou dost dobrá. Vydáte live album i s novým materiálem? A jak brzy?
Všechny tyto živé nahrávky mají být nesmazatelnou vzpomínkou na ony nezapomenutelné momenty života, kdy všechny ty noci byly něčím výjimečným, nadpozemským, přesahující naše vnímání. To byl účel vydání. Připomenout si po jisté době ony mihotavé okamžiky přímého rozkrývání temnoty a předestřením našich tužeb dojít k nepopsatelné noci našeho přerodu.
19. Nový materiál… uplynuly dva roky od vydání „Omniabsence Filled by His Greatness“. Mate něco rozpracovaného? A ponese se ve stejném duchu jako poslední tvorba nebo se otevřou nové obzory nebo vrátí staré vlivy? Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Další deska bude realizována a vydána v roce 2016. Vše je v plném proudu... více netřeba prozrazovat.
20. Poprosím tě ještě o pár posledních slov pro čtenáře zinu House Of The Whipcord a pár větami zhodnoť tento rozhovor.
Ještě jednou děkuji za prostor ve tvém zinu, myslím si, že otázky byly zajímavé a bylo mi ctí se podělit o naše pocity, názory a myšlenky.
„Boj je otcem všeho i králem všeho a jedny činí bohy, druhé lidmi, jedny dělá otroky, druhé svobodnými.“
/Hérakleitos/
Válka trvá...
Pozn.: Anglická verze rozhovoru vyšla na webzinu House Of The Whipcord. Po dohodě s kapelou přinášíme český ekvivalent.
RECENZE
https://www.facebook.com/Inferno-322975231147644/
