Nejbližší koncerty
  • 25. 06. 2024Black metalová mašina HULDER z USA vyráží na své "VERSES ...
  • 27. 06. 2024CELESTE (FR) + SLAŤ
  • 29. 06. 2024ANTITREND OPEN AIR FESTIVAL 2024: STILLBIRTH (DE) FLESH...
  • 29. 06. 2024ATOMSKI RAT - banda ze Srbska hoblující už 15 let netradi...
  • 03. 07. 2024Busking Párty 2024 #2 Druhá Busking párty bude převážn...
  • 06. 07. 2024Hard Skin (uk)
  • 06. 07. 2024ROCK CAFÉ SOUTHOCK & FAJTFEST PROUDLY PRESENTS: SWORN EN...
  • 10. 07. 2024Jihoafrická grindcore smečka GROINCHURN se po letech vrac...
BASINFIREFEST 2024

Návštěva u nás doma, asi tak před 5ti lety: "Tomáši, ty máš kapelu? A co hrajete?". Můj tatík: "...ale Jaruno, to je jednoduchý, tys chodila po těch horách... slyšela jsi někdy řvát postřelenýho medvěda?".

Jaruna postřelenýho medvěda neslyšela a po horách už taky nechodí, ale tenhle den měla velkou šanci méďu bédˇu slyšet. Chuck Billy totiž dorazil se svým ansámblem zase jednou do matičky Prahy. Ale abych to vzal pěkně od začátku.

Datum koncertu trošku kolidoval s dovolenou, kterou jsem trávil se svými přáteli u našich východních bratrů, ale kdo by si takovou show nechal ujít? Navíc když jsem byl připraven vopruzovat bezpražcového guru Steve DiGiorgia a zachytit jeho odpovědi na mé otázky na magnetofonový pásek. /odpovědi byly zachyceny a rozhovor se v nejbližší době, tzn. až ho přepíšu objeví na stránkách/.

Tak jsem holt v úterý cestoval směr Brno. Od cesty vlakem či busem mě zachránil tatík českého UG, sám veliky Shindy a tudíž jsem ve středu ráno vzal útokem samoobsluhu v Adamově, abych nakoupil nějakou poživatinu. Stačil jsem si koupit akorát 2 koblihy /snídaně/ a 5 rohlíků. K nim jsem zamýšlel z oddělení lahůdek vybrat 10 dkg šunky, ale byl jsem předběhnut partou alienů. Nasrali me, jelikož slečna za pultem patřila k sortě takzvaných komet a obsloužení bych se dočkal možná tak druhej den. Navic jsem se chtěl vyhnout případné inzultaci holemi v případě, že bych na akt neslušnosti slusně upozornil. Zatnul jsem zuby a potupně obchod opustil.

Shindy to ráno asi vstával špatnou nohou, nebo by potřeboval nějakého cestovního manažerera, jelikož pořád něco zapomínal doma:)) Ale i tak jsme se kolem desáte pohnuli směrem k Brnu, kde jsme měli vyzvednout Big Bosse.

Ten po nasednutí do auta sjížděl hnedle CD Equirhodont, že si to musí pustil tak 120x a naposlouchat, kdy má vůbec zpívat:)). Cesta probíhala v příjemném a humorném prostředí a už si to stavíme před Futurem. Pořádající kluci se mordují s cateringem, jelikož Testament má trošku vyšší požadavky. /a i ty prý byly už sníženy/. S Big Bossem prohlížíme klub a kecáme o všem možném. Ve 3:00 se přiřítil Bendis, takže budou i fotky:) Pak už jen a jen čekáme a čekáme. Hoši z předkapel jsou dávno v klubu a Testament nikde.

Nakonec přijíždí o 2,5 hodiny později. Nástrojovku jim musíme vynosit, takže s klidem mohu říci, že jsem dělal bedňáka Testamentu. Ty krabice by stačily snad na 3 kapely. Ale abych se přiznal, tak jsem s posvátnou elegancí přinesl kufry, kde se skrývaly 5ti strunná pádla DiGiorgia. Posvátnost skončila u jakého-si racku, který byl "fucking heavy", zato ale "sounds great":))))

No a koncert může začít. Equirhodont vyráží na zteč. Pohodová muzička na relax či spánek lidi jen tak rozehřívala. A spíš než na mlácení hlavou to bylo na zavření očí a nechat se unášet po hvězdách. Locomotive měly problémy s nástrojovkou. Prostě to kytaristovi nehrálo. Po bližším důvodu jsem nijak nepátral, na podium bylo i tak poraděnků dost:) a stejně se to nějak vyřešilo a vlaková souprava se mohla dát do pohybu. Úderné a jednoduché riffy již donutili lidičky trošku pařit a byla jen škoda, že díky časovému zkluzu nedošlo na provařenou "Vítej...":)))) Zvuk na obě kapelky ušel, akorát byl podle mého skromného názoru trošku víc nahulen, tudíž jsem se snažil pohybovat v co největším kruhu od pódia. Na plakátech neuvedení Doom Society začli hrnout nějaký takový melodický thrash. Tuhle kapelu neznám a ani mě osobně nijak nezaujala... i když nějaké světlé místa by se našly a asi si jí zkusim poslechnout na nějakém hudebním nosiči. Každopádně to v kotli zhoustlo a lidi se rozhejbali.

Po Doom Society zbývá už jen jedno. Vidět Testament a umřít. Kluci to prostě do lidí napálili s plnou silou. DiGiorgio na basu nehrál, ten na ní čaroval a kdo viděl jeho prstové kreace, ten mi dá za pravdu. Kytaristé /Eric Peterson a Steve Smyth/ hráli jak na desce. Jak by taky ne, když za bicíma seděl ztracený syn, sám Tempesta. A Chuck?? Ten nakročil na odposlech a medvěd kodiak by zbělal zavistí a odstěhoval by se za polární kruh. Pecka stíhala pecku a hrálo se převážně ze starých desek. Chvilku jsem jen tak přihlížel a pokyvoval hlavou do rytmu, ale některé vály /začalo to někdy u Low, že jo, Bendis?:)/ na mě měly tak hluboký emoční dopad, že jsem najednou házel vlasama kolem sebe hlava nehlava:)) Při "Alone In The Dark" jsem byl už k neudržení a vrhnul se do první řady roztočit vrtuli. Pak mi křuplo za krkem a posledních asi 5 věcí jsem již jen smutně přihlížel. Má oblíbená Dog Faced Gogs proběhla jak lavina, leč již beze mne. Kluci předvedli profesionální výkon a na Over The Wall vyzval Chuck lidi ke stage divingu. To si pište, že za chvilku vzduchem lítali ruce a nohy, protože kotlík byl vskutku kvalitní. Po vzoru slavných rockových kapel, zejména Vitacit a Kern došlo na představovačku jednotlivých členů a jak kluci rychle začali, tak rychle skončili. V nejlepším, jak to má být:)) Poněkud vzpřímen jsem po chvilce čekání ulovil DiGiorgia na rozhovor a poté si to už s kámošem valil autem k domovu. Těd to tady smolím na počítači a nemůžu hnout hlavou. Zatraceně!!!!


Zveřejněno: 10. 08. 2003
Přečteno:
3286 x
Autor: Corbow | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář