Po roce existence debutuje německá skupina HEXA čtyřskladbovým ípíčkem, které vydala vlastními silami na lisovaném CD vloženém v jednoduché pošetce; ono na pošetce ani nemůže být něco složitého, ale já to myslím z grafického hlediska. Přední stranu si můžete omrknou sami, na zadní je pouze seznam skladeb a krátké info o nahrávání, což mi přijde málo, chybí třeba tak zásadní informace, jako je sestava. Tu naštěstí kapela alespoň přiložila spolu s historií a dalšími údaji.
Na fotce vypadají členové kapely na 20+, oblečení jsou jako každý druhý jejich vrstevník, když jde do pizzerie, takže je zřejmé, že nepůjde o ortodoxní, natož oldschoolovou záležitost, ale cosi moderního. První tóny sice nedávají předchozí úvaze za pravdu (protože evokují spíše doom metal), ale po chvilce se z beden vyvalí typická modernmetalová řežba, která
Je to mix všech uvedených žánrů, mix namíchaný striktně, takže máme co do činění s německou přesností, která se odvíjí od strojové práce bicmena. Ke cti kapely nutno přičíst, že se nepouští do vyloženě vlezlých melodií a melodický zpěv nechává jiným expertům, s jedinou výjimkou, kterou je chytlavější refrén v druhé „Hunger“. Phillip jinak většinou řve poměrně pestře, takže to není jen jedna univerzální poloha, ale vedle HC křiku se objevuje i deathmetalový hluboký growl a občas dokonce náznaky blackmetalového skřehotu, byť s black metalem jinak nemá muzika vůbec nic společného. Texty jsou v němčině, což ale většinou nejde poznat, protože zpěvák slova chrlí tak, že jim není rozumět. Největší pozornost na sebe poutají kytary, které vyšívají spoustu zajímavých vyhrávek, melodických i jedovatých, nechybí ani zahuštěné stěny postavené z bytelných riffů, většinou porůznu zohýbaných.
Čtyři skladby stačí k tomu, aby si o berlínské družině posluchač udělal jasný obrázek, který je rámován kvalitním zvukem a suverénními instrumentálními výkony – takže na debut v tomto směru víc než slušná práce. Na druhou stranu mi Němci nepřijdou ničím výjimeční, podobně to dneska mastí spousta modernistů a všichni umí perfektně hrát, mají nadupaný sound, ale po poslechu jejich nahrávek mi v hlavě nic moc neutkví... Takže i přes víceméně samou chválu to nevidím lépe, než na lehký nadprůměr.
Seznam skladeb:
Čas: 14:19
Sestava:
www.facebook.com/hexa.germany
Na fotce vypadají členové kapely na 20+, oblečení jsou jako každý druhý jejich vrstevník, když jde do pizzerie, takže je zřejmé, že nepůjde o ortodoxní, natož oldschoolovou záležitost, ale cosi moderního. První tóny sice nedávají předchozí úvaze za pravdu (protože evokují spíše doom metal), ale po chvilce se z beden vyvalí typická modernmetalová řežba, která
- nemá daleko k metalcore, ale metalcore to není,
- nemá daleko k death metalu, ale death metal to není,
- nemá daleko k hardcore, ale hardcore to není.
Je to mix všech uvedených žánrů, mix namíchaný striktně, takže máme co do činění s německou přesností, která se odvíjí od strojové práce bicmena. Ke cti kapely nutno přičíst, že se nepouští do vyloženě vlezlých melodií a melodický zpěv nechává jiným expertům, s jedinou výjimkou, kterou je chytlavější refrén v druhé „Hunger“. Phillip jinak většinou řve poměrně pestře, takže to není jen jedna univerzální poloha, ale vedle HC křiku se objevuje i deathmetalový hluboký growl a občas dokonce náznaky blackmetalového skřehotu, byť s black metalem jinak nemá muzika vůbec nic společného. Texty jsou v němčině, což ale většinou nejde poznat, protože zpěvák slova chrlí tak, že jim není rozumět. Největší pozornost na sebe poutají kytary, které vyšívají spoustu zajímavých vyhrávek, melodických i jedovatých, nechybí ani zahuštěné stěny postavené z bytelných riffů, většinou porůznu zohýbaných.
Čtyři skladby stačí k tomu, aby si o berlínské družině posluchač udělal jasný obrázek, který je rámován kvalitním zvukem a suverénními instrumentálními výkony – takže na debut v tomto směru víc než slušná práce. Na druhou stranu mi Němci nepřijdou ničím výjimeční, podobně to dneska mastí spousta modernistů a všichni umí perfektně hrát, mají nadupaný sound, ale po poslechu jejich nahrávek mi v hlavě nic moc neutkví... Takže i přes víceméně samou chválu to nevidím lépe, než na lehký nadprůměr.
Seznam skladeb:
- Ein Mann, ein Tier
- Hunger
- Das goldene Männchen
- Hände aus Glas
Čas: 14:19
Sestava:
- Phillip Wolf - vocals
- Kevin Wolf - drums
- Malte Haring - bass
- Simon Schulz - guitar
- Jonas Kerstingjohänner - guitar
www.facebook.com/hexa.germany
